BYLO NEBYLO - 1
Úterý, 01 leden 2013

Od Nového roku vám budeme servírovat "švédský stůl vybraných událostí, jak šly dějinami". Pevně doufáme, že se vám bude líbit. Tedy - doufáme dvě: především Můra Kosmasová, čili autorka, i já, vaše Kudlanka... A nyní už menu pro 1. lednový týden:

 

 

 

 

 

 

 

.

.

.konjunkce planet,

první počátek,

barbaři v Římě,

markrabě moravský,

svatá kacířka,

soumrak maurů,

druhý počátek,

zákon setrvačnosti,

právo a pořádek,

gramotnost pro slepé,

čárka tečka čárka,

ze života světlušek,

prvosjezd Václavského náměstí,

největší z hobitů,

já robot...

 

 

 

  

 

     Nejbohatší na události je samozřejmě 1. leden, jakožto první den roku dle gregoriánského kalendáře používaného v mnoha zemích světa včetně té naší. Novoroční první leden jsme zdědili po starých Římanech. Naproti tomu Keltové světili Nový rok buď kolem letního slunovratu nebo podzimní rovnodennosti (se neví). Starověcí Židé ohlašovali Nový rok prvního dne měsíce tišri, tedy přibližně prvního září. Dokonce i v prvních staletích našeho letopočtu se v Evropě novoroční datum všelijak měnilo, ale nakonec zvítězila osvědčená juliánská tradice.

 

 

Egyptský kalendář - jeden z nejstarších kalendářů vznikl pro účely účetnictví a daňové evidence. Rok měl 365 dní a 12 měsíců po 30 dnech a pro vyrovnání se vkládal „malý měsíc“. Egypťané také zavedli přestupné roky.

.

Řecký kalendář - řecký den začínal východem slunce. Roky měly 12 nebo 13 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Počátkem letopočtu byl první den první olympiády (8. červenec 776 př. n. l.).

.

Mayský kalendář - začínal rokem 3114 př. n. l. a pracoval s cykly po 5119 letech. Tomu říkám kulatý číslo :-)

.

Juliánský kalendář - z velké části opsal od Egypťanů Gaius Julius Caesar; měl 12 měsíců po 29, 30 nebo 31 dnech, každý čtvrtý rok byl přestupný, kdy se přidával jeden den na konec měsíce února. Sedmý měsíc roku byl nazván po Césarovi julius a aby to bylo spravedlivý, tak následující měsíc pojmenovaný na počest císaře Augusta dostal také 31 dní a únor byl zkrácen na 28 dní.

 

Židovský kalendář - den začíná západem slunce, týden má sedm dnů, poslední je šabat (sobota). Začátek roku byl určován novoluním, které je nejbližší podzimní rovnodennosti. Letopočet klade stvoření světa podle různých údajů Bible na 7. říjen 3671 př. n. l.

 

Gregoriánský kalendář - když rozdíl mezi kalendářním a slunečním počátkem roku dosáhl neúnosných 10 dní, provedl r. 1582 papež Řehoř VIII. reformu stávajícího (juliánského) kalendáře. Prostě se přebytečné dny škrtly a aby se podobným problémům v budoucnu předešlo, počet přestupných let byl zredukován tak, že roky dělitelné stem jsou přestupné pouze tehdy, jsou-li zároveň dělitelné čtyřmi sty.

 

Islámský kalendář  - je čistě lunární a nezná ani přestupné měsíce, korán totiž přestupné měsíce výslovně zakazuje. Byl zaveden roku 637, počátek letopočtu byl stanoven na rok 622.

 

Čínský kalendář - první zmínka o čínském kalendáři pochází z roku 2637 před n.l. a dodnes se používá v jihovýchodní Asii pro stanovení významných svátků jako například Čínský nový rok, kterýžto je pohyblivý a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem.

 

 

 

 

 

 

 

1. leden

 

 

  • 153 př. n. l. – v římském konzulátním kalendáři se 1. leden stal začátkem roku. Do této doby rok začínal 1. březnem.
  • 45 př. n. l. – v Římské říši se začal používat Juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem
  • 1334 – král Jan Lucemburský udělil svému prvorozenému synovi Karlovi titul markraběte moravského
  • 1770 – začal platit tereziánský trestní zákoník; který sjednocoval trestní právo českých a rakouských zemí
  • 1912 – byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika
  • 1915 – narodil se Jan Opletal, student zabitý při protinacistické demonstraci
  • 1942 – zemřel Jaroslav Ježek, český hudební skladatel
  • 1979 – byl zahájen 1. ročník nejtěžšího a nejdelšího automobilového závodu Rallye Paříž-Dakar

 

 

2. leden

 

  • 366 – Alemani překročili zmrzlý Rýn a napadli Římské impérium
  • 533 – papežem byl zvolen Jan II., první papež který si po zvolení změnil jméno
  • 1492 – dobytím Granady Španěly skončilo poslední maurské království na Pyrenejském poloostrově
  • 1757 – Velká Británie ovládla indickou Kalkatu
  • 1920 – narodil se Izák Judovič Ozimov, známý jako Isaac Asimov, americký spisovatel a biochemik ruského původu. Ve své první autobiografii uvádí, že jako datum svého narození považuje 2. ledna 1920, i když vzhledem k chybějícím dokumentům či případné chybě při převodu z juliánského kalendáře je toto datum nejzazší a správné datum může být i 4. října 1919.
  • 1965 Československá televize poprvé vysílala Večerníček

 

 

3. leden

 

  • 1521 – papež Lev X. vydal bulu, jíž exkomunikoval Martina Luthera z Římskokatolické církve poté, co odmítl odvolat 41 ze svých 95 tezí
  • 1795 – Rakousko a Rusko uzavřelo smlouvu o třetím dělení Polska
  • 1892 – narodil se John Ronald Reuel Tolkien, anglický spisovatel, lingvista a tvůrce fiktivního světa Středozemě
  • 1923 – zemřel Jaroslav Hašek, český spisovatel
  • 1934 – na hnědouhelném dole Nelson III. v Oseku u Duchcova došlo k výbuchu a následnému požáru, který si vyžádal 142 obětí; jako důsledek byl přijat tzv. Lex Nelson, který zřizoval Státní báňskou inspekci.
  • 1959 Aljaška se stala 49. státem USA
  • 1961 – Došlo k přerušení diplomatických vztahů mezi Kubou a USA. Diplomatická roztržka vyústila nakonec v Karibskou krizi.
  • 1992 – zemřela Ludmila Mojžíšová, rehabilitační cvičitelka

 

 

 

 

 

 

 

4. leden

 

  • 1643 – narodil se Isaac Newton, anglický fyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a teolog. Jeho publikace Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, vydaná v roce 1687, položila základy klasické mechaniky a dnes bývá řazena mezi nejdůležitější knihy v historii vědy. Newton v ní popisuje zákon všeobecné gravitace a tři zákony pohybu, které se na dalších 300 let staly základem vědeckého pohledu na fyzický vesmír. Newton propojil Keplerovy zákony pohybu planet s vlastní teorií gravitace a dokázal, že pohyb předmětů na Zemi se řídí stejnými pravidly jako pohyb vesmírných těles.
  • 1809 – narodil se Louis Braille, francouzský vynálezce slepeckého písma
  • 1846 – narodil se Jan Karafiát, český evangelický farář a spisovatel. Jeho otec František se oženil s vdovou se čtyřmi dětmi, společně pak měli dalších šest, takže jich bylo přesně tolik, co malých broučků.
  • 1896 – v pražském Rudolfinu se konal první koncert České filharmonie
  • 2004 – vozítko NASA Spirit přistálo úspěšně na Marsu
  • 2010 – zemřel Cutomu Jamaguči, jediný oficiálně uznaný člověk, který  přežil výbuchy atomové bomby v Hirošimě i Nagasaki

 

 

5. leden

 

  • 1355 – Karel IV. byl v chrámu sv. Ambrože v Miláně korunován železnou lombardskou královskou korunou
  • 1858 – zemřel nejvýznamnější český vojevůdce 19. století Václav Radecký z Radče
  • 1887 – první použití lyží v Čechách. J. Rössler-Ořovský sjel na lyžích Václavské náměstí.
  • 1932 – narodil se Umberto Eco, italský semiolog, filosof a spisovatel
  • 1933 – v San Franciscu byla zahájena stavba Golden Gate Bridge
  • 1994 – zemřela Eliška Junková, automobilová závodnice

 

 

6. leden

 

  • 7 př.n.l. – tři mudrci od východu přišli se svými dary do Betléma. Hvězdou, která je vedla, však nebyla žádná kometa vlasatice. Tuto nepravdivou tradici zavedl italský malíř Giotto di Bondone, který roku 1301 pozoroval tehdy mimořádně jasnou Halleyovu kometu a pod dojmem tohoto úkazu ji namaloval nad tříkrálovou scénu na stěně kaple v Padově. No, a  protože to vypadalo pěkně, tak se to ujalo. Betlémskou hvězdou ale byla ve skutečnosti vzácná trojnásobná konjunkce Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb. Navíc Jupiter byl hvězdou Boha, Saturn hvězdou Židů a všeobecně se čekalo narození židovského krále, který změní svět. Při hvězdné události onoho roku 7 před Kristem muselo nastat skutečně veliké světlo a hlavně se o ní opravdu předem vědělo, pro což máme dnes archeologické doklady.
  • 1412 – narodila se Jana z Arku, též Johanka z Arku, Panna orléanská, Panna Jana či Dobrá Lotrinka, francouzská hrdinka, kterou tak nějak nebavilo nadávat na neschopnost a zkorumpovanost politiků a místo toho se postavila do čela armády, vypráskala Angličany z Francie a zařídila korunovaci dauphinovi Karlovi. Za což byla odměněna upálením. Dauphina, nyní již krále Karla VII., zřejmě ale přece jen hryzalo svědomí nebo jen chtěl udělat pěkné gesto, které ho nic nestálo, i požádal o obnovení církevního procesu a prohlásil Janu za oběť justičního omylu. Byla rehabilitována světským soudem v plném rozsahu. Papež Pius X. ji prohlásil roku 1909 za blahoslavenou a papež Benedikt XV. ji v o 11 let později svatořečil.
  • 1584 – skončila platnost Juliánského kalendáře v Čechách a v Rakousku, následujícího dne bylo podle Gregoriánského kalendáře 17. ledna
  • 1838 – Samuel Morse provedl první úspěšně pokusy s elektrickým telegrafem
  • 1943 – Heinrich Himmler vydal směrnici o provádění poprav v koncentračních táborech
  • 1955 – narodil se Mr. Bean

 

 

Můra Kosmasová

 

 

Komentáře
Co je to za tvora na tom obrázku? : alik puntik
vyadá to, e mimozemšťani již přistáli - akorát nejsou zelený......nb je to Můra osobně? Jestli jo, tak je to fakt kočka a sluší jí to. smilies/cheesy.gif
leden 01, 2013 20:04
jo, : d@niela
to je "kočka-můra" :-)
a sluší jí to i in natura :-)))
leden 01, 2013 20:59
tohle ale muselo dát práci! : Emma
Díky, milá Můro Kosmasová!!!
leden 02, 2013 12:02
Dobrý nápad !!! : wendy
To ti teda dá práci..

leden 02, 2013 14:59
pěkné a obsáhlé : mia I
leden 02, 2013 15:57
... : deeres
1.1.1993 došlo k rozdělení Československa, letos to bylo 20 let.

leden 02, 2013 18:33
Wikipedia : Hanka G

http://cs.wikipedia.org/wiki/3._leden

to má v rozšířenějším rozsahu, pokud má někdo zájem


leden 03, 2013 15:28
... : Hanka G
leden 03, 2013 15:29
... : deeres
Juliánský kalendář - z velké části opsal od Egypťanů Gaius Julius Caesar; měl 12 měsíců po 29, 30 nebo 31 dnech, každý čtvrtý rok byl přestupný, kdy se přidával jeden den na konec měsíce února. Sedmý měsíc roku byl nazván po Césarovi julius a aby to bylo spravedlivý, tak následující měsíc pojmenovaný na počest císaře Augusta dostal také 31 dní a únor byl zkrácen na 28 dní.

"Gaius Julius Caesar dne 1.1.45 před naším letopočtem nový kalendář, který byl po něm pojmenován, pouze vyhlásil. Vlastním tvůrcem reformy kalendáře byl jeho dvorní astronom Řek Sosigenes. Rok tak poprvé měl 365 dnů a každý čtvrtý rok byl přestupný. Kalendář nazvaný Juliánský převzala křesťanská církev a platil asi do 16.století." RNDr. Erika Poková "Kristus se narodil o devět let dřív."
leden 03, 2013 17:35
. : toulavej
No tak to dá snad rozum, že panovník Římské říše nebude sám vymýšlet nový kalendář, když na to má své poddané. Panovník vládne, na vymýšlení odborných věcí má své lidi. Je tomu tak i v současnosti. Formulaci „ kalendář opsal od Egypťanů Caesar“ si jistě nikdo nevykládá tak, že by caesar Caesar sám ručně opisoval kalendář Egypťanů, aspoň doufám. Ale, je hezké vědět, kdo to dělal skutečně.
leden 04, 2013 11:21

Powered by Azrul's Jom Comment
busy