Dobry den, neda mi to neragovat. Ja osobne mam ted rocni ditko, a obcas si chodim nekam sednout. Vyhybam se kurackym restauracim a podobnym zarizenim, a to tak ze chodim pouze do jedne jedine NEKURACKE KAVARNY v mem meste (a to pridavam to ze je to mesto s 50 000 obyvateli a je tu pouze jedna nekuracka kavarna !!!! cukrarny nepocitam) Takze mi prozradte kam maji maminky chodit kdyz v jejich meste neni nic nekurackeho a chteji jit mezi lidi??? jako onoo sedet porad na zadku doma v tomhle pocasi s protivnym ditetem (napr. kdyz lezou zuby) tak je to napalici! A podle toho jak to pisete - ze si chodite odpocnout a tak tak co ty maminky ty nepotrebuji odpocinek?? si myslite ze Rodicovska je leharko a pohoda?? tak to ste si ty svoje deti asi v zivote nehlidal napr 5 dni v tahu - bez manzelky. Jinak by ste mluvil jinak ...VRRRRRRRR ted sem se vazne nastvala.... JOJO proste chlapsky uvazovani.. ja chci klid a pohodou a pokecat si ale zenska navic s deckem nema na nic narok , sedet doma ci na piskovisti s capartikem to jo... ale jit maze lidi uz s ditetem ci bez nej to radsi ne...(PS: NESCHVALUJU chozeni matek s detmi do kurackeho prostredi, ale co ony sou matky a rozhoduji co bude cuchat jejich dite ne vy....)

Dobré ráno všem.Proč by tě proboha měl někdo rozdupat?Co si o těch dětech myslím,že bohužel tohle chování časem přijmou za normální,protože nic lepšího nepoznaly a o rodičích?to je snad zbytečná otázka.

Mám stejný názor, děti v hospodě nemají co dělat, leda výjimečně, když tam jdou s rodiči na jídlo. Ale já jsem starší generace, děti mám dospělé, takže mám možná zkostnatělé názory. Jiná věc je, že matky s malými dětmi by neměly být diskriminovány tím, že "nesmí" do restauračního zařízení. Pokud si jdou holky s kočárkama v létě popovídat na zahrádku u hospůdky a nečudí dětem do kočárku, je to v pořádku. Procházka v přírodě by sice byla lepší, ale lesopark není vždycky při ruce.
Doba je dnes taková, že lidi jsou uspěchaní a nervní, a špatně tudíž snášejí děti vychovávané (nebo spíš nevychovávané) tak, že všechno smějí. Přiznám se, že tenhle "kult dítěte" mě taky štve. Zrovna včera jsem stála ve frontě u pokladny za matkou, co měla na vozíku asi tříleté dítě. Chlapeček vyhazoval věci z vozíku, rozbaloval a baštil nezaplacené sladkosti, oslintával špinavé držadlo vozíku a mlátil do všeho už prázdnou lahvičkou od koupeného dětského pití.
Matka se tvářila nevšímavě, a já bych byla tomu děťátku nejradši jednu plácla.
Holt slabé nervy...

Tak to takovym detem bych strelila hned.. a nebo bych me mamince rekla at si ditko sklidni... (uz parkrat sem to i udelala) jako aby mi opatlaval kocarek cokoladou tak to fakt ne.....

nevím o jaké konkrétní zakouřené hospodě mluvíš, jestli máš na mysli nějakou tam u vás, ale jestli sis nevšiml, tak dnes už spousta restaurací a kaváren má i dětské židle a přebalovací pulty... a mě přijde děsně fajn, že rodiny s dětmi už nemusí sedět jen doma a můžou si zajít i na slavnostní oběd někam, kde jim ho přinesou až na stůl. A když se chtějí sejít maminky s dětmi a miminky, tak nemusí sedět v zimě v parku na lavičce, a mohou si zajít na kafe a pohár do nějakého fajn a příjemného podniku, a popovídat si a na chvíli vypadnout z toho svého zajetého kolotoče. Ale i když jsem ještě neměla malé dítě, tak jsem si u nás třeba nikdy nevšimla, že by nějaké maminky s dětmi seděly denně v hospodě a kouřily jim pod nos...
Naštěstí doba, kdy matky nebo rodiny s dítětem byly vnímány jako obtížný hmyz, už je pryč... a já myslím, že to je moc dobře...

Když byli kluci malí, chodila jsem s nimi denně ven, na vycházky, na písek, do lesa, a tak podobně. Ale nikdy do hospody, cukrárny, kavárny a podobných zařízení. Za prvé toto prostředí já nemusím, někam sednout si jdu jen sporadicky, za druhé si myslím, že toto prostředí je pro děti naprosto nevhodné, protože se tam kouří, děti se nudí a pro jejich vyžití tam není nic. Samozřejmě, výjimkou je třeba dovolená, když se jde do restaurace na oběd. Argumenty, že si maminky potřebují poklábosit neberu, popovídat se dá na vycházce, pískovišti, v lese, jen nebýt líná zvednout zadek. Nebo se domluvit, pozvat kamarádky s dětmi k sobě domů, děti si společně pohrají a maminky provětrají jazyk.

jeeeeeeee... jasne budu venku mrznou tamhle 4 hodiny, budu nemocna ja a decko taky... a domu? no tak ja si domu budu zvat tamhle 4-5 lidi... no to nevim ...a ja osobne serada dostanu mezi ostatni lidi a ne jen dite, basbicka, teta stryc (jsem svobodna matka a ziju zatim u mamy) jen vysvetleni ze je takovych matek vic co nemaji svuj vl. byt...

jen jestli to nebylo tím, že přijít dřív někam s malými dětmi, tak tě buď ani nepustili dovnitř nebo upozornili, že děti do deseti let neobsluhují... o kočárku už nemluvím, ať na dovolené, nebo ne, tak ještě před necelými dvaceti lety jsi s ním nemohla prakticky nikam...
Pokud se podívám u nás, tak dobrá polovina restaurací je nekuřáckých, kavárny a cukrárny mají dětské koutky a když někdo nemůže pozvat svých pět kamarádek k sobě domů, a sejít se chtějí, tak nevidím jediný důvod, proč by na tu hodinku nemohli posedět někde v restauraci či kavárně...
Zdá se, že dnes je na pořadu cupování maminek s prďochy...

mno hned první příspěvek se docela do rozupání trefil, nemysliíš? (s humorem) ... a pro tu velmi dotčenou rozinku .. nemám nic proti tomu, když si v rozumné době pro DITĚ dojdou na oběd a popovídat, obzvláště, když u nich není jiná možnost (ona je, ale chce to myslet a ne sedět na zadku každej den) - mluvím opravdu o např. osmé večer v prostředí, kam si zajdou lidi na slušnou večeři popovídat, odpočinout a ne poslouchat ječení a sledovat absolutní nezájem "maminek" o svoje děti. To "zahulení" bylo spíš jen jako dodatek, protože velice často jim podkuřují právě ony... a co se týče hlídání užil jsem si toho dost a ne pět dní v kuse (čímž opravdu neupírám vám ženám to, že toho máte dost za celý den) .. čili to podstatné: děti v restauraci ano, ale ne večer a už vůbec ne v takovém zařízení respektovat je, od toho jsou přece jen jiná místa, kde můžou běhat, vřískat a případně se třeba pokakat, pokud to není stále jasné (pouze připomenutí jedné starší tv reklamy )

mě je milejší strávit odpoledne venku s dětmi, v pohybu, třeba v lese, u řeky, než posedáváním v cukrárně, kavárně, restauraci, byť nekuřácké. Co tam mají ty děti dělat? Sedět na židli, nebo v kočárku a cpát se sladkostmi? A poslouchat řeči maminek? To teda pro mě není a nikdy nebylo.
Na ven je možné se Johanko.rozinko teple obléci a zvládneš i čtyři hodiny venku (nebo prosedíš čtyři hodiny s dětmi v podniku?).

vidím, že jsem s posledním komentářem měly stejné myšlenky... právě chystáme sraz s kámoškama a miminkama, tak bych mohla Romana pozvat, protože tolik ženských a kočárků v jedné kavárně pohromadě určitě neviděl... bude nás tam tak kolem dvanácti...
Romane, a kde to vlastně žiješ, že tam maminy a miminka vedou tak rušný večerní život??? A jaké barvy a národnosti jsou? Na druhou stranu třeba v Itálii se tak scházeli v kavárničkách celé rodiny s mnoha dětmi, vnoučaty a pravnoučaty a popíjelo se, klábosilo, smálo... a nikoho nenapadlo, že by ty děti rušily a neměly by tam co dělat... sákryš, vidím, že se tu rozvíjí zajímavá debata a já zrovna sedlám oře a musím pryč... to je smůla...

HA a tady je chyba toho ze se lide spatne vyjadruji a urcite veci opomijeji napsat ja bych se svou holcickou nikdy nesla do hospody Vecer !!!! Ano byla sem s ni nekolikrat venku i do 9 hodin ale to bylo v lete na zahradce coz je cerstvy vzduch a klid... JInak matce co huli diteti do obliceje bych jednu strihla... Takze sem rada ze se to nejak ujasnilo , chozeni maminek s detni do restauraci a jinych zarizenich (at nekurackych ci kurackych - to je uz jen na vyberu matky) ANO ale ve slusnr hodiny

ne ja to kombinuju- prochazka , kava v kavarne pokec v teple a pak prochazka domu.... no jo sme jina vekove generace a to je poznat .... ja sem spolecensky tvor a i to ze mam dite nedela ze me neco co nejsem.... ale nechci se hadat, nevim kolik ti je a nechci byt nezdvorila, ale kazdy clovek ma jine navyky zvyky a me se materstvim nezmenili - mam rada lidi a tak budu mezi ne chodit, ale je jasny ze na dizu si dite nevemu

dokud jsem neměla dítě, tak jsme chodili často někam na kafe, večeři, oběd, jen tak na chvíli posedět i večer, ale nějak jsem si nikde nevšimla těch mamin s dětma... já osobně jsem nekuřačka a nechápu, jak může kouřit maminka s miminem v ruce, kojící, těhotná a podobně, ostatně nemám ráda ani ty zarputilé kuřáky, co neumí být bez cíga ani pět minut, ale někdy se kuřáckému zařízení prostě nedá vyhnout, když jiné není... naštěstí už teď mají takové odsavače, že to mnohdy člověk ani nepozná, že se tam kouří... ale s malou bych do kuřácké hospody nešla... tak mě napadají jen takové ty skoro rodinné hospody na vesnici... jo, tam si chodily i děti skoro samy na limču a lízátko... ale do těch teď nechodím zase já...

"a už vůbec ne od jisté denní doby" ... máš pravdu, bylo to málo zdůrazněno ... a taky je fakt, že když už jsi jdu prostě popovídat, tak vzhledem ke své vytíženosti určitě ne v poledne .. ale jinak jsem rád, že se tohle ujasnilo - jít tam ve dvanáct a divit se, nebo stěžovat si .. to asi opravdu ne, pokud by ty děti prostě nebyly vyloženě na zabití a bez zájmu ze stran maminek (ale to je o něčem jiném)- šlo o to, jestli je to prostě už norma, nebo je normální se ozvat (v tu dobu a v těch podmínkách, co jsem psal) - protože už mi to skoro připadá, že ne

A Roman tiez. Poznam v okoli par zafajcenych podnikov, typicke krcmy a v nich odparkovane mamicky s kocikmi a cigaretou v hube. Tiez som v case ked bola Ninka babo nikam nechodila a vobec mi to kecanie pri kave s kamoskami nechybalo. Myslim ze pre dieta a aj mna bolo podstatne vacsim prinosom kocikovanie v prirode. A ked mala spinkala, ja som si v pohode citala knihu. A bola som s nou vonku aj v mraze, aj v dazdi.
Aj ked bola Ninka uz trosku vacsia, tak sme sa podnikom vyhybali, pretoze sediet v kociku, alebo na stolicke a cakat kym sa mama vyrecni ju nebavilo a ani som sa nedivila.

to jako by měly sedět doma a scházet se po domácnostech? A celý dny koukat doma na bordel, na neumytý nádobí, nevypraný prádlo, nevodnesený vodpadky, a v tom všem se batolící batolata...? Zatimco ty si budeš válet ***** nejdřív v práci a pak po putykách?

A co budu mat z toho vase deticky? Nebolo by vam lepsie dat si rande v parku, alebo materskom centre? A ak nemate, da sa zalozit Ja som si chodila s maminkami pokecat prave tam. Deti sa hrali s hrackami a maminkami a my sme sa medzitym mohli porozpravat kolko sa nam chcelo.

jsi mimo, ale nevadí, aspoň tě je poznat ) fakt vůbec nic z toho co píšeš, neřeším, leda bys napsal úplně jinej příspěvek - připomínám, šlo mi o to, jestli velmi zjednodušeně ve večerní dobu takovou matinku s dítkem, co dělá bordel vykázat nebo je takový chování už normou (je to trošku jednodušejc řečeno, ale snad je vidět, že to opravdu není o tom, o čem píšeš)

důležitá věc - logicky nemůže rodič počítat s tím, že "zavřu" dítě na hodinu a více někde, kde ho to prostě nemůže bavit a ono mi to projde .. možná kdyby se děti rodili s tím, že jde v první řadě o ně (neškrtit, je to jen příměr ) spousta problémů by ubyla (ale to je už mimo příspěvek

jaké národnosti jsou ty maminky s dětma v těch hospodách?

nene, odtamtud vítr nevane, pokud jsem tě správně pochopil ... víš, to nebyl výkřik po nějakém zkaženém večeru .. ty dotyčné tam chodí pravidelně a poměrně přesně vystihujou hloupost, neschopnost a lenost - omlouvám se za možná urychlenej názor vůči nim, ale prostě semtam uniklá témata rozhovoru, svým způsobem odpuzující baňatost (a to hubeným nefandím, když už) a oblečení taky spíš zapadá do sorty adidos (ne, to není o ošklivé chudobě, ale naprostým nedostatku vkusu) ... manželé jsou typický (vzhledově samozřejmě) prodavači teplý vody, prostě si po několika zážitcích dovoluju tipnout to, co jsem napsal výš: hloupost, neschopnost a lenost (ale připomínám, nemusí to být objektivní, jen jsem to zkusil odhadnout)

.

já tušil , že mi to neprojde .. ale v podstatě jsou to spíš takové nyčky

že jde o opálené obyvatelstvo ?!
V tom případě se obrať na pana ministra Kocába.

- ne, že bych chodila po hospodách, ale dnešní matky malejch dětí jsou tak posedlý zdravou výživou a podobně, že by děti do zakouřené hospody nevzaly. Jo jsou děti z určitých sociálních skupin - a nemyslím tím jen cikáňata - které po hospodách vyrůstají. Já sama jsem vídávala dvojici - no nebyli to určitě bezdomovci, ale působili podobně, popíjeli pravidelně zu stánku na autobusovém nádraží na Knížecí, kolem nich pobíhal chlapeček a o něco menší holčička a další miminko bylo u maminky v bříšku...kolegové santusáci těm dětem občas koupili žvejkačku, čokoládičku či brambůrky, takhle tam setrvali do večerních hodin a pak se všichni v pohodě odebrali domů. Jestli ty dámy o kterých mluvíš jsou z podobné sociální skupiny - tak ty nenapravíš. Svým způsobem své děti milují a starají se o ně.Jinak většinou matky s dětmi se sejdou v cukrárně, matky kávu, děti dortík a pod. Nebo má dítě hlad, žízeň, chce se mu kakat a podobně, takže jiné řešení, než nejbližší hospoda není. Ale to rozhodně není ve večerních hodinách. Vzpomínám si, jak i můj starší syn navštívil hospodu, coby frekventant jesliček v Černé Růži.On tenkrát hodně jedl (tedy tenkrát!!!vlastně nepamatuju, že by kdy trpěl nechutenstvím - resp.obě děti žraly jak kyselina) Já byla tenkrát v osmém měsíci těhotenství, byl červenec, venku horko, třicet stupňů a jdouce z těch jesliček, míjeli jsme hospodu V Panské.Dveře tam měli otevřené a na výčepním pultě měli akvárium ve kterém plavali utopenci (tedy uzenina -nikoli mrtvola).Chlapeček se mi vyrval, vlítl do té hospody, pověsil se na ten výčepní pult a řval jediné slovo, které ovládal "Mumbat! Mumbaat!" (on do tří let nemluvil a tohle slovo znamenalo najíst, nebo napít - ale spíš najíst) a sápal se po tom akváriu. Hospoda plná chlapů, který se královsky bavili a volali na mě"Maminko, to je chytrej chlapeček, ten se ve světě neztratí, ten ví, kam má jít!!" a já byla na infarkt. Nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem tam zakoupila tatranku, nebo něco takového, vrazila jsem ji synkovi do ručičky a odvlékla ho pryč. Nicméně syn je dneska odpůrce alkoholu a ani nekouří...takže nevíš, třeba ty děti jednou skončí jako předsedové protialkoholní ligy.

ale ráda ti odpovím. Ano, jsme každá jiné generace. Ale podle mě to není o tom, kolik komu je, ale o tom, jakou má kdo představu o trávení volného času. Já jsem svou představu mateřstvím měnit nemusela, protože mě vysedávání po občerstvovacích podnicích a prázdné klábosení o ničem nikdy nebralo. Ráda volný čas trávím aktivně, venku v přírodě, na čerstvém vzduchu. A ráda jsem se svým dětem věnovala. Není to přece o tom, být s dětmi sama, ale o tom, najít si stejně založenou kamošku, taky maminku, se stejným náhledem na život. Ale i kdyby ne, trávení času s dětmi v pro ně vhodném prostředí pro mě bylo prvořadé, a nad všechny kamarádky.

Já jsem s dětmi doma už šestý rok. Respektive - teď už i mladší chodí do školky na dopoledne. CELOU tu dobu přitom pracuju - po večerech, a teď už můžu i po dopolednách.

"Obdivuju" ty, kteří se - jak píší - dětem věnují neustále a POKAŽDÉ upřednostňují jejich potřeby před svými.

To já zdaleka tak vzorná nejsem. Chodíme do přírody i na pískoviště (mimochodem tam mě to opravdu, ale opravdu krutě nebavilo), občas do divadýlka, dokud byly děti malé, chodili jsme do mateřského centra, chodím s nimi na plavání, cvičení, občas se sejdeme s kamarádkami u některé z nás doma...

Ale stejně tak jsme za tu dobu už byli mockrát v hospodě. V restauraci. V pizzerii. Ve dne, když jsme měli ve městě kolem poledního nějaké zařizování a potřebovali jsme se najíst, někdy sami, někdy s kamarády. Ujišťuju vás, že to na "pokec" moc není, když musíte dohlížet na to, aby se jakžtakž čistě najedlo i to mladší, navíc vám uprostřed jídla zaručeně jedno nebo druhé aspoň jednou řekne "mamí, já chci čůůrat". Nejlepší jsou na tohle restaurace, kde se i s dětmi počítá a kde mají pro ně hrací koutek. Tam se děti zabaví a nechají matku aspoň v klidu vypít kafe (které by si normálně nedala, neb by se bála, že ho dítka na sebe zvrhnou) a - ano, ó ta hrůza - prohodit pár slov s kámoškou.

Je samozřejmé, že děti nenechám pobíhat po lokále a otravovat ostatní. Považuju to za součást jejich "společenské" výchovy. Taky považuju za samozřejmé, že zakouřený lokál si zakouřený lokál vyberu jen v krajní nouzi, sama tam taky nerada chodím.

Neznám ani ve svém okolí nevídám nikoho, kdo by U NÁS chodil s dětmi do hospody večer (ale v jižních krajích, kde mají trochu jiný režim, je to mnohem běžnější).

A na závěr - klidně se přiznám k tomu, že svým dětem toho myslím věnuji docela dost, ale nerada bych se dopracovala k tomu, že bych jim věnovala ÚPLNĚ všechno. Kamarádky a kamarádi jsou pro život moc důležití, a ráda bych tohle povědomí přenesla i na své děti. A také si myslím, že je dobré je učit, že "jednou mně, podruhé tobě" - tj. jednou půjdu já s tebou na akci, která zajímá tebe, podruhé půjdeme na tu, která zajímá mě. Jasně, že je to v praxi 10 akcí pro dítě a jedna pro matku, ale i tak.

to je prostě o přesvědčení. Já s dětmi do občerstvoven nechodila, jen na výletě, prostě mě to nikdy nebralo, vysedávat někde zbytečně, a hlídat děti, které se nudí. Raději jsem byla s dětmi skutečně venku, ne jen cesta do podniku, kafe, a cesta zpět. A jsem přesvědčena, že to mým dětem tak vyhovovalo. S kamoškou, pokud to je kamoška a ne jen známá, mohu pokecat doma, přátelé přece na návštěvu vzájemně chodí. Psala jsem o sobě, já to takhle mám, a až budou vnoučata, a budu-li připuštěna k hlídání, tak je taky budu tahat po lese ne po občerstvovnách.

cukrárna, pizzerie, mekáč a podobně - nevidím důvod, proč tam občas nezajít. Příroda je příroda - ale dítě se taky musí naučit, jak se v takové restauraci chovat - a to se v lese nenaučí. Venku taky není vždycky ideální počasí. Kino a divadýlko jsou dnes drahé jak prase a na to taky člověk často nemá,zvlášť je-li na mateřské "dovolené". No a jsou-li tam s vámi kamarádky se svými dětmi - tak se děti naučí navazovat mezilidské vztahy , což pro budoucnost taky není k zahození. My jsme například chodili na procházku na Letnou a na zpáteční cestě jsme se stavovali v cukrárně v Revoluční. Děti si tam daly kakao a dortík, my - znavené matky - kávu a dortík. Čímž jsme všichni nabrali sil na cestu domů. Samosebou jsme tak nečinili denně. Nicméně, našim dětem už táhne na čtyřicítku a navzájem se dobře znají a velmi dobře spolu vycházejí. Pizzerie a mekáč tenkrát neexistovaly.

a taky o toleranci ;-)) Proti přírodě vůbec nic nemám, ale každou volnou chvilku tam netrávím. Čímž nechci říct, že trávit čas v přírodě je špatné, ale není to jediná možnost, jak trávit volný čas, a netřeba se tvářit, jako že ty ostatní možnosti jsou špatné a vlastně zbytečné.

MMCH, já už jsem na tom po několika letech byla tak, že i trocha toho "prázdného tlachání" na pískovišti byla pro mě občerstvující možnost, jak za den prohodit pár slov s někým, komu je víc než tři roky

to za mne sepsal někdo jiný....

http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2005100204

Je každého věc co mu vyhovuje,a jak si co zařídí. Naštěstí opravdu v dnešní době není problém najít nekuřácké zařízení.

říkám si, jestli TO a SE neberete trochu moc vážně :-).

Sama děti sice ještě nemám, ale ani podle mého názoru není restaurace, kavárna, hospoda, pizzérie, atp. to nejlepší prostředí pro dítě. Sama si ještě docela dobře vzpomínám, jak mě pobyt v restauracích otravoval a nudil, zejména čekání na jídlo. Samozřejmě jsou situace, kdy není jiného zbytí (hlad, žízeň ), ale na nějaké dlouhé vysedávání bych to neviděla, a zvláště pak ne v pozdějších hodinách, kdy bych se snažila respektovat, že si tam ostatní přišli v klidu popovídat, zrelaxovat, randit, pobavit se...

Jestliže někdo argumentuje tím, že matka se na mateřské/rodičovské nebaví, že jí dítě a pobyt mezi čtyřmi stěnami leze na mozek, pořád mi to ještě nepřipadá jako důvod obtěžovat okolí a znepříjemnovat jim pobyt v restauraci otravným potomkem.

Ale samozřejmě tohle všechno se musí aplikovat kus od kusu. Jsou hodné a klidné děti, kterým pobyt v restauraci nedělá problémy. Jsou ale i živější a hlučnější, které např. pobíháním a pošťuchováním mohou způsobit i nějakou nehodu (rozlitá polévka, polité a opařené dítě, dospělý či číšník). Stejně jako jsou tolerantnější či méně tolerantní dospělí, jinak se na moje dítě budou dívat lidé, kteří už děti mají, a jinak bezdětní. I to je potřeba respektovat, ale každý to musí posoudit sám a k tomu zapojit odpovídající množství inteligence.

bych chtěla dodat tolik, že až on bude starý a pujde do důchodu, tak ho ta, dnes vřískající mimina, budou živit.Když si tohle uvědomí, bude mu řev mimin připadat jako rajská hudba. Jinak, co má co pán dělat v pracovní době v hospodě a ještě si stěžovat, že se matky nebaví o fotbale, o motorkách, o autech a o ženskejch.

Ten článek se mi docela líbí, protože i když je hodně upřímný, myslím, že je pravdivý. Je prostě smutné, že rodiče dětí přestanou být ohleduplní a tolerantní k okolí, ale vehementně tu toleranci vyžadují. Mají pocit, že když oni něco dělají a druhým to vadí, je to problém těch druhých... Naopak to samozřejmě neplatí.

ale tady jde o to, že oni si stěžovali zase na motorku a radio a kdesi cosi... Takze tohle je vlastne takové zrcadlo. Prostě že všichni ve své činnosti vytváříme určitou míru hluku - já toleruju tvou (pláč tvého potomka), ty toleruj můj (motorka). Tot vse.

Jinak momentálně dítě čekám a už jsem se setkala i s připomínkou, že budu "tři roky parazitovat na systému". Tak tohle třeba taky neberu, dokonce to považuju za hodně sprosté (několik let už pracuji, takže myslím, že jsem do systému i něco odvedla) a argumentuju stejně jako Ty - mé dítě bude vydělávat na důchody i těm nedětným (pokud ovšem bude zdravé, hm... ). Dále nikdy bych si nepomyslela, že na mé dítě bude každý zvědavý a každý z něj bude vedle, že každý mladší bezdětný bude odvázaný z představy, že mi vydělává na mateřskou (s výhradou výše uvedeného o parazitování), stejně jako nežiju v představě, že bude každý zvědavý na to, jak kojím, jak jsem rodila, atp., protože ani já na to nejsem u druhých zvědavá. Nečekám ani, že mě někdo bude pouštět sednout (ted teda urcite ne - nic na me neni videt, i kdyz divno-blici stavy na me jdou a obcas by mi to sedadlo bodlo).

například sednout by tě pustit měli, i když to na tobě vidět není. O místo ovšem musíš slušně požádat...ALE!!!! Chlap tě nepustí!!!! Vždycky tě pustí paní středního věku. Až se ti děťzátko narodí, bude v tvých očích to nejkrásnější a nejúžasnější, co kdy ve vesmíru vzniklo.Abys děvenko dostala mateřskou, musela jsi pracovat, tudíž i platit daně a nemocenxskou. Takže na sebe sis vydělala. Mateřská a jiné příplatky by nebyly zapotřebí, kdyby v této zemi muži své rodiny uživili...ale tací nejsou. Naopak, nejenže tito berou děti jako přítěž a oběť, ani si svou vyvolenou nevezmou, aby ona brala dávky jako svobodná matka.AS víc než vlastní redina je pak zajímá "řezivo", které "nezblblo" a nemá starosti o kojení, prdíčky, zoubky a podobně. Ad kojení na veřejnosti - když může chlůap běžně na veřejnosti močit - a v okolí restauračních zařízení to je běžná věc, nechápu, proč by někoho mělo pohoršovat kojení. Jo, pánové, vychovali jste si ženy pro svoje pohodlí, aby tyto hladce uživily rodinu a o všechno se postaraly a dorostla generace nezávislých mladých žen, které se teda postarají...a v podstatě hladce , tím pádem je nezajímá, co si myslíte, nemyslíte a jestli vám něco vadí nebo nevadí. Jim ty děti nevadí. Dětský pláč, křík nebo smích jsou přirozené věci a bylyy tu dřív než fotbal nebo motorky.A jestli vám to vadí, tak holt někam zalezte, aby se ostatní nemuseli dívat na vaše kyselé obličeje. A můžete přemítat o tom, jak vadilo ostatním, když jste takhle - coby děti - řvali vy. Mimochodem, ještě se nestalo, aby sem- nebo do jiné diskuse - napsala žena a stěžovala si, jak jí vadí opilecké bláboly a řeči o fotbale a o ženskejch. Podle mě - pánové - nemáte právo xsi stěžovat na to, že se na veřejnosti - nejen v hospodách - vyskytují matky s dětmi....nebo je snad živíte????

ale ráda bych si ponechala aspon trochu zdravého rozumu, i když jistě to moje dítě bude to nejkrásnější.
je fakt, ze hodne muzu dnes uvazuje, jak pises, ale vsichni nastesti ne... a je fakt, ze my zeny se opravdu na kecy chlapu muzeme vykaslat. ale nekdy i mne jako zene ty "bezohledne matky" lezou na nervy, ale uplne stejne jako jini bezohledni lidi. ti jsou vzdycky videt vic nez ti slusni, bohuzel.

slušně upozornit s tím, že např. dítě, které volně pobíhá po restauraci a strhává ubrusy, si taky může těžce ublížit. Obvykle to zabere.

hlučnější, uřvanější a nezvadatelnější bývají většinou kluci. Nebo už jste viděli někdy holčičky, které by lítaly jak zběsilé, řvaly a střílely po sobě? Já tedy ne. Tak si pánové laskavě zameťte před vlastním prahem.

ted jsem si vzpomněla jak jsem byla s kamarádkou při výlětě na obědě ve vesnické hospodě, zařečily jsme se a kámoška na okamžik spustila svého superaktivního synka z očí. A kde byl ? Našly jsme ho po zvuku. Vzadu od stolku se ozýval huronsksý smích. Chlapec tam stál a vyptávaje se hostů, cože si to dali k jídlu, každému sáhl do talíře a zrovna to i chutově prověřil....

přesně kvůli těmhle "superaktivním miláčkům" ta debata vlastně vznikla - kdyby šáh do jídla mně, plácnu mu špagety nebo co by to bylo rovnou na tu jeho chytrou hlavicku. Ale jen půlku, zbytek bych si nechal pro "superinteligentní mamičku". Děkuji za názory a přeju hezký večer

teda když jsi byl malej, tak to tvoje máma musela mít peklo na zemi. Ty jsi nezvladatelnej ještě dneska.

a do talíře mi nikdo sahat beztrestně nebude

no vidíš, já blbec bych jen ten talíř zvedla vejš, aby tam chlapeček nedosáhl a poslala chlapečka k mamince.

a on by ti řekl naval, protože nikdy mu neskončily špagety na hlavě (a neber si to tak )

nečetla jsem všechny příspěvky, ale vidím to sama v reálu. Rodiče můžou dát dětem většinou jen to co poznali sami, pokud jsou inteligentnější, tak se snaží víc. Ne každý kouká na to v čem jeho dítě vyrůstá, co jí a co dýchá, jaký má příklad okolí atd....
Prostě ne každý se stará o své dítě v plném nasazení s myšlenkou dát mu to nejlepší. Též je na každém zda pozoruje a zda chce dávat svým dětem víc než sám dostal.
Podívej mám krásný příklad: můj syn 23 let chodí s děvčetem 22 let už 6 let. Je to hodná holka, mám jí ráda, leč se synem se stále rozcházejí a scházejí. Mají velmi rozdílné názory na život. Syn si před 3mi lety koupil malinkou chatičku se zahrádkou na hypotéku, protože chtěl sám být soběstačný, chtěl mít své a dělat si na tom. Byl tak z domova zvyklý stále něco budovat, dávat tvář svému domovu i zahrádce, kapesné od nás rodičů nedostával, chodil na brigády při škole, je pracovitý a šikovný. Holčina vyrostla ve státním bytě 2 1, má sestru, její maminka stále ještě i teď dělá uklízečku, protože chce být doma. Tatínek má asi co dělat, aby 4členou rodinu sám finančně utáhl, dělá někde v tiskárně, auto nemají, na to už nezbývá, je to další člen rodiny. Má mladší sestru 18 let, která néhodlá jít do práce a tak raději otehotněla (je bez vzdělání, měla probémy s drogama...), teď má rodit. Bohužel při tom nějak zapomněla, že někdo jí živit bude muset a partner s ní být nehodlá, a tak se vrátila domů k rodičům. Holčina mého syna od svých 16ti let nedělá nic jiného něž mluví do syna jak chce děťátko. Nebydlí spolu jen nárazově nějaký měsíc ale nefunguje to, teď začala chodit do práce, už má asi 3tí zaměstnání, všude vydržela jen měsíc, nedělá ani oboru v kterém má vzdělání a kde by jistě dostala víc peněz (je cukrářka s maturitou, mám i možnost jí sehnat dobrou práci v Praze v hotelech, nemá zájem). Neshody se synem jsou toho ražení, že pokud bydlí s ním v chatce, tak neuklidí, neumeje nádobí, nezajímá jí to tam, pokud tam s ním bydlela tak se dohodli na společném placení elektriky a jídla což dělalo měsíčně 2.000,- Kč ale ani to nikdy syn neviděl, on je na ní moc hodný, obléká jí, kupuje jí co ona chce. Holka nemá chuť tam nic dělat, zahrádka jí nezajímá, kytky, ovoce ani zelenina. Aby nějak šolíchala chatku, zajímala se o cokoliv kreativního, to také ne, chtěla jsem jí koupit nějakou hezkou knížku o zahrádce, nebo interiérech, nezájem... Vlastně se vyjádřila i přede mnou, že počká, až tam syn postaví malý domeček s bazénem, tak se tam potom přestěhuje. Syn tam dělá a ona se jen nudí a nudí, s ničím nepomůže, pokud ano je to z donucení. Stále by někam vyrážela s kamarády do restaurace..... Myslím, že tohle je výchovou a pokud to člověk sám nebude chtít změnit, nikdy se to nikam nepohne. Rozcházejí se stále jen pro tohle, ona slibuje, že se to zlepší a po týdnu je to zas stejné, prostě ten zájem o něco tvořivého či kreativního v ní prostě není. To jsou přesně ty matky co o nich mluvíš, jen maří svůj čas někde s někým.....
Já jen doufám, že si to syn ujasní, že tohle není partnerka pro život co on hledá, je to člověk, co ho celý život budeš táhnout na té životní káře a ona bude jen sedět na kzlíku a dirigovat, aniž by znala hodnotu toho co chce. Je lepší si najít partnera pro život co tu životní káru potáhne s v životě s Tebou, dál to dotáhnete a nebude Ti brát jen energii. On už to ví, tak uvidíme jak s tím naloží, právě jsou opět rozešlí.

Takový domácnosti,kde je jediná kultura zašlý hrnečky od kafe a popelník na stole znám a viděla jsem několik i ve výměně manželek.A když takový ženský někdo odporuje tak řekne,že vyrůstala v tom samým tak co?přitom s dětma se dá jít do bazénu,na vycházku hrát různý hry učit ho něco poznávat,pěstovat v něm koníčky.

a jen z osobní zkušenosti .. opravdu nejhorší kombinace (myslím, že to říkal baťa) je hloupej muž a líná žena ... děkuju za vaše vyjádření a i když některé vykřičníkové debatérky zase naštvu, stojím si za tím, aby člověk svoje děti vedl (dokud to jsou děti, ne ve dvaceti) mimo tyhle dvě skupiny - prostě někam, kde se do talířů nesahá.

Nejsmutnější je,že děti těhle rodičů,třebas i chytrý a nadaný,nerozvinou svoje schopnosti,nepoznají nic lepšího a vyhledají si partnera v podobných vodách a historie se opakuje.Sociálka může tlačit,třeba dávat poukázky jen na jídlo,ale ten problém to nevyřeší.Občas mě napadne dobrovolnictví v nějaký organizaci třeba i v těhle rodinách,ale známá co pracuje ve zvláštní škole a její žáci se vesměs rekrutují z podobných rodin mi od toho odrazuje.

to není zlej nápad - trochu mě to připomnělo vojnu - spousta nepohyblivejch, co znali jen cestu do hospody, se podivala i trochu dál, něco poznali a občas je to měnilo k lepšímu fyzicky i duševně (a to se vojny zásadně nezastávám), ale představa, že tyhle lidi pošleš někomu pomáhat, aby vlastně pomohli sobě, néní určitě špatná. Ale to už jsme asi někde jinde

Nevim jestli jsi mě dobře pochopil.Nosím v sobě myšlenku,že já bych pomáhala.Třeba učit děti a tak.Ale ta známá,co učí mi to rozmluvila.Takže spíš se poptám v domově důchodců.Kdysi sem maličko pomáhala s postiženýma dětma.Už jsem i na netu prohlížela dobrovolnictví.

už rozumím ... přiznám se, že alespoň zatím nemám schopnost pomáhat "cizím" .. možná je to i časem a potřebama těch "blízkých" .. a hlavně asi neumím pomoct bez toho, že bych o tom dotyčném něco věděl .. (což působení v těhle institucích vyžaduje) .. ale určitě obdivuju lidi, co tohle umí a bez nich by bylo na světě hůř. Držím ti palce

Dík za rozhovor.dobré poledne

že když tu máme vnučku a jdeme s ní ven, také si dám to pivko, protože točené je točené, ale nikdy bych s ní nešel do začouzené hospody a setrval tam s ní hodiny. To si to pivo přinesu, i teď, v zimě, klidně ven. Samozřejmě, že v letním období je to snadné, protože je otevřena spousta restauračních zahrádek a předzahrádek. Ač sám kuřák, v přítomnosti dětí nikdy a nikde nekouřím. Myslím si, že se těch čmoudíků za život nadýchají ještě spoustu a není nutné jim už od mládí otravovat život. Natož vzduch. Tečka.

spousta lidí totiž považujde jakoukoli snahu o pomoc o obtěžování, nebo vměšování se do jejih soukromých věcí. Teď zrovna prožívám něco podobného. Moje kamarádka má vnučku, které hrozila - když už ne rovnou pětka, tak čtyřka z angličtiny určitě. Tak ji babička přivlekla ke mně. Nic jsem za výuku nechtěla - protože šlo o mou kamarádku. Pozor - holka nebyla hloupá. Byla tu třikrát, vysvětlila jsem jí látku, nadrilovala slovíčka, napsaly jsme spolu úkol a vyzkoušela jí. Zabralo nám to hodinku, ale holka dostala pokaždé následně ve škole jedničku. Čímž dosáhla trojky na vysvědčení a tím celá akce skončila. Mladá prostě dále neměla zájem. Kamarádka apelovala na svou dceru - matku té holčičky, aby zasáhla , protože holka má šanci to vytáhnout na jedničku... a dostalo se jí odpovědi, že se má starat o své a nestrkat nos do cizích věcí.Takže i takto mohou reagovat případní adresáti dobře míněné snahy pomoci.

přesně. A to je tolerance a zájem podle mě v takovém případě. A liší se od toho "pobíhavýho přístupu po restauraci" tím, že to něco toho dospělýho stojí ... nemůže tam být hodinu nebo dvě, nemůže hulit pod nos a nemůže to dítě pustit ze zřetele. Díky za názor

jenže on ten Tvůj původní článek vůbec nebyl o "dětech volně pobíhajících po hospodě za naprostého nezájmu matek". Nebo to aspoň z něho nevyplynulo.

Já jsem ho pochopila tak, že matky s dětmi nemají v restauraci co dělat. A implikaci toho, že tam vysedávají skoro neustále, kouří dětem pod nos a nechají děti obtěžovat široké okolí.

S čímž zásadně nesouhlasím. Ačkoli pro mě jsou také uvedené situace nepřípustné a nedělám to (tj. sedět v restauraci pořád, kouřit a nechat dítě bez dozoru), ráda bych upozornila na to, že s takovým přístupem jsem se setkala skutečně minimálně (konkrétně s dítětem pobíhajícím číšníkovi mezi nohama snad jen jednou v životě, a taky mně to bylo nepříjemné).

Domnívám se, že i rodič s dítětem (ano, zvykejte si, že RODIČ, nikoli vždycky jen MATKA) má plné právo si přijít sednout do restaurace jako kdokoli jiný. A má samozřejmě i povinnost se tam chovat tak, jako kdokoli jiný, a neobtěžovat ostatní NADMĚRNĚ - tudíž usměrnit si své dítko, aby nelezlo ostatním do talířů apod. - ten příklad Myšákovců mi také nepřišel ani trochu roztomilý.

Na druhou stranu si zase myslím, že to dítě má zas právo na určitou (jasně, že nikoli neomezenou) toleranci ze strany hostů i personálu (tj. pokud bude třeba plakat s tím, že bude vidět, že rodič dělá všechno pro to, aby ho utišil, tak se dočká spíš úsměvu než vraždících pohledů všech hostů včetně personálu).

souhlasím s obojím. občas se to při neprofesní diskuzi stát může, že se původní téma drobet změní a nevidím v tom nic zlého - na rozdíl od pracovní porady např. A zvykat si nemusím na to, že RODIČ má právo .. to opravdu ne .. ale ať si někteří rodiče nezvykají na to, že nemají povinnosti .. a mimochodem, i tady je vidět, že lidi s rozumem se dohodnou

Před nimi jsou takové vyvýšené betonové "květináče" - cca 5 x 5 metrů. Kytek už tam moc není, zato na těch obrubnících od jara do konce snesitelného podzimu sedí "maminky". Na zemi plno vajglů, mezi tím se popelí jejich děti, maminky popíjejí svá pivka, hulí a konverzují. Jsou tam od vidim do nevidim. Přitom jen kousek opodál jsou různá dětská hřiště, lavičky kolem, chráněná pískoviště (místní úřad to všechno zvelebil, hřiště jsou obehnána dřevěnými plůtky, aby tam nemohli psi a další havěť, jsou tam hezké dřevěné prolézačky a houpačky, písek se vyměňuje... JENŽE - NEČEPUJE SE TAM PIVO!!! A tak jsou na hřištích s dětmi jen nějaké ty babičky, co nemají nutnost pivní konverzace.

Prostě - ono to není o tom, že by se tam maminky nemohly spolu pobavit, ale že by tam nemohly popíjet...

Takže tak. A teď mě třeba seřvěte (mám dvě děti, 14 a 17).

špatně jsi mě pochopil s tím rodičem. Myslela jsem to tak, že děti teď už snad konečně (naštěstí) přestávají být výlučnou doménou matek, takže tím, kdo sedí v restauraci s dítětem, může klidně být i taťka. (Je zajímavé, že zažité klišé otce, který dostane jednou za uherský rok na starost dítě a zamíří s ním do hospody "na jedno" jsem neslyšela kritizovat snad nikdy")

A ohledně toho zvykání si na práva - já jako rodič zcela přirozeně akceptuji některé své povinnosti (třeba aby moje dítě na veřejných místech neobtěžovalo ostatní nad míru obvyklou), ale na druhou stranu určité věci za své právo prostě považuji (například jít s dítětem do restaurace, pokud zajistím, že se tam bude chovat tak, že to nebude vybočovat z chování běžného hosta).

Na co vyložené právo nemám (ale co kvituji s velikým povděkem) je, když se na mě v situaci, kdy mé děti začnou kvůli něčemu třeba nahlas plakat, já se je snažím utišit, ale holt to nejde hned, dítě nemá na zádech knoflík jako panenka ChouChou, ostatní netváří jak kyselá zadnice, ale naopak se usmějou nebo prohodí něco povzbudivého.

když vidím, že rodič má prostě s dítětem problém, tak s ním solidarizuju dokonce kvituju i ulítlý nervy, protože někdy je toho prostě moc (ale nic se nemá přehánět) .. ale prostě automaticky se zaštiťovat tím, "dyk sou to je děti" je podlost .. nemůžu to dítě prostě omezit na dvě hodiny, protože to je nezvladatelná situace a už vůbec to nebudu přenášet na personál a ostatní lidi tam ... a k tomu povzbuzení .. to si piš, že to je důležitý ... ale podporovat vyžírání z talířů nebudu .. a fandím všem rodičům, kteří mě nenutí vychovávat jejich děti .. asi tak (a opravdu jsem se s nima nařádil hodně a kdykoliv .. ale to je na jinou debatu)

vcetne kojencu. Ja tohle vazne nemusim,videt mamy,co popiji pivo a pokuruji cigarety nekde v hospode. Hlavne i proto,ze jsem chodila do deckeho domova a videla deticky,ktere si rodice vodivali s sebou do hospody a jak se to na nich podepsalo. Na druhou stranu nemam nic proti,kdyz se sejdou maminy v cukrarne nebo si zajdou na jidlo do restaurace,ale detem se venuji. Zrovna tento tyden se stala vec,ktera me nazdvehla ze zidle. Pritelova sefova je svobodna matka. Pochazi z velice dobre situovane rodiny,rodice vzdelani,jen ona je cerna ovce rodiny. Bohuzel. A ma za sebou bohatou zkusenost s alkoholem a drogami. Bylo ji prano,narodila se ji krasna,zdrava dcerka. Ten jeji je bohuzel znovu ve vezeni,ji totiz vzdycky pritahovali a pritahuji takovi "drsnaci". Dcerka se ji narodila,kdyz byla vylecena. Stale dochazi na komunity,terapie,jenze asi podruhe,ze se neudrzela a pila. Volala memu pritelovi rano,at k ni prijede a odveze malou do skolky,ze uz 3 den pije. Ve me by se krve nedorezal. Sla se z toho pak vyspat,zatim se neozvala. Jsme pekne nastavni,jsou tam veci,co me prijdou nemozne,ale nechci do toho mluvit,neni to moje vec,ale zase me to stve kvuli te male. Ona je moc sikovna,rada si cte,na druhou stranu ve 3,5 letech mela plinku a chtela jsem jit s ni na zachod,spis volila tu plinu....A to,ze huli primo ve svoji loznici,pod pokojem male,nema cenu ani zminovat. Nekdy mam pocit,ze takovym by melo byt vzato pravo mit deti..

ze "nezvladnute deti" nejsou domena jen nizsich socialnich vrstev, ale ze se ve velke mire vyskytuji i ve vrstvach vyssich. Protoze tam casto najdete ultraliberalni jedince, kteri maji pocit, ze mame tu svobodu a demokracii, muzeme vsechno, pokud to neni vylozene zakonem zakazane, i za cenu sobecstvi a hulvatstvi. To se pak samozrejme projevuje ve vice rovinach, temi detmi to nekonci. Zrovna jedna vec, se kterou jsem se setkala, je treba prave to strejdou zminovane koureni - tihle lidi vam bezostysne budou cudit pod nos, aniz by se aspon snazili kour foukat nekam mimo. Protoze mame demokracii, oni si muzou delat, co chteji, a pokud to vadi tobe, je to tvuj problem. Nechci videt, co tihle lidi vychovaji za deti, uz ted je mi lito toho meho, co bude mit pak treba za spoluzaky. Nastesti vsak tito lidi obvykle o rozmnozovani nestoji, vyjadruji se o nem velice pohrdlive. Takze aspon zde je jista nadeje a musim kvitovat, ze aspon neco altruistickeho pro tu spolecnost delaji :-).

uuuf .. to je příklad přímo miu, řekl bych

že to má optimistický závěr docela mě ta formulace altruistická rozesmála, paatrně si na ní vzpomenu, až tyhle typy uvidím

Nase dcery se narodily s odstupem 8 mesicu v roce 1994. Protoze zijeme 1200 km od nasich znamych a pribuznych, museli jsme s dcerami letat. Rodice a sourozence jsme potkavali doma u nich, ale jezdit bez auta po cesku vlakem, nebo autobusem nebylo mozne /dva kocarky,neochotni ridici a pod/ Kde jsme se meli setkavat? V parku na lavicce? Ve verejne knihovne? Na nadrazi? Vsude jinde jen ne v restauracich - to byl nazor, ktery zastavala velka vetsina vrchnich. Nase deti nebehaly , nervaly, neobtezovaly jine hosty. O misto v restauracich se v te dobe muselo bojovat, detske stolicky - ani nahodou, spis upozorneni, ze je vse zadano.Po case jsme vymysleli fintu. Jeden se sel zeptat na 4 mista a nechal si udelat rezervaci, zatimco druhy stal za rohem s detmi. Deti travily pravidelne obedy a vecere po restauracich, odpoledne v cukrarnach a vecery ve vinarnach a klubech/zasluhou znamosti nasich pratel/Nemyslim, ze by jim to ublizilo na zdravi. Dnes nekouri a doufam, ze nebudou miluji cestovani, navstevy restauraci, cizi jidla, umi se v restauraci chovat slusne a netrpi socialnimi fobiemi.Ve srovnani s detmi, ktere znaji jen hamburgry, jsou na tom mnohem lepe. I ja jsem jako mala holka chodila skoro kazdou nedeli s rodici a bratrem do restaurace na obed a dodnes na to vzpominame.

to je moc hezký, přesně tak to cítím taky.

Romane, shodneme se v tom, že ani mně se nelíbí vyjídání z talířů a nehodlám omlouvat jakýkoli exces tím, "že jsou to jen děti".

Ovšem vřele souhlasím s Nantaali, že je na mně, abych si zajistila neobtěžující chování dětí v restauracích, ale pak jsem jako kterýkoli jiný host a žádnému moralistovi nic není do toho, jak často s dětmi do restaurací chodím. Naštěstí se v tomhle směru za posledních pár let u nás hodně změnilo a v řadě restaurací (na můj vkus by jich mohlo být ještě víc) je znát, že i děti jsou tam vítanými hosty (dětské židličky, hrací koutky, vstřícnost personálu apod.)

Spousta z nás se svým dětem věnuje několik let každodenně, většina z nás to dělá ráda, ale jsme taky jen lidi a občas potřebujeme na chvilku vyvětrat hlavu. A s kámoškou na kafi potlachat třeba i o věcech, které jsou z pohledu jiných lidí možná blbiny, ale pro nás je to v tu chvíli záchrana zdravého rozumu. Kdo to nezažil, neumí si představit, jaká lábuž je v takovou chvíli pizzerka, v jejímž zadním traktu je hernička pro děti. Kdo to zažil, tomu nemusím nic vykládat. Naše povinnost je i v tuhle chvíli samozřejmě zajistit, aby naše děti nikoho neobtěžovaly, o tom žádná. Ale když si ji splníme, můžou nám všichni moralisti políbit...

mladšímu byly necelé dva roky a staršímu tři a půl, bylo horké léto a my ho trávili na žluté plovárně. Byla tam restaurace, kde se dalo sedět venku a my tam denně chodili na teplý oběd - polévku a hlavní jídlo. Já tam přijela s kočárkem, posadila děti na židličky, objednala jídlo, mladšího nakrmila, starší se najedl sám. Dvě porce nám stačily pro všecky tři. A bylo to v pohodě - já teda nikdy nekouřila. Fakt je, že se tam tu a tam našli - hlavně starší hosté a hlavně chlapi, kteří na nás koukali divně, ale děti měly hlad, tak jsem na ně kašlala. Děti nikdy žádnou výtržnost neztropily, najedli jsme se, zaplatila jsem a šli jsme zpátky do dětského areálu.

Zaujala me diskuze Miy a Romana.Nase dve dcery jsou adoptovane. Obe pochazeji z primo hroznych podminek.Obe k nam prisly z detskeho domova ve stari 9 mesicu a 1 rok. Jedna je narozena v Madarsku a druha v Cesku.V zemich, kde se narodily, by nemely vubec sanci opustit decak a dostat se do rodiny.V jednom z detskych domovu /nekritizuji, je to lepsi alternativa nez ulice/nam pani psycholozka rekla-dal nez do treti tridy to nezvladne.Dnes je v sedme.Opakovala 0 tridu /u nas se zacina v 0/, protoze jsme usoudili, ze nebyla zrala na pokracovani.Dnes patri mezi lepsi zaky a v nekterych predmetech mezi nejlepsi.Druha patri mezi nejlepsi, mluvi plynule cesky, svedsky, anglicky a obstojne spanelsky a francouzsky. Chce to trochu stesti, hodne prace a zadne predsudky.

v podstatě s tebou souhlasím. Když byla dcera malá, tak jsem s ní trávila v létě dny na pískovišti a na hřišti nebo na koupališti, na podzim a na jaře, když ještě nešlo hrabat se v písku jsme chodily na procházky, v zimě když byl sníh, tak jsme sáňkovaly a když nebyl, tak jsme taky chodily na procházku. Rozhodně jsem necítila potřebu chodit si poklábosit do restaurace nebo kavárny, protože jsem si poklábosila s maminkama z okolí. Když bylo škaredé počasí a nedalo se jít ven, tak jsme se s některýma maminkama scházely v bytě, děti si spolu pohrály v dětském pokoji a my si vypily v klidu kafe. Chápu, že některé maminky, jdou s dětmi třeba v létě do restaurace na zahrádku, kde je čerstvý vzduch a nekouří se dětem pod nos. Třeba u nás ve Zlíně na Jižních svazích je restaurace, kde mají zahrádku a jsou tam i houpačky a průlezky pro děti. Ale tam, kde není vybavení pro děti, mi to přijde, jako trápení dětí, protože dítě, které musí jen sedět, se za chvíli začne nudit a spěje to k tomu, že rodiče ho okřikují, aby bylo v klidu.Ale když někdo tahá dítě do zakouřené restaurace, to opravdu nepochopím a to bych nikdy neudělala.
A ještě moje nedávná negativní zkušenost s matkou s dítětem v restauraci. Moje švagrová měla 50. narozeniny a pozvala nás na oběd do restaurace. Já bych to vyřešila pronájmem salonku, švagrová asi šetřila a bylo to v restauraci, kde seděli i další lidé. Krom toho, že tam bylo zahuleno mi tam vadila jedna věc. U vedlejšího stolu seděla matka s dítětem, které se tam nudilo a matka se mu nechtěla věnovat. Bylo mu asi 2 roky, bylo uslintané s upatlanýma rukama. Nechala ho pobíhat po restauraci a obtěžovat ostatní hosty. Byla jsem opravdu pěkně naštvaná, když ten malý fracek (promiňte mi ten výraz) přišel za mnou a začal si do mně otírat svoje upatlané pracky (opět mi promiňte ten výraz, ale nemohu si pomoci) a opírat si o mé kalhoty svou uslintanou pusu. Vím, že to dítě za to nemůže, ale ta matka by zasloužila přes ústa. Když jsem jí řekla, ať zajistí, aby mě to dítě neobtěžovalo, tak se cítila dotčená, pro fracka si přišla, ale za chvíli mě obtěžoval zase.

Zdravím z naší krásné Šumavy k vám na sever.Napsala jste to moc hezky.Co by dcery chtěli v budoucnu dělat?

Mila Mio, kousek zivote nasich dcer je popsan v rubrice Mimino-nespavec.Ta starsi, ktera pochazi z Madarska, chce studovat jazyky, i kdyz laskovala s myslenkou jit na konervator ta mladsi velice pekne maluje a pise povidky, chce byt spisovatelkou. Rada s Vami navazi kontakt muj mail: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

vzit dite do společnosti je naprosto normální záležitost stejně jako na zábavu dospělých. Docela dlouho jsme žili velmi společensky kompletně jako rodina právě v době kdy klukům bylo míň než patnáct, pak už přece jen měli jiné zájmy. Zcela určitě je hloupost "otevřít svět" dětem v osmnácti nebo tak něco ... jeden syn byl sova, čili silvestry trávil pravidelně snad od tří let s námi a nikomu to nevadilo, druhej syn slavík (říká se to tak, že???) a ten chodil spát hrozně brzo, prostě nikoho nebyl důvod omezovat, kromě jistejch pravidel, který sedají shrnout jednoduše - chovej se tak, aby se mi s tebou příště ještě někam chtělo. Oba jsou dneska kreativní lidi, živí se tím, v čem vyrůstali, (nic jiného bych je naučit nemoh ) a dělat můžou co chtějí, protože kvalitní práci poznaj. Docela se těším až budou vnoučata a budu je moct kazit, morálně i výchovně

alena tvrdila, že by v podobné situaci vychovávala - vracím se k tématu a tvrdím: nebudu vychovávat cizí děti, požádám autorku toho upatlaného skvostu ať se o něj stará, nebo jí škody vyučtuju - samozřejmě, že se to stát může a nebudu tak reagovat na někoho, komu to viditelně vadí taky a snaží se něco dělat - ale na rodiče, který toto umožní naprosto bez skrupulí, budu reagovat stejně. i když je to paatrně nevýchovné ale kdo ví

ti, co zalezou do peřin spolu se západem sluníčka, jsou skřivani, ne slavíci :-))) Slavík naopak celou noc prozpívá..
Ale jinak mám s tebou totožné názory.
Dítě se musí vychovávat od narození, ne "tomu dát volný průběh". S láskou, s klidem, tolerancí, s velkou výdrží - ale vychovávat. I malé děti se velice brzy naučí znát své mantinely, pokud jim je dáme - říká se tomu, že "nerostou jak dříví v lese".

mně se to ptactvo plete, vždycky jsem se bál chodit s dětma do přírody právě proto, abych neslyšel "a co je tohle, a co je zase tamto" .. jsem prostě městký dítě a dětem se lhát nemá ... jo, kukačku poznám

slavík
A jinak bych to shrnula asi tak, že kdyby každý žil podle zásady, že moje svoboda končí tam, kde začíná tvoje, tak by se nám všem příjemněji žilo. Ovšem kdo se tím neřídí sám, těžko k tomu bude vést své děti.

Jsem dnes už babičkou. Navíc mám restauraci.Se svými dětmi jsem zašla do restaurace jen když jsem jela ke svým rodičům a museli jsme čekat 1 a půl hod. na spoj.Jinak pobyt v hospodách obstaral můj manžel sám.S dětmi jsem byla víceméně sama.Na pískovišti jsme toho moc nenaseděli, prošli jsme celé okolí, znali jsme se se zahrádkáři co občas něco dětem podstrčili. Dnes s vnoučaty a s mladými do restaurací zajdem, rodiče pečlivě vybírají kde je pro děti vhodné prostředí. Chtějí, aby se děti v restauraci naučili chovat.Samozřejmě slušně.Děti jsou malé 3 a 1rok.Netrávíme tam celé dny, ale občas to neuškodí. Já sama jako hospodská vítám rodiny s dětmi, je jich stále více, máme malý koutek na hraní a vybavení pro miminka. Chodí k nám cizinci i stálí hosté a jsem šťastná, když mi bývalí svobodní přivezou ukázat své ratolesti s kterými pak k nám chodí. Pravdou je, že některé maminy si myslí že po usednutí vypustí své miláčky po place a mají dojem že dítě se zabaví. To je hned poznat. Myslím, že o těch psal pan Roman. Vím sama jak je těžké se o dítě starat celý den,když nemáte pomoc a žvatlat jenom s dítětem bych takovému panu Romanovi ze srdce přála.Nejsem zastánce toho sedět s dítětem celé odpoledne v hospodě a klábosit a takovým maminám to dávám jasně najevo i u nás,ale jinak, proč ne?

Pročetla jsem Vaši diskusi, ze začátku docela pečlivě, ale teď ke konci už jenom letem . A chci taky něco říct,jestli dovolíte . Mám děti 16 a 19, jsem takový ten mateřský typ, momentálně jak vidím kočárek jihnu (mateřské pudy se ještě zoufale ozývají - je mi 40),mám docela náročnou práci, šéfuju jedná státní instituci a mám manžela co vaří a vydělává a jsme spolu 21 let.Proč tohle všechno píšu, prostě proto předkreslení mých názorů. Dceru jsem měla na VŠ a věřte, že jsme se jí s maželem strašně moc věnovali - PROTOŽE NÁS TO BAVILO - bavilo nás být s ní, číst si, věnovat si jí....a opravdu jsme v té době neřešili, jestli se doma nudím nebo ne. S druhým dítětem to bylo stejné. Prostě si myslím, že je to o lidech- o matkách a otcích, jak se k výchově a ke všemu, co souvisí s dětmi, staví... Děti nám postupně vyrůstají a všechno to plyne v takové pohodě a harmonii...myslím čas s dětmi a práce... a zase si troufám tvrdit, že jsme se na dětech "podepsali" v tom dobrém slova smyslu - jdou jim studia, mají spoustu aktivit a zájmů, kamarádů, ale dodnes s námi rády cestují, povídají si....cokoli. Já si prostě pořád myslím, že kolik rodiče dětem DAJÍ, tolik jim pak děti vrací.
Ale abych se dostala k tomu, co chci říct. Nejsem nějaká zapšklá stará matka, která prudí, jakmile uvidí rodinku s dětma. Nevím čím to je, jestli jsem měla takovou smůlu "na setkání".....ale opravdu jsem vyděšená z toho, co kolem sebe vidím. Děti v restauraci - opravdu mám zkušenost, že jejich matky jenom povídají, děti otravují a nudí se a opravdu to obtěžuje nás normální smrtelníky, kteří si třeba dojdou na "klidný" oběd...Upozorňuju, že nikdy nikoho nenapomenu, nepouštím se do debat s matkami od dětí....radši vyklidím pole. Zvednu se a jdeme jinam. Ale nestalo se to jednou, možná mám jen takovou smůlu.
Další je nakupování a dítě na košíku - to nebudu komentovat, sama se kolikrát ploužím mezi regály a nejsem schopná udržet myšlenku...ale co pak dokáže dělat matka s dítětem ve frontě u pokladny...to mi zůstává rozum stát.
No a ještě poslední historku a té se možná budete smát....ale to je matka s dítětem na sjezdovce. Absolutně nechápu, proč tahají matky malé(fakt myslím tříleté,dvouleté) na červenou sjezdovku...aby pak na ně řvaly, když se dítě zasekne......nebo jak takové matky PEČUJÍ o své děti na lanovce.... Ony vystoupí, dítě nechají "aby samo"...to spadne, lanovka se zastaví, matka ječí...dítě řve... prostě hrozný. Asi mám fakt smůlu, ale tohle si mi stalo několikrát...a opravdu, když vidím matku s dítětem, že by snad měla sedět se mnou...opravdu pustím někoho před sebe, aby si to užil. A sama sebe se ptám....jestli je tohle všechno vůbec možné....v čem je chyba???? A opravdu se začínám matkám s dětmi vyhýbat...to je celý můj problém. Všem matkám, co se jich toto netýkám, se hluboce omlouvám. Ale ten zbytek, co si jenom hraje na matky......těm se ten jejich nezájem brzy vrátí..... ale bohužel... koloběh, začarovaný kruh...a pořád to pojede dál...

nikdy jsem nepovažoval péči o dítě za něco méněcenného a nemyslím, že jsem k ní měl extra daleko - jsem zvyklý pracovat doma skoro dvacet let a opravdu ne stylem "potřebuji absolutní klid" - zatahoval jsem kluky do své práce od prcků a fungovalo to, snad to mojí ženě pomohlo aspoň drobně .. nevím. ale děkuju za hezký příspěvek a myslím, že to je v souladu s tím, jak to vidím i já

z toho co popisuješ na horách jsem v šoku. Žiju dlouhá léta mimo republiku, proto s děckama lyžuju pouze v Alpách, ale s něčím takovým jsem se nesetkala (a před dvaceti lety se to nedělo ani u nás). Osobně bych raději na lanovce nechala život, než bych z ní slezla dřív, než jsou děcka sesazené a odstrčené do bezpečí mimo dosahu pohyblivých součástí. A svoje dvouleté děti mohou brát na červenou chlapi z horské služby a vlekaři (někdy mám pocit že se jejich děti rodí s takovýma malýma lyžema a v helmě ) ale ne matky - sváteční jezdkyně... je to neodpovědnost.

ale decka miluju a vzdycky jsem milovala. Chodivam za kamaradkama,pohrat si s jejich milackama a je to presne,jak pises. Jak se rodice staraji a vychovaji svoje deti,presne samym zpusobem se deti chovaji k druhym. Ja to i tak rada pozoruju,jak deticky reaguji,jak se chovaji. Znam rodiny,co se s detma piplaji,zdrave vari,povidaji si a pak treba rodinu,kde holcicka do me kopne a jeste se smeje,protoze se smeje i maminka....Nebo kdyz jedu v metru a jsou maminky,co na otazku deti klidne odpovidaji,vysvetluji co delat a nedelat a pak jsou mamy,co zacnou na cely vagon rvat,at uz zavre hubu...mam vzdycky chut neco namitnout,ale stejne jako vy,vyklizim pole...

pamatuju na doby, ky se děti nechávaly v kočárcích před obchody. Dnes ani náhodou. Maminyx jer berou v kočárcích, nebo když jsou už větší, v košíku. A záleží dost na té mamce, jak si to dítě zvládne, když pomineme hyperaktivní jedince. Jak by s nakupování s malým děckem teda řešila ?

to by mě docela zajímalo, co dokáže matka s dítětem ve frontě u pokladny... asi jsi chtěla napsat, že to má docela těžké, dítě se nudí a bohužel se asi nenajde nikdo, kdo by je vědomě a ochotně pustil před sebe, aby nemuseli tak dlouho čekat... a když navíc musí vyložit nákup na pás a pak ho ještě skládat zpět do tašky a do vozíku, a k tomu všemu má ještě konejšit dítě, kterému je to čekání dlouhé, a ještě málo supermarketů má oddělené pokladny pro těhotné, rodiče s dětmi a nebo invalidy, tak to je skoro nadlidský úkon, že?
Asi jsi zapomněla, jaké to je nakupovat s malým dítětem... není divu, když jsi měla malé děti, tak se ještě opravdu kočárky nechávaly venku, děti nesměly nikam a rodina s malými dětmi byla jako obtížný hmyz křížený s cholerou...
A na hory jezdíme taky, ale s tímto přístupem jsem se nesetkala ani jednou... spíš jsem viděla rodiče, kteří se svým dětem velmi věnovali, učili malé prdolky lyžovat a obdivovala jsem, jak bravurně zvládnou jet na vleku, jednou rukou držet pomu a ve druhé nesou malého lyžaře, který ještě na vleku sám neumí... a jak s nimi jezdí v předklonu a ti malí caparti jsou šikovnější než já..
Z některých příspěvků mám fakt pocit, že asi žiju na Marsu, protože to, co tu někteří popisují, že je na denním pořádku, jsem nezažila skoro nikdy nebo jen výjimečně...

já sice nejezdím lyžovat do Alp, ale většinou do Jeseníků a nebo Beskyd, a taky jsem tohle ještě nezažila... a jak ty říkáš... většinou jsem viděla ty malé lyžaře, co budí dojem, že se s lyžemi na nohou narodili...

tak jsem si přečetla tvůj příspěvek ohledně toho, proč matky nechodí na dětská hřiště... a jen bych tak na dokreslení hodila svou zkušenost v mém bývalém bydlišti... bylo to na sídlišti, všude samé paneláky, většina obyvatel už byla důchodci nebo měla děti odrostlé, jako já, a jak se byty začaly odprodávat do osobního vlastnictví, začali se měnit jejich obyvatelé a znovu sem zavítalo dost rodin s malými dětmi... mezi paneláky bývaly odjakživa pískoviště, průlezky a hřišťátka na fotbal... jenže najednou těm "starším a důchodcům" jak se nazvali, začalo vadit, že děti prý kopou míčem mezi domy, ječí, jsou hlučné, výskají a křičí... a jednou dokonce chodil soused s peticí pro zrušení dětského hřiště, protože oni chtějí mít klid... je to pár let, písek se do pískovišt přestal dosypávat, jsou zarostlá travou, prolézky a houpačky se zrušily, děti sice můžou chodit ven na trávník, když není zrovna metr vysoký, než ho technické služby dvakrát do roka posečou, a z oken na ně křičí lidé, co chtějí mít klid, aby si šli hrát jinam... a přitom, když se pod okny hádají a vyhrožují si naši tmavší spoluobčané, tak se z těch křiklounů neozve ani jeden, aby se šli hádat jinam, protože jsou hlučnější než dvě tříleté děti, co si ukazují svá autíčka a panenky... tak asi tolik... a proto se mi líbí a jsem nadšená z těch hospůdek, co kromě zahrádky mají i malé pískoviště nebo nějaké ty prolézačky pro děti, aby si na pivo a kafe mohli zajít i rodiče a jejich dítka se nemusela nudit...

a copak těm rodičům dětí (je-li jich skutečně tolik) brání zařvat na ty důchodce nebo sepsat petici na zachování hřišťátka? Případně udělat víkendovou brigádu (akci Z) a trochu to tam zvelebit. Takhle to třeba udělalo pár lidí u nás v baráku, že si vybudovali na vlastní náklady pískoviště s lavičkami...
Anebo ještě jedno řešení - přestěhovat se někam jinam.

možná, že už se prostě všichni ti, co s tím něco udělat chtěj, odstěhovali .. ono v panelákách těch aktivních moc nezůstalo (a určitě se nechci nikoho dotknout)

těch dětí je pár oproti těm důchodcům, takže ani náhodou nedělají takový hluk, a hřišťátka se upravovala párkrát, ale pak přišli z vedlejšího sídliště puberťáci a zničili to... od té doby s tím nikdo už nic neudělal.. a jak je to teď, nevím, už tam nebydlíme... teď máme za domem krásné hřiště, v zimě kluziště, jo, vesnice je vesnice... velké město je plné anonymních obyvatel, tady se zdravíme všichni, známí i neznámí... a když potřebuješ pomoct, tak přijde, i když ji nečekáš...

U nás to bylo: napřed plno dětí, pak z toho byl záhon, pak se - to je asi tak dva roky, zase vybudovalo pískoviště a jsou tam nějaké dřevěné houpačky a prolejzka. Pár rodin, co mají děti, si udělalo akci, děti nijak extra nekřičejí, naopak to tu vlastně zase omládlo.
Asi záleží především na lide, co kde bydlejí.

s dítětem patlajícím ručičkama oděvy spoluhostů za nečinného přihlížení matky, mi taky vadí. Stejně jako situace, kdy jdeme třeba na hřiště, a tam se vynoří dítě cca o 2-3 roky starší bez dozoru a začne tam "uzurpovat" ty mladší. Musím ho tedy "umravnit" já, ale dělám to velmi nerada a je mi to nepříjemné. To si má přeci obstarat jeho rodič. Naštěstí se to nestává moc často.

Ale obecně - tohle vůbec není problém hospod, ale přístupu rodičů k dětem a ke svému okolí...

Simona je pěkný metr, to jen že dítko na chvíli uniklo její vzácné pozornosti, pěkně ho v té hospůdce vyrychtovala! Dnes je z něho dobře vychovaný příjemný mladík...

Děti na pískovišti - kolikrát se mi stalo, že jsem byla svědkem, jak pyšně matky raubířů ty svoje sledují. Jak dokáží vymést pískoviště s každým drobečkem, kerý si tam přišel s kyblíčkem hrát. Jak jim dělalo dobře, že to jejich dítko je takové průbojné. No -a co naděláš ? Kluka nebo holku rozcapené usměrníš a dostaneš od matky. Pravidelně jsem jim odpovídala : "Když si to dítě nedokážete usměrnit aspoň trochu sama, budete si muset zvyknout na to, že to budou dělat cizí!"
A na zahrádky jsme vždycky chodily rády, i když za nás jich bylo pomálu...

tak to jsem asi měla kliku, ale já se s tímhle setkávám opravdu velmi výjimečně. Převážná většina rodičů si dítka hlídá a k ostatním se chová slušně.

Měla jsem z toho docela strach, ale můžu říct, že realita mě příjemně překvapila.

dneska půjdu na večeři, tím pádem mě napadlo, pokud tam zmíněné osoby budou, že by nebylo špatné je natočit ... jenže bohužel takový narušení soukromí už se asi nenaučím, čili je to jen nápad.V každém případě na vás kudlánci budu myslet

mimochodem já jdu dnes na sraz, bude nás tam třináct, z toho jen dvě miminka ještě nebudou v kočárku, zato těch jedenáct už jo, tak snad tam tak brzo nebudeš, abys neměl psychický trauma
A moc se těším, protože v parku bychom se na jednu lavičku nevešly a v té zimě tam ani nevydržely a kafe bychom si musely přinést v termosce a já zrovna tu svou nemůžu najít...
STačí tolik smajlíků, aby bylo jasno, že určitě nebudeme ve tvé hospodě s cigárem pod nosem???
Ale fakt se na to moc těším a nevidím v tom nic špatného... i když v očích některých zdejších ctihodných matek se octnu na té nejhorší pozici a jako matka budu málem případ pro sociálku... a už vůbec nemám pocit, že bych se svému dítěti nevěnovala, když budu popíjet kafe a potom si dám něco dobrého k jídlu... snad že bych sem dala reportáž z místa činu???? Kudlanko maxikudlanko, co ty na to???

co na to narážíš ale fakt to není o dětech a maminách, ale o nekontrolovaných dětech a rodičích, abych byl úplně přesnej , čili klidně na ten váš sraz přijdu (stejně už jsi zvala) a možná pak budu nejoblíbenější maminka pro ty prcky - ale jinak, to bylo už jen pro dojasnění prvnotního problému.

to byla jen legrace, aby řeč nestála... ale nevím nevím, jak bys uspěl, když nemáš prsa... budou to všechno kojenci a mamina nekojná nezabere a nezabere... tak nevím, ale možná by ses rozkojil

vzdavaam se, ostatně jako vždycky .. ale když budeš chtít, zítra to popíšu a přehánět budu minimálně

aspoň to bude mít větší grády... stejně by mě zajímalo, kam to chodíš, tady u nás v okolí jsem zatím na takové případky nenarazila... ale co není, může být... tak abych to nezakřikla... přeju hezký večer a sobě hezké odpoledne... ale s tím zítřejším popisem by to bylo fajn... Daniela tady založí rubriku Na vlastní oči... tak nezapomeň na fotografie či videa...

slibuju ... (a nebourám na slovensku do motorkářů, to je shoda jmen - už jsem dostal dotaz na mail ) - dokonce si pamatuju, že si mě jednou spletli s klímou z novy, třeba se to bude hodit

pěkný tvar názvoslovný, Pavli. Přeji vám příjemné pokecání, pokafování pokafrání i pokojení...

nejraděj bych viděla investigativní reportáž, jak se Roman pokouší rozkojit na vodoměrčím sletu
A jinak tady u nás od 1.7.2008 platí absolutní zákaz kouření v pohostinských zařízeních všech typů (restaurace ho už mají pár let), čili nejenom cigára-chtivé maminky, ale úplně všichni si musej chodit zahulit ven. Samozřejmě, řeší to pouze problém dítě/kouř, ale zde předloženou záležitost ohledně bezohlednosti některých matek (obecně lidí) nikoliv.

to já taky - ale k tomu nekouření u vás .. chceš říct, že v tom případě by takovej rodič dítě nechal v té restauraci navíc ještě samotný, než si vychutná svou poslední cigaretu?? mám obavy, že ty dvě dotyčné by je dovnitř pouze zavedli a pak někdy zase odvedli .. ale co my chudáci uvnitř? ten zákaz nemuuže přece platit v EU

Dnes nemám šanci vyrazit - přeji hezký večer.

to je krásný podnikatelský záměr pro neprosperujícího hospodského: úschova dětí v ceně!

semetrika i přestože, mám děti moc ráda a ráda si i v restauraci s cizími milými dětmi povídám, ale nevidím důvod když jdeme s manželem do restaurace, aby nás obtěžoval nějakej nevychovanej fakan co tam vyječuje a obtěžuje hosty, oslintává a leze po nich. Ale na druhou starnu mám ráda restaurace, kam můžete jít s dětmi či zvířaty a jsou na to připravení. Bydlíme kousek za Okoří a jsou tu asi 3 prima restauračky, kde mají letní zahrádku jak pro hosty, tak i hřiště s prolézačkama pro děti třeba i s bazénem, děti si hrají a není problém, můžete přijít se psem, dostane misku s vodou a též není problém. Jasně že si ho musíte hlídat aby neobtěžoval hosty, stejně tak jako malé děti.

přesně ... a pro ty reportážechtivé, přece jen na to došlo ... zítra připravím, dodám daniele a pokud uzná za vhodno, bude (tedy to je napinavý jak když se standa mottl vrhá na emeritní fašisty)

má takové praktické zařízení. Rodiče sedí na zahrádce, skluzavkou pošlou dětičky na oplocený dvorek, který je o patro níž, a děti jsou tam jak v klícce. Když jde rodič domů a vzpomene si, že tam má dítě, požádá personál o kíč, odemkne, vybere si vhodné děcko a odchází. Super.

to jsou věci v tom Hradci, že ?

a co když nepožádá? Mají tam taky koutek ztrát a nálezů?

a smí jim tam rodič spouštět po laně vodu a chléb ? :-)

i když pár tatínků se prý od dveří nebo z ulice vracelo...děti se krmí tím způsobem, že jsou vybaveny svačinou již před spouštěním a když mu vyhládne, začne řvát. Klasika. Je to fakt moc praktické.

nedopadl jako kdysi manžel jedné mé známé, který odvlekl ze školky domů cizí holčičku místo svého synka...oba totiž měli shodou okolností červenou pláštěnku.

My chodíme na jídlo poměrně často někam, z kanceláře denně na oběd do slušné restaurace, kam bych klidně zašla i s malinkým dítětem, nekuřáci mají vyhrazený prostor a kuřáci se asi rozpakují kouřiv v hlavní obědové době, funguje tam klima, takže je tam stále dobré ovzduší, nerozléhá se tam ani hovor, je to v suterénu pod zemí, mají i výtah, takže tam potkáme i vozíčkáře a staré lidi. Rodiče s malými dětmi občas taky, ještě jsem nezažila aby děti nějak obtěžovaly hosty, pletly se personálu pod nohy apod.
Nevzpomínám si na nic takového ani v jiných restauracích, kam jdeme večer, o víkendu, nebo kde jíme na cestách, ani v hospůdce u řeky, kam občas v létě zajdeme na zahrádku, ani ve dvou kavárnách, kam chodíme na snídaně a kafe.
Spousta mamin s dětičkama bývá v crosscafe, jsou tam pohodlné gauče a děti se po nich mohou povalovat s hračkou, miminka posadit, opřít vedle maminy, pozorují dění a jsou spokojená. Náhodou se docela rádi, nebo spíš rádi, dopoledne na kafe a snídaně většinou chodíme s kamarádkou a s dcerou, díváme na ty roztomilé špuntíky v dospěláckých riflích a bundách :-) Jasně, občas se to některému nelíbí, je unavené a začne brečet, většinou to dřív nevydrží psychicky matka, sbalí dítě a za řevu lva odchází celá rudá z námahy, jak fofrem oblíkala malou naštvanou chobotničku :-) kamarádky solidárně obvykle odejdou s ní. Mě to nijak nečílí, spíš lituju tu mámu, neb si ještě vzpomínám na situace, kdy mělo být všechno v pohodě a nebylo, malý člověk neměl svůj den obvykle když jsme právě s kočárem běhali po obchodech a úřadech, manžel si vzal na to den dovolené. Na úřadech byli do dvou, v obchodech do pěti, kočárek musel zůstat venku a my se u něj střídali, ani tehdy jsme si netroufli nechat dítě venku samotné. Takže mít někde obchoďák, kde je pohromadě od drogerie přes nábytek po kadeřníka všechno, a ještě ke všemu čistá útulná kafírna s gaučem, na kterém si prcek může hrát, tak bychom tam taky s úlevou zaparkovali :-)
No a do pajzlů, kde se socky povalují s cigárem a mezi tím se batolí dítě, nechodíme, ani takový neznám, ale věřím, že někde existují.

Štvou mě matky v obchodech, kde nechají lítat děti mezi vozíčky, regály a zbožím a když prcek ječí, tak odpovídají nepřítomným tónem Hned, zlatíčko, počkej chvilku, prohlížejí si u toho deodorant a netuší, co mrně dělá. Rodiče s dětmi na vozíčku považuji proto za velmi zodpovědné a jejich děti vychované, když v tom vozíku vydrží celý nákup. Není divu že pak nevydrží u pokladny, kde je tolik lákadel, a rodič neví co dřív, chytat dítě z vozíku, nakládat vykládat nákup, platit - rodičů je mi spíš líto a vůbec mi nevadí, že zdržují apod., prostě to patří k věci, jako starší paní, co platí kartou a zapomene PIN.
Na co jsem přímo alergická, to jsou klábosící matky na chodníku a 5 metrů před nimi poskakující 3letý špunt. Když to vidím, zpomaluju na 10 km/hod, sleduju dítě kdy odskočí do vozovky a mám chuť vyskočit a vlepit matce pár facek. Párkrát jsem nevydržela, zastavila a zatroubila na ně - to byl cvrkot, jak se lekla a hnala pro dítě. Asi nadávala jak špaček, ale lepší než aby prcek hupsnul pod kamion.

tohle je hezký, i já mám podobné zkušenosti a souhlasím s Tvými názory

http://pekarkova.blog.idnes.cz/c/68584/To-jsou-hodny-deti-zatim-nikoho-nezavrazdily.html
moje velmi oblíbená autorka, zcestovatělá a řekl bych objektivní .... je tam všechno (lepší jak v reportáži)

I moje. Oblíbená autorka. Nebo co na ty zpovykané anglické děti? Nic. Moje děti zpovykané nejsou a s tím, že jiné jsou, nic neudělám, na tom nic nezměníme ani když tu budeme povykovat na adresu zpovykanců do aleluja. I v Anglii jsou dobře vychované a velmi disciplinované děti. Možná je jich méně než tady, neumím posoudit.
Zajímavé je, že byť se zdá, že z takového základu vyroste jen banda zpovykaných floutků, není tomu tak, že?
A jak si ve staré dobré Anglii poradili s fotbalem, za to tleskám, byť mě fotbal nijak nezajímá. Ale v Anglii už může i na nejnapínavější zápasy jít rodič s malým dítětem a zažijí tam poklidné mírné odpoledne jak na dětské party. Tady si to leckdy rozmyslí i dospělí chlapi. I tam se k tomu museli protlouct a po letech hrůzovlády rowdies a nevím jak se všichni jmenujou nastavili tvrdá pravidla a tvrdé postihy, ovšem 20 let se s tím potýkali a ještě před 5 lety jít na některé zápasy znamenalo riskovat zdraví.

jsem také už starší,vychovala jsem 4 děti a mám 6 vnoučat. Dříve jsme neměli ani čas na chození do restaurací. Nebyli aut. pračky(nebo na ně), aby byla teplá voda muselo se zatopit,papírové plíny-utopie. myslím si,že dnešní maminky mají spoustu volného času a nudí se.Proč do hospody,když je možnost výletů za každého počasí a když prší,domácí hry,pohádky atd.jen chtít.Vím teď mne budete většina kamenovat,ale je to můj názor. Až budou děti
z domu,budete litovat ztracených chvil,které jste nevyužili společně.