|
 TAKY JE VÁM V TOMHLE POČASÍ ŠOUFL? Změny počasí mohou u některých lidí způsobovat zdravotní problémy. Zatímco většina výkyvy počasí nijak nepociťuje, u někoho se mohou objevit bolesti hlavy, kloubů, svalů a dokonce i problémy s psychikou. Někomu se vytrácí stabilizace vegetativního nervového systému a to se projevuje kolísáním krevního tlaku, tepové frekvence, bušením srdce a pod.
Předejít tomu sledováním předpovědí počasí je poměrně obtížné, protože reakce jsou individuální a zdá se, že reagujeme na něco jiného, než jsou běžně udávané meteorologické údaje. A samozřejmě hodně záleží na tom, zda je či není člověk v psychické pohodě. Existuje takzvané vychýlení z psychické rovnováhy, charakterizované slovy - necítím se dobře, jsem podrážděný, mám pomalé reakce, nejsem ve své kůži. Pokud do takového stavu ještě zasáhne změna klimatu, tak se vše vzájemně potencuje: vegetativně labilní jedinci mají výkyvy krevního tlaku, bušení srdce a po poradě s lékařem jsou pak vhodnější takzvané betablokátory. Obecně by se meteotropní člověk neměl vystavovat velké zátěži.   Drahoslav (17. 1.) je jméno jasně slovanského původu a překladu netřeba. Význam se odvozuje tak, že se jedná o člověka, jemuž je drahá sláva, stejně tak to může být nám drahý člověk, případně ten, který se proslavil (či v budoucnu proslaví). U nás též existují vatianty Drahoš, nebo Drahoň. Velmi oblíbené je toto jméno v Polsku a potom též v jihoslovanských zemích a v Bulharsku. Tam se hojně dává miminkům varianta Drago, nebo Dragan. Drago tedy nemá nic společného s draky - jak se domnívají výrobci béčkových amerických horrorů, ale znamená to, že právě narozené miminko je drahé svým rodičům a celé rodině - je to vlastně jejich malinkej poklad. No a když vyroste - je to pak velký Drahoslav - čili velký poklad.
Vladislav (18. 1.) má královské jméno a je taktéž slovanského původu. Muž, nosící toto jméno, je slavný tím, že vládne - že je vládce - v mnoha případech tomu tak vskutku bylo. Vladislav I. byl český kníže, Vladislav II. se stal druhým českým, králem a oba pocházeli ze slavného rodu Přemyslovců.. Dále jmenujme Vladislava Jagellonského - který byl polským a zároveň i českým králem. Nastoupil na trůn po Jiřím z Poděbrad a vládl jak katolíkům, tak i kališníkům. V roce 1490 se stal též králem uherským. Zůstala nám na něj památka v podobě tzv. vladislavské gotiky - můžeme ji spatřit ve slavném Vladislavském sále a taktéž v chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Vladislav - jak zde již bylo řečeno - je jméno královské a jeho nositelé by na něj měli být hrdi. Za všechny slavné Vladislavy jmenujme též spisovatele píšícího překrásnou češtinou - tedy Vladislava Vančuru. Doubravka (19. 1.) je jméno velice půvabné a bezpochyby slovanského původu. Jak uhodnete, znamená "dubový háj". Tak asi „víla dubového hájku". Dřív se toto jméno dost dávalo, ale nějak vyšlo z módy. Doubravka se proslavila i v našich dějinách - (a nejen v našich - i v polských) - byla to dcera knížete Boleslava I. a v roce 965 se provdala ze polského knížete Mečislava, který proslul spíše jako Mešek I. Z tohoto svazku se narodil slavný polský král Boleslav Chrabrý. Doubravka měla pro Polsko velký význam - přinesla do tehdy ještě pohanské země křesťanství a tím pádem i vzdělanost a nové kulturní zvyklosti. Tenkrát jsme na tom prostě byli nějak lépe než Poláci. Všem Doubravkám, které nám ještě zbyly, blahopřejeme v naději, že se jejich počet opět zvýší a dívek a žen nosící toto překrásné jméno nám přibude. Ilona (20. 1.) Jestlipak víte, že toto jméno je obzvláště oblíbené v Maďarsku a potažmo na Slovensku - je to totiž maďarská forma slavného jména Helena - které je původu řeckého a znamená "světlo" nebo "pochodeň". Je to moc hezké jméno a velice oblíbené - jen u nás jich žije přes jednadvacet tisíc. Každý z nás zaručeně nějakou tu Ilonku známe - Ostatně - mezi Kudlankami jich je taky řádka! A tak jim gratulujeme a přejeme jim, aby byly i nadále světlem našich životů a přinášely svému okolí světlo, teplo a lásku - jak tomu ostatně doposud bylo. Běla (21. 