O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

PRAŽSKÉ DÁVNÉ ZAJÍMAVOSTI - 1. PDF Tisk E-mail
Středa, 14 březen 2018
Legend spojených s Prahou je opravdu nespočet, každá doba přišla se svou legendou, se svou historkou a dohromady tvoří krásu záhadné Prahy. Pojďme se na některé z nich podívat a nahlédněme pod tuto roušku tajemna, které může být smyšlené, úsměvné, nepochopitelné, děsivé a třeba i…pravdivé. 


 

 

 

 

 

 

 

      No řekněte - jestlipak víte, proč Karlův most přečkal tolik staletí, proč se Čertovka jmenuje Čertovka, kde žije nejzlejší pražský vodník, kde stál první dům v Praze, kam vodníci nechodili na pivo,  proč v Nerudově ulici straší rarach, kdo střeží Pražský hrad,  jakým domem končí Zlatá ulička, koho se bál Karel IV. ...

 

Věděli jste, že:

 

Podle Guinnessovy knihy rekordů je Pražský hrad s četnými nádvořími a vedlejšími budovami největším souvislým hradním komplexem na světě. Byl založen v 9. století  a rozkládá se na ploše  570 metru dlouhé a 130 metrů široké, a zabírá téměř 70 000 metrů čtverečních.



Související obrázek
 

 

A že se v útrobách hradní skalnaté vyvýšeniny ukrývá tzv. Netopýří sál, tajné sklepení, v níž plane věčný, neuhasitelný oheň? Z tohoto místa prý není návratu. V průběhu stavby Pražského Hradu zasypali do ní vchod, aby do této prostorná jeskyně nemohl nikdo vkročit, dokud se sama neotevře a neumožní do ní vstoupit nejdřív zasvěcencům a potom možná i všem lidem.

 

 

Víte, že  vnitřní hudba Zpívající kašny v Královské zahradě umístěné před Letohrádkem je vlastně zpěvem uvězněné vodní víly? Vrhla se do plamenů ohně z nenaplněné lásky. V tom samém ohni se tavila slitina pro budoucí fontánu a duše nešťastné víly uvízla v kovu.



Stejně tak málokdo ví, že v archivu zemských desek u Vladislavského sálu je ukryta mapa, plán cesty k srdci Zemí českých? Kdo se dostane až k němu, má údajně právo Čechám vládnout.

 

 

Související obrázek

 

Královské korunovační klenoty, umístěné v katedrále sv. Víta, jsou úctyhodně střeženy a bezpečně zajištěny. Vstupní dveře do těžko přístupné Korunní komory a železného trezoru mají sedm různých zámků a tedy i sedm majitelů klíčů. Klíče k části Svatovítského pokladu, symbolu české státnosti, drží kromě prezidenta další představitelé státu, města a církve - premiér, předsedové obou komor Parlamentu, pražský primátor, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly.

 

Všech sedm držitelů se musí svolat, aby byly dveře otevřeny...  

 

 

A ještě něco: kdo si neoprávněně nasadí korunovační korunu na hlavu, ten zemře.

Říšský protektor Reinhard Heydrich si ji nasadil na hlavu dva dny před atentátem 27. 5. 1942.

 

 

 

  Související obrázek

 

 

 

Jestlipak víte, že  drak i svatý Jiří na sousoší umístěném na třetím nádvoří Hradu mají "lidské oči"?

Socha byla darem uherského krále českému králi, odlili ji v roce 1373 bratři Jiří a Martin z Kluže (dnes již území Rumunska, kdysi Uherska).

 

Má to být připomínka toho, že na tomto světě skutečně všechno jest (tedy kupříkladu lidé i draci).

 

A že podle  předpovědi dvorního astrologa Rudolfa II. měl on sám umřít tři dny poté, co zhyne jeho oblíbený lev chovaný ve Lvím dvoře?

A  že se tak vskutku i stalo?


  


Kříž pobitý hřeby a zuby – pověst praví, že na Hradčanech stával kříž, který zde nechala postavit královna Anna (1503 -1547). Na kříži byl krásně vyřezaný Kristus, přibitý stříbrnými hřeby a rány měl vykládány rubíny. Královna se u kříže denně modlila a v den kdy skonala, řekla svému muži, ať pamatuje na Čechy v dobrém; tak se ale nestalo a od té doby tu královna žalostně běduje.

 

Když do Prahy vtrhli Sasové, zmizely hřeby i rubíny a Kristus byl rozbit. Hříšníkem byl kovář saského kurfiřta, který byl ale následně popraven. Od těch dob každý kovářský tovaryš, který přijde do Prahy, zatluče do kříže hřeb na znamení, že se od tohoto hříšníka distancuje. Až bude kříž pobitý celý, nastanou pro český národ lepší časy.

Podle jiné pověsti se hřeby zabíjely na paměť jednoho sebevraha, který se na kříži oběsil. Každý hřeb prý jeho duše cítila a člověk, který hřeb zabil, tak získával sílu.

 

 


Výsledek obrázku pro loreta praha

 
 A když jsme u těch křížů, tak ještě jedna zajímavost nádavkem: před kostelem kapucínů na Loretánském náměstí zase stával dřevěný kříž, do kterého lidé zaráželi zuby, aby je ty zbylé přestaly bolet. Podle pověsti to bylo proto, že v domě U Pešků žily dvě vdovy, jedna měla krásnou dceru a ta druhá jí záviděla.

A tak ta ošklivka krásné dívce pomazala dásně jedem a té začaly zuby vypadávat. Vypadlé vložila do kříže a začala se modlit k Panně Marii,  až jednou, když se ráno probudila, bolest ustala a narostly jí nové zuby.  Asi svatá Marie nemohla poslouchat šišlavou modlitbu...

 

Nejrůznější pražské pověsti dává dohromady

GRETA

 

 

Komentáře (5)add feed
... : Josef Kouba
Na Čertovce bydlela velice nerudná baba ( čertice) a tak se to vžilo.
březen 15, 2018 04:55
... : *deeres*
Hodně pověstí se váže k sedmi zvonům na Svatovítské katedrále.
Prý mají zvláštní vlastnosti. Dokáží změnit svůj hlas pokud je nám zle. Pak zní smutně, jako za vlády Fridricha Falckého.
Další pověst je o správci Abrahamovi Scultetus, evangelickém kazateli na dvoře Fridricha Falckého, který chtěl naschvál katolíkům zvonit o Velkém pátku.
(Při Gloria na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany,ty pak odletí do Říma a vrátí se až na Velikonoční vigilie. Místo toho v Čechách se rozezní dřevěné řehtačky a klapače.)
Jenže zvony jako by ztěžkly a ne a ne zazvonit. Správce se rozlítil a usmyslel si, že když nemůže naschvál zvonit teď, nebude ani na Bílou sobotu. Jenže ten den, se zvony rozezvučely samy od sebe.

Zvony na katedrále se prý také samy rozezněly v den, kdy měl zemřít Karel IV. Umíráček zněl do krajiny a když ho zaslechl Karel IV ve svém loži, prohlásil: “Hle, dítky mé, již mne volá Pán Bůh, budiž s vámi na věky”. Ke zvonu se pak postupně přidaly všechny české zvony, aby uctily císaře, který vydechl naposledy.

Další pověst je o zvonu Zikmund, až bude české zem nejhůře, pukne mu srdce.

březen 15, 2018 08:25
... : mia I
těším se na pokračování.

deeres Ty máš neskutečný přehled, žasnu.
březen 15, 2018 15:49
... : *deeres*
Já ne, moje knihovna.Knih o Praze mám hafo." Pražské domy vyprávějí! od Hrubešových, "Pražský chodec vypráví" od Eduarda Škody , vždy několik dílů.
Pak je to "Zmizelá Praha", těch je také několik svazků. Trhy a tržiště,Tramvaje a tramvajoé tratě,Nádraží a železniční tratě, Vltava a její břehy 2 díly. To kdysi vydalo nakladatelství Paseka.
Ale nejraději mám další vydání Zmizelá Prahu, Městské muzeum hl.m.Prahy pořádalo fotografické výstavy s popisem a posléze vydalo i knihy na formátu A3. Smíchov. Libeň, Holešovice-Bubna, Karlín, Vinohrady.
Pověst o zvonech je z dětské knížky, kterou ilustroval Cyril Bouda.

http://ferous.rajce.idnes.cz/Zvonici_na_Prazskem_hrade/#IMG_0187.jpg
březen 15, 2018 16:50
... : doktor
Nádhera,děkuji.Žel stále ještě marodím.Ahojky.
březen 16, 2018 14:47
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]