Nevím, jak vy, ale občas opravdu šmejdím na fejzbuku, v dobré víře, že něco zajímavého ulovím. A to se mi nyní fakt povedlo. Kamarádka jedné mé pradávné kamarádky jako  komentář k nějakému článku připsala recept. A pak plno plničko dalších "bab" si ho vyzkoušelo a opravdu poté "pěly ódy a hymny"... Když obrázek vidím, a podle všeho je to neskutečně jednoduché, tak to rovněž musím vyzkoušet. A protože jsem hodná, tak lahůdku zcela nesobecky nabízím i vám :- )))

Hrachová kaše z půleného hrachu má mnohé přídavky, milé i ty méně pěkné. Stejně tak ji často doprovází milé i méně pěkné vzpomínky. Ale musí se jí dát za pravdu, že dovede skvěle zasytit a posloužit tam, kde je maso z jídelníčku dočasně nebo trvale vyloučeno. Bílkoviny z luštěnin umí poskytnout částečnou náhradu za bílkoviny z masa a jsou proto v takových situacích velmi důležité.

Hrachová kaše je tradiční staročeský pokrm, který patřil k rychlým a levným jídlům, na něž ovšem naši předkové nedali dopustit. Dá se připravit jak ze zeleného, tak ze žlutého hrachu a hodí se k ní zejména uzené maso, párek, vejce nebo kyselá okurka. Celkově vám vaření zabere sotva hodinku a z následujícího množství budete mít dvě až tři porce kaše. Rozhodně ne víc. Budete-li mít více strávníků, rozhodně musíte přidat surovin.

Tak nejprve si „rozebereme“ návod na řízečky: vepřové maso - nejlepší je krkovička - nakrájíme přes vlákno na plátky. Každý asi o hmotnosti 80 až 100 g. Důkladně je naklepeme, lehce osolíme, opepříme a ještě jednou slabě naklepeme, či spíše rozklepneme do požadovaného tvaru.

Druhé největší vejce na světě pochází z České republiky a snesla ho slepice paní Věry Ouškové ze Strunkovic nad Volyňkou na Strakonicku v lednu 2005. Měří na výšku téměř 9 cm, váží 210 g a má obvod 21 cm. 

Kysané zelí už není to, co bývalo. Tedy myslím to kupované... V čerstvém stavu se v našich obchodech shání obtížně, protože kvůli prodloužení trvanlivosti do něj výrobci přidávají chemické konzervanty nebo ho sterilují teplem.  Přirozené mléčné kysání je tradiční a také nejšetrnější způsob konzervace zeleniny, protože v ní zachová vitamín C a zdraví prospěšné živé bakterie mléčného kvašení.

Pokud jste skálopevně přesvědčení, že název tohoto jídla má něco společného se slavným maďarským městem Segedín (maďarsky Szeged), pak vás zklamu, protože původ segedínu a jeho názvu je neprokazatelný, a ze všech možných teorií a pověstí se jeví spojitost se zmíněným městem jako nejnepravděpodobnější. Například samotné slovo guláš, v Maďarsku označuje polévku. To co mi Češi nazýváme gulášem, je ve skutečnosti perkelt.

Tak jsem si četla, co všechno a jak se „falšuje“ – například že do rajských kečupů se přidávají jablka, aby se jimi nahradila dražší rajčata. A pak jsem náhodou objevila přímo jablečný kečup. Ani jsem netušila, že existuje. Jelikož jablek máme doma ještě dost, rozhodla jsem se ho zkusit uvařit. A musím vám sdělit, že je to výborná omáčka k masu.