ono se to během let zlepší.
Dojdi si do pedagogicko-psychologické poradny, oni ti poradí jak chlapečka vyprovokovat k nějaké aktivitě. Možná by nebylo od věci, prokonzultovat s dětskou lékařkou, aby ho poslala na neurologické vyšetření.

LMD mívá často nějakou fyziologickou příčinu, a většina dětí s LMD je spíš hyperaktivní, mívá vysoké IQ, jenže ho díky roztěkanosti nedokáže využít. Často je to způsobeno nevyzrálostí, a postupem času to dítě dožene.
LMD často trpí děti nedonošené, děti s velmi nízkou porodní váhou, nebo se objevuje např. u dětí přidušených při těžkém porodu. Zapátrej v minulosti, jestli se některý z těchto důvodů u vás nevyskytl.
To je třeba všechno říct při ev. neurologickém vyšetření, aby se mohla léčit příčina.
Já mám dnes už dospělá dvočjata-kluky, oba s LMD. Do školy šli kvůli zdravotnímu stavu skoro v osmi letech, ale pak byli premianti. Pí. učitelka je ale musela na 100% zaměstnat, jinak by vyrušovali. Ta roztěkanost nezmizí asi nikdy, ale kolem puberty se zklidnili, a v současné době dokončují VŠ.

Takže se neboj, jen zajisti synkovi všechna potřebná vyšetření, aby se odstranily nebo léky zkorigovaly možné příčiny. Hlavně se pořád ptej a žádej vyšetření a PAPÍR ! na to, že jde o dítě s LMD.
Existují školy, kde se "zdravotně znevýhodněným" dětem věnují speciální pedagogové. (Tím nemyslím bývalou ZvŠ). Vycházejí s vysvědčením, které jim umožňuje dále studovat.

bohužel nemám zkušenost,ale asi bych si v první řadě sehnala veškerou dostupnou literaturu a načetla o tom,co se dá.Taky bych si/přes psychologa/ zjistila,jestli neexistuje nějaké sdružení,kde se schází rodiče takvých to dětí a začala tam docházet.
Přeji Vám hodně štěstí.

Ještě mě napadlo : Nesmíš se k synovi chovat jako k nemocnému. Zapojuj ho v co největší míře do všech rodinných a sportovních aktivit. Nebo třeba hezky zpívá, maluje, modeluje, nebo ať ti třeba pomáhá při vaření. Budeš mít sice všude binec, ale on strašně moc potřebuje chválu, i kdyby skoro nebylo za co.
U nás jeden z dvojčat měl vážnou zdravotní vadu. Dost jsme mu proto ustupovali. Až jednou jsem zaslechla z dětského pokoje, jak požadoval na bráchovi nějakou službu, slovy :"Musíš...mi něco..., víš že mám papíry na hlavu". No, vlítla jsem na něj, že mu dám papíry na hlavu, že se týden neposadí na zadek, a pak už jsem si dávala pozor, aby neměl žádné viditelné úlevy.

která se původně zabývala vadama zraku, které se pojili s LMD. Berou tam i dětičky co problémy s očima nemají, ale s LMD. Třídy jsou tam tak nejvýše do7 mi dětí a strašně moc se dětem věnují. Učitelé jsou kovaní na tyto vady u dětí, děti tam dělají velké pokroky, mají spoustu pomůcek, o kterých ani nemáme tuchu. Neulevuj mu a nedávej mu najevo, že je jinej, hodně ho chval a najdi věci, které zase umí dobře. Já měla také hyperaktivního kluka a vysokým IQ a touto školou prošel, strašně mu to pomohlo, je z něj normální kluk, na to že byl dyslektickej a dysgrafickej velmi dobře čte a mluví dvěma jazyky. Ono se to srovná, ale chce to s ním pracovat a hodně se mu věnovat a neulevovat mu.

