Odjakživa se lidé snažili něco své potomky naučit, předat jim své zkušenosti. Uskutečňovali to různými formami, mnohé cesty byly považovány za úplně univerzální a v určitém čase vychvalovány, a když lidé postoupili ve svém vědění dále, tak často část z toho původně dobrého, bylo naopak zatracováno a označeno za špatné.

     Jak se v tom má dnešní rodič vyznat? Jak má vědět, co je pro jeho děti to správné?  Nemluvě o tom, že z tolika stran na nás útočí obavy, aby jen to naše dítě bylo „normální", když slyšíme a vidíme kolem sebe tolik agrese, šikany, dysfunkcí, nezvladatelnosti, nesoustředěnosti, neklidu, neschopnosti se ovládat a panovačnosti, až tyranie u dětí...... A ani odborníci nám často neposkytují žádný univerzální a fungující model řešení!

     Sami si to pak řešíme různě, většinou si o výchově něco přečteme, v míře, jak kdo uzná za vhodné a většinou dojdeme k obdobnému závěru: „Nenechám se znepokojovat žádnou vědou ani pavědou, stejně  v každé knížce píší a doporučují úplně něco jiného, spolehnu se raději na svůj cit". A vypadá to jako fakt sympatický začátek!

     Jenomže, většina z nás vychází při výchově dětí ze svých osobních zkušeností v roli dítěte, kdy je různě napodobujeme, nebo naopak se snažíme dosáhnout úplného opaku, hlavně pokud nám to kdysi nevyhovovalo (např. u přísnosti výchovy). S novými, výše uvedenými problémy, sice žádnou velkou osobní zkušenost třeba nemáme, ale nějak se s tím u svých dětí případně poprat musíme, minimálně to alespoň přežít, tu jejich výchovu. A vesele pak, podobně, jako naši rodiče, dále dítě považujeme za skoro materiální objekt, nějaký námi stvořený a vyvíjející se skoro „klon", který si rodič, učitel atd. „přistřihne na míru", aby bylo schopné učení, výkonu a práce!!!

     Přitom si, když budeme chtít, úplně všichni moc dobře pamatujeme, jak nás to „zarovnávání do šablony" všechny, jako děti, štvalo a bolelo, jak jsme nutně nebyli na všechno úplně stejně šikovní a nadaní, jak nás to stresovalo, jak jsme byli občas smutní, že selháváme a zklamáváme, sebe i ostatní. A úplně zbytečně, pokud přistoupíme, aspoň teď, u svých dětí, konečně na to, že v přírodě je každý a všechno originál, jedinečný!

     Tak, a co s originály typu: naše dítě, neklidné dítě, LMD, nadané dítě, dys dítě, agresivní dítě atd. -  to zkusíme společně a především postupně - rozlousknout příště.

P.S. Tak si potomky doma znova prohlédněte a napište mi,

prosím, jak jsou originální a úplně neopakovatelní :-)))

Eva R.

Komentáře (47)

Zobrazit/Skrýt komentáře Evi, : skaz toto je téma na strašně dlouhý zamyšlení a velice zodpovědný posouzení.Proto nejde reagovat hned,jako u jiných příspěvků.Ale slibuju,jak se k něčemu propracuju,ozvu se. únor 11, 2008 00:51 A já se právě moc těším, : Eva na výčet originality potomků a to nejenom od úplně neopakovatelného Skazíčka A směla-li bych podotknout, vůbec to neberte tak ukrutně vážně a megazodpovědně, jako nějaká "kádrovací komise". Stačí, když si dáte třeba kafe a nohy na stůl (jak libo)a s láskou a úsměvem si položíte a zodpovíte otázky: Co to je za človíčka, co je moje dítě? Jak se chová, mluví, jedná, přemýšlí, čím vším mne překvapil, čemu se spolu nejvíce nasmějeme, co na něm obdivuji, co třeba ani, kupodivu, sám/a tolik nemám, čemu u něj nerozumím atd.? Tak vám přeji hlavně krásné chvíle! únor 11, 2008 08:01 chacha : Kamila téměž všechny tvé přívlastky na mého syna sedí - je můj, je neklidný, je nadaný, velmi pravděpodobně má LMD - ale v poradně jsme zatím ještě nebyli neb se mně ani synovi nechce. Momentálně mám největší problém s tím, že je třídní šašek - takže vyrušuje až se hory zelenají, pro trochu smíchu od publika šel by světa kraj - asi proto, že je jedináček. Evi, už se na tvé článečky těším, tvůj příspěvek pod LMD byl moc povedený! únor 11, 2008 08:31 Kamčo, : Eva teď tě nechci vůbec nijak "zanedbávat", ale na příspěvek by to bylo moc dlouhé, ale slibuji ti, že se to určitě brzy dočteš. Ale musím ti říci, že zatím se chováte se synem, podle toho krátkého textu, moc dobře. V podstatě bych synka v duchu pochválila, on se jen snaží v něčem být uznávaný ve škole, mezi vrstevníky a volí vlastně hodně neškodný způsob- "šaškování", dušička zlatá Tak ho zkusíme jen navést na "užitečnější" způsoby prosazení.To půjde, neboj únor 11, 2008 08:54 taky se moc těším! : ivanka únor 11, 2008 10:02 To, že každý člověk je originál, by mělo respektovat okolí hlavně u dvojčat. : mamča Moji kluci hrozně těžce nesli, že paní učitelka ve školce říkala všem dětem křestním jménem, jen jim-dvojčatům příjmením, protože je prý nerozeznala. A to jeden z nich nosil brýle. Proto když kluci nastupovali do 1. třídy, upletla jim babička tmavomodré vestičky, a na prsou měl každý vypletené jméno bílými písmeny velikosti cca 15 cm. únor 11, 2008 13:20 Kdy a o čem bude pokračování? : ivanka Vypadá to, že bychom se mohli něco zajímavého dovědět. Tak už se třesu na nějaká fakta únor 11, 2008 22:45 Zajímalo by mě, jaqk to bylo dříve - : Tina tedy v naší generaci, cca 35 - 45, když se to ještě nevědělo. A jestli je to dědičné? únor 12, 2008 01:43 Ve výčtu chybí ta nejinfarktovější skupina dětí : Lidka a to jsou puberťáci únor 12, 2008 06:58 milá Lidko : alena tečkovaná tak to ti řeknu naprosto přesně - já až teď v šedesáti slavnostně zjistila, že jsem dysgrafik a dyskalkulik - poté, co jsme se s kamarádkou a její dcerkou "střihly" a dcerka - takto dětská psycholožka mi dala několim testů. A bylo jasno. Když jsem dhoila do školy já, mkozkové dysfunkce neexistovaly dys-cokoli taky né, tak jsem prostě byla "blbá" a musela jsem se učit.V pěti letech jsem sice uměla číst, ale psaní mi jaksi nešlo, tak holt jsem místo čtení jsem knížky musela opisovat. Matematika mi nejde dodnes a jsem japoncům za vynález kalkulačky nesmírně