SPROPITNÉ, DÝŠKO, TRINGELT, TUZÉR |
Čtvrtek, 03 říjen 2024 | |
Tak jsem se zamyslela, proč některá
povolání dostávají „něco navíc“ mechanicky, kdežto jiná, kde ten, kdo práci pro
nás odvedl, nedostane „ani floka“. Nebo: dáváte snad spropitné ševci? Magistře
v lékárně, prodavačce v obchodě? Švec vám opravil boty, prosím, ale v obchodech
vás obsluhují stejně jako číšníci – u kterých je to vlastně pravidlem. Ano, s
pojmem dýško se setkáváme především v restauracích, kavárnách, ale rozhodně není
výjimkou nechávat ho i pokojské, kadeřnici, taxikáři apod. Jsou i tací, kteří
nechávají „obálku“ lékaři, ovšem to
souvisí spíše s fenoménem „všimného".
Dýško je zkrácený tvar pro stejný název diškrece, původ slova je z německého Diskretion (diskrétnost). Z toho vyplývá, že spropitné snad byla původně odměna za mlčenlivost (za co, nechám na vaší fantazii). Další z hovorových výrazů je slovo tringelt, pochází taktéž z němčiny (Trinkgeld = peníze na pití). Ostatně výraz spropitné ve tvaru na propitie dávati byl v češtině častý již ve 14. a 15. století. Vedle těchto názvů se v češtině objevuje i hovorový výraz tuzér. Cesta tuzéru byla ještě spletitější než v případě dýška. Slovo tuzér má svůj původ v latinském dulcis (sladký, lahodný) a dulcor (sladkost) a do češtiny se dostalo přes francouzštinu a němčinu (douceur, resp. Douceur). Naši předkové si pak ve výslovnosti (dusér) obměnili znělost souhlásek, a tuzér byl na světě.
Mnozí lidé jsou proti spropitnému, protože díky spropitnému zaměstnavatelé dávají svým zaměstnancům minimální mzdy a očekávají, že si zbytek vydělají právě na spropitném. Jak to ale s těmito penězi „navíc“ je z daňového hlediska? Může si je zaměstnanec nebo podnikatel jen tak nechat?
Dle Finanční správy se jedná o dar poskytnutý v souvislosti s příjmem z podnikání nebo z příjmů ze závislé činnosti a musí se zdanit. Podle toho, komu spropitné jde do kapsy, se liší, jestli je zdaněno u podnikatele nebo zaměstnance. Ohledně toho, které dostane zaměstnanec: správně by se mělo celé spropitné přičíst ke mzdě zaměstnance. Pokud jde o zaměstnance na klasickém HPP nebo nadlimitní dohodě, tak mu zaměstnavatel musí z dýšek srazit ještě sociální a zdravotní pojištění a daň.
JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR NA ODMĚNU ZA TO, ŽE NĚKDO SPRÁVNĚ ODVEDL SVOU PRÁCI?
Kudl@nka
Komentáře
... : Franta
S úžasem jsem se zasmál, když mi v pražském letištním bufetu baba u pokladny podstrčila platební terminál s otázkou: ,,A kolik tam mám dát dýška?"
Neuvěřitelné, kdo všechno si dnes nárokuje příplatky jen za to, že přišel do práce. říjen 03, 2024 18:55
... : Franta
A ještě k těm číšníkům: kdo dá kuchaři dýško za to, že to uvařil?
Rozdělí se snad na konci směny s kuchaři a myči nádobí??? Leda houbeles!!! A co takového proto ten pingl udělal? Ten vám to jenom přinesl pod nos, kuchař většinou musí sestavit jídelní lístek, nakoupit suroviny, očistit zeleninu, nakrájet maso, uvařit, ochutit, naložit na talíř - komu se to zdá málo??? Kolik času tím ztráví? 3-4 hodiny? A kolik trvá pinglovi od okénka na váš stůl přinesení jídla? 3-4 minuty???? říjen 03, 2024 18:57
... : *deeres*
Je to pitomej zvyk a vždycky mi bylo trapně, když jsem strkala kadeřnici padesátku do kapsičky.
Nakonec jsem s tím přestala, proč platit za předraženou službu a ještě dávat něco navíc. Pokud platím v pohostinství dávám jenom drobný. říjen 04, 2024 06:18
... : Miluš
Pokud jsem někde s partnerem, v restauraci nebo kavárně platí on a dává tringelt.
Pokud jsem někde s dcerou, střídáme se v placení, ona dává spropitné, já dýško. Ale nijak závratné nedávám, zaokrouhluji přiměřeně, nikdy "doporučovaných" 10% to není, spíš 5%. Dýško dávám, i když platím kartou, to pár drobných vytáhnu z peněženky. Jinak ve výčtu profesí, kde se dávalo dýško, chybí pošťáci. Celá má studia jsem si o prázdninách přivydělávala na poště a nosila důchody či peníze na složenky, vybírala inkaso a dostávala jsem dýško. Někdy korunu, jindy pětikorunu, někde mi důchodkyně nabídla kousek koláče, a byla šťastná, že jsem s ní chvíli poseděla u stolu. Teď jsem důchodce a důchod mi chodí na účet, takže žádné dýško pro pošťáka. Stejně by to byl trapas, poštu u nás nosí kamarádka. Ale třeba by si dala buchtu a kafíčko??? Celkový můj pohled na dýška? Když vás k tomu nic a nikdo nenutí, je to v pořádku. Dáte kolik uznáte za vhodné vzhledem ke své spokojenosti - nebo si necháte vrátit do koruny, protože by vám ty drobné chyběly jinde. říjen 04, 2024 10:36
... : andrea
Taky nechápu, proč bych měla dávat spropitné za službu, kterou mi číšník poskytne. Je to přece jeho práce. A pokud je špatně placená, není to můj problém.
Mně taky nikdo nic navíc nedal. Že na západ od nás je to běžné, je mi srdečně jedno. říjen 06, 2024 16:55
... : Josef Kouba
Také poznámku do mlýna. V Kanadě v BC provincii se běžně dává 10-15% spropitné. Záleží ovšem na spokojenosti zákazníka a výši útraty. Pokud pozvu celou rodinu do Japonské restaurace a účet je na mrtvici
říjen 06, 2024 21:48
... : Josef Kouba
Blbě zkopírováno tak 2 pokus.
Také poznámku do mlýna. V Kanadě v BC provincii se běžně dává 10-15% spropitné. Záleží ovšem na spokojenosti zákazníka a výši útraty. Pokud pozvu celou rodinu do Japonské restaurace a účet je na mrtvici obsluhující dostane jen 5%. Personál je všude velmi pozorný. Pokud platím kartou, tak již na tom malém zařízení je i informace o spropitném. O to se snad podělí i ostatní personál a je to i zdaněné. V potravinových velkoobchodech jsou již všude samoobslužné stojany a při placení je informace zda dáte dotaci a kolik. Na co? tam napsáno není. Já tyto samoobslužné zařízení používám jen když mám balené potraviny se čtečkou. Pokud koupím 2 papriky, 4 jablka, tak si s tím nevím rady a jdu raději k běžné pokladně. Paprik a jablek je mnoho druhů a rozdílných cen a ten proces u samoobsluhy je náročný. Doposud je u těchto přístroji asistentka a jež dědovi pomůže a vysvětlí. Já si to stejně nepamatuji. říjen 06, 2024 21:54
|