No, tak nějak se to trošku zadrhlo, jak s tygříky, tak s těmi devítkami. Takže vám to všechno napíšu a nádavkem přidám pár hádanek pro mateřské školky... Jo, chápu, kur-pardon-koronavirus holt leze lidem na mozek... Mj. mně tedy rozhodně. Poslední dobou mám - a teď mluvím vážně - opravdu eklhaft sny. Myslím, že bezdůvodně, ale asi to bude tím celkovým stresem. Stresem, který je kolem nás...

Tak na tohle nebude potřeba extra čoček, brýlí, dalekohledů či drobnohledů - tohle stačí jen spočítat. A - zase vám na to budou stačit jen vaše prstíky :-))). Ta první hádanka je velmi lehká, to je snad pro mateřskou školku, to si snad ani psát nebudete muset.  Ta už potřebuje trochu představivosti - třebas ovládat kumšt, jak rozeznat králíka od slona...

Už to vypadá, že každé léto bude naše krajina žíznit. V malém to vidím na své zahrádce a je to drásající. Nejde ovšem jen o letní problém, v létě je to jen víc vidět – jde o trvalý úbytek vody v naší krajině, postupné vysychání, které si lidé snad začínají uvědomovat... i když se zdá, že většina populace (které pořád teče voda z kohoutků) to nevnímá jako moc naléhavý problém.

A máme tu další hádanku pro naše prváky, prvňáčky i prvničky, tentokrát obrázkovou. A protože je svinská zima, včera zas lilo jak z konve, ráno dokonce bylo namrzlo, tak jsem našla obrázek z krajin přímo vroucích... Jsou na něm takové poněkud větší kočičky. Ty právě máte spočítat... Teď jsem si zrovna uvědomila, že ta hrozná zima -  to vlastně "udeřili" ti protivní tři zmrzlíci - Pankrác, Servác, Bonifác... Čert aby je vzal :- )))

Vysoké letní teploty i o půlnoci, stoprocentní vlhkost vzduchu v Torontu, svlékli obyvatele do nejnutnějšího oblečení. Letní móda žen je pro muže v tomto městě velice přitažlivá. Přesto si svobodní muži z Evropy stěžovali, že mnohé ženy chtějí jít k oltáři jako panny. Kdo může, chladí se v ontárijském jezeru. Nebyli jsme výjimky a každou volnou chvilku jsme dělali to samé. 

Torontské počasí je extrémní. Když nemrzne, je vlhké vedro. Přechod zimy na letní počasí je rychlý. Během pár dní rozkvetou sakury, stejně rychle odkvetou a chodníky jsou posypané květy jak doma na Boží hod. V restauraci kde jsem večer pracoval, byla dobrá parta. Kuchař Milan byl třicetiletý pořízek a pocházel z Bratislavy. Ve svém řemesle byl skutečný mistr.

Těch deset výše uvedených bodů podle mne zakládá prostor k důvodným pochybnostem o celém vyšetřování. Moje hypotéza, která se snaží brát v potaz všechny dostupné informace – směřuje do rodin zavražděných. Podle mého něco tají – a stejně tak sousedi mrtvých. Minimálně ten, který novinářově snoubence půjčil dobíječku. Mělo by být prací policie, aby příbuzné a sousedy obětí s nesrovnalostmi v jejich výpovědích konfrontovala. Ale jak říkám, neznám vyšetřovatele tohoto mordu – a nemám přístup ke všem informacím.... Pecka se pokoušel všechno, co mu Sedlina naservíroval, utřídit.

Před několika dny jsem se nechala přemluvit mou sousedkou - i přes nepřízeň počasí - k procházce kolem jezera. Staré anglické přísloví říká, že „Není špatného počasí, pouze špatné oblečení.“ Touto radou jsem se tedy řídila a oblékla jsem se přiměřeně. Tak jsme cupitaly kolem jezera, a i přes prudký déšť jsme nežehraly nad rozhodnutím procházet se bezmála dvanáct kilometrů v takovém nečase.

Bylo asi půl sedmé ráno, když jsem otevřela oči a nebyla v tmavém přeplněném kupé vlaku, kde jsem nikomu nerozuměla. "Tam" byla zimní doba,  všichni kolem byli narváni do teplých bund, na nohou měli silné pevné boty, a i já byla stejně navlečená. Na jedné ruce jsem držela asi tak jedenapůlleté dítě, druhou jsem držela svázané lyže. Zvolna jsem se prodírala uličkou, hledala nějaké volné místo.

I když to ještě chvíli potrvá, blížej se nám nejen krajský a parlamentní volby, ale pak i volby prezidentský (pokud se teda dožijem). Tak mě zrovna napadlo, koho bych si tak za prezidenta představoval. Určitě ne někoho doteď neznámýho, zase na poslední chvíli vytaženýho, jak králíka z klobouku. Ale jak s těma známějšíma, o kterejch aspoň něco vím? Několik už se jich otevřeně přihlásilo, a vím určitě, že nikoho z nich bych za žádnou cenu nevolil.

Damián Petříček už byl z nejhoršího venku. Tedy po zdravotní stránce. Nyní bude čelit stíhání za vydírání. To si myslel, jak to má skvěle vymyšlené. Tu krávu podcenil. Nenapadlo ho, že na něho zaútočí. Říkal si, kolik tak může dostat. Nebyl ještě nikdy stíhán. Bude to chtít dobrého advokáta. Měl strach, aby ho doma nevydědili. Během chvilky si totálně podělal svůj život.

Nejvíce rozvedených Češek je ve věku kolem padesátky. Mnohé chtějí poslední fázi svého života strávit podle svých představ, v klidu, bez hádek. Zůstávají často samy, i kdyby nechtěly, protože volní muži v jejich věku si hledají partnerky o hodně mladší. Další důvod nepoměru sil v této oblasti je fakt, že osaměle žijící muži vyššího věku se do seznamování příliš nehrnou. Dokonce se žertem říká, že volní muži nad padesát zřejmě vymřeli.

Při úklidu na půdě jsem našla magnetofonovou kazetu. Bylo na ní tužkou napsané moje jméno. Oživila jsem tedy prehistorického walkmana a nestačila se divit. Celá kazeta je věnovaná mně. Skládá se z drobných střípků, které natáčel můj děda, když se mnou zůstal doma, aby maminka mohla pracovat. Nahrával běžné situace všedního dne…

V úterý 10. března jsme vypustili sokola stěhovavého, který se v naší Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy 18 dní zotavoval po celkovém vysílení. Desetiletý samec kriticky ohroženého druhu byl v Malešicích nalezen na zemi, vyčerpaný a neschopný letu.

Těsně před koronáčem jsem dostala nádherný dárek. Fialovou orchideu, v krásném stejně fialovém ozdobném květináčku. Já se do ní přímo zamilovala... Mám kytky moc ráda, celý život, a už jsem pěstovala ledacos. Ale orchideje ještě ne... Něco málo jsem si o nich tedy zjistila - a jedno je absolutně jasné: až se odhodlám jít do nějakého toho hobymarketu nebo květinářství, a určitě si koupím další.

Lesk a šeď. Tenhle dojem se mi vnucoval již od příjezdu do Toronta. Vrátil mě zpět do krkonošské chalupy, odkud jsme občas jezdili do letního kina, kde v amerických filmech nebyl vidět chudý člověk. Všichni se tvářili šťastně, každá rodina vlastnila dům, měli pět dětí, ženy byly v domácnosti a po ulicích jezdili nádherná auta. Horečka sobotní noci, Velký Gatsby a jiné americké filmy, tvořily mou představu o zemi zaslíbené.

Jo, mezi lidi, do obchodu... To beru. Ale když jste sami? Na půl žerdi je podfuk, případně výmluva. Je to taky strach z lidí, co vyhrožujou policajtem, pokud nemáte to kousavé a čuchavé celé zakryté. Věřte nevěřte, ale i když jsem po ránu široko daleko sama, jen s kolem mne pobíhajícím Kayoukem, tak je na mne vidět z lodžií blízkých paneláků.