vděčná. Ale nakonec jsem přežila... únor 12, 2008 08:05 Tak ke komentářům můžu zatím říci asi tolik: : Eva mamča: respektovat něco můžu teprve tehdy, kdy už vím, že je každé dítě originál. Fakt je (pro Ivanku), že výskyt dětem vysoce škodlivých "lenošivých a ke všemu hlupek" je ve školství, stejně jako v jiné profesi, statisticky nevyhnutný. Chtít na nich vůbec rozeznat jedinečnost a ke všemu u dvojčat!! je nad jejich rozlišovací schopnost.Takže, mamčo, ještě že kluci měli tebe a babičku matematičku, takže jste, po zkušenostech LOGICKY nic lepšího neočekávaly a jména vypletly. Tino, pozorováno "to" bylo i v generaci 35- 45, klidně až 60, 90, to by ti řekla každý starý učitel. Spíš jde o četnost výskytu a jak se řešilo, neřešilo a vůbec chápalo. A taky nebylo ideologicky žádoucí, abychom měli nějaké "děti s problémy ve škole", takže nebyl dlouho zájem a podpora to ani diagnostikovat. Takže, jako perlu můžu uvést, že jsme třeba (socialistické země) vykazovaly 0-3% výskyt, kdežto Anglie, ve stejné době, třeba 30-40% populace.K dědičnosti: toto medicínská genetika zatím vůbec neumí, takže to oficiálně dědičné není. Ovšem, při dlouhodobém ojedinělé zkoumání (u nás průkopník prof. Matějček) se zjistilo, že třeba někteří otcové s LMD, měli chlapce také s LMD, ale zase další 2 úplně bez LMD. O generaci prarodičů nevíme už vůbec nic. Ale není teoreticky vyloučeno, že stejně, jak máme genetické dispozice k ledačemu, můžeme zdědit i "originální typ některých funkcí mozku".Má to spoustu háčků, bude o tom celá kapitola. Lidka: Puberťák je, bohužel, nevyhnutný vývojový stupeň, společný všem typům originalit. A co je nejinfarktóznější? únor 12, 2008 08:13 Aleno, přežijí všichni, naštěstí, : Eva akorát mi přijde zoufalé, že furt jsou DODNES označováni "za blbé", samozřejmě, že hlavně blbkami a blby.Papír s potvrzením diagnózy jim neposkytne mnohdy vůbec lepší péči, jen je ocejchuje! únor 12, 2008 08:29 Přijde mi úplně strašidelný, : Eva že když chceme řídit pitomé auto, tak musíme udělat testy: z vědomostí a fyzické: musíme minimálně slyšet, vidět a nemít kriticky snížené IQ. Kdežto, když chceme "řídit děti", kdy se dá fakt předpokládat, že jsou složitější, než stroj, tak nemusíme vědět nic, neslyšet, nevidět A AUTOMATICKY se předpokládá, jsme o tom skálopevně a středověce neoprávněně přesvědčeni, že to UMÍME PERFEKTNĚ! A všem, koho se to netýká, se omlouvám, hluboce! A já nejsem žádnej "Odporník na výchovu", jen už asi 30 let, každý den, vidím, že zranění, která lidé svým dětem během života, nevědomě, třeba i z lásky, napáchají, jim ROZHODNĚ život velmi komplikují, až znemožňují. ZBYTEČNĚ! A nestojím tu před Vámi jako nějaká "afektovaná a přemoudřelá krasavice", nedělám si tu už vůbec žádný výzkum na Kudle, jen jsem, v nefalšované pokoře, chtěla upozornit na tragické mýty, které výchovu člověka provázejí. A pokud někdo sdílíte podobný názor, jaký teď uvedu, tak to fakt radši nečtěte a nereagujte. Za Vás se snad fakt naučím modlit, aby to i Vaše děti měly sílu přežít a nevzdat! nemyslím, že bych k tomu měla něco napsat, pro každou normální mámu jsou její potomci jedinečné a originální bytosti, což jsou, ale pro ni víc, přičemž si každá soudná matka zároveň uvědomuje, že to platí i u jiných matek, tudíž jinou matku moc nezajímá originalita jiných dětí, když má doma jeden či více kousků originálů svých vlastních :-) ani by to pro druhé matky neměla informační hodnotu, šlo by jen o tu prezentaci jedinečnosti svého genetického otisku :-) únor 12, 2008 09:13 :-)) : bb ale prosím tě, Evo, nehledej v tom žádné tragično :-) jen jsem ti odpověděla na tvé očekávání, že - cituji - rozpohybuji tuto diskuzi- prostě nemám potřebu rozepsat se na to téma souvisle.Pokud se vyskytne nějaká konkrétní historka ze života s potomky, tak na to obvykle zareaguji a přidám svou, pro pobavení, ale není to pro mě téma k souvislé úvaze - nic víc v tom nehledej. Modlit se za mě nemusíš moje děti nepřežívají, žijou a to dost intenzivně, a to dokonce i když žijí s námi únor 12, 2008 09:31 ... : bb teda to se směju celkově, jako se všemu spoustě věcí, neber to prosím tak, že se směju tobě, to opravdu ne, ale když jsem si přečetla ten komentář, tak mě to prostě rozesmálo asi tak, jako když mi dcera, co brigádničila v jednom ÚSP a zamilovalo se do ní pochopitelně několik tamních chlapců, čte jejich dopisy s nabídkami k sňatku apod a když jim neodepíše, tak následují lehce vyčítavé kritiky je to takový vlídný úsměv, bez ironie, ber to tak únor 12, 2008 09:36 ... : bb ale třeba jsem tě špatně pochopila? víc než co bych napsala ke svým dětem já se mi jeví zajímavěší, co by na to napsali ti dva mám jednoho z nich právě na icq, tak mu pošlu odkaz sem na tuto diskuzi, ale možná mě sepsuje, je svéráz, solitér, dominantní introvert a puberťák v rozpuku sil, veselá a složitá kombinace únor 12, 2008 09:41 bb, : Eva nesmyslně mi podsouváš tragično a nepochopilas Pro ostatní matky to může mít informační hodnotu a může je to zajímat, i když mají doma svoje originály, protože, třeba, dosud, je nenapadlo a nikdo je nikdy neučil uvažovat SOUVISLE o tom:Co to je za človíčka, co je moje dítě? Jak se chová, mluví, jedná, přemýšlí, čím vším mne překvapil, čemu se spolu nejvíce nasmějeme, co na něm obdivuji, co třeba ani, kupodivu, sám/a tolik nemám, čemu u něj nerozumím atd.? A rozpohybováváš mnohé diskuse právě proto, že ty nepochopitelně a tragicky generalizuješ jen svou zkušenost! únor 12, 2008 10:03 Evo : bb "A rozpohybováváš mnohé diskuse právě proto, že ty nepochopitelně a tragicky generalizuješ jen svou zkušenost! " - prosím tě, kdy, co? nepleteš si mě teď s někým? :-) A hned se musím ale zeptat - kdyby to tak bylo - tak bys vážně stála o to, aby tvou diskuzi rozpohyboval někdo takový ? :-)) Mně se zdá, že to mé "nechce se mi této diskuze nějak moc účastnit, protože nevím co k tomu napsat přínosného" sis nějak moc vzala k srdci. únor 12, 2008 10:08 ... : bb trochu se mi zdá, že ti ujíždějí souvislosti, podívej: "nikdo je nikdy neučil uvažovat SOUVISLE o tom:Co to je za človíčka, co je moje dítě? Jak se chová, mluví, jedná, přemýšlí, čím vším mne překvapil, čemu se spolu nejvíce nasmějeme, co na něm obdivuji, co třeba ani, kupodivu, sám/a tolik nemám, čemu u něj nerozumím atd.? " ...to přece nemůžeš myslet vážně, nebo je skutečně tak podceňuješ? a že by je k tomu dovedly teprve až mé úvahy přeceňuješ únor 12, 2008 10:16 ... : bb dcera píše, že jede z přednášky a staví se za mnou v kanclu, půjdeme na oběd, tak si to tu dočtu asi až večer, zatím ahoj únor 12, 2008 10:17 Přínosné a rozpochybující pro nás