TEPLO RODINNÉHO KRBU
Středa, 14 leden 2009

Už od rána se potuloval po bytě jen ve vytahaných trenkách od Vietnamců, ze kterých mu lezlo všelicos. Bohužel nic, co by stálo za pohled. Když se chystal k obědu, poškrábal se nejdřív v rozkroku, pak, aby to bylo dokonalé, ještě v zadku. Když si sedal ke stolu, utekl mu hlasitý pšouk. Usmál se, nejspíš si připadal roztomilý. Sedě ve svém neodolatelném odéru přemýšlel, co jeho žaloudek včera pozřel.

 

 

 

 

 

     Aby si vzpomněl dokonale, aby rozeznal všechny jemné nuance, rozvířil vzduch rukou. Opět se usmál. Přišel na to. Hltl si piva a zase mu něco uteklo, tentokrát malé nepatrné uříhnutí.  "To už doufám bylo všechno, nebo má ještě něco dalšího ve svém repertoáru?", pomyslela si jeho žena. Třeba by nám tady uprostřed mohl upustit svůj bobeček... Copak by naše chlapátko dělalo? Mile by se usmálo a tiše proneslo: „Ups". "Co bych pak dělala já? Koupila bych si bič, nemusel by být dlouhý, stačil by tak metrový, z pravé kůže. Hladký jako dětská prdelka a rychlý jako myší ocásek..."

 

 

 

 

 

   

     "Do večerního piva bych mu hodila dva Rohypnoly. Jak ho znám, v mžiku by to s ním seklo. Svázala bych ho pevně, černýma vlněnýma punčocháčema, co mi koupil k narozeninám a do pusy bych mu nacpala to, co mi letos pohodil pod stromeček: lyžařské ponožky, čepici a kuchyňské prkýnko.. "

 

 

     "Pak by začalo varieté. Velká podívaná pro jednoho diváka. Spráskala bych ho jako nevychovaného čokla. Nasadila bych mu obojek zevnitř vystlaný ostnatým drátem. Nedovolil by si už ani olíznout nůž  po nedělním obědě. Veškeré své tělesné pochody by si řešil v nepropustném soukromí..."

 

 

     "A už vždycky, ještě než bych se vzbudila já, by si vyřešil  své hygienické potřeby, mezi které počítám třeba i sprchu a čištění zubů. Každé, podotýkám, každé ráno by si oblékl minimálně pět kusů oblečení povinného: spodní prádlo - padnoucí, neplandací; tričko; tepláky popř. kalhoty; ponožky. Zbytek už bych nechala výhradně v jeho režii.

 

     "Doufám, že nejsem příliš náročná. Jediné, co bych ještě chtěla, aby se už přestal nadavovat  každých pět minut, cž dělá pokaždé, když sedím blíže než pět metrů a i to je mu někdy málo."

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      "Jak se z toho milého pozorného chlapce, který voněl jako miminko, mohl stát kvasící sud plný všeho možného, jen ne voňavého a hezkého?  Jo, ještě jsem přišla na jednu mimořádnou lahůdku, kterou nás všechny rád častuje - a to zejména po ránu, nebo i při jídle - to když zjistí, že jeho dutiny jsou zahleněny. V tu chvíli má jeho obsah plic kapacitu maratónového běžce. Tah až z paty mu jde opravdu skvěle, už jeho děd a pak i otec v tom byli přeborníci."

 

     "Ano, bylo to milé a pozorné voňavé skoro miminko. Krásně se smál a byl tak roztomile nešikovný, ani čaj si uvařit neuměl. Když jsme šli poprvé k němu domů, namazal mi rohlík taveným sýrem a udělal šťávu. Bylo to tak krásné...  Ráno jsem mu na oplátku donesla čerstvý chleba, vajíčka, kafe, mlíčko, slaninu, marmeládu a udělala baječnou snídani. Pak jsem mu vyprala koš plný špinavého prádla a zrovna, když jsem mu žehlila pátou košili, přitočil se ke mně, chytil mě zezadu kolem pasu a políbil na krk. Jemně mi zašeptal do ouška, jak jsem šikovná a že by takovou ženskou potřeboval. Tehdy mi to úžasně zalichotilo, byla jsem šťastná jako nikdy. Byla jsem přesvědčená, že on je ten pravý..."

 

      "Dnes vím, že jsem se měla zachovat jinak, úplně jinak. Tou žehličkou jsem ho měla majznout po hlavě, do vypraného prádla naházet čerstvě nachystanou snídani a zalít voňavou kávou s mlíčkem, hodit nohy na ramena a mílovými kroky utíkat  - utíkat co nejdále. Jo, kde bych já dnes byla bývala..."

 

 

 

 

 

     Žena si hlasitě povzdechla, vstala od stolu, sebrala talíře od jídla, napustila dřez, umyla nádobí, uklidila zbytky do ledničky, postavila na vodu na kafe, vytáhla žehlení. Pan domácí si pustil televizi, jedním okem se díval na pány politiky a druhým klimbal - a v duši ho hřála myšlenka, jak dobrou ženu si tehdy vybral.

 

 

Víla Amálka

 

 

 

 

Komentáře
nikdy není pozdě : Inka
smilies/undecided.gif smilies/undecided.gif smilies/undecided.gif



leden 15, 2009 06:54
skvěle napsaný, Amálko, : LucieVV
"jako ze života" smilies/grin.gif
leden 15, 2009 08:57
jako ze života? : Petronila
spíš jak ze špatnýho snu. Nebo ze Slunce, seno... smilies/grin.gif
leden 15, 2009 09:07
Konečně něco hřejivě lidského... : wendy
jo, je to super komedie, pokud to některá nemá doma. Bože, jakým sešupem k tomu dochází ?
Ještě poznámečka - ono neplatí jen "Jaká matka, taká Katka" - píše se tam, že už i jeho otec děd byli v podobných záležitostech přeborníci. "JAký tatíček, taký Janíček" smilies/cry.gif smilies/cheesy.gif
leden 15, 2009 09:35
jo, je to takový, jaký to je v tolika rodinách... : ivanka
perfektně okopírováno od života.
A v tomhle mnohé prožijí celý život. Jen málokteré se dovedou opravdu vymanit.
Jo, velice hezky napsaný.
leden 15, 2009 10:27
Zajímavý : NČ
vidim, že se musim eště hodně učit
leden 15, 2009 11:22
Opačný pohled : Sandokan
Nicméně pro kompletní dokreslení situace chybí pohled směrem k dotyčné....
leden 15, 2009 11:32
jestli se nepletu, Sandokane, tak : ivanka
v duši ho hřála myšlenka, jak dobrou ženu si tehdy vybral.

nebo jak sis ten pohled představoval?
smilies/grin.gif
leden 15, 2009 11:57
Ivanka: : Sandokan
spíše vyvstává otázka, do jaké míry se tehdy ona "dobrá žena" proměnila v ježibabu
leden 15, 2009 12:09
a proč myslíš, že je ježibaba? : ivanka
neusuzuješ, doufám, podle obrázku smilies/grin.gif
Protože takhle se chová leckterý muž už pár měsíců po svatbě ...
Slyšela jsem, takový názor od švagra, že právě tehdy, kdy si můžou krknout, prdnout, drbat se kdykoliv kdekoliv, tak tehdy je to to správný manželství.
leden 15, 2009 12:14
Tak teda Bacha Ivanko abys nenarazila : NČ
Vo prdění, krkání a škrabání tady byla debata před pár lety. Doteď si pamatuju, jak někerý, a to velmi vážený, členky zdejšího klubu právě tydle aktivity doma prosazovaly a málem mě uštěkaly, s tim, že přeci ZDRAVÍ JE NA PRVNIM MÍSTĚ a DOMA JE PŘECI DOMA!
Neboť, kde jinde než doma by si mělo hovádko udělat pohodlí a vyprdět se z podoby?!
leden 15, 2009 12:39
Jeden kamarád měl častoprdícího otce, : mamča
zatímco maminka byla dáma. Když tatík zase "ušel", zpražila ho matka smrtícím pohledem, a veselý tatík měl hned omluvu : "Víš, Miluško, já mám krátkou kůži. A když mrknu...". smilies/grin.gif
Budiž onomu pánovi částečnou omluvou, že měl nějakou vnitřní nemoc, která ho poslala na onen svět velice předčasně. Takže možná za to občasné "uprdnutí" fakt nemoh'.
leden 15, 2009 12:45
Teď jsi mě, NČ, rozesmál : Míša šíša
No jo, na tu debatu si pamatuju, ale z těch zastánkyň veřejného vylučování plynů si vzpomínám jen na Jasmínu. A tím si vlastně kladu otázku: co se s ní vůbec stalo, že už sem nechodí?
leden 15, 2009 13:07
... : bb
No je to humoristická historka, kdyby to byl příběh, řeknu že má co si zasloužila. Asi si v životě s čunětem lebedí, jinak by s tím něco dělala. Normální chlap by se skoro vyděsil, kdyby schůzka probíhala takhle: rande, byt, milování, a ráno poté se slečna pustí do gruntování, praní jeho fuseklí, žehlení, odmetelí na velký nákup.
Po dlouhých manželských letech se z občasného "nezachování se" tragédie asi nedělá a není to asi důvod k rozvodu, ale té paní se z pohledu na to, co má doma, zjevně dělá šoufl, tak je asi masochistka :-)
leden 15, 2009 13:17
Míšo šíšo, : bb
jo,taky si to vybavuju a taky jsem se už kolikrát ptala, kam se poděla Jasmína.
Ještě Johanka měla takové názory na zdravý vztah a třetí byla myslím Radka. Vyprávěla o hygieně na horolezeckých expedicích a tak nějak podobně přistupovala k hygieně v denním životě v civilizaci :-)
leden 15, 2009 13:19
Nechtěl bych, aby to vyznělo jako u velké Haliny - jedna moje kamarádka..., : strejda
ale jeden můj kamarád měl určité kritérium, které bylo jakousi známkou pokročilosti vztahu.
"Tak co, jak jste spolu daleko?" "Už před sebou prdíte?"
Další můj kolega když spatřl nějakou tu Halinu Obrovitou, tak zase říkával: "Šmarjá, ta, kdyby prdla do pytle s moukou, tak by tam nezůstalo ani na jíšku..."
Z toho neplyne vůbec žádné poučení, žádná přímá úměra, protože moje žena je asi o hlavu menší, do Haliny by se vešla 3x a jsou okamžiky, že někdy se i leknu.

leden 15, 2009 13:55
Jo, : Míša šíša
taky znám jednoho takového, který se ptával: "Tak co, jak jste spolu daleko? Už...atd."
Obzvláště rád to zkoušel na mladých, kteří spolu chodili zhruba tak měsíc, a pak se ohromně bavil tím, jak se ti mladí cítili trapně.
Byl to takový primitiv... je to stále primitiv a primitivem už zůstane.
leden 15, 2009 14:21
Jo, u nás se to taky tak říkává, : Vodoměrka
že vztah se považuje za "vážný" ve chvíli, kdy ti dva před sebou začnou prdět... smilies/wink.gif smilies/cheesy.gif smilies/grin.gif
leden 15, 2009 21:22
připomněli jste mi jeden film, roztomilý, snad francouzský? : bb
snad příliš nepopletu děj (zaslechnuté vtipy vážně vyprávět nemůžu)- šlo myslím o to, že mimozemšťani pozorovali naši civilizaci, jak se rozmnožujeme. Vybrali si pár a sledovali ho od seznámení až k porodu jejich dítěte. Vybavuji si dvě scénky - jednou herce v bílých overalech s kapucami, představující spermie. Po startovním výstřelu (vyvrcholení) vyrazili muži alias spermie k cíli, ovšem tvrdě na překážku - zeď (kondom nebo pesar) a odpadli. Až jednou na výletě, kondom zapomenutý doma, spermie hnaly, nejlepší předehnala a dorazila k cíli.

Druhý obraz, daleko předtím - společné bydlení, ráno v koupelně, ona si čistí zuby u umyvadla, on přijde, stojí zády k ní a najednou povídá - Miláčku, myslím, žeje čas pokročit k další fázi našeho vztahu. Ona se potěšeně usměje při vidině svatby, zamumlá ano...On taktéž potěšeně přikývne, rozepne kalhoty, zvedne poklop WC a zurčivě se vymočí...
Já si něco takového neumím představit ani v letitém vztahu a kdybychom se snad nedejbože rozcházeli v názoru na samostné wc, odděleně od koupelny, tak tohle by byl argument:-)

leden 15, 2009 23:17
bb : mamča

Jeden chtip k těm spermiím...
Dvě spermie se předhánějí v penisu:
Ta co předbíhá říká: "Děťátko bude rychlé!"
Druhá jí podrazí nohy a povídá: "Děťátko bude silné!"
Tu zezadu zakřičí třetí spermie: "Bacha chlapci, jsme v prezervativu!"
"Ach jo , zase s námi vydrbali!" smutně konstatují ty první dvě a obrátí se na cestu zpátky.
Třetí se však nevrací a jen na ně zavolá: "Děťátko bude chytré!"


leden 16, 2009 07:33
Vodoměrko, tak koukám, : Míša šíša
že mé třiadvacetileté manželství nelze asi považovat za vážný vztah. Asi na něm budeme muset trochu víc "zapracovat".
leden 16, 2009 09:07
Míšo šíšo, : Vodoměrka
fakt ani jednou??? Ani pod peřinou??? Jak to děláte? To ucházíte ušima? smilies/wink.gif smilies/wink.gif smilies/wink.gif smilies/wink.gif
Ale vážně, měla bys zapracovat... po tolika letech už by to přece vážné být mohlo, nebo ne? smilies/grin.gif
leden 16, 2009 09:11
Ucházíme stejně jako všichni ostatní, : Míša šíša
ale odbýváme si to v soukromí. Osobně bych tím skutečně nerada obtěžovala kohokoliv druhého, navíc bych se cítila i trapně. No, prostě jsem k tomu tak byla nějak vychovaná a manžel taky.
leden 16, 2009 09:27

Powered by Azrul's Jom Comment
busy