BYLO NEBYLO – 15
Středa, 20 únor 2013

Švédský stůl vybraných událostí, jak šly dějinami. Dnešní menu: vlajka otočená na ruby, s betonem k obraně vlasti připraven, mrtvý Indián – dobrý Indián, mimozemská invaze na horské chatě, vesmírná revoluce poprvé, jepičí život planety, německý Mistr Jan, elektřina z baterie brní ale nezabije,

mateřská deprivace, vesmírná revoluce po druhé, profesionální reformátor, smrtící léčebné paprsky, detektivové dědičnosti. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

17.2. 1863 – založil Jean Henri Dunant a čtyři další Švýcaři mezinárodní humanitární organizaci Červený kříž. 

 

     Na tuto myšlenku přivedl Jeana Dunanta zážitek z roku 1859, kdy v obchodní záležitosti cestoval do ležení císaře císaře Napoleona III. a bylo mu projeti kolem bitevního pole u Solferina, kde ležely či umíraly desetitisíce vojáků.

 

„Byla bitva, byla, tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena....“

 

 

 

 

      Do Napoleonova ležení už nedojel, zůstal na místě ošetřovat raněné, pochovávat mrtvé a vůbec likvidovat válečné škody. O svých zážitcích sepsal knihu, kterou na své náklady vydal, zakládal polní lazarety a cestoval po Evropě s osvětou.

 

 

 

 

 

     Světoznámý symbol Červeného kříže vznikl

barevným převrácením švýcarské vlajky, synonyma neutrality.

 

 

 

 

17.2.1877 – narodil se André Maginot, francouzský politik, který prosadil vybudování soustavy pevností na hranicích s Německem. Po jeho vzoru se začala v roce 1935 opevňovat i naše severní hranice. Začalo se u Ostravska, však Moravská brána byla od nepaměti významnou komunikační spojnicí a obchodní stezkou.

 

      Náš vodácko-turistický oddíl, dávno tomu ještě pod hlavičkou matky Svazarmu, měl v pronájmu jeden ze srubů typu Říman poblíž Rokytnice v Orlických horách. Parta nadšenců, z nichž většina měla modrou knížku, která zasvětila svůj život uvádění srubu do původního stavu, ho během několika málo let skutečně zvelebila. Například opravili a zprovoznili původní vzduchotechniku, čímž se bunkr stal velmi obyvatelným i za nepříznivého počasí.

 

     Takže jsme tam strávili výletováním mnohé podzimní, zimní a jarní prázdniny. Ó, Zemská bráno, jaký jsi krásný a liduprostý kraj, alespoň tenkrát před čtvrt stoletím.

 

 

 

 

 

 

 

17.2.1909 – zemřel v rezervaci u Fort Sillu v Oklahomě Geronimo, indiánským jménem Goyathlay – „Ten, který zívá“, nesmiřitelný náčelník Apačů.

 

     Apačové přišli do Arizony a Nového Mexika až z dalekého severu, od Hudsonova zálivu. Jméno Apač znamená v jazyce mírumilovnějších Indiánů, které přistěhovalci v nové domovině tak trochu uzurpovali, „nepřítel.“ Toto pojmenování pak přejali Španělé, sami Apačové se nazývají Diné – lidé.

 

      Léta putování nasměrovala způsob jejich života. Živili se lovem, sběrem divoce rostoucích plodin a tím, co uloupili či vyměnili u sousedních usedlých a hospodařících Indiánů. Byli velkými znalci přírody a krajiny a uměli se v ní výborně pohybovat. A tak se z přivandrovalců stali pány Arizony, Nového Mexika, velké části Texasu a severního Mexika, území velkého jako třetina Evropy.

 

      Pak přišel bílý muž a kupodivu nepřevzal kulturu a zvyky místních obyvatel, jak tak často rádi skloňujeme ve spojení s našimi novodobými přistěhovalci. Někde uspěl obchodem, někde lstí, někde silou a někde ohnivou vodou. Apačové, tedy některé z jejich kmenů, byli s bělochy na válečné stezce více jak 200 let. Poslední bojůvky probíhaly ještě ve 30. letech 20. století :-)

 

      Geronimova nesmiřitelnost vypukla ve chvíli, kdy se vrátil s ostatními muži z trhu v Chihuahuvě a našli v táboře zkázu a zmar. Nad tělem své mrtvé ženy a synů přísahal, že se bude bělochům až do své smrti mstít. A co slíbil, to splnil...

 

 

 

 

 

 

 

      Na válečné stezce spolu s nepočetnou družinou „Nesmiřitelných“ vytrval i tehdy, když ostatní apačští náčelníci svá válečná tažení zastavili, i tehdy, když se ostatní apačské skupiny usadily a začaly obdělávat půdu.

 

      Roky honily tisíce vojáků hrstku apačských bojovníků, jejichž ztráty se počítaly v jednotkách, zatímco ty bělošské ve stovkách. Nekonečná honička ale nakonec unavila i Geronima a jeho družinu a Indiáni se vzdali.

 

 

 

 

 

     28 let je pak drželi jako zajatce nejprve na Floridě, pak v pevnosti Fort Sill v Oklahomě, než je znovu propustili na svobodu. Náčelník Geronimo se toho už nedožil, zemřel ve věku 91 let.

 

 

 

 

 

 

 

17.2.1991 – zemřel Miroslav Macháček, český herec a režisér. Pamatujete na Vlčí boudu?

 

 

     Horory obecně nesnáším, sci-fi jak který, ale tenhle film se mi líbil. Science fiction mě oslovuje tak částečně: miluju Den trifidů, Nadaci, Clarkovy povídky (zvláště pak povídku Hvězda), Merleho a nemusím příběhy typu Avatar. A taky jsem nepřišla na chuť fantasy, pokud teda nepočítám Hobita a Pána prstenu, v tomto pořadí :-)

 

 

 

17.2.1600 – zemřel Giordano Bruno, italský dominikán, filozof, spisovatel, básník a astronom. Koperníkovu heliocentrickou teorii posunul směrem k nekonečnu: „Nejen Země, ale ani Slunce není středem vesmíru. Slunce je jen jednou z hvězd, kterých je v nekonečném vesmíru nekonečně mnoho.“

 

 

 

 

 

 

 

 

     Patnáct let prchal před inkvizicí napříč Evropou, nějaký čas strávil též na dvoře císaře Rudolfa II. Nakonec ho jeho žák Giovanni Mocenigo přiměl k návratu do Itálie, do Benátek, a vzápětí ho udal inkvizici.

 

     Soudili ho, nepochybně i mučili, přesto neodvolal. A tak ho na Náměstí květin v Říme upálili.

 

 

 

18.2.1930 – byla objevena devátá planeta Sluneční soustavy Pluto.

 

 

Dlouho jí to nevydrželo, v září 2006 ji zase vyškrtli :-)

 

 

 

 

18.2. 1546 – zemřel německý Jan Hus Martin Luther, teolog, kazatel a reformátor. Narozdíl od Husa neskončil na hranici, neb jednak se doba posunula a druhak ho vzala v ochranu německá knížata.

 

 

 

 

 

 

 

 

18.2.1745 – narodil se Alessandro Guiseppe Antonio Anastasio Volta, italský fyzik.

 

 

 

 

      Do sedmi let nemluvil, pravděpodobně nebyl důvod k žádným stížnostem :-)

 

      Objevil souvislost mezi elektřinou a magnetismem, dále že se vzduch skládá ze dvou plynů a aby vyvrátil Galvaniho teorii o živočišné elektřině založené na pokusu s žabíma nožkama, sestavil první baterku.

 

      Vytvořil špíz z měděných a zinkových plátků proložených kůží namočenou v kyselině a vysloužil si tak záznam na tabuli cti zvané Soustava SI.

 

 

 

 

 

 

18.2.1279 – uvěznil správce Českého království markrabě Ota Braniborský vdovu po Přemyslu Otakaru II. královnu Kunhutu a jejího sedmiletého synka Václava na hradě Bezdězi.

 

 

      Když padl Přemysl Otakar II. na Moravském poli, čeští páni si zamnuli ručky, neboť nejen, že neměli silného krále, neměli žádného krále.

 

      Když kocour není doma, myši mají pré. Ovšem české myši měly takové pré, až z toho vypuklo plundrování a krveprolévání. Vítkovci vypálili Zlatou korunu, oblehli České Budějovice, Švamberkové vyrabovali Tachov.

 

      Královna vdova si zoufá, a proto požádá synovce svého mrtvého manžela, Otu Braniborského o pomoc.

 

      Ten neváhá a urychleně s družinou na tu pomoc přichvátá. Představuje si ji ovšem poněkud svérázně. Pod braniborskou taktovkou se plundrování zdvojnásobilo a získalo organizovanou podobu.

 

     A tak královna Kunhuta volá o pomoc znovu, tentokrát Rudolfa Habsburského, muže, co jí na tom Moravském poli zabil manžela. Rudolf to v Čechách tak trochu porovná, královnu uklidí i se synkem Václavem na Hradec u Opavy a ožení ho se svou dcerou Gutou.

 

 

 

 

      Přemysl Otakar se musí v hrobě obracet :-) A závěrem Rudolf jmenuje Otu Braniborského Václavovým poručníkem, páč budoucímu králi je teprvá sedm...

 

      A Ota Braniborský, asi aby se mu mladý král nikde se netoulal a mezi lidmi nezkazil, nechal ho i s maminkou internovat v uprostřed severočeských vlhkých lesů na hradě Bezdězi.

 

 

 

 

 

 

     Maminka to tam dlouho nevydržela, nechala malého Václavíčka napospas osudu a zdrhla. Václava pak převezli do Branibor, lepší péče se mu tam nicméně nedostalo. Pět let „vlády“ Braniborů v Čechách skončilo hladomorem.

 

     Situace byla natolik zoufalá, že čeští páni na chvíli zapomněli na vzájemné rozmíšky a plundrování a shodli se na tom, že mít nějakého krále by nebylo od věci. A tak Václava z Branibor vyplatili za 35 000 hřiven stříbra.

 

      Václav byl po tatínkovi ctižádostivý, ale místo mečem, rovnal si cestu před sebou diplomacií a stříbrem. Zavedl pražské groše, nejslavnější středoevropské mince, přivedl zemi k prosperitě, stal se králem polským a držel šlechtu na uzdě.

 

      A to všechno za krátkých 15 let své vlády. Trudné dětství se na něm podepsalo, byl tak trochu psychopat, bál se kočičího mňoukání a bouřek a umřel na tuberkulózu ve věku 35 let.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

19.2.1473 – narodil se Mikuláš Koperník, polský astronom, matematik, právník, lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické teorie.

 

Už jsme tu měli Galilea, Keplera, Newtona, Bruna a nyní přichází na řadu ten, který to všechno vlastně odstartoval. Astronom, který po léta pozoroval oblohu, dospěl k závěru, že nikoli Slunce kolem Země, ale ve skutečnosti Země s ostatními planetami obíhají kolem Slunce po kružnicích a navíc ještě se otáčí kolem své osy. Svou heliocentrickou soustavu popsal v díle „O obězích sfér nebeských – 6 knih“, které fikaně vydal těsně před smrtí, čímž se vyhnul vysvětlování, soudům, klatbě, vězení, odvolávání, hranici a podobným oblíbeným kratochvílím.

 

 

 

 

20.2.1790 – zemřel Josef II., císař Svaté říše římské, král uherský, (nekorunovaný) král český a arcivévoda rakouský.

 

      „Bodejť bych neměla Josefa ráda, když ho každý člověk pro jeho dobrotu a hodnost chválí. Však se za něj také každý den modlíme, aby mu dal pánbůh dlouhé panování…“ říkala babička Boženy Němcové.

 

 

     Osvícený absolutní monarcha povolil svobodu vyznání, zrušil nevolnictví, sepsal veškerou půdu a zdanil ji pánu jako kmánu, zrušil kláštery, které se nevěnovaly obecně prospěšným činnostem jako je výuka nebo léčení a chtěl prosadit ve své říši jednotný jazyk (němčinu samozřejmě), čímž nechtěně odstartoval národní obrození (nejen u nás).

 

     Tak to mu taky můžeme připsat k dobru :-)

 

 

 

 

20.2. 1869 – narodil se Rudolf Jedlička, český lékař a mecenáš, zakladatel české rentgenologie a radiologie a léčebné rehabilitace.

 

      Roentgenovými paprsky léčil nádory a také ho napadlo pacienta zrentgenovat před tím, než do něj řízne skalpelem.

 

 

     V roce 1913 založil v Praze ústav pro tělesně postižené děti.

Zemřel na následky rentgenového záření.

 

 

 

 

21.2.1953 – byla objevena struktura molekuly DNA, nositelky dědičných vlastností všech živých organismů.

 

     Deoxyribonukleová kyselina byla popsána již roku 1869, kdy švýcarský lékař Friedrich Miescher zkoumal složení hnisu z nemocničních obvazů. Na počátku 20. století pak Phoebus Levene rozpoznal, že se DNA skládá z cukrů, fosfátů a bází. Nicméně o její funkci toho dlouho nebylo moc známo.

 

      První důkaz o roli DNA v přenosu genetické informace přinesl v roce 1943 experiment, který provedli Oswald Avery společně s Colinem MacLeodem a Maclynem McCartym, kdy míchali živé nevirulentní a mrtvé virulentní pneumokoky, přičemž stvořili živé virulentní pneumokoky.

 

 

 

 

      Nejslavnějším milníkem ve výzkumu DNA bylo pak odhalení její trojrozměrné struktury. Správný dvoušroubovicový model poprvé představili v roce 1953 v časopise Nature James D. Watson a Francis Crick, pozdější laureáti Nobelovy ceny.

 

 

     Vlastní model DNA stavěli z papíru. Oba pánové byli geniální detektivové. Posbírali veškeré doposud zveřejněné poznatky (a některé tak trochu ukradené) mnoha dalších vědců a poskládali je jako puzzle, čímž učinili jeden z největších objevů biologie, aniž by sami udělali jediný experiment.

 

 

Můra Kosmasová-Komenská

 

 

 

 

Komentáře
Můro, : deeres
klobou dolů, to je zase nářez.
Já literaturu sci-fi miluju a ani fantasy nepohrdnu, i když ta je více pohádková.
Den trifidů, Nadaci, Clarkovy povídky (zvláště pak povídku Hvězda), Merleho
, přidám Asimova, Lema, podle jeho pilota Pirxe, máme i pojmenovaného psa. Den trifidů má pokračování v Noci trifidů od Simona Clarka, který dodržel úroveň Wyndhama. Merleho Malevil jsem kdysi hltala, léta už jsem tu knihu nečetla. A fantasy Eragon, Eldest, Brisingr, to se čte jedna báseň a přitom to napsal kluk, který byl na prahu dospělosti.
Pak přišel bílý muž a kupodivu nepřevzal kulturu a zvyky místních obyvatel, jak tak často rádi skloňujeme ve spojení s našimi novodobými přistěhovalci. Někde uspěl obchodem, někde lstí, někde silou a někde ohnivou vodou. Apačové, tedy některé z jejich kmenů, byli s bělochy na válečné stezce více jak 200 let.

Doufám, že si vezmeme poučení, abychom nedopadli jako indiáni a v lepším případě neskončili ve skanzenu.
únor 21, 2013 08:44
... : deeres
A Václav II, jaká to byla úžasná osobnost, šílené dětství, kterým byl poznamenán tělesně i duševně. Král, který neuměl číst ani psát, přitom s geniální pamětí.
http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/0095-schuzka-04-05-1997-chorobopis-krale-vaclava-ii--238539
únor 21, 2013 08:52
můro : Kamila
ty nemáš ráda Zeměplochu? Tomu se zdráhám uvěřit....
únor 21, 2013 09:14
noc trifidů : mura1
u mě spadá do kategorie "neurazí - nepotěší".

kamčo, možnábych měla ráda, ostatně máme doma sebrané spisy a všichni to milujou a znají zpaměti, kromě mě. ne, že by se mi to nelíbilo, já to prostě ještě nečetla. prostě mám blok to otevřít. hamba mi, já vím.
únor 21, 2013 10:54
Až : Kamila
otevřeš a přečteš první díl, budeš chycena!
Já teda fantasy nemusím, ale Zeměplochu jsem četla celou a několikrát... a můžu furt dokola smilies/grin.gif
únor 21, 2013 11:04
... : deeres
Nejraději mám Soudné sestry, Pratchetta,co tady vyšel česky, máme celého.
únor 21, 2013 11:43
Muro, : Ling II
velice zajimavy unor, diky smilies/smiley.gif
únor 21, 2013 18:03
Můůůůro, : Vodoměrka
tys fakt ještě nečetla Zeměplochu?????? smilies/shocked.gif
únor 21, 2013 20:01
Zeměplocha : MM
Já teda fantasy miluju, ale ze Zeměplochy jsem přečetla dvě knížky a pak mě to začalo nudit - je to všechno na "jedno brdo".
únor 24, 2013 08:22
Do Zeměplochy jsem jen nakoukla : wendy
a asi jsemm měla kliku - docela dobrý hlášky ! my jdeme s Míšou 21.březma do dividla na Soudné sestry, to je z tohoto soudku zématicky. Jsem zvědavá, jaké bude zpracování.
No ale každému to holt nesedne - tak proto máme tolik žánrů aby si vybral každý co jeho jest, ne ? Můj šálek čaje to taky zrovna není, ale Pána prstenů miluju.
smilies/cheesy.gif
únor 25, 2013 12:31

Powered by Azrul's Jom Comment
busy