i tebe by bylo, : Eva kdybys nám, třeba, popsala, v čem vidíš originalitu svých dětí. Třeba jako model. A vůbec by to mnohými určitě nebylo považováno za nějaké přiblblé chlubení a prezentace genetického otisku. A o to bych fakt stála. Generalizace a projekce jen mé osobní zkušenosti je právě NEJVĚTŠÍ MÝTUS a OMYL ve výchově dětí. A to je fakt! únor 12, 2008 10:19 Já vás nepodceňuji a bb nepřeceňuji : Eva Ale vím, že rodičům dá někdy hodně zabrat, a někdy toho ani dlouho nejsou schopní, vyjádřit a připustit, v čem je jejich dítě jedinečné. únor 12, 2008 10:28 ... : bb tak ještě jsem to stihla no, já mám na to trochu jiný názor, jak jsem napsala, takže si nemyslím, že to k něčemu bude, víš proč? protože lidi, kteří takové články, debaty apod. čtou, s tím problém nemají, přemýšlejí, zajímají se...a ti, kteří by to potřebovali, si tohle nečtou, a to je fakt tak čau únor 12, 2008 10:30 ... : bb jinými slovy, myslím, že pro zdejší čtenářky by MÉ rozepisování se o originalitě MÝCH dětí přínosem nebylo a pro mě taky ne únor 12, 2008 10:34 Originalita a výjimečnost dítěte. : mamča To je sen skoro každé matky. Nedávno mi vykládala jedna obstarožní "dívka na vdávání", jaké vlastnosti a schopnosti by měl mít její partner, aby byl vhodným "genetickým materiálem" pro jejich budoucí dítě. Po vyjmenování žádoucích parametrů, jako míry, váhy, barva očí, minimálně VŠ vzdělání, a event. byt v Praze, jsem dotyčnou ujistila, že její šance na vdavky vidím dost bledě. Nečekala jsem, že zatouží po ztepilém popeláři, nebo motorizovaném sběrači psích exkrementů, ale tahle touha mít za každou cenu "managera", aby u nich na vesnici koukali, mě zaráží. Až budou všichni chlapi "ouřadové", kdo postaví dům, opraví auto, vyčistí odpad, sveze vás MHD….a udělá další potřebné věci ? Svět nepotřebuje jen génie, ale i spoustu šikovných lidí s pracovitýma rukama. Tam vidím uplatnění dětí s různými "dys" vadami, co sice třeba nezvládnou studium VŠ, ale většinou mají šikovné ruce, které je i jejich rodinu uživí. únor 12, 2008 12:09 Mamčo, : Eva ale proč jen sen???? Se tu celou dobu snažím vás navést na pravdivou a spásnou myšlenku ( pro Ivanku fakt), že KAŽDÉ dítě je jedinečné, originální, na něco nadané A bývá, i třeba na drobnost, geniální...Za předpokladu, že jako rodiče přihlouple normovaně nesníme, ale, umíme to u svých dětí vidět! A o normě typu "manager" je vůbec na nic diskutovat. Zlikviduje se, holka, dočista sama. únor 12, 2008 12:59 Evo, : bb mě by zajímalo, jak jsi přišla na to, že tu někdo potřebuje navést na pravdivou a spásnou myšlenku, že každé dítě je jedinečné, originální, na něco nadané ? nevšimla jsem si zatím, že by tu některá z maminek o tom zapochybovala únor 12, 2008 13:23 Eva : Mě o tom přesvědčovat nemusíš. : mamča Já jsem strávila doma s dětmi skoro 10 let, abych z těch neduživých bledulí, s LMD a spoustou dalších zdravotních problémů, tu genialitu vykřesala. ))) A pokud se mi vydařilo v životě něco na co jsem pyšná, tak jsou to moje děti. únor 12, 2008 13:26 Tak bíbí, máš pravdu, : Eva tady to nikdo nepotřebuje, všichni to vědí, nikdo nepochybuje...a proto nejlépe skončit. Sice si jen myslím, že mají jen oprávněné/neoprávněné obavy, že se tu veřejně znemožní, ale třeba se tady mýlím. Mamčo, já jsem děsně ráda, že se ti to povedlo. Je to ale úplně vzácné! únor 12, 2008 13:52 ne, proč, já se ti jen snažím vysvětlit, proč se k tomu nerozepíšu já, : bb když jsi očekávala, že rozproudím diskuzi ano, myslím, že čtenářkám odsud bych nic nového nepřinesla únor 12, 2008 14:34 no, mysdlím, že příliš plánování je jen na škodu věci : alena tečkovaná moje děti jsou děti lásky - manželství moc dlouho nevydrželo a jsou to "voříšci" - stejně jako já. No,manažeři to nejsou , ale jsou zdraví jak řípy a krásný (až kolikrát moc) a živěj se poctivě a velmi dobře - řekla bych.Neumím tam dát ty fortky, třeba mi Daniela pomůže. O mém starším synkovi řekla, že je to ozdoba dámských ložnic. ............................. únor 12, 2008 15:31 Aleno, : Míša šíša kdysi dávno se tu někde fotka tvého syna objevila. Souhlasím s Danielou. únor 12, 2008 15:40 já bych v tom nehledala žádné komplikace, : Inka každé dítě potřebuje obrovskou spoustu lásky a pochopení, ale na druhou stranu velmi pevnou ruku, to je vše. Dát jednoduchá pravidla. Nechat jim velkou samostatnost, podpořit je v dobrém myšlení a konání, nechat z nich vyrůst dobré, férové a samostatné lidi. A je šumák jestli mají LMD. Musí mít otevřené srdíčko na pravém místě a tomu je musíme naučit. Pak se jistě výsledky výchovy povedou, zvlášť když se snažíte být alespoň malinko příkladový, aby si Vás měli za co vážit a nejen jako malí Vás uznali za vhodné konzultovat s Vámi své žabomyší problémy, ale pokud se Vám to podaří, že to dělají i jako velcí, tak to asi o něčem vypovídá. Mě trochu udivuje, jak se o tom stále diskutuje v dnešní době kdy se láska nahrazuje penězi, též i nedostatek času rodičů. Dřív děti vyrůstaly na nějakých kladných příkladech, hrdinech, vzorech, ..... kam se asi všichni Ti poděli? Děti vyrůstali prací a také znali hodnoty práce a vydělaných peněz, dokázaly si vážit věcí jiných lidí a také ocenit dobré vlastnosti jiných lidí. Jen se okolo sebe rozhlédněte co vidíte denně v TV, čtete denně v tisku (blesku, šípu.....a jiných plátcích), jak jsou příkladoví naši politici a jiní lidé na viditelných postech. To jde prostě jedno s druhým ruku v ruce. Vždyť to na nás působí na všechny, unavuje nás to, tolik negativních zpráv, vlastně je vše špatně, no kdo by z toho neměl depku, následně i špatnou náladu a kde pak brát motivaci, sílu a chuť konat pozitivní věci, abychom byli dobrým příkladem našim dětem a vůbec na ně měli čas a dobrou náladu.... únor 12, 2008 15:42 Tak moje děti mají obrovský talent na to : Míša šíša spát až do oběda, pak se přivalit k plnému stolu, nadrobit pod něj a zase se odvalit zpátky do pelechu. Ovšem nevím-nevím, zda jsou v tom originální a vyjímečné, protože kolegyně z práce má doma nemlich to samé. PS. O jiném talentu prozatím skutečně nic nevím únor 12, 2008 15:45 Aleno, Míšo, šíšo, : Eva tak rozhodně mají vaše děti talent až genialitu na praktické zvládání života (u Míši dokonce prozatím úplně bezpracné, leč třeba mne v tom trhnou o 100%) Inko, ty chybějící pozitivní vzory, hodnoty, je prů*ser. Prostě, jen s trochou nadsázky, stejně, jako nám tají ledovce a ubývají druhy, hyperaktivní děti (velká část) jsou jen varujícím barometrem, že jsme mimo, příliš vzdáleni v civilizaci od přírody a jejího řádu. Stejně, jako my, dospělí, jsme v občas depkách a nejistotách, tak oni instinktivně, jako