a dopředu se všem omlouvám, protože TEĎ teprve uvidíte, bohužel, bezděčného grafomana
Tady udělat toho "hasiče" si pokorně troufám, neb se tím už dlouho v profesi také zabývám, leč musím říci, že to tak skromně vidím na půlroční kurz, takže je to spíš na seriál a nějakou mojí dovolenou
Milá Simi, LMD je, jako spousta dalšího v životě, především o naší schopnosti TOLEROVAT, PŘIPUSTIT A OBOUSTRANNĚ POZNAT A POCHOPIT odlišnost!!!
1. Pro život tohoto človíčka vznikly jiné a hlavně, bohužel, zjevně viditelné, podmínky. Jeho vnímání, myšlení, pozornost, pohyby, reakce, odlišování podstatných a nepodstatných věcí, osobní tempo..... atd. je jen a jen jiné, než má většina z nás. To ovšem neznamená, že na to musíme a máme za každou cenu pohlížet jako na nemoc, dysfunkci, postižení, jako na někoho, u koho se soustřeďujeme na výčet toho pro nás "špatného". Tvůj syn není, ve srovnání s bratrem, jinými dětmi, Vámi, jako rodiči, námi všemi atd. nijak lepší, horší, průměrný, nadprůměrný, normální nenormální, je prostě, od přírody, jen jiný. Ale to jsme úplně, úplně každý z nás a je to považováno za tzv. "normální", pokud ta odlišnost není do očí bijící!
2. V současné době to umíme poměrně spolehlivě diagnostikovat, občas se podaří i nalézt příčinu (dědičnost, situace kolem vývoje před narozením a v průběhu narození, velmi rané úrazy atd), ale stále se to vůbec nepodaří VŽDY! Na EEG děti mají i nemají nálezy. Léčí se medikamenty, terapií. EEG biofiedbackem, zatím nemůže existovat žádný úplně univerzální a hlavně jednoznačný způsob přístupu. Prostě, vždy je to vysoce INDIVIDUÁLNÍ! To píši jen proto, abys byla připravená spolupracovat při hledání toho vhodného způsobu pro svého chlapce.
3. Stále občas přetrvává "tradice", kdy se i odborníky prakticky doporučuje: nekárat, chválit i za nemožné, vyzbrojit se trpělivostí až do bezvědomí. A Tvůj dopis a příběhy všech lidí, kteří s dítětem s LMD přišli do osobního styku, úplně jasně ukazuje, že to nestačí a nefunguje!!! Že i pokud bychom toho byli i jen teoreticky schopni, jako že NIKDO prakticky není, tak jim prokážeme úžasnou "medvědí službu" Připravíme je na život, kdy obdobný, lidskými silami prostě nerealizovatelný model „uchválení a trpělivosti“, budou logicky ode všech
VYŽADOVAT... a tvrdě narazí.
4.Dále jsou rodiče často konejšeni, že s dospíváním se vše „samo upraví“. Ano, celkově vyzrávají, včetně centrální nervové soustavy, osvojují si poznatky, dovednosti, mají zkušenosti, prostě se vyvíjejí. Háček je ovšem v tom, že mnoho z nich nebývá úspěšných ve škole, přestože k tomu mají i intelektuální vysoké předpoklady. Jejich vývoj nemusí být opožděný, ale, může a bývá narušený jen a jen tím, jak neadekvátně a dlouhodobě se k nim chováme. Mají poškozené sebepojetí, sebevědomí, prostě nemyslí si o sobě zhola nic dobrého. (Ale to není žádným LMD, to se vytváří až na základě nesprávného chápání okolí) A to se stane, když člověk zažije příliš mnoho neúspěchů, když mu často a pravidelně opakujeme, jak je divný, neschopný, nemožný atd. Říká se tomu „sebenaplňující předpověď“ a znamená, že budeš- li někomu, i třeba ze zoufalství, bezmoci, lásky, dostatečně dlouho opakovat, že třeba k něčemu vůbec není, tak se to, dříve či později, ale splní. Ten člověk, i ve značném rozporu se svým založením, se podle toho začne chovat= bude fakt nemožný, nebude na matiku atd.
5.Málokdo vůbec uvažuje o tom, zda tyto děti mají nějaká nadání, přednosti, v něčem vynikají? Je to také individuální, ale mají. Vždyť to vezmi obyčejným selským rozumem: vždy, když se nám zdá, že příroda někde ubere, na druhou stranu zase přidá. Takže bylo zjištěno toto a doufám, že Tě to potěší a snad pomůže: mají vysoce specifickou formu pozornosti, která nám se jeví navenek, že „nedávají pozor“, ale oni vnímají nějak komplexně, globálně, ve výsledku srovnatelně s ostatními, jen ten proces je úplně jiný a ten nás rozčiluje, ten srovnáváme a zneklidníme.
Mají trvale fixované osobní tempo, u tvého chlapečka bych to tipovala na tu pomalejší formu, kterou budete muset respektovat, jen ho občas vybudit k nějaké činnosti. Na druhou stranu „máte štěstí“, protože s těmi hyperaktivními je to ještě složitější.
Mají obrovskou vnitřní potřebu sebevyjádření (výtvarně, slovně, v divadle atd.), spolupráce s druhými, pomoci druhým, domluvit se- to zkus vypozorovat a tam bych ty aktivity směřovala, protože na něco z toho tvůj chlape nadání určitě má.
Vytvářejí po celý život velice pevné a trvalé citové vazby, nebude jich asi tolik, kolik by sis občas přála, ale budou velice odolné a kvalitní. Což je nesporně druh sociálního nadání.
6. Bude to náročné, ale nezbytné. Zaveď mu režim činností a časové plány a buďte důslední při jejich kontrole!!! Nejhorší, co může tyto děti potkat, je extrémní demokratická výchova. Oni potřebují režim, a to pro nic menšího, než pro svůj pocit bezpečí. Kdy přesně vědí, co je čeká, mají šanci uspět, jsou nápomocni druhým atd. Vyvěs mu to po bytě, zapoj ho, v rámci možností věku 6 let, do domácího provozu, s tatínkem ať „pracuje“ , ať stále něco tvoří.
Dobrá je také práce na počítači, třeba máme výborné úspěchy s programem DysCom, právě pro tyto děti. Já ti, až budu mít více času, vypíši speciální domácká cvičení, která máme vyzkoušená. Prozatím Ti ještě doporučím, abys vyhledala ve svém okolí Dyscentrum a hodně zvážila školu, kam chlapečka dáš. Učitelé jsou sice v tom vzděláváni, ale praxe bývá různá. Jenom je nutné vědět, že 1. stupeň školy do značné míry celoživotně ovlivní sebepojetí každého dítěte a jeho přístup ke vzdělávání.
Teď, Daní, zápasím s tím, co můžu napsat, aby to nebyla reklama. Takže informace na www.adhd.cz, www.dyscentrum.org, www.hyperaktivita.cz, www.eegbiofiedback.cz. Existují i výborné knížky, klidně vypíši, včetně výrobce programu DysCom, ale až bude schváleno Danielou. Co myslíš, Daní?

Muj mladsi syn ma stejny problem. Proc to je mi naproto nezname, zadna z tech uvedenych moznosti se nestala. Vis Simi je fajn, ze se na to prislo tak brzo!
Ja jsem nechala syna opakovat prvni tridu, i kdyz skola se mnou nesouhlasila. Vadilo mi ze na konci prvni tridy neumel cist a psat. No neumel to ani na konci druhe Ale to jseu uz vzala sama pevne do ruky a pres prazdniny se naucil cist. Vsechny jeho problemy se pricitaly tomu ze je velice hyperaktivni, dostal i prasky, ktere jsem mu prestala davat v okamziku kdy jsem zjistila ze omezuji rust!

Neni nikdy v klidu, porad si musi s necim hrat, bere veci naprosto bezmyslenkovite do ruky a zase je stejne bezmyslenkovite nekam odklada, z cehoz sili cela rodina. Je velice oblibeny, dokaze mluvit s kazdym a vylozene si omotat lidi kolem prstu, vcetne ucitelek. Ale pozor...to neplati pro jeho vstevniky! Je oblibeny pouze u dospelych, kteri ho berou jako sobe rovneho i pres jeho 16 let. Velice dobry psycholog a dovede toho velice dobre vyuzivat.

Takze proklouzaval ze tridy do tridy s odrenyma usima, az nejaka ucitelka se konecne v sedme tride pozastavila nad tim, ze tak inteligentni dite se tak spatne uci. Zavolali psycholozku ktera s nim stravila cely tyden testu a dospeli k tehle diagnose. Zjistili taky ze je dislektik a disgrafik.
Jak to resi? On si stezoval, ze kdyz pise tak se musi tak soustredit na proces psani a cteni, ze nemuze myslet na to CO pise. Takze treba na testech se neukazovaly jeho skutecne vedomosti. Jak to vyresili? Olin dostava na testy specialni ucitelku, ktera mu priklad precte, on ji ustne rekne odpoved a ona to za nej napise.

Strasne to pomohlo, letos uz zvladal nejake testy sam. Jenze vzdycky vi, ze ma tuhle moznost a na vetsi testy to stale vyuziva.

Jinak neni studijni typ, ale extremne sikovny s rukama. A je velice samostatny, az moc.
Ted jsem mu to precetla, tak jeho vzkaz tobe! "Nesnaz se syna nasilim ho k necemu nutit.Skola pro nej muze byt problem, protoze proste ho deti omdmitnou zaclenit do kolektivu. S tim nemuzes nic delat."

Olin mel stesti, diky te opakovane prvni tride se dostal se do lepsiho kolektivu. Ale stejne to trvalo dlouho, nez ho akceptovali a dodnes to neni stoprocentni. "Vsechno zalezi na tvem synovi. Nesnaz se mu pomahat, udelas to vetsinou jenom horsi".Posledni moznost je korespondence, ale to nevim jestli je v Cesku mozne a krome toho takove dite privede k silenstvi tebe!Mit takove dite je challenge a nejenom pro rodice!!!!

jestli jsem se spravne nevyjadrila. Tvuj syn bude naprosto v poradku jakmile se dostane pres tyhle skolni leta. Deti se nevyrovnavaji dobre s nekym kdo je jinej.Pak uz to je daleko jednodussi. Nedelej si s tim hlavu....neporovnavej svoje syny. Idealni by bylo, kdyby starsi nasel nejakeho kamarada. Bud rada ze kluci maji mezi sebou dobry vztah....co ja bych za to dala! Ja vim dobre jak dokaze bolet, kdyz decko ma problemy a ty mu nemuzes nijak pomoct. Mam to za sebou.Nelituj ho. Obrat jeho pozornost jinam. Olin napriklad ma zrak a sluch naprosto fenomenalni. Kdyz se o tom bavime, bere to tak ze proste on dostal sice neco min ale na druhe strane neco vic nez druzi a je s tou vymenou uplne spokojeny.Preju ti hodne hodne stesti!

mozna to jeste budes cist...nas synovec ma taky LMD. Tahne mu ted na 18 let. Mam dojem, ze Polarka pise o trochu necem jinem, nebo lepe receno jeji syn ma asi trochu jinou LMD nez tvuj syn. Podle toho co jsi, Simi, napsala, tak jako bych videla naseho Zdenka. Dodnes se bavi s o nekolik let mladsima klukama a s tema je kamarad. Moc kamaradu nema - asi tak dva a zbytek jsou takovi znami. Jeho o dva roky mladsi bratr, Kamil,"normalni kluk", Zdenka predcil v ruznych vecech uz odmalicka a jak zjistil, ze Zdenek je horsi, bohuzel se Zdenkovi posmival a dobiral si ho, takze se chlapci dost casto prali a hadali a to se deje jeste dodnes. Zdenek vysel zakladku s odrenyma usima. Skola byla pro nej utrpenim a delal presne to, co jsi popisovala u tveho syna: dokazal cucet na TV jenom tak, at tam bezelo co tam bezelo a ze by se chystal do skoly, delal ukoly, plnil si povinnosti, to ho ani nenapadlo. Kdyz mu to bylo vycitano, tak pokazde hledel nechapave, co se to po nem chce?? Sestra s nim byla taky u psycholozky a Zdenek prosel mnoha testy a zjistili mu, ze ma LMD. Ve skole nebyl nikde prerazen, musel si chudak projit zakladkou se ctyrkama - a to se mu segra venovala a delala s nim ukoly a ucila se s nim. Taky byl ve skole sikanovany - na to pozor - bylo to hned ve 3.tride. Ptej se ho co bylo ve skole, co kdo rikal (spoluzaci) a jak mu nekdo neco bere, nebo se snim postuchuje, tak to hned rekni ucitelce. Pokud ma tvuj syn tendence se bavit spise s mladsimi detmi, nebude asi moc schopen reagovat na "silnejsi" spoluzaky jeho veku. Jak to decka zjisti, bude tercem sikany.
Ted bude Zdenek koncit na zemedelskem ucilisti a dost tam zapasi se vsim. Mel ted zrovna problem udelat si ridicak na traktor, coz je zakladni ridicak - delal testy 5x, pritom dostali knizku se vsemi otazkami, ktere se mohou objevit v testu. Zdenek si to zkousel nespocetnekrat v knize, v pocitaci a pokazde to neudelal. Ze ty testy udelal po pate, to byla asi nahoda a to nemluvim o tom, ze se musi pokazde za test platit. Ted ho ceka test na osobni auto, pak na nakladak a to si rikame, ze kdo vi, jak to zvladne. Celkove je klidny, nechyta se zadnych part, sedi hodne doma a hledi na bednu a je takovy mouchy snezte si me. Kdyz jde k babicce, tak ji rad se vsim pomuze - sekani travy, dreva, cesani ovoce...atp., zato jak ma neco delat doma - vynest kos, pomoct s nadobim, tak to je neco hrozneho ho k knecemu primet! Az se on rozhodne, tak pak to jde udelat a kdyz neco dela, strasne dlouho mu to trva. Takze treba i tak muze "dopadnout" tvuj syn. Pokud nebude mit individualni peci v uceni (a ta kolikrat nepomuze, proste je jaky je, a na vysokou skolu proste mit nebude), bude se jeho zivot, mozna, odvijet obdobne, pac kam by ho vzali na skolu, kdyz bude mit ctyrky na vysvedceni, ze... Je fakt, ze Zdenek ma vztah k prirode a oba s Kamilem chodi do skautu a jsou skoro kazdy vikend nekde na horach, na vyletech atd. Uz ale z fotek muzes videt, ze Zdenek je tam takovy outsider, kdezto Kamil je aktivni clen a radi tam s kde kym a pekne si to tam uziva. Jinak Kamil ted pujde na stredni skolu...

Napsalas to moc hezky, a odborně. To, o čem se zmiňuješ, že děti s LMD mají "samaritánské" sklony, to můžu jen potvrdit. Moji kluci mi pomáhají s péčí o dědu, a chovají se k němu fakt velmi vlídně a shovívavě. Snaží se mu maximálně vyhovět, i když to není vždycky snadné. Vyprávějí mu svoje zážitky, a i když děda už spoustě věcí nerozumí, je jim vděčný, že si s ním povídají. Tohle starší (zdravý) syn nedokáže, přestože má dědu taky rád.
Nikdy dřív jsem to ale nepřičítala LMD, ale tomu, že jsem se těm mým hyperaktivním pacholátkům maximálně věnovala, aby z nich něco bylo.
Ta péče o "jiné" nebo nemocné dítě se prostě vrací v podobě hezkýchj vztahů a soucítění se slabšími.

u vás se geniálně sešlo to jejich nadání s tvým prozíravým vytváření vynikajících podmínek pro jeho a jejich rozvoj Což ale je situace vzácná! Hluboká poklona před tebou i tvými "chrty", jak je kouzelně nazýváš.
Jen malou poznámku: jejich sociální a tvůrčí nadání neobsahuje jen samaritánské sklony. Oni se skvěle obecně domlouvají i se silnými jedinci, proto jsou v dospělosti často ideální pro týmovou práci, kdy oni, často jako jediní, dokáží udržet přijatelnou komunikaci mezi lidmi, kteří by se jinak vůbec nedohodli a navíc bývají nositeli těch nejoriginálnějších myšlenek, jim je pohled na věc z různých, i pro nás úplně nemožných úhlů, doslova vrozen. Takže v týmu jsou mluvčí a mozkový trust zároveň. Jasně, že sociální "výše" týmu" je odvislá od IQ, ale jinak často fakt platí.

Ahoj mám 6letého syna který měl velké problémi s chováním už ve školce,nehrál si,rozbijel hračky a nebyl oblíbený mezi dětma.Jak mu dá někdo z dětí podnět na praní tak se hned chytne a pere se.Byla jsem s ním v 4apůl letech na psyc hologii a řekli mi , že je to živé dítě a nic víc nezjistily.Tak jsem myslela,že stoho vyroste a on je pořád stejný ,ale je docela chytrej a bystrej tak jsem ho dala do školy a né o rok pozdějc na doporučení psycholožky u předškoláků tak řekla že by ho dala o rok pozděj že záleží na mě a ředitel školy ho taky přijal bez problému tak jsem myslela,že je to tak vpořádku.Měl bezva učiteku a v pololetí samí jedničky ted po nový roce má jinou učitelku ta ho poslala na psycologii a ta stejná psycholožka co u ní byl řekla ,že do školy neměl vůbec nastoupit a ,že má LMD tak vůbec nevým co si počít mám víčitky,že jsem ho poslala do školy a bude mít problémi.Ještě jdeme na neurologii a tam se uvidí co přesně má.Co stím vůbec nevím?

moc prosím, napsala jsi svůj příspěvek velmi pěkně.
Mojí dceři právě diagnostikovali ADHD a vzhledem k tomu, že Tebou uvedené stránky www.adhd.cz se stále tváří jako nefunkční, založila jsem nové stránky.
Hledám kohokoliv, kdo mi sem tam poslal něco na zveřejnění i články maminek, jejich vlastní zkušenosti, trápení, či rady (nebo kontakty na centra, která se věnují těmto dětem).

Adresu stránek tady asi nemohu zveřejnit, tak mi prosím napište na Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny a já pošlu link na stránky, nebo zveřejním článek, příběh....

Děkuji

Dobrý den, díky že se můžu zeptat. Syn 4 roky mě dohání k šílenství. Jsem zněj už unavená. Má období kdy je perfektní a období nesnesitelná. Nevnímmá mě, opakuju několikrát, osciluje v prostoru, nedokáže se zastavit v nevhodné činnosti na napomenutí, musím ho zdržet fyzicky, má neskutečné nápady: roztrhnout mi nacpanou igelitku (nákupem) na schodech, šplhat v obchodech po zboží (až ke stropu, nebo jak výše hromady dovolí), na kolemjdoucí vyhazuje náruče spadaného listí, v čekárnách - u lékaře, na poště, kdekoli nevydrží chvíli sedět, pořát po něčem šmejdí, musí mít něco v ruce, na všechno se ptá, chce odpovědí. Když je podle mých měřítek hodný - to zn. že se ničeho nedotýká a neobíhá stěny kolem dokola, pouze pozoruje a ptá se a mluví a mluví a mluví, slyším od druhých jak je to neposedné a temperamentní dítě. A pravděpodobně po našem odchodu jaká jsem nemožná matka. Dělal díry do pytlíků mouky, cukru.... olizuje výlohu obchodu s uzeninami, okusuje ředkvičky na pultě, rozhazuje letáky v lékárně,.....ani si to všechno nepamatuju furt musím být ve střehu, připadám si jak štvanec, mám ještě holčičku 1,5 roku, skoro na ni nemám čas. Je taky citově nevyrovnaný, vymýšlí roštárny - hned zas pláče, není nešikovný, před druhým rokem znal všechny !! barvy včetně odstínů ale stále ještě se neumí !! sám najíst. Má rád knížky, sám si prohlíží a soustředí, při malování se uklidní (ale ten děsný nepořádek si neumí nikdo představit) Špatně usíná (dlouho, snadno se vyruší) Zhoršilo se to po té co přestal odpoledne spát. Je nepozorný, zakopává, padá, vráží do věcí. Jako malý (chodí od 12 měs) byl furt samá boule a modřina, lítal jak torpédo, někdy snad ani nevnímá bolest . Přenáší mi doma věci z místa na místo, stěhuje nábytek, všechno furt v pohybu.Už nemůžu. Tak nevím jestli je hyperaktivní nebo špatně vychovávaný. Ptala jsem se naší pediatričky v jeho dvou a půl letech ale nechtěla ho posílat na vyšetření že je brzy. Nyní řekla že není pochyb ale vyšetření až za půl roku. Mám pocit že jen ztrácíme čas a že by bylo lepší začít věc řešit aby nebylo pozdě. Situace se nelepší, naopak a nebo stagnuje.Nevím co mám dělat, na koho se obrátit? kam jít? Díky za jakkoukoli odpověď. Hanka

mel jsem lmd v dedství,a v jedne ucitelce rupli nervi ,protoze jsem byl hyperaktivní,tak me vzala za krk vzala mi ruku a chtela mi uříznout,prome to byl sok,a tak velkí, ze tep byl tak visokí az v hlave silnou tupou belestí,a křicel jsem, ze uz to nebudu delat,uz jsem nebyl tolik hiper aktivní,síš zakřiknutí, poslední rok ve skolce,skolka me vubec nebavila,Ale zato skola zvš byla víborná ucitelka nas ucila,ale jak jse menili ucitele to jsem moc ne mel rád.me iq 79 ve 23,6 roku,pokousel jsem delat auto skolu v 21 letech neuspel,mel jsem deprese ,5 dní, jsem se lecil cytalec , prej 2 mesíce,no má inteligence po tech prascích, vubec jsem nemel rozum ,ale vedel jsem co je zlo a co ne,dnes jsem hypochondr Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

Ahoj všichni chtěla bych poprosit o pomoc včera jsem byla na třídní schůzce, hodnocení paní učitelky na syna naprosto super nemá s ničím problém až nato, že chvíli neposedí a furt by něco dělal učení zvládá a prý opravuje i drohé, ale sedět na místě je prostě problém tak nevím je možné, že je prostě jen fakt hyperaktivní anebo na nás někde něco vybafne nečekaně jinak únava u něj není znát vůbec žádná je to nezmar máte někdo také zkušenost se svou ratolestí. díky Lenka

Ahoj,máme syna(11),je v 5tř.Od třetí tř."bojujeme"s učiteli ZŠ,přes doporučení PPP nezohlednují jeho obtíže(diktáty,testy,rychlostní soutěže...),jedna p.uč.na něj dost křičí(nejen na něj),druhá se vysmívá jeho výkresům.Tř.učitelka je sice milá,ale "nebude mu nic ulehčovat,protože jinde na něj nikdo brát ohled také nebude".Byla jsem xkrát ve škole,v PPP,ale změna žádná.Dáme syna do jiné školy,bude dojíždšt,přestože tady má školu u nosu,ale jinak to nevidím.Je mi z toho fakt smutno.