|
 Na jednom viklanu u Homole u Panny v našem krásném Českém Středohoří jsem objevil tento nápis. Neuvěřitelné, fantastické! omládnul jsem ihned asi tak minimálně o 50 let. Navíc to byl nápis úplně čerstvý, což mě skutečně fascinovalo. Mladé generaci to nic moc neřekne, ale tohle byl nápis, který se v šedesátých letech 20. století začal objevovat všude možně.
Nejprve v rámci recesistické pomsty studentů, a později se rozšířil i mezi lidi, kteří původně označenou osobu neznali, a byl šířen do celého světa. Úsloví se stalo obecně známým a rozšířily se i některé jeho modifikace. Jako původní cíl recesistické akce je uváděn Prof. Radim Servít Servít (1921 - 1984) vyučoval na katedře mechaniky inženýrského stavitelství ČVUT. Je autorem mnoha učebnic a skript.  Příčina jeho masivní negativní démonizace leží údajně na počátku Servítovy učitelské kariéry, kdy jako asistent u profesora Václava Daška praktikoval "lstivý předstupeň" což v podstatě znamenalo, že studenti, pokud se chtěli dostat ke zkoušce k Daškovi, museli absolvovat "trapné zkoušení" z chytáků a špeků u Servíta. Studenti začali mimo jiné na záchodcích hostinců v okolí pražské školy psát na zdi poznámky „Servít je vůl". V prostředí šedesátých let, kdy se nespokojenost studentů opravdu velmi často ventilovala v recesistických akcích, se nápisy „Servít je vůl" z dejvických záchodků postupně rozšířily za hranice Prahy, ČSSR a Evropy, přetrvaly a byly obnovovány po celé generace. Slyšel jsem že po roce 1968 (okupaci) se začaly na záchodcích objevovat nápisy "Promiň Servíte, jsou i větší volové."
Z doložených míst, kde byl či je tento nápis k vidění, lze namátkou jmenovat: Eiffelova věž, nádraží v Miláně, stanice v newyorském metru, nádraží Nesebar v Bulharsku, sochy na Velikonočním ostrově, solný důl Vělička v Polsku, Gerlachovský štít, záchodky v Londýně, plot rybářské hospody ve vesnici na Baltu,,chodba jídelny na sovětské polární stanici Mirnyj v Antarktidě, Empire State Building v New Yorku, na lodích v přístavu Hamburk, latríny přísně střežených vojenských újezdů, lyžařský můstek v Garmisch Panterkirchenu, plot na hranicích s NSR a dalo by se pokračovat ještě hoodně dlouho.
Dokonce někdo tvrdí (například já, starej dědek a spolu se mnou většina chlapců mého věku tomu docela věříme), že když vystoupil Neil Armstrong v roce 1969 na měsíční povrch, tak prvé čeho všimnul, byl tento nápis; podobně jako sir Edmund Hillary při svém prvovýstupu na Mount Everest. Franta Bouška (podklady z netu)
|
