|
 Rozhodla jsem se vypsat vám svůj příběh, jak vystřižený tady z Kudlanky. Ale - na rozdíl od těch, které se tu teprve řeší, ten můj už je vyřešený. A doufám, že to může některé ženě pomoci v jejím rozhodnutí. Začalo to všechno jako idylka. Chudá holka, chudý kluk, velká láska, podnájem obrovská láska, skromnost...
Pak já chtěla rodinu, on kariéru, a nůžky se začaly rozevírat... Já dělala vše pro teplo rodinného krbu, on si začal budovat kariéru a vydělávat peníze. Takhle to jelo 28 let! Posledních sedm let bylo je pro mě už jen psychické strádání a utrpení; ale znáte to - já stále věřila v nemožné, v sílu rodiny, pracovala jsem, starala se o děti, rodinu, dělala mu repre doprovody, nechala se jím oblékat, měnila jsem image na jeho lusknutí prstů, nechala j se kontrolovat, jestli jdu opravdu v té kožené mini a vysokých podpatcích do práce, odevzdávala jsem mu celý život peníze, vařila z mála, protože jsme prostě "byli moc drazí", šila dětem a nakupovala v sekáčích. Děti jsem vychovala i bez jeho pomoci skvěle, oba jsou na svých vysněných školách a jsou to mí nejlepší kamarádi. Po jeho čtyřicítce se totálně změnil, přitvrdil a začal si užívat. Věnoval veškerý čas koníčkům, cestování a tvrdil, jak je to pro něj důležité a já mu vše odkývala s tím, jak uznávám, že je odpovědný vedoucí a potřebuje si odpočinout ...prostě mnou manipuloval dokonale. Jinak - on co úznal za vhodné to koupil, ale když jsem chtěla změny v domácnosti, musela jsem uprosit švagry, aby mi s tím pomohli. A jak to nakonec dopadlo? Pan ředitel, navenek úspěšný a vzorný člověk, morální a stále jako ze škatulky, pro všechny skvělý muž, se před 9-ti měsíci se mnou rozvedl. Když mi před rokem a půl oznámil, že si mám najít právníka, že se se mnou rozvádí, řekla jsem mu, že na právníka nemám, ale tajně jsem si paní na právnické rady našla, bez ní bych toho kravaťáka nezvládla. Poslední léta nebyla k vydržení, to už se choval drze a dělal nám naschvály, zadlužil nás a mně bylo jasné, že v tom jsou jiné ženy ( teď už vím, že má dvě stálé milenky, jednu v Ostravě a druhou v Praze, servis mu teď dělá jeho matka a starší sestra). Pak ho ještě vyhodili z práce, našel si jinou, odtamtud ho vyhodili taky a nakonec se dostal do pražské firmy, kde pracuje jako ředitel divize. Stále má image "Pan dokonalý". Ale - děkuju osudu, že se se mnou rozvedl, že požádal o rozvod on - protože - to přiznávám - já bych nikdy od svého snu neodešla, nikdy bych nerozpustila rodinu, i když to bylo peklo. A teď? Teď mám svépomocí opravený byt, zařízen podle svého, útulně a krásně, dřív mi nedovolil ani květiny, ani poličky :-))). Prostě - zdá se mi že létám, díky jeho rozhodnutí žít a užívat bez "koule na noze" jsem svobodná. Konečně si tedy užívám svobodné vůle - dělám si co chci a kdy chci, neperu a nežehlím jeho kvanta prádla, nevařím na povel teplé večeře nebo dietní salátky (stejně bylo všechno špatné, vždyť i tu kávu jsem mu dělala špatně). Jsem konečně absolutně samostatná a soběstačná i se středoškolským platem.... Ráda bych všem trpícím ženám poradila: utečte a nehleďte na rodinu, bude Vám lépe. Já to nikdy neudělala a vím, že to byla obrovská chyba. Přeji všem ženám krásný a klidný život. Eny
|
to jsme tady téměř všechny. Ale to je přeci dobře! On je feminista třeba i NČ s názory typu - uvaříš blbě ať si příště uvaří sám 
