|
 Ahoj Kudlanko, obracím se na tebe, protože už nevím, co mám udělat, jak se zachovat. Mám přítele tři roky, bydlíme v pronajatém bytě, který bychom chtěli časem odkoupit, a proto si jej hezky zařizujeme, plánujeme do budoucnosti. Pracuji v místě bydliště, ale můj přítel je obchodní zástupce, který jezdí od pondělí do pátku po České republice; má na starosti určité okresy, a často jezdí do okresu Liberce.
Měla jsem tušení, že tam někoho má, že za nějakou jezdí. Kamarádka mi říkala, že když je někde mimo domov, tak přece nebude platit za penziony nebo hotely, ale má tam milenku, u které přebývá... Voláme si, každý den několikrát, já ho zkouším volat i večer, ale pokaždé, když to vezme, tak říká, že je v hospodě nebo na pokoji a surfuje po internetu. Ale... je krásný, typ, po kterém každá skočí. A já se bojím, nechci si připustit, že někoho má Tam. V práci končí kolem druhé hodiny odpoledne, takže určitě nesedí na pokoji a nečte si. Myslím, že asi rok trvá vztah s jednou slečnou. Navíc, ted! jsem našla na poště vzkaz od oné. Nazývala ho "můj miláčku" a psala mu samé důvěrnosti, a že ví, že má přítelkyni, se kterou chodí a spí (ale zároveň i s ní) - navíc jí asi nakukal, že piju, a že se se mnou už před dvěma dny rozešel. Načež ona mu psala, že si konečně mohou plánovat spolu. Ale on se se mnou přeci nerozešel, nerozchází, máme plány na výlety, dovolené, atd. Nevím, jak se zachovat, chci být lepší než ona, chci bojovat o svou lásku. Co mám udělat, poradíš mi? Dáša
ODPOVĚĎ: Milá Dášenko, je mi vždycky tak moc smutno, když čtu něco podobného. Ale - nejen já, čarodějnice, :-))) - ale nikdo na světě ti nepřičaruje lásku druhého, když on sám tě nebude chtít. A i když tě má rád, tak ti nikdo nezaručí, že ti bude věrný... Takže je jen a jen na tobě, co zvládneš, na co máš nervy. Víš, ona je na to rada několikerá - ovšem, záleží na situaci, ve které jsi: zda jdi holka svobodná, mladá, která má život před sebou, či zda máš doma nějakého toho malého skřítka, zcela bezmocně na tobě a případném věrolomníkovi závislého, nebo zda se jedná o pár v létech, kdy se najednou seriózní otec od rodiny šmahem promění v ozdobu dámských ložnic (alespoň ve své mysli). Záleží také na tom, co si po případném vítězství od vztahu slibuješ, co případně jsi schopna do budoucna tolerovat a jak dalece jsi odhodlaná "za každou cenu zavírat oči". A nakonec, jak dalece jsi důsledná a jak pevná je tvá vůle a vytrvalost. Nu, nejspíš jsem tímhle měla začít... protože hodně z těch, kterým jsem v podobných případech radila, mi občas říkaly: "Ale to já nezvládnu, to nemůžu, hele, to já dělat nebudu, já chci mít klid... já chci mít klid... hlavně, že se nehádáme před dětmi... On by jinak byl na mě zlej..." Však toho podobného máš tady na Kudlance plno. Proto - moje osobní doporučení je, poslat onoho pána na příští cesty i s veškerým jeho vybavením. Víš, pokud je pravda, že tě u té druhé pomlouvá, říká jí, že se s tebou rozešel atd., - a to vše ještě za svobodna - tak co myslíš, že bude dejme tomu za 5 - 10 let manželství? Až ty budeš mít třebas mimčo? Sneseš to? Samozřejmě, ještě bys mohla udělat velkou bouřku, zachovat se jako správná dryjáčnice, "taktrochu" mu vyškrábat oči, jet za tou druhou a udělat scénu i jí - pěkně si to o něj rozdat a případně by vám to ještě mohl soudcovat... Nu, a vítězná by si ho odvedla. Ale - vítězství by to ve své podstatě rozhodně nebylo. Dášo - teď bez legrace: jestli máš možnost si to ověřit, jestli to není žádná hloupost, legrace - atd., tak raději nebojuj. Podle mého názoru (záleží ovšem hlavně na tvém!) nemáš za co bojovat. Bojovat za své budoucí neštěstí a trápení? To opravdu věříš, že ten, kdo se už nyní takhle chová, to s tebou bude do budoucna myslet seriózně? Že je to člověk, kterému máš svěřit svůj budoucí život? d@niela
|
)))
