ALENKA - MÝVALA - POLÁRKA
Sobota, 10 duben 2021
Alena KennedyPřed necelými dvaceti lety se mi povedlo na internetu zahnízdit Kudlanku. Je to hrozně dlouhá doba, to si uvědomuju. A pak se Kudle podařilo najít plno kamarádek a kamarádů. Skoro jako by těch dvacet let ani nebylo, připadá mi, že je nám všem stále stejně, jako tenkrát... Že se čas zastavil. Bohužel, pak přijde chvíle, jako tahle, kdy se máme loučit... Ano, Alenka "yukonská" už není, vydala se na tu nejdelší cestu, ze které se vrátit nedá.

 



 

 

Bylo jí sedmadvacet, když se rozhodla emigrovat. Jak jistě chápete, bylo to tehdy rozhodnutí velmi divoké, ale proč to nezkusit? Nic ji v Čechách nevázalo, byla volná. Stejně jako většina podobně odvážných se vydala na cestu "oficiálně", tedy s cestovkou.  Směr Tunis… Nakonec – třeba to dopadne dobře, ne?

Jejím plánem bylo, že se tam pokusí kontaktovat svého otce, který žil ve Švýcarsku. Nic velkého od něho nechtěla – jen trochu peněz do začátků.  Otec jí však poslal jen něco málo; necítil se k dceři, kterou opustil v jejích dvou letech, ničím povinován. A hlavně - pozvání do Švýcar nepodepsal.

 

Vyvstalo velké dilema: co teď? Vrátit se zpátky do Čech, nebo …?

No, Ála měla pro strach uděláno. Krásná holka se přeci ve světě neztratí! Tak už do autobusu nenastoupila. Mj. o těch svých afrických zážitcích pak psala každý týden na Kudlanku (to už ale byla dávno vdaná a bydlela na Yukonu). Bylo to úžasné a stejně tak bylo fajn, že se pod jejím článkem vždy rozvinula velká „holčičí debata“, takže se tak dalo dohromady plno Češek rozesetých po celém světě.

 

Po  oné dvouleté anabázi v severní Africe – v Tunisu a Egyptě – se dostala do Kanady, kde pak pracovala cca osm let, nejprve v Torontu a pak ve Vancouveru.

A jak už tak máme někdy v životě kliku, tam se seznámila s chlápkem, který mezitím už projel veliký kus světa, s „dobrodruhem Kennedym“, jinak Pražákem Mirkem Hamplem. Inu, Češi se najdou všude. Kennedy žil tou dobou "trvale" na yukonském Beer creeku, ve starém zálesáckém srubu, jen se svými třemi psy, a zcela zálesáckým životem. Vzali se, a v onom srubu pak vychovávali dva chlapce, Olina a Mishu...Mj. oba mluví i perfektně česky!

 

 

Na zimu raději jezdili na jih - do Mexika či dál, a později každoročně do Čech. Kennedy nyní tráví cca půl roku v Čechách, ale Alenka poslední dobou už zůstávala doma. Na cestování se už necítila...

Klikněte si na tento odkaz - je to z videa České televize cca před třemi léty - rozhovor s Alenkou a jejím manželem  (tady začíná rozhovor s nimi: 00:21:29  -  A tady je ještě jeden...  To je rozhovor s Alenkou při její návštěvě v Praze.

 

 


 Byla to prima kamarádka...

Věřím, že i vy si na ni rádi vzpomenete

a pošlete jí tichou vzpomínku.

 

 

Alenka byla spisovatelka - napsala krásnou biografickou knihu: Trvalé bydliště Klondike aneb kde medvědi dávají dobrou noc. Je o životě ve srubu na Yukonu, uprostřed krásné, ale drsné kanadské přírody. Nejprve bez elektřiny, tekoucí vody i dalších výdobytků „moderní“ civilizace.
Čtenářům dala nahlédnout do životního stylu, o němž většina českých trampů, milovníků přírody a obdivovatelů Londonovek mohla jen snít. Psala i o tom, jak se podílela na určení místa posledního odpočinku polárníka Jana Eskymo Welzela.

 

Závěrem - tady je ještě odkaz na její Yukonský deník, ve kterém popisuje cca sedm následujících let, po oné knížce. Neskutečné - začtete se a ocitnete se "tam někde daleko..."

 

 

Byla jsi moc fajn, Alenko.

d@niela

 

Komentáře
... : agata
To je mi líto. Ráda jsem četla Alenčiny příběhy. Vzpomínám na ni.
duben 12, 2021 07:40
... : mamča
Škoda dobrého člověka. Před pár dny tady ještě živě diskutovala o zdravotnictví tady a tam. Tak snad měla aspoň bezbolestný a rychlý odchod.
Ráda si její paměti přečtu.
duben 12, 2021 08:09
... : VodoměrkaM
Jejda, ať je jí země lehká... ještě před nedávnem jsme si tu psaly pod jedním článkem... tak upřímnou soustrast rodině...
duben 12, 2021 08:27
... : andrea
četla jsem její knížku a dnes si pustím i oba ty záznamy. Je to škoda, a jen doufám, že odešla v klidu a pokoji. Upřímnou soustrast její rodině.
duben 12, 2021 09:24
... : mila1
Moc ráda jsem četla její vyprávění a obdivovala statečnost, se kterou šla životem. Upřímnou soustrast..
duben 12, 2021 09:26
... : Iris
Připojuji se k těm, kteří truchlí pro odchod jedné z nás. Co sem chodím, vnímala jsem její přítomnost a příspěvky. Nedávno jsme spolu diskutovaly, doufám, že tuto společnou debatu nevnímala Alena jako zásadně nepříjemnou nebo nepřátelskou, to snad tady na Kudlance není nikdy. V debatě se zmínila o své zdravotní kondici, která není nejlepší. Samozřejmě by mě - a asi nikoho z nás nenapadlo, že tohle bude poslední rozhovor s ní na Kudlance. Ať je jí země lehká, pokoj její duši, příbuzným upřímnou soustrast.
duben 12, 2021 09:49
... : mia I
Smutný začátek týdne. Tak už druhá Alenka v pořadí na Kudlance. Vzpomínám na ně obě. Na tu Puntíkatou i na Polárku. Jestli jsem na ní něco obdivovala, pak na prvním místě to byla její síla, s jakou se dokázala v těch odlehlých končinách prát se svými zdravotními problémy. My jsme zde zvyklí na to, že máme lékaře co by kamenem dohodil, u nich cesta za lékařskou péčí byla daleko složitější. Zrovna tak obyčejný život v krutých mrazech - tohle drsné žití je pro mne nepředstavitelné. Vzhledem k její dobrodružné a odolné povaze věřím, že tam kde strávila svůj život byla šťastná a prožila krásný život. R.I.P.
duben 12, 2021 10:07
... : *deeres*
To se čte blbě. Ještě před pár dny by nás tady nikoho nenapadlo, že je na tom tak špatně.
Ale stejně jako Puntíkatá i tahle Alenka za sebou nechala literární stopu. Ani jedna tak ze světa nadobro nezmizí. Obě zůstavají v pamětech čtenářů Kudlanky.
Upřímnou soustrast příbuzným.
duben 12, 2021 10:46
... : Bara
Byla jsem s ni v blizsim kontaktu nez ostatni diskutujici na kudlance. Jednou za mesic az dva mi zavolala a mluvily jsme spolu vic jak hodinu o vsem moznem. Vim, ze mela vic zdravotnich problemu, docela vaznych......naposledy jsem s ni mluvila asi pred mesicem, zotavovala se stale z te neprijemne lonske bouracky s losem, cekala na opetovnou operaci zapesti, a najednou ctu tuhle zpravu.......pokazde, kdyz jsme se smluvily na zdravi, tak rikala, ze jeji doktor ji kdysi rekl, ze nezemre na lupus, ale na srdce. Pred casem prodelala infarkt, to byla skoro pul roku v nemocnici, takze si myslim, ze to opravdu bylo to srdicko. Ale je to tak necekane, ani tomu nechci verit. Je mi to lito!
V Cechach uz nikoho z pribuznych nemela, jen spoustu znamych a kamaradu. Zila pro sve dva syny a tesila se ze dvou vnoucku od mladsiho syna, ten ma ceskou manzelku.
Stvala ji momentalni svetova politika, samozrejme i ta ceska.....
Alenko, tak at je ti tam nahore dobre !!!!
duben 12, 2021 13:15
... : doktor
Alenko rádi si na tvá povídání vzpomeneme.Každý se na tu cestu vydáme a snad se i na té cestě cest potkáme. Doktor.
duben 12, 2021 13:22
... : strejda
Také mne to nemile překvapilo. Alenka byla typem ženské tzv. do nepohody. Musel v tom být i kus odvahy a sebezapření usadit se v pustině a vychovat tam dvě děti. Čest její památce.
duben 12, 2021 14:05
... : Zvětralej Kozel
Nikdy nevim, co na takovýhle zprávy říct. To obvyklý klišé mi nejde z huby, pokaždý mi připadá uplně blbý.
Tak radši nic. Spíš bych jí něco brnknul na kytaru, to mi jde líp.
duben 12, 2021 16:54
... : Bara
NC, to by se urcite libilo, ona milovala tramske pisnicky.....
duben 12, 2021 18:07
... : Milene
Ráda jí věnuji svou vzpomínku. Obdivovala jsem jí, že může žít tam v té, pro mne nepředstavitelné, zimě.
duben 12, 2021 20:50

Powered by Azrul's Jom Comment
busy