1.) je slovanský překlad francouzského Blanche, španělského Blanca, latinského Albina - tedy bílá, čistá. Stejného základu je i keltské jméno Gwen - které znamená prakticky totéž. Jo, tenkrát byli lidi nějak tmavší - zvláště pak na jihu Evropy; a když se narodila bělounká holčička se světlými vlásky, tak to bylo „NĚCO". Takové dívky byly považovány za krasavice a byl o ně ze strany ženichů obrovský zájem. Dnes máme díky peroxidu vodíku a dalším chemikáliím blondýnek jak naseto, tak nám to až tak nepřijde. Navíc se všichni opalují jak o život a sněhově bílá kůže už dávno není v módě. A tak ubývá Běl i Bělinek. Za ty slavnější můžeme připomenout holčičku Bělinku z pohádky Boženy Němcové. Holčička se spřátelila s hadem a dělila se s ním o mléko, které pravidelně každý den dostávala k svačině. Když na to přišla její matka, tak hada zabila a krátce na to zemřela i její dcerka... Drsné, co? Ale našim Bělám a Bělinkám přejeme život dlouhý, veselý a šťastný. Všechno nejlepší! Slavomír (22. 1.) je další jméno slovanského původu a dává se chlapečkům nejen u nás, ale pochopitelně i v Polsku a v Bulharsku. Toto jméno se dá vykládat dokonce dvojím způsobem. Buď jako člověk, který slaví mír, nebo - a to je pravděpodobnější - člověk, který se proslavil ve světě - pozůstalí i novodobí ruštináři zajisté vědí - že slovo „mir" též znamená svět. Též můžeme toto jméno vykládat jako mírumilovný. Spíš než Slavomír, se u nás ujala jeho jaksi "přehozená podoba" - tedy Miroslav. Slavomír naopak nabyl obliby hlavně v Polsku. Proto za Slavomíry, kteří se proslavili, jmenujme především polského spisovatele a dramatika Slawomira Mrožka. Po roce 1968 u nás byla jeho díla zakázána, neboť tento statečný člověk dal velmi razantně najevo svůj nesouhlas s okupací. Nu, a jelikož ani v socialistickém Polsku neměl zrovna na růžích ustláno - žije od zmíněného r. 1968 v Paříži. Takže Slavomírové - ať už se ve světě proslavíte nebo ne - oslavte si slavně svůj svátek a mějte se moc hezky. Zdeněk (23. 1.) - taky se užívá forma Zdenek, nebo Zděnek. A s výkladem se - jako téměř vždy - jazykologové a nomenologové různí. Jedni tvrdí, že Zděnek, nebo Zdeněk atd., je překladem latinského jména Sidonius, ale z posledních výzkumů vyplývá, že je to jméno ryze českého původu, a je to zdrobnělina původního českého jména Zdeslav. Tedy člověk zde slavný. Krom toho se též vyskytovalo jméno Zdislav s tímtéž významem. K němu se ovšem neužívala zdrobnělina Zdeněk, ale Zdík. Ať už je to Zdeslav, Zdislav nebo Sidonius - to jméno je u nás velmi oblíbené a nosí je nespočet chlapečků, mládenců a mužů. I našimi dějinami se mihlo několik slavných Zdeňků - Například Zdeněk Kostka z Postupic, Zdeněk Lev z Rožmitálu nebo Zdeněk Vojtěch Popek z Lobkovic. Ten po sňatku s nejbohatší českou vdovou - paní Polyxenou z Rožmberka - za svobodna z Pernštejna - udělal poměrně slušnou kariéru - v roce 1599 se stal nejvyšším kancléřem Českého království. Ale připomeňme si jiné Zdeňky - například režiséra Zdeňka Podskalského, jehož filmy a komediemi se budou bavit lidi ještě po mnoho generací, Krtečkova "tatínka" - českého režiséra a výtvarníka Zdeňka Millera, či bývalého kaskadéra a nyní známého pejskofila Zdeňka Srstku - který nám tvrdil, že Hliník se odstěhoval do Humpolce; také Zdeňka Svěráka - dramatika, scénáristu a herce (který byl původně učitelem) - no a to bychom tu mohli sedět takhle do rána. Zdeněk je oblíbené jméno a tím pádem je Zdeňků spousta. Samozřejmě, že jim ze srdce přejeme hezkou oslavu. Pidřich
|
Navíc je to poravdu takové naše světýlko, naše krásná pochodeň... a živel 
