Jak moc ještě rozumíte slovensky? Už dávno jsou pryč doby, kdy v TV byly pouhé dvě stanice a každé pondělí na jedničce šla slovenská inscenace. Všichni jsme na to nadávali, ale slovensky jsme rozuměli perfektně. Pokud jste si chtěli koupit slušnou detektivku, tak ty se vydávaly v Košicích a to byl dokonce jiný level slovenštiny, tam se nemluví tak úplně slovensky.

Na východním Slovensku se hutorí, hvarí a rečuje. Přesto jsem po pár stránkách už vůbec nevnímala, že nečtu česky. Také někteří rozhlasáci byli ze Slovenska. Asi už bych dneska nedokázala sledovat v rozhlase průběh hokejové utkání Československo-SSSR, nebo Závod míru, v podání legendárního sportovního komentátora Gaba Zelenaye, kterému huba jela jak šlejfířovi. Některé jeho hlášky si lidé pamatují dodnes:

„Nedal, vážení športoví priatelia, nedal … a pritom v branke bola taka diera, že by sa tam Trabant zmestil, ale on nedal … čo chýbalo, iba milimetre... no bolo ich veľa...

krůžime, krůžime, ako orol nad Tatrami...

Černík, triesni ho tou palicou...

Chlapci sa rútí, všetko sa rútí, k zemi sa rútí, kola sa krútí.....

Nakláňam sa, nakláňam sa, aby som lepšie viděl... Aj, kurva, málem som vypadol". 

Tím, jak tu slovenštinu už moc neslyším, ani slovensky nečtu, tak i já začínám mít problém porozumět některým výrazům. Každé ráno, dříve, než pořádně rozlepím oči, si pustím rozhlas. Někdy kolem šesté hodiny, tam je ranní Glosa, od různých, některých vtipných, jiných méně vtipných autorů. Dneska měl slovo Gaco Novomesský, Slovák, který má českou ženu. Nemáme jenom trochu jiný jazyk, ale asi i jiné chutě a zvyky.  I když já,stejně jako autor, mám ráda chrumkavý vrchnák chleba a když to byl kulatý bochník s prasklinou, tak jsem kůrku, než jsem došla domů, dokázala ohlodat pěkně dokola. Také mne máma proto pro chleba raději samotnou nikdy neposílala, facky se míjely účinkem.

Tohle jste dnes ráno mohli slyšet v rádiu na Dvojce:

Včera u nás v kuchyni sa opäť rozhorela malá vojna. Moja žena už zase využila krátku chvíľu, keď som sa na gauči venoval hlbšom myšlienkam a potajomky, doslova za mojim chrbtom, upražila cibuľku do polievky nie na bravčovej masti, po česky vepřovém sádle, ako je to správne, ale na oleji. Nemohol som to nechať bez dôrazného komentára, lebo o nazastupiteĺnom mieste bravčovej masti v kuchyni ju poučujem už pár desaťročí. Veď aj herec Depardieu to hovoril, ked robil šéfkuchára vo filme, čo sa nakrúcal v karlovarskom hoteli Pupp.

Marni, akoby som hrach na stenu hádzal. Je to u nás doma nekončiaci vojna, nie dosť na tom, zemiaky k rezné, po česky k řízku, včera žena nakrájala nie na estetické štíhlejšie mesiačiky, ako to robim ja a vyžadujem aj od nej, ale zase na tie tažkopádné štvrtky. Ako kôpka šutrů to vyzerá na tanieri. Som jej to povedal po slovensky, aby sa nemohla vyhovárat, že ma zle pochopila. Tiez večný márny boj, kraja si to po svojom.

Alebo chlieb, kúpim chlieb a ľan čo si stihnem vyzliecť kabát, už je žena pri tašku s nákupom a šmyk, rozreza bochník napoly. Ja milujem vrchnák, chrumkavú pätku,, počesky křupavou patku, čerstvého chleba, kvôli ktorej sme sa my deti na Slovensku dokázali aj pobiť.

Čerstva pätka, namazaná samozrejme bravčovou masti a posypaná cibuľou, joj, no nádhera. Niekedy zo vzdoru odrežeme konce z obidvoch polovic, toho rozrezaného bochníka. Nepomáha. Vždy, ked ma stihne predbehnut, ten bochník znova rozreza. Ona to má skrátka radšej takto.No, na zabitie.

Ona zase tvrdia, že na zabitie su naopak moje zvyky. Napriklad si objednávať v restauraci k rezňa, tedy řízku, ryžu. Povážte k rezňa ryžu! Alebo že aké všelijaké nezmyselné prísady som schopný popridávať do špagiet alla puttanesca.

Alebo ako namiesto normálného pudingu, žiadam, aby uvarila slovenske vtáčie mlieko, o ktorom počula prvý raz až odo mňa. A žiadna jej známa nemá potuchy, čo to je. Je naozaj nepochopiteľné, ako sme pri tych strašných kuchynských vojnách dokázali spolu prežiť desaťročie. Preto vám dám radu, vy doma v kuchyni vojnu neveďte, radšej ale predsa ľan všeci pečte na masti a chleba nekrájajte napoly.

Uvidíte, že vám spolu bude pekne a hezky - Gaco Novomessky.

ale co to je to slovenské vtačie mlieko?

Srágorovitý puding?

Nebo snad šodó?

deeres

Komentáře (3)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : Míša šíša Nevím, zda je ptačí mléko originální slovenský recept, protože jej známe i v Čechách. Ve stručnosti: Z bílků se vyšlehá sníh s cukrem, ze kterého se lžící vykrájí takové větší noky a ty se asi 3 minuty uvaří v mléku. Pak se noky vyndají, do mléka se přidá cukr, žloutky, vanilka a uvaří se takový řidčejší pudink. Do misky se nandají noky a přelijí pudinkem. Mně tento dezert teda nic neříká, z bílků znám daleko lepší mňamku https://www.youtube.com/watch?v=_9n8kMrnUxQ Jsou to vlastně klasické české pusinky plněné šlehačkou a obalené ve strouhané čokoládě nebo oříšcích, kokosu apod. únor 21, 2019 07:17 ... : *deeres* Protože jsem nevěděla, tak jsem to vyhrabala na netu. Je to ve skutečnosti francouzský recept z Bretaně - plovoucí ostrovy (Ile Flottante.) Recepty se trochu různí, dříve se nepoužíval puding, ale nějaká mouka. Servírovalo se to do hrníčku a nahoře byly obláčky z uvařeného bílku. I já s tím šodó jsem měla částečně pravdu , může to chutnat podobně i když správné šodó by mělo být z vína a ne z mléka. Na netu většinou v diskuzi tvrdí, že je to mňamka, nevím, ale asi také znám lepší jídla. Šodó, ani puding moc nemusím a uvařené, vyšlehané bílky by mně určitě nechutnaly. Alespoň na zemlbábě, a tam jsou alespoň upečené, mně nejedou. únor 21, 2019 07:58 ... : doktor Deeres výborně.Děkuji za úžasnou lekci slovenštiny i papáníček,které miluji jako Gaco.Ještě,že manželka vyznává ty samé hodnoty jako já.Ahoj. únor 22, 2019 12:21

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment