nádherný!!! Jestlipak by se vám podařilo je tam vrazit teď?

"Teď" musím být hodná, aby tam nevrazili mě...

co tu viděla Rowlingová?

V tý době ještě Rowlingová za sebou tahala kačera.

to bych okamžitě tiskla do příruček pro rodiče a skript pro učitele
Úplně mne odrovnaly i ty bytelné kůly a jak ti pacholíci důkladně prubují pevnost sítě

Každý jistě ví, jak je vysoká volejbalová síť. Tak si představ, jací to byli běhající ťupaslíci...
Pro paní Rowlingovou : Nahoře ale síť není.

to je přehledně jasný, že při takové akci bylo nutno trpaslíky "odstavit", to nešlo uhlídat, však jsem sama na sebe ohrádku taky napráskala Naopak se nepřestávám divit, že tak mnoho dětí přežívá své dětství, jestliže si myslíme, že "sami to nějak vědí"

je to moc hezká fotka, lvíčata jsou úžasná, jak se chtějí drát na svobodu.

Zdalipak to ještě dneska není trestné, jako týrání dětí, nebo je to promlčeno? Hezký.

Už to bude čtvrt století, tak už je to snad promlčený. Ale pokud by mě za to chtěli zavřít, tak proč ne ? Už 6 let jsem neměla dovolenou...

než slušně chovat určitě ani neumíš, otop a elektřina a jídlo zdarma, to bys u nás vlastně, jako jediná, měla takovou křížkovou lázeňskou léčbu

abys v tom kriminále makala. Až tě pustěj, tak by ti z toho co bysw tam vydělala počřítali podporu v nezaměstnanosti a to bys tak akorát chcípla. Když pracovat nebudeš, spočítají ti dávky z tvého nynějšího platu. Každej kriminálník ti to potvrdí - taky se podívej, plný kriminály a nikdo nedělá.

Vidím holky, že jste protřelé kriminálnice, ráda si nechám poradit. Ta myšlenka kriminálu mě nadchla. Vezmu si sebou kytáru a všechny zpěvníky, a budu tam dělat kulturně zásahovou jednotku. Taky znám spoustu básniček, a mohla bych si tam otevřít kurs paličkování a šité krajky.
Myslíte, že ke mně do kroužku budou moct chodit i chlapi ?

tak to by byl fakt galeje. Já bych se ucházela o práci ve vězeňské knihovně. Nikdo by tam celej den nepáchnul a já bych mohla zalízt a celej den si číst. Kdyby se vězni jó sápali po tištěném písmu, tak bych jim rvala klasiky a ono by je to zas přeslo.Detektivky bych jim zakázala, protože to by se taky z těch knéžek mohli naučit, co ještě neuměj. Co s chlapama - ještě by ti ty krásný krajky ušmudlali.

Víš, jaká by to byla psina, až by ti vrahouni s prackama škrtiče, jemně klapali paličkama, a pod jejich pazourama by se skvěl paličkovanej Betlém, nebo aspoň zvonička ?
...ta knihovna taky nejni špatnej nápad, ale tam budou mít ještě samýho Marxe a Engelse, v lepším případě Leninovy seprané spisy.

sobě bych objednávala detektivky jako profylaxi pro zločince, kteří, čtouce Eda McBaina, ši Agathu Christie - se mohou poučit, že každý zločin končí odhaleníma dopadením pachatele - nejsou snad oni sami toho živoucím důkazem?

a nosila těm opáleným cukrátka, poněvadž měli určo těžký dětství. Skamarádím se s nějakou rómskou prostitutkou, a ona mě bude uplácet získanou čokoládou za to, že jí přečtu jídelníček na týden dopředu.

- ale na to ona určitě nepřistoupí. To by jí totiž pom propuštění z kriminálu mohla Džamila nedejbože najít práci.

"Číst ? Práce ?" takový neslušný slova...
Takhle vyjmenovaná slova po "D" - jako : dávky, diskriminace...

...jdu věšet prádlo, dokud jsem ještě na svobodě.

pardon, kacenek. aneb jak do nich nacpat neoblibeny tvaroh

ta nejvetsi vzadu letos maturuje :-)

takových krásných dětiček a originálů! Můj nefalšovaný obdiv!

Krásná parta v dřevěné ohrádce !
Nejvíc se mi líbí ta fotka s dortem. Jak se ten mrňousek tváří. Nakrabatěná pusinka ze strachu, že nejen že mu sfouknou jeho svíčku, ale nejspíš i zbodnou ten dort.
Krmení kačenek neoblíbeným tvarohem rovněž nemá chybu. (Od kdy taky kachny jedí tvaroh, že jo ?)
Naše děti byli vyhlášení nejedlíci, proto jsem k nám zvala děti svých kamarádek, aby byla konkurence. Na chatě jsme servírovali na ping pongovém stole, aby se tam všichni najednou vešli. Těch šest cizích se cpalo o 106, jen ti tři naši se v jídle nadále ňoumali.

které bys zajisté zvala s oblibou. Ale jen krátce, poté, co by splůivly naprosto všecko a tvé ubohíé děti nechali hlady. Pokud by je ronou hned neohlodaly.

Takový děti Ti lze jen závidět. Ty moje průsvitný bledule jedly jen když jim akutně hrozila smrt hladem. A to jsem jim tu potravu div nepředkousávala. Ještě že starší syn byl baculík, jinak by mě sociálka určitě nadháněla, že ty děti týrám hlady.
S dvojčatama jsem se těšila na zimu, až je nabalím do kombinéz, zatímco s tím starším jsem preferovala léto, aby byla vidět jeho postavička vypracovaná alá Michelin.

žes přišla na návštěvu a tvůj synek nešloh právě upečenou bábovku a ještě horkou si ji ručičkama nerval do pusy. A tvoje děti zajisté nekradli v jesličkách papání dětem, které nejedly tak rychle.A taky jsi nezažila, abys musela při nákupu v sámošce fofrem zajet k rohlíkům a do každě ručičky mu jeden vrazit, aby nekradl ostatním nakupujícím z jejich vozíčků potraviny a nenakusoval je...a zajisté jsi nezažila dlouhé období, kdys podávala jídlo na velké kulaté talíře na chlebíčky. /Poté se děti hnaly nahoru k babičce, aby se tam "dorazily"/....Ten dříve zmíněný romantik a šermíř v deseti letech sežral na posezení bramboráky ze tří kil brambor, při tom vypadal, jak když ho včera pustili z koncentráku. Taky jsem si užila. Když bylo šermíři a romantikovi rok a půl, chodil do jesliček v Černý Růži - já byla v očekávání jeho mladšího bratra. Východ z černé růže byl též v Panské ulici a hned vedle byla putyka, kde měli výčepním půltě akvárium s utopenci - tedy buřtíky, nikoli lidmi. Musím podotknout, že budoucí D´Artagnan do tří let vůbec nemluvil a jejiný výraz, který ovládat byl "MUMBAT!!!!", což bylo "najíst" nebo "Napít". No a bylo horko, já zplavená vlekla synka domů z jeslí, přes břicho jsem si neviděla, když tu náhle se mi synek vyrval, vletěl do tý hospody, pověsil se ručičkama za ten výčepní pult a řval:"MUMBAT! MUMBAT! MUMBAT!" Celá hospoda auf, já myslela, že bude po mně, plná hospoda "upravených " chlapů, který na mě volali"ježíš, pani, to máte chytrýho chlapečka, von přesně ví, kam má zajít" - no nakonec jsem mu vetkla do každý ruky tatranku a vyvlekla ho ven. Ale špatně je mi ještě dneska, když si na to vzpomenu.

nerada chodila na navstevu. prestoze byly pokazde pred odchodem nacpany k prasknuti, pokazde, jak hostitelka polozila na stul obcerstveni, ty malinky rucicky zacaly kmitat a za 5 minut bylo vse snedeno.

Moje děti nechodily do jeslí ani do školky, anžto to byli opožděný neduživý trdlíci. Staršího mi do školky nevzali, protože jsem byla na MD s dvojčatama. Koukám z okna na školku, ale pacholíka jsem rvala každou středu přes půl Prahy na předškolní přípravu do školky, kde ho jako "středoškoláka" vzali. Začínalo to v zimě, a museli jsme tam být ráno v osm. Než jsem vypravila všechny pacholíky, nakrmila a navlékla do kombinéz, vždycky se některému ještě mezi dveřmi chtělo na WC. Sama jsem Chodila v lyžařské kombinéze, a pod tím jen spoďáry, abych stíhala a nezapařila se při tom maratónu. Pak jsme půl dne courali po parku, než výuka pacholíkovi skončila. Takže sebou jsme měli proviant, rezervní plíny, hromadu hraček, a většinou i kočár na padlé bojovníky.
Když konečně dorostli "syčáci" do předškolního věku, MŠ je podmínečně vzala. Každou chvíli mi ovšem dětská doktorka kvůli nemocem některého "vyloučila z kolektivu", takže jsem jedno dvojče vedla do školky, a s druhým byla doma. Zaměstnavatel mě měl fakt rád.
V pubertě začali chlapci jíst v množství nevídaném, a místo aby tloustli, tak se rostli do dýlky. Takový lodyhy táhnoucí se za světlem. Takže sice vařím hodnotnou kalorickou krmi v desetilitrových hrncích, ale kluci jsou pořád jako lunt.
Dítě-alkoholik a nemluva, co z něj vyrostl krasavec a šermíř, je Ti aspoň odměnou za prožitá příkoří.
PS: Moje děti bohužel mluvily až moc...

Dobře jí tak, neměla Ti sežrat dort ! Ještě že máš tak hodné děti...

Vždyť je venku tak hezky ! Jen já, ubohá, hákuju v práci.
Letos holt kytičky na zahradě vylezou bez mojí pomoci...

to je pribeh z meho detstvi, moje maminka pry vomdlivala a zvracela za me. Tak ja jsem byla taky dobre zivena, bydleli jsme na vesnici, kde bylo vsechno domaci, ale presto jsem pry lezla po dvore a lizala jsem slepicince - moje maminka kdyz to vypravi, tak se ji zveda zaludek jeste ted. Bylo to tenkrat komentovano dalsimi maminkami, jako ze mi chybi asi nejaky vitamin a priroda to resi sama. Prezila jsem to bez uhony.
Jinak uz jdu zase na zahradku, abych udelala mamce radost, mam v trave mech a ten potrebuju zlikvidovat. Je to ale desna drina, zitra si na to dojdu pujcit masinu.

Spousta dětí např. okusovala omítku, baštila uhlí a jiné "pochutiny". No, a vidíš, přežily to jako Ty.
Moje bývalá kolegyně měla první dítko v dosti pokročilém věku. Pořád to bylo takové nemocné chuďátko, tak s ním v létě byla na chatě, aby se kluk dostal na čistý vzduch, a dbala o Honzíčkovu sterilní hygienu. Všechno se vyvářelo (jen desinfikované je čisté). Na trávu napřed podložila gumovou plachtu, na to deku, navrch vyžehlené prostěradlo, na to položila ohrádku a do ohrádky vetkla batole. Když na chvíli odběhla, při návratu zastihla mrňouse, jak teleskopickou ručičkou šátralkou vytahuje psí hovínka zpod sousedova plotu a pojídá je.
Od té doby byl Honzíček zdráv jako řípa, a jeho matka prohlašovala, že "bacily neexistujou a nejmenší zvíře je mravenec..."

zase sbíral na ulici vajgly a pojídal je - teda, pokud jsem ho včas nelapla. Jinak slepice, to pro nás byla šílená atrakce, ty v Zoo neuvidíte. Jednou jsme byly na chatě u tety a vydali se do přilehlé vesničky na procházku. Na cestě moje děti spatřily hejno slepic a vydaly se za nimi - ty slepice po nás tak divně koukaly a zakonec začaly couvat k domovu a moje naprosto hypnotizované děti za nimi.Přišli jsme na dvorek, kde byla králíkárna - tím skončil zájem o slepice a obě děti se pověsily na tu králíkárnu. Trvalo mi skoro hodinu, než jsem je odtamtud dostala a můžu vám říct, že jsem byla tuhá hrůzou, že co nevidět zajede do dvora policejní auto a my budeme zatčeni pro pokus o krádež králíků.

ty vajgly sbíral ten mladší - pro změnu

Na mech je nejlepší na podzim vyvápnit zahradu, a máš to bez práce. Vloni jsme to nějak nestihli, a teď taky máme chatu jak chaloupku v mechu a kapradí. Ale zase v tom tolik neroste tráva, a hezky se po mechu chodí.

My jsme měli kontakt s přírodou pořád, ale krom slepic jsme žádnou havěť nechovali. Na konci vesnice jedna rodina chovala vietnamská prasátka. Tam moji kluci věčně viseli na plotě, a nejradši by si aspoň jedno přitáhli domů. Bránila jsem se jako lev, že už teď máme doma tři prasátka a tatínka, a že víc zvířat už nezvládnu.

tez sbiral, co se dalo. oblibene byly zvlaste jehnedy z orechu, to mu na jare furt nejaka visela z pusy. horsi uz to bylo, ze spolubydlici starsi teta mela ve zvyku vsechny domaci zbytky pokrajet a vyhodit z okna ptackum. suchy rohliky mi celkem nevadily, ale pacit chlapeckovi z pusy plesnivy pomeranc a zeleny burtik me moc netesilo.