Dotaz pro mladé a nejmladší: slyšeli jste už někdy slovo "čůčo"? Jo, někdo ze starších si na něj dokonce i vzpomene (mnozí to i pili) - tahle vína ... Lepkavá, levná, ovocná.  Bylo jich docela dost druhů - jen namátkou:  Malagelo, Třešňové dezertní, Rybízové dezertní, Orange punch, Encián, Vermouth frutti, Čoko-róso, Perla Famóza, Curacao, Zelená, Piris (lahodné hruškové víno za neskutečných 5,50 Kčs) a plno dalších.

     Tohle ovocné víno  stávalo většinou kolem  8 až 15 Kčs maximálně a někteří odvážlivci do něj přidávali pro zostření ještě francovku Alpa. Brrrr.  :-))) Nekupovalo se to v nějakých specializovaných obchodech, ale většinou v  prodejně "Ovoce a zelenina" nebo v drogerii. Vyrábělo se, myslím, ve Frutě Mnichovo Hradiště. Snad největší síla bylo Šumavské bylinné. Z toho se opít, tak následná kocovina byla fakt něco.  

     Pro svou cenu a sladkou chuť bylo vcelku oblíbeným nápojem mládeže za totáče. Často se na zábavách přidávalo do svařáku, nebo se svařák vařil přímo z něj. Ušetřily se asi 2/3 na ceně oproti normálnímu vínu a nemuselo se to sladit. Byl to totiž neuvěřitelný tlamolep.

     Příšerné pití s názvem Malagelo (železité víno) vešlo i do textů písně. Český "šampus", šumivé víno Čtverák z JZD Čtveřín, za pouhých deset padesát, bylo také nezapomenutelné... Fakt obdivuju, že to tehdejší spotřebitelé vůbec ve zdraví přežili - nu, asi to nebylo tak moc chemické, vždyť to bylo jen zkvašené ovoce :-))). 

Ochutnali jste někdy něco z toho?

d@niela

Komentáře (26)

Zobrazit/Skrýt komentáře No jejda, : Michal existoval tenkrát "Dezert Fruta Klub". který měl ve stanovách jedinou podmínku, nepít nic dražšího než za 10,- Kčs. Jó to jsme byli mladí, zdraví a chudí. srpen 10, 2012 00:13 Ano, ano... : Aknela čůčo rybízové, po tom jsem se prvně v patnácti opila. Pak jabčák, ten taky byl populární. Na gymplu jsme pak pili o velké přestávce pravidelně Šumavské bylinné, aby nám výuka rychleji utíkala. srpen 10, 2012 00:46 Jojo, : Sidon taky si dobře pamtuju ten "zázračný" lektvar, který jsme vařívali v Jeseníkách na chalupě u jednoho kámoše. Většinou to bylo pár litrů třešňáku, nebo rybízáku, přidaly se do toho kousky citronů a pomerančů. V další, menší nádobě se v asi půllitru vody pomalu vařily další ingredience - hřebíček, skořice, muškátový oříšek a trošku cukru. Asi pět minut, potom se ten vývar smíchal s ohřátým vínem a vrhla se do toho hrouda másla. Nakonec se přidala láhev rumu. Bylo to voňavé a velmi chutné, ale jak se toho vypilo trošku víc, tak ráno měl člověk hlavu, jako včelín. Mělo to být trošku na způsob "flip Roggers", ale říkali jsme tomu kyselinka, baba Jaga, nebo saň. Nejvíc to chutnalo holkám, ale pokud toho vypily malinko víc, tak to v sobě "neudržely", což bylo pro ně nakonec dobře. A k tomu výčtu těch vín uvedených nahoře, si ještě vzpomínám na bylinkové víno Jaryna. To bylo taky něco ! srpen 10, 2012 02:37 Ajajaj..... : Mikin jeste ted me boli pri vzpominkach hlava. Sumavske bylinne bylo opravdu napojem nas, pubertalnich bohatyru v dobach pochmurne "normalizace".... Nejlevnejsi hroznove vino bylo myslim "Portugal". Nebylo ovsem z Portugalska, ale nejspis zo slovenskeho Zahoria. Slouzil jsem tam na vojne u osady s primo italskym jmenem Lozorno a mistni vinari nam staceli sva chutna vina ze sudu gumovou hadici. Ajajaj !!! Blizsi podrobnosti ve velice autentickem filmu Obcansky prukaz. srpen 10, 2012 05:07 ... : deeres. My pily na ekonomce Dimiat, sedmička bílého z BLR za dvacku. Nebyl to tlamolep,spíše suché, až šuškavé, přežít se to dalo. Na vodě pro zahřátí se pily šavle-meče (griotka,rum) a na letních táborech vítězil , kdo ví proč, Enzián. Když se tábor zavíral a odvážely se popelnice na sklo, byly až po okraj naplněné flaškami s hořcem na etiketě. srpen 10, 2012 08:19 ... : mia I šumavské bylinné nechybělo za totáče v žádným obchodě, ani domácí špajzce. Pily ho hojně i vesnické babky, vychlazené chutnalo jak vermuth. Spolužačky na intru si jednou daly repete, šumavské naředily šťávou ze švestkovýho kompotu. To byl panečku zážitek , když pak jedna házela šavle z internátního okna ve čtvrtým patře. Naštěstí se to nedoneslo k vychovatelkám, ale druhej den u tabule nevěděla pomalu ani, že Erben napsal Kytici. Já ráda vzpomínám na maďarský pálenky začátkem osmdesátých let , vybaví se mi jen název barack pálenka, na ostatní názvy si nevzpomenu. Moc nám ženským to tehdy chutnalo, žádná oslava svátku nebo narozenin se bez toho neobešla. Bývaly meruňkové, jahodové, třešňové. srpen 10, 2012 08:31 Barack pálenka byla opravdu moc dobrá. : Myška S čučem jsme se potkala poprvé na vadru, asi ve čtrnácti. U nás doma se takové patoky nepily, doma jsme mívali kvalitní alkohol, který vydržel dlouho, protože se u nás téměř nepilo. Na vandru to byla jiná. I když my jsme tehdy ani moc nepili, zvláš´t holky, spíš jsme sebou vezli rum a cestou jsme se stavili někde v hospodě - kluci na pivo a my holky na kofolu. Takže ovocná vína osmdesátých let fakt nemám zmapovaná. srpen 10, 2012 08:41 také se : Iris hlásím k pamětníkům. Já to nepila, ale mám to zmapované z řečí spolužáků a spolupracovníků. Zkoušela jsem jen to železité, protože bylo chvíli prezentováno jako zdravé. Ale bylo hnusné. Tedy mně nechutnalo, abych byla přesnější. Jojo, to jsou vzpomínky při pohledu na ty staré socialistické etikety. srpen 10, 2012 09:19 ano ano, železité : wendy a prodávali ho v drogeriích....teď jsme plynule přešli na Tullamorku. srpen 10, 2012 09:41 Jarynu : Ivča jsme pili taky, myslím, že byla i jablečná...Slogan jablečné- výtečné mi naskočil, jen co jsem si přečetla slovo čučo...Sedávali jsme za dob mých středoškolských studií s kluky ze spřáteleného učňáku na lavičkách u řeky Bečvy, skládali se na flašky a po nákupu ve večerce si pak užívali zakázaného OVOCE Neštěstí jsme byli věčně plonk, takže většinou jsme toho proviantu moc nenakoupili a na intr chodili spořádaně... srpen 10, 2012 11:41 Wendy más pravdu, : Iris jo, v drogeriích, úplně se mi vybavila ta stará socialistická drogérka na rohu....uf, to jsou vzpomínky. A neprodávalo ono se to železité "víno"i v lékárnách? Myslím, že kdybychom tu začali vzpomínat na bývalé zboží, mohla by být každá jedna položka samostatným příspěvkem do bohaté debaty, prodávaly se neuvěřitelné věci, že? No a tu Tullamorku v lékárně ani v drogerii spolehlivě nemají srpen 10, 2012 12:52 Jé, vy se máte ! : mamča Naše rodina abstinentů tyhle lahůdky vůbec neznala. Jen "železité víno" mi jeden čas nutila babička, kvůli chudokrevnosti. Vůbec mi to nechutnalo a lila jsem to do záchodu . Zase si ale pamatuju nealkoholické nápoje : červenou limonádu Granát, oranžovou Pomo, a později Kofolu, ve které jsme nechávali rozpouštět desetník (trvalo to pouhý týden - holt kvalita ) a pak ještě zelenou Amaru s obsahem chininu, které se přezdívalo "Žabí hněv". srpen 10, 2012 13:40 jé mamčo : Iris Amara, byla hořká, viď? Byla hrozná srpen 10, 2012 14:28 Dobře vychlazený enzián : eliška se úspěšně podával v socialistických restauracíchmísto cinzána,s ledem,citronem a cukrovou krustou.A nikdo nic nepoznal srpen 10, 2012 16:37 Totalitní pití : Marie Když přišla řeč na levné totalitní pití - asi v 80. letech se prodávalo nějaké pití, byl to džus s alkoholem, ale toho tam bylo tak 13%, byl to taky tlamolep, sladký, dobrý. S mužem se dohadujeme, jak se to jmenovalo. Prodávali to v litrových skleněných lahvích, stálo to pár korun. Naposledy jsem to ucucávala těsně po revoluci. Kdyby si někdo vzpomněl na název, budu ráda. srpen 10, 2012 17:44 Marie : kyttka nejmenovalo se to Mixella? srpen 10, 2012 18:55 ... : Mikin Zvlast vydareny byl liker modre barvy, zvany Raketa. Ten jsme jednou na vojne prelili do lahve od cisticiho pripravku Okena a pohostili sousedy z palebne roty. Tem Raketa tak zachutnala, ze hned druhy den kdesi odcizili lahev Okeny. S chuti uz tak spokojeni nebyli, ale lahev pry vypili az do dna...... Nejlevnejsi alkohol jsem ale pil v Laosu a Barme. Sedmicka koralky se v tech zemich da koupit i za dolar. V Laosu me zaujal ciry napoj zvany Vatka (zeby vodka?!) a v Barme mistni rum "proti malarii, podporujici vitalitu". srpen 11, 2012 00:20 kyttka : Marie Tak to je asi ono, dík. srpen 11, 2012 11:27 amara : mura1 byla výborná srpen 11, 2012 18:59 Jmenovalo se to Ontatrio : alena puntíkovaná bylo to dezertní víno a stálo asi osm korun litr. Ale brzy zmizelo z trhu, kupovali ho totiž vrchní a podávali ho jako Cinzano Bianco-. Ono tak skutečně chutnalo, srpen 11, 2012 19:33 Tak Mixelu neznáme : wendy my odjakživa na ty tlamolepy nebyli. Ale slavnou Raketu pamatuju - to byla barvička ! ale dnes se taky něco sytěbleděmodrého prodává, ne ? Iris - umíš si ji představit na recept ? to by bylo nemocnejch ! srpen 17, 2012 21:42 jo, kdysi, v pokročilé pubertě jsme byly s mou kamarádkou : alena puntíkovaná tancovat na tzv. čajích. V Judlě Fuldě. Orchestr vyhrval střídavě dechárnu a nejnvější hity. K našemu stol se posadili dva chasníci z "hodného" Německa. Ten jeden velmi "vyjel" po mé kamarádce a hodlal konverzovat. "Helmut" představil se. Kamarádka němčinu neovládala a tak se zaradovalo, že nás cglapec zve na "vermut". Ale nebylo tomu tak. Dodnes nazýváme tzv. desertní vína "Helmut" srpen 18, 2012 02:17 prosba a dotaz : káťa Dobry den. Ja sem se chtela zeptat jestli nekdo zna piris to bylo hruskove čůčo jestli jo tak mi o tom prosim napiste sem, a nahodou nevi nekdo jestli to nekde este prodavaj. Nebotnezna nekoho kdo ma treba i prazdnou lahev listopad 06, 2013 19:31 Od Karla : Datel Za mejch mladejch let byla tráva zelenější, sníh bělejší (ani náhodou, ale bylo ho více a častěji), králíky bylo lze svobodně chovat bez očkování a prasata a kozy bez toho, že by člověka poslali nejbližším transportem do koncentráku, o sexu darmo mluvit. Nostalgie je mě jímá i nad těmito výtvory o nichž, a ne věech, jsem věděl, některé i pil (hrůza). květen 15, 2015 19:43 Piris : Ganyč bylo skutečně hruškové víno, mí spolubrigádníci na letní aktivitě před VŠ v srpnu 1973 měli dokonce klub s názvem Piris, dělali se přijímačky, vypít litr toho zázraku, prý se to pilo v sedě na WC míse, ale někdy bylo nutno rychle změnit polaritu těla. Měli i propagační 8mm film, na něm jezdila cisterna (kropičák 706 RT) s nápisem Piris a zábradlí u chatičky mělo žbrdlení ve tvaru písmen slova Piris a hlavně měli celosvětového předsedu, tuším Mácher se jmenoval, kamarádi byli Honza J. a ...už si sakra nevzpomenu. H. červenec 17, 2015 12:52 dobroty z mládí : pajda kuchař S přáteli sedíme u dobrého vína a vzpomínáme na pití z mládí. Strýček GOOGLE nás přivedl na tuto debatu. Také jsme vzpoměli lahodný nápoj alkoholu s džusem. Shodli jsme se na názvu Mixela. Vzpomínky na těžké rána po tomto nápoji jsou živé dodnes únor 24, 2016 19:32

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment