|
Pondělí, 11 duben 2011 |
|
 Následující dotaz není sice běžný - ale odpověď na něj je také potřebná... "Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda mnou sepsaná závět může vyloučit mého syna z dědictví, protože mu nechci nic odkázat (mám důvod). Děkuji předem za radu, VĚRA."
O D P O V Ě Ď : Zůstavitel může potomka vyloučit z dědění, pokud potomek splní některou ze zákonných podmínek. Listina o vydědění může být samostatná nebo může být spojena se závětí. Za vydědění lze považovat i situaci, kdy zůstavitel v závěti určí dědické podíly výrazně nerovnoměrně, aniž by v závěti vyslovil, že daného dědice vydědil.
Vydědit potomka může zůstavitel, jestliže potomek: a) v rozporu s dobrými mravy neposkytlzůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život Listina o vydědění je většinou vztažena jenom na jednoho konkrétního člověka – dítě, vnuka, pravnuka. Je možné ale listinu o vydědění sepsat i tím způsobem, že zůstavitel vyloučí dítě a všechny jeho potomky (např. „budiž mojí poslední vůlí zcela vyloučena z dědictví moje dcera Kunhuta a všichni její potomci“). Důležité je výslovné určení toho, kdo má být vyděděn. Sepíše-li zůstavitel listinu o vydědění ve znění „nechť moje dcera Petromila není k dědictví povolána“, znamená to, že její podíl budou dědit její potomci (děti a děti jejích dětí).
d@niela
|
