KRYŠTOFŮV PRACOVNÍ DEN
Úterý, 01 září 2009

Kryštofovi nedávno udeřil rok a půl. Má pořád štěněcí pohled, ale již mírně protřelý. Pořád víc a víc toho ví, zkusil, poznal, viděl, osahal a zapsal si do svého klučičího mozečku. Má rád svůj řád a rituály a rád a umanutě se jich dožaduje. Například ráno, jakmile se mu rozlepí první víko a vyhrabe se prdelkou navrch ze svého pelíšku. Vyskočí a bosýma nožičkama upaluje do kuchyně, kde si stoupne k ledničce a hlasitě ještě s dudlem v puse vykřikuje míko, míko.

 

 

 

 

 

 

     Jakmile maminka nalije teplé míko do jeho oblíbené zelené lahvičky, upaluje zpátky do ložnice, kde si lehne do postele, položí si dudlík vedle sebe a vyduje dvě a půl deci na jeden zátah. Pak následuje další železná pravidelnost v podobě zaplněného balení. Poté, co je umyt a oblečen, zasedne jako pan starosta ke svému pidistolečku a očekává něco dalšího k zakousnutí. Nejraději chlebík se šunkou nakrájený na ovečky. Chlebík povětšinou zůstane pro maminku a šunka skončí v jeho hladovém bříšku. Umí si vybrat to lepší.

 

     Pak následuje odchod z domu. To už ví, že si musí obout botičky. Vzorně si sedne na první schodek a volá boti boti. Jakmile má boti, zavelí pá pá a jede se k babičce na hlídání. Cestou v autě živě komentuje dění kolem. Když projíždíme kolem parkoviště dopravního podniku, křičí bus, bus a divoce gestikuluje a ukazuje směrem ke žlutým autobusům a trojelbusům.  Oznámí mi pohyb jakéhokoliv menšího nebo většího auta, bagru, vlaku, který se vyskytuje v nejbližší dohledné vzdálenosti našeho auta a vzhledem k tomu, že k babičce jezdíme v době dopravní špičky, tak toho nakecá věru dost.

 

     Jakmile se blíží babiččin domeček, mění téma a volá babi, děda, pivo a zase u toho hlasitě huláká, směje se a ukazuje ručičkama. Pak je konečně vypuštěn z auta. Radostně vběhne do zahrady, kde už se spokojeně povalují jeho oblíbené kočky, kterým tímto okamžikem končí období míru. Vrhne se na první Julču a výská mam mam, což znamená kočičí mňoukání. Jednou ručičkou kočičku hladí a druhou si ji pevně drží tak, že jí málem lezou střeva.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Tímto se vítá s kočičkama a pak teprve přijde na řadu babička, která stojí už ve dveřích domku a čeká, až kolem ní chlapeček proběhne s hlasitým ham, ham. Ví, že bude následovat třetí snídaňový chod.  On totiž jídlem, skoro jakýmkoliv, náš malý otes opravdu nepohrdne.  Ještě svojí mamince odcházející tvrdě makat, lehce mávne.

 

     Inu, jídlo je jídlo a on má své priority pevně nastaveny. S babičkou toho musí za celé dopoledne zvládnout opravdu hodně.  Spást všechny dozrálé maliny a ostružiny, jít se podívat na kravičky, obejít všechny psy ve vesnici, skočit na kokino do obchodu, hrát si s kočkama a se všemi autíčky, znovu asi už posté očuchat kytičky na zahradě, mezi pověšeným prádlem hrát s dědou na schovku, několikrát oběhnout dům a zase, jako každý den, objevit něco nového, třeba, že do velké plastové konve se vlezou všechny bábovky z pískoviště a malý náklaďák navrch, nebo že se dědovi na verandě uvolnila další kachlička.

 

 

 

 

Kolem poledne je nadřený a hladový jako horník.

Bodejť, když je tolik úžasných věcí na práci...

 

Paula

 

 

Komentáře
Jojo tohoto chlapce : alena Bodka
až nějaká dostane, tak ho rozhodně nebude muset "rozpohybovávat" smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
září 02, 2009 08:51
a o tom děti jsou, : Eny
o těch přenádherných chvilkách , které nám nedá nikdo jiný, než spokojené a zdravé děti. Milovala jsem to. A těším se na vnoučátka. Tolik nám děti dávají. A kdo to nevidí, je tak ochuzen. Tak hodně zdravíčka a překrásný život přeji Kryštůfkovi.
září 02, 2009 09:17
To je paráda, jak ty děti rostou a objevují svět, : Vodoměrka
a my jim v tom můžeme přihlížet... jinak tu scénku s mlékem znám... Dej mi míko... kde je moje míko? To se dožadoval Tomášek každé ráno v šest, aby pak zalehl do postele s lahví mléka a já měla takovou půlhodinku ještě k dobru, než to vypil a lehce spočinul po náročné akci, kdy jsem si mohla ještě poležet a připravit se na další perný den... Lucinka vstávala až kolem osmé - deváté, jedno dítě skřivan, druhé sova... a zajímavé je, že ze skřivana se v pubertě stala sova nejsovatější... a ráno do školy aby ho člověk tahal heverem... no vlastně tyhle dva první dny vstával sám a v pohodě... tak že by?
září 02, 2009 10:09
krásnej chlapík :) : bb2
jen tu šunku bych mu v 18měsících nedávala. Ani domácí uzenou, natož z obchodu. Však je to sajrajtsmilies/sad.gif sůl, konzervanty zadržující vodu, prostě ble. Myslím že ani pravá šunka není pro takové mimčo dobrá. Pro něj leda doma uvařenou v šunkovaru, z králíka od babičky. Když naučíš mimino na uzeniny teď, bude je dlabat celý život, navykne na soli a koření. Na svačinu salám, k večeři párek. A v 25 může mít potíže s ledvinama, gynekologické, alergie...
září 02, 2009 13:24
S tou šunkou : Míša šíša
jsem si myslela přesně to samé. Ale říkala jsem si: drž hubu nebo zase budeš za šťouru smilies/grin.gif
Každopádně v roce a půl bych děcku uzeniny nedávala. Proč ne raději nějaký přírodní sýr?
září 02, 2009 13:55
no ona mu jistě nedává splivnout půl kila šunky na posezení : alena Bodka
ale pláteček na chleba. Přírodní sýr...a kde ho má do háje jako sebrat? To si má pěstovat vlastní krávu, vlastní kozy a podobně dělat si vlastní tvaroh a vlastní sýr? Pláteček šunky mu zas až tak neublíží a nemá ho denně. Právě z tohohle ekobio blbnutí máte osypaný alergický děti, co se dusej, když se podívaj na psa nebo na kytku. My jsme lítali venku, byli jsme špinaví jak prasata, pili jsme vodu z hadice a když jsme byli někde krást hrušky, tak jsme si je fakt nemyli - ani jabka, ani třešně. Šunku jsme denně neměli - ale semtam jo a bylo to považováno za dietní jídlo. Jinak kterej sýr považujete za přírodní - eidam, madeland, goudu, nivu, romadúr, taveŇÁKY, hermelín, olomoucký tvarůžky, žervé, cottage...který sýr je podle vás dost přírodní, aby ho matka mohla namazat na chleba dítěti. Já mazala dětem chleba škvarkovým sádlem (babička a máma mně taky)...ale to tu nebudu rozvádět, to byste asi nerozdejchaly. Kluk je to krásnej, viditelně zdravej a plnej energie...tak ať jí , co chce.
září 02, 2009 14:16
Alčo, nerozčiluj se :-) : Míša šíša
Jen pro tvůj klid: moje děti žádnou alergií netrpí a barák máme plný kytek a zvířat. Jo a škvarkový sádlo je určitě tisíckrát zdravější než šunka koupená někde v Bille. Tady nejde o to, že toho nesní kilo, ale o to, že si zvykne na tu přesolenou kořeněnou chuť. Přesně jak píše bb - bude následovat salám ke svačině a párek k večeři jako standard. Dítě to bude vyžadovat a nad sýrem typu cottage ohrne rtík, protože mu bude připadat bez chuti.
září 02, 2009 14:28
to je nesmysl : alena Bodka
já jsem svým dětem též tu a tam dávala chleba s máslem a se šunkou, ale k svačině dávali přednost perníku (pervitin ještě neexistoval), bábopvce, makovci, štrůdlu a podobně. Párek pro ně nebyl jídlo,- teda pokud nebyl součástí hory něčeho jinýho. Kořeněný jídla měli rádi odjakživa - ale to já taky, jako dítě jsem se třásla na kyselý okurky a podobný věci...prostě je to náturou. My máme v sobě tu jižní krev a tam se taková jídla jedí běžně. Obě děti jsou zdravé jak řípy (i když už děti zdaleka nejsou), místo kůže máme všichni neopren, je to prostě náturou a genetickou výbavou...nehledě k tomu, že ty zatracený doktoři stejně tvrděj každou chvíli něco jinýho. Jak říkala moje babička - nikdy nevíte, z čeho jste tlustý. Tak se potěšte pohledem na zárodek krásnýho mužskýho a nevymejšlejte blbosti. Svý děti si krmte čím chcete a nechte Paulu dejchat.
září 02, 2009 14:52
Já věděla, : Míša šíša
že mám držet hubu. Že jsem se neposlechla... smilies/grin.gif
září 02, 2009 15:02
jdu si naběhnout na vidle : Kamila
se šunkou mě napadlo to, co Míšu, ale říkala jsem si taky drž hubu. Ale když to vidím, musím vyjádřit solidaritu. A to prosím jsme všechny okolo čtyřicítky, já, Míša i bb, takže nějaký trendy mladejch matek bych do toho nepletla...
jsem připravena na nejhorší smilies/grin.gif
září 02, 2009 15:21
ale Aleno:) : bb2
My jí necháme dejchat, to jen připomínka v rámci diskuze, ale ty zjevně nemůžeš rozdejchat, že narozdíl od tebe nepovažujeme dnešní pláteček šunky za jídlo pro 18měsíční batole a co víc, dovolily jsme si to poznamenat :-)
Nedělej z toho drama a nepřisuzuj nám ekobio extrémismus:-) Už moje máma, která je o pár let starší než ty, coby chemik věděla, čím se co konzervuje, do čeho se tzv. dietní šunka nakládá, uzeniny se u nás moc nekupovaly, ne že vůbec, ale málo.

Pro mě byl svátek, když jsem šla s babičkou jednou za měsíc k doktorovi a na nákup, a k tomu svátku patřilo 10 deka dietního salámu a rohlík, to mi bylo 5-6 let. Jinak jsem svačila kedlubnu a chleba s tvarohem, pudink a rozdušená jablka, mrkev apod., protože to 1) bylo po ruce, 2) to bylo levné, 3) babi věděla, kde to vyrostlo a co v tom je. Stejně tak máma nedávala uzeniny vnoučatům v předškolním věku, ale když v krámu něco uviděly a dostaly na to chuť, tak jim to koupila, třeba i párek nebo salám. Protože na to ani jedny nebyly navyklé, tak ten párek skončil většinou u dědy nebo u psa.

Když jsem se přestěhovala na venkov a měla malé děti, zažila jsem jiný extrém. Pro mne překvapivě na venkově. Děti matek na mateřské dlabaly obědy z vývařovny JZD z hliníkových kastrůlků, a stejně děti hlídané babičkami. Prostě bylo jedndodušší objednat kastrůlky za pár kaček, i když to bylo jídlo pro traktoristy a ne pro batolata.

Setkávala jsem se taky s přesvědčením, že šunka je něco lepšího pro dítě, hlavně u válečné generace. Ale protože válečná generace jsou i moji rodiče, a taky pocházejí z vesnice, tak jsem to spíš přisuzovala pohodlnosti. Přece jen uvařit na večeři zeleninovou polívku a ušlehat tvaroh s pažitkou nebo nastrouhat mrkev s jablkem je víc práce, mnohem víc, než ohřát párek nebo dát šunku na rohlík. Kupodivu, ačkoli rady ohledně výživy jsem nedávala, protože nemám ve zvyku lidem krafat do života, tak od nich jsem jich vyslechla dost, no rady, byly to spíš poznámky - "náš malej snědl včera tátovi půl guláše a jak mu šmakovalo", "a proč jí ještě vaříš zvlášť, naše malá dlabe omáčku a knedlík a jaká je pěkná, vyrostla jsem na tom já, máma i bába, tak co".
Cestou z krámu 5 kočárů, dvě děti žmoulaly rohlík, jedno mrkev nebo piškot, dvě párek. "jestli z něj má být chlap, musí jíst maso".

No a já si říkám, že když maso, tak zdravější a levnější je plátek dušeného králičího, kuřecího, než uzenina. Levné uzeniny jsou sajrajt. Lepší co do obsahu masa jsou drahé.
Dneska přijedu z práce večer, takže jsem zedníkům koupila párky s tím, že jim je dcera ohřeje. S obsahem masa 89%, 4 nožičky 69 korun. Vynásob 5x, přidej křen, hořčici, chleba a jsi na ceně bio kuřete s bramborem pro 5 lidí. Mimochodem, ochutnala jsi někdy doma chované kuře, upečené na másle? Pak víš, jak chutná bio kuře, a že je to úplně jiné pochutnání než tesco kuře pečené na ramě nebo podobném svinstvu. Ale to ví i můj táta, že kuře co chovaly jeho prabába a teta na statku chutnalo jinak, stejně tak párek (dnešní biopárek), a stejně tak ví, že ani bio šunka není vhodná pro mimino, batole. a v jeho skoro 70 to asi nebude trendy lifestyle.

Jo, a k těm alergiím a chorobám. Mám podobný názor jako ty, že genetika ovlivňuje spoustu věcí. Jenže to přece máma mimina neví, zda její dítě zdědilo její dolnost vůči vlivům prostředí, stravy apod., že? Takže proč přidávat zátěž, když nevíme, co z toho kdy spustá nějaký problém. Proč to nenechat na starší věk, kdy dítě už bude silné, s vybudovanou odolností (omluva všem věcem znalý za zcela laické termíny), když možností, jak ho nakrmit zdravě, je spousta, smrt hladem nebo podvýživa nám rozhodně nehrozí, narozdíl od poválečné generace?

Moje děti jsou též zdravé jako tvoji kluci, takže měly štěstí, ale mezi jejich kamarády je hodně těch, kteří nejsou, mají potravinové a jiné alergie, mají špatné jaterní testy, choulostivé ledviny atd. Nebyly chované ve sterilním prostředí, bez zvířat a kytek:-) Může to být dědičné, ale být jejich mámou, zpytovala bych svědomí, kde jsem co podělala, když byly mrňavé.
září 02, 2009 15:43
No, ony ty trendy mladejch matek jsou všelijaký : Míša šíša
Znám jednu, jejíž 4leté dítě má příkladný jídelníček: k snídani nějaká sladká buchta (většinou koupená) s kakaem (pochopitelně sladkým), ke svačině lízátko (alternativa: bonbóny, čokoláda,...), o obědu některé z oblíbených jídel, což jsou rajská s knedlíkem, rybí prsty s hranolkama, špagety s kečupem apod., polévka žádná, k odp.svačině nějaká sušenka nebo nic, k večeři např.opečený špekáček s rohlíkem. Žádná zelenina, žádné ovoce. K pití slazené kupované nápoje určené pro děti, ovšem plné konzervantů a barviv.
V podstatě se tohle dítě trochu pořádně nají akorát když je ve školce. Takže typický čekatel na obezitu spojenou s cukrovkou a na vysoký krevní tlak a cholesterol.
září 02, 2009 15:49
holky : Iris
naši doktoři říkají, že jsou děti "přešlechtěné" - myslí tím ale také očkování a jedno s druhým. Nechci s nikým polemizovat, můj názor je - všeho s mírou a zdravým rozumem. A převzato z časopisů - nedávat moc často a dlouho to samé, protože ve všem už dnes něco škodlivého je. Střídat, kombinovat, ovoce a zeleninka (ovšem milánkové často ohrnují nos..)

Ale chtěla jsem přidat jednu historku - když bylo klukovi málo - snad 3-4 roky, byla jsem s ním v řeznictví a zatímco jsem vybírala něco k obědu, hodná paní prodavačka nabídla chlapečkovi páreček do ruky. A on se zeptal, co že to je ? Ta paní uzenářka mě zavraždila pohledem a jistě ocejchovala nějakou tou nálepkou praštěné vegetariánské matky.

bb - nemůžu zapomenout, jak chutnala grilovaná nebo pečená kuřátka, když jsem byla malá holka. Ten požitek nejsem schopna znovu zažít s tím, co se dá u nás koupit. Vzpomínám si vždycky na film Pelíšky - jak maminka otevřela troubu a řekla - co vidíš?.....tak vidíš! Tam určitě pekla to pravé kuře mého dětství.

Ale jinak - je to hlavně o Krištůfkovi - moc krásný kluk, ještě na ta tmavá očiska utancuje holek, rozpohybovaný je od přírody také dost a dost a zdraví mu evidentně slouží vzhledem k chuti na hami. smilies/wink.gif Užívej si Paulo smilies/smiley.gif


září 03, 2009 18:45

Powered by Azrul's Jom Comment
busy