děti, jinak neumí, dávají svůj pocit ohrožení, který z nás vycítí, najevo hyperaktivitou! Jim chybí bezpečí. No a jediným uklidněním je vnešení řádu do mikrosvěta, rodiny. únor 12, 2008 16:06 Evi, : skaz omlouvám se,nějak nestíhám,ale debata je skvělá.Mne osobně jsi v podstatě donutila se vrátit do mého dětství,kterému se dost vyhýbám.Ne,že bych měla úplně nešťastné,ale šťastné pro mne taky moc nebylo.Strašně mi tam chyběla ta láska,nějak na mne uprostřed dalších tří sourozenců nezbyla.A jak Já se snažila.... No proto moje děti/ sice nemajíc značkových oblečků a nejnovější elektroniky/ měli vždycky moře lásky.Dnes / všechny dospělé a z domu/ mi ji vrací nádherným způsobem.Proto souhlas s Inkou,spoustu lásky a pochopení.Pevná a srozumitelná pravidla. únor 12, 2008 18:47 fotku Alenina synka, : d@niela romantika - šermíře - tuláka - jsem tam už dala, je u jejího příspěvku únor 12, 2008 19:27 hahahaha : Alena Puntíkovaná jak jsem tenkrát byla pořád plonková a děti pořád něco chtěly, tak jsem jim vždycky říkala"hele tohle ti koupit nemůžu, neb nemáme penízer, ale dfám ti pusinku!" Vězte, že jsem je pusinkovala velmi často únor 12, 2008 19:45 No, Aleno : Eva KLENOT sis vypusinkovala!!! To ti, holka, fakt moc přeju! únor 12, 2008 20:00 fešák :) : bb takhle jsem si vždycky představovala d´Artagnana :-) únor 12, 2008 20:04 Skazíčku, : Eva však se nijak nehoň, tady to není "od normy". Ale ráda jsem tě slyšela únor 12, 2008 21:19 Alčo, : skaz týýý brďo,je od tebe opravdu záslužný naučit takovýho chlapáka na pusinky,a to nemluvím o jiných věcech / čímž myslím samozřejmě dobré vychování,že/. únor 12, 2008 21:27 neberu to jako normu,Evi : skaz ale někdy nezvládám časově.Toto téma je skvělý ,myslím,že jakékoliv rady v tomto jsou skvělé,opravdu je potřeba učit stejně jako cokoliv jiného.Prostě nějaký kurz na 1.manželství 2.rodičovství No kecám,nikdy nikdo nemůže napsat manuál na život.Vždycky si tě podá jinak.Prostě jediná možnost - mít svou hrdost,čest a spoustu lásky a dokázat na tom trvat. únor 12, 2008 22:47 Díky, Skazíčku, : Eva ale tys to odhalila v minulém příspěvku úplně skvěle: potřebujeme, nejdříve, před ostatními, kurz pro sebe, tedy vyjádřit, v čem jedinečný, originální bytost jsem já sám únor 12, 2008 23:24 no, abych zas až tak nekecala : Alena Puntíkovaná ono nebylo jen u pusinek - těch vařeček, co jsem o své chlapečky přerazila! Jednou jsem po nich dokonce hodila skříň. Být to dneska - tak už hniju v Ťurmě.Jo, metoda KOMAFRI (Komenský-Makarenko_Frištenský)- to bývaly časy! únor 12, 2008 23:24 Tak koukám na tu fotku... : Míša šíša pěkné - pěkné dítko, kurňa. Já mám teda paměť příšernou a už kolikrát ani nevím, co se skutečně stalo a co ne, ale tak mám nějak v hlavě, že jsem tu někdy dřív viděla fotku, kde je pan syn v mušketýrském kostýmu. A to bylo teprve to správné maso pro lvy! únor 13, 2008 09:24 to Míša : alena tečkovaná určitě-on má na emailu několik stránek, jednak za šermířské školy, jedna k za šermířskou skupinu, jednak za účinkování ve filmech a dále se podílel na vytvoření nějakých počítačových her a napsal nějaké povídky - horror a scifi - já jich tam našla několik - tohle je civilní fotka. Lze ho nalézti i v brnění a tak různě únor 13, 2008 12:53

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment