Švédský stůl vybraných událostí, jak šly dějinami. Dnešní menu: lomivá luštěnina, vodácký průvodce pro Ofélii, srážka titánů, dějepis hrou, souboj nervů, 300 km nad Zemí, lančmít v poště, hvězdy proti hvězdám, jak selka knížectví zachránila, sbírka příkladů, doufající.
8.4.1745 – byla provedena první operace šedého zákalu. Přesněji řečeno první operace šedého zákalu, kdy z oka byla vyjmuta zkalená čočka.
Protože operace, kdy se čočka „vydloubla“ z pouzdra a nechala se spadnout do sklivce, se prováděly už v Babylonii dva tisíce let před naším letopočtem. Tedy, Babyloňané samozřejmě nevěděli, že jde o zákal čočky, jen si všimli, že v zornici je cosi šedivého, a když do toho zlehýnka píchnou, zapadne to dozadu do sklivce a nemocný pak přece jen lépe vidí, i když jen obrysově.
Tento zákrok se prováděl ještě v 18. století běžně na tržištích a poutích. „Očaři“ přijeli do města, během jednoho dne ošetřili všechny zájemce a druhý den již byli zase na cestě. Pro jistotu. Někteří jejich pacienti totiž po zákroku oslepli. Tak přišli o zrak například Johann Sebastian Bach či Georg Friedrich Händel.
Čočka ponechaná ve sklivci ale někdy způsobila druhotné potíže jako odchlípení sítnice nebo vznik zeleného zákalu. Francouzský lékař Jacques Daviel si uvědomil, že než zatlačit do sklivce, je lepší čočku vyjmout, a taky to udělal.
Oko bez čočky vidí velmi rozmazaně, chybí mu asi tak +20 dioptrií. Člověk je schopen rozeznat nejvýše počet prstů na ruce ze vzdálenosti asi jednoho metru. Ale lépe koukat přes dno od jogurtu než nevidět vůbec.
No a dneska už nepotřebujeme ani ty jogurtovky, protože umíme už pár desítek let vyměnit čočku za jinou.
9.4.2011 – zemřel na infarkt myokardu při šnorchlování na Seychelách Zdeněk Šmíd, český spisovatel.
„Dumá-li po dešti osamělý muž nad stružkou vody mizící v kanále, je to vodák. Přemýšlí, kudy by to jel. Automaticky si svou loď, háka i sebe dvěstěkrát zmenšuje. Ví, že napřed by musel pekelně přitahovat, aby nenarazil na vajgl, krásně by se provlékl mezi zbytkem housky a obrubníkem chodníku a pak by musel ostře zatočit vlevo, aby ho to nevcuclo do kanálu.“
10.4.1912 – z britského Southamptonu za ovací davů vyplul na svou první plavbu největší a nepotopitelný zaoceánský parník Titanic.
O pět dní později jeho pouť skončila na ledové kře.
10.4.1878 – narodil se Eduard Štorch, český spisovatel, pedagog.
Už jako patnáctiletý hoch se chtěl stát učitelem. Pedagogickou kariéru zahájil na Mostecku, kde hned narazil na tvrdou realitu života – „...vzduch zkažený dýmem a zpustlé děti, které tu jsou postrachem vychovateli, kouří, jakmile se naučily běhat, kořalku pijí s dospělými zároveň, lžou, podvádějí, jsou do krajnosti drzé, surové, ukradnou i hodinky učiteli, z učitele si nic nedělají, policajtům utekou, a rodiče děti vychovávají jen bitím.“
Později získal místo v Praze, kde na Libeňském ostrově založil dětskou farmu, takovou školu v přírodě.
Ráno se žáci učili obtížnější předměty jako fyziku, matematiku, kreslení a odpoledne pak bylo už méně náročné vyučování – dějepis, občanská nauka, zpěv a tělocvik.
Kvůli financování tohoto projektu prodal Národnímu muzeu svou archeologickou sbírku, kterou 20 let budoval.
11.4.1755 – narodil se James Parkinson, britský lékař a chirurg, který popsal třes rukou, shrbenou postavu, nejisté šouravé kroky, poruchy hybnosti a chůze a potíže při mluvení jako projevy choroby a nazval ji „třaslavá obrna“ .
Dnes jí říkáme Parkinsonova nemoc a způsobuje ji předčasné odumírání mozkových buněk zodpovědných za tvorbu dopaminu, čímž je výrazně narušen přenos povelů z mozku ke svalům. Lékaři umí její průběh zpomalit, na toho, kdo ji dokáže vyléčit, kolonka v „Bylo – nebylo“ teprve čeká.
12.4.1961 – odstartoval z kosmodromu Bajkonur nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin, sovětský kosmonaut, aby po 108 minutách dopadl na břeh řeky Volhy nedaleko vesnice Smelovka v Saratovské oblasti jako major.
12.4.1994 – vtrhnul na internet první spam, a to z klávesnice právníků Laurence Cantera a Marthy Siegelové, kterým najatý programátor vytvořil skript, jenž všem uživatelům UseNetu zaslal zprávu obsahující nabídku vyplnění přihlášky do loterie o zelenou kartu.
Odporný termit pro nevyžádané emaily, reklamy, výzvy a jiné protivnosti byl převzat ze scénky seriálu Monty Pythonův létající cirkus, ve které nabízela servírka klientovi lančmít (Spiced Pork And Ham) na sto způsobů.
12.4.1861 – útokem jednotek Konfederace na federální pevnost Fort Sumter u Charlestonu de facto vypukla válka Severu proti Jihu, nebo taky Jihu proti Severu, jak se to vezme.
O 4 roky později, na den přesně, generál poražené Konfederace Robert Edward Lee podepsal kapitulační listinu.
A 2 dny po té byl vítězný prezident Unie Abraham Lincoln zastřelen na slavnostním představení ve Fordově divadle hercem Johnem Wilkesem Boothem, který porážku Jihu nerozdýchal.
12.4.1012 – usedl na český knížecí stolec kníže Oldřich.
Přemyslovci málem vymřeli po meči dřív, než se stihli pořádně usadit na českém knížecím trůnu. Bratři Boleslav, Jaromír a Oldřich si místo bratrské lásky šli pěkně vzájemně po krku. Nelze jim to vyčítat, kde se chudáci měli slušným způsobům naučit: dědeček zabil vlastního bratra, tatínek nechal vyvraždit celý konkurenční rod...
Nejstarší z bratrů Boleslav zvaný Ryšavý v rámci boje o trůn udělal z mladšího Jaromíra eunucha a nejmladšího Oldřicha chtěl pro jistotu vyhladit úplně. Oldřichovi se naštěstí podařilo včas prchnout spolu s matkou i bratrem Jaromírem do Němec. Boleslav byl ničema, surovec a násilník i dle středověkých měřítek. Sel vítr a před bouří pak z Čech upaloval, až se mu za patama prášilo.
„Heleme se“, zavětřil polský král Boleslav Chrabrý, „takový pěkný trůn a docela volný.“ A vytáhl jako eskamotér z rukávu jakéhosi Vladivoje, údajně z Přemyslovské přízně, a na volný trůn ho posadil. Vladivoj byl notorický alkoholik, ale než se stihl k smrti upít, povedl se mu opravdu šikovný kousek. Požádal německého krále Jindřicha II., aby mu udělil Čechy v léno. Jindřichovi překvapením málem vypadly zuby, ale co se bude bránit, že jo, a s radostí vyhověl.
A tak Čechy, které nikdy německému panovníkovi nepatřily a ani na ně neměl žádný právní nárok, od této chvíle budou už navždy považovány majetek německé říše.
Spory o trůn nebraly konce, chvíli vládl Ryšavec, chvíli Jaromír, a polský Boleslav Chrabrý nenápadně vzadu tahal za nitky. Nakonec na český knížecí stolec usedl sám. Tu se do hry vložil Němec. Jak to, že ho Polák nepožádal „dle starého práva“ (starého půl roku), o udělení Čech v léno, ha? Pojďte hoši moji, Jaromíre a Oldřichu, já vám s tím trůnem pomůžu, vono to Polsko se nám začíná nějak moc rozpínat.
Tak si dali po papule zase Jindřich s Boleslavem Chrabrým a Přemyslovci získali zpět své knížectví. Jenže, kdopak to knížectví vlastně zdědí? Ryšavec hnije slepý někde v polském vězení, Jindřich, ten si chudák ani neškrtne a Oldřich si sice škrtnout může, ale dědic furt nikde. Až jednou na lovu Oldřich spatřil spanilou pradlenu.
Monogamie se tenkrát moc nenosila, že ona byla vdaná taky nijak nevadilo. A za dubem u studánky zplodili kníže Oldřich a žena z lidu Božena Křesinová následníka českého trůnu Břetislava.
Zlí jazykové tvrdí, že Božena byla už těhotná, když ji Oldřich potkal a že otcem příštího panovníka je sedlák Křesina. No, ať už to bylo, jak bylo, každopádně Božena zachránila situaci.
Chudák Jaromír dopadl neslavně. V rámci tahanic o trůn ho nechal Oldřich oslepit a nakonec skončil rukou proradného Vršovce, který na něj číhal pod otvorem záchoda a napíchl ho na kopí.
13.4.1912 – narodil se František Běloun, český učitel matematiky a deskriptivní geometrie.
Taky jste se z něj šprtali?
14.4.1917 – zemřel Ludvík Lazar Zamenhof, autor esperanta.
Narodil se v polském Białystoku, který tehdy patřil Ruskému impériu, a žili v něm Židé, Poláci, Němci a Bělorusové. Zamenhof za svůj rodný jazyk považoval ruštinu, kterou mluvil jeho otec, učitel němčiny, a mluvil také jidišem, který se naučil od matky.
Jak vyrůstal, mluvil častěji polsky a v tomto jazyce později vychovával své děti. Hotovej Babylon :-) A tak vymyslel to esperanto. Jako koníček dobrý, ale angličtinu asi už neporazí.
Můra Kosmasová
(Podobny humor jako - dal bych si caj a rohliky. Rohliky nemame. Chapu .. tak tedy caj a pet rohliku.) A ten spam je tam spravne jako lanchmeat.
Prejt se do anglictiny preklada jako sausage meat a ano, na danem odkazu to maji spatne.
Posilam ti odkaz takehttp://en.wikipedia.org/wiki/Spam. Jsou sice ruzne druhy lancmitu(napsala jsem to spravne cesky-hura) ale Spam je ten "originalni" a snad nejvic rozsireny.
Dneska je to spise symbol levneho (a spatneho) masoveho jidla. V ne moc "high class" podnicich se to podava presne tak jako klobasy, fazole,...presne tak jako v Montym Pythonovi.
Ale pokud si budes taky stat na svem je to celkem v poradku. Nejak to dusevne zvladnu.
Vzdyt na tvem odkazu to maji spatne taky. Musim podotknout, ze se s chybnymi preklady setkavam casto - a par jsem jich v me historii take vyrobila. Ale aspon to neni jako s chirurgy. Po me chybe nikdo neumira.
Ja si pamatuju nase starodavne lancmity, ktere jsem jako studentka jeste v dobach hlubokeho socialismu pojidala s mym pritelem, ktery je miloval. A taky s vajickem. A jak mi chutili. Kdyz jsem prijela zit do USA koupila jsem si original Spam a tesila se na to - jaky to byl pocit hlubokeho rozcarovania(jak se to rekne cesky?) kdyz jsem pocitila sul, mnoho soli a jinak skoro nic? No dalsi iluze mrtva.
luncheon meat?Alespoň takový nápis byl na čínských konzervách, které se tu prodávaly v sedmdesátých letech a jedla jsem je i já, která mám chlupatý jazyk. Vyslovovalo se to různě, znalost angličtiny tu nebyla nijak valná. Když jsme v té době přijeli za tetkou na Moravu, chtěla po nás, abychom jí cestou koupili v Olomouci lunčón.Dopátrali jsme se, co má na mysli, zakoupili, přivezli. I v tom Olomouci to tehdy znali pod tímto názvem. Přijela jsem tam další rok, chtěla jsem koupit lunčón, koukali na mne, jak na blbce. "Slečno, nechcete náhodou lanšmíd?" "Ano, prosím," zněla má odpověď.
Dneska se originál tradičního čínského luncheon meatu připraveného z vepřového masa nejvyšší kvality s nezaměnitelnou chutí dá koupit v Praze 6- Hostavicích a má být opravdu dovezen z Číny. Prý? Jak chutná a kolik stojí netuším.
Rozdil mezi lunch a luncheon je - luncheon je vice oficialni nebo business zalezitost. Anebo taky zastarale slovo. Da se hodne slyset v starych filmech. Kdyz jde clovek neco slupnout narychlo mezi praci tak se tomu rekne lunch.
