|
 V prosinci 1991 bylo ze střední odborné školy Federálního policejního sboru v Holešově ukradeno sedmdesát samopalů SA-61 a dvanáct pistolí. Dodnes se nepodařilo vypátrat pachatele, ani najít některou z odcizených zbraní. S pomocí se na počátku pátrání přihlásili i psychotronici a senzibilové. Jejich informace se však ukázaly liché a pátrání nikam neposunuly.
Patnáctého ledna 1993 zmizel z kočárku před sokolovským obchodním domem Perla dvouletý Honzík Dorunda. I na tomto případu začali s policií spolupracovat senzibilové. Jeden z nich označil jako možné místo Honzíkova pobytu dokonce dánský ostrov Amager. Do pátrání se proto zapojil i Interpol. Podle dalšího senzibila Jindřicha Paseky však chlapec neopustil Českou republiku a nachází se ve vzdálenosti deset až třicet kilometrů na východ od místa, kde z kočárku zmizel. 
Po devatenácti týdnech usilovného pátrání došlo ke smutnému vyřešení případu: malému Honzíkovi se zřejmě onoho osudného patnáctého ledna podařilo vylézt z kočárku a protože již uměl chodit, došel až k nedalekému břehu řeky, do které nakonec spadl. Utopil se tedy hned patnáctého ledna. Jeho tělo řeka však vydala až 28. dubna. Po celou dobu pátrání ale četní senzibilové tvrdili, že je stále naživu.
Čtrnáctého února 1996 vyhlásila policie pátrání po studentovi posledního ročníku jesenického gymnázia Tomáši Brindžákovi. Student den předtím odešel z domova. Jesenický okresní policejní ředitel Zdeněk Mohyla novinářům řekl, že podle informací senzibilů se pohřešovaný zdržuje v zahraničí. Kvůli tomu se do hledání studenta opět zapojil i Interpol. Přesto pátrání pokračovalo hlavně v okolí města Jeseníku a byli do něj zapojeni i myslivci a lesníci.
Tělo studenta nakonec nalezl po dvou měsících náhodný chodec v lese bývalé posádky sovětské armády. Mladík se sebevražednými sklony do žádného zahraničí vůbec nedošel.
Případ Karolíny Plané dodnes vyvolává mnoho otazníků. Jisté je jen to, že čtyřletou dívku 5. září 1996 její otec odvezl na Jesenicko a slíbil, že ji ještě večer vrátí zpět domů. Od té doby však dítě nikdo nespatřil. Otec byl později obviněn z její vraždy. S policií však odmítl o Karolíně hovořit. Dodnes je děvčátko považováno za nezvěstné. I do tohoto pátrání se zapojili senzibilové. Ti polici označili zatopené jesenické lomy jako místo, kde se má mrtvá holčička nacházet. Policejní potápěči kvůli jasnovidcům hledali tělo v chladné vodě pět dní. Celá akce byla pochopitelně zbytečná. Jako další místo označili senzibilové několik jeskyní v horách. I ty policisté marně prohledali. Děvčátko se dosud nenašlo.
Více než dvě stovky policistů a skoro stejný počet vojáků se v srpnu 2001 zapojilo do pátrání po třináctileté Dagmar a jejím o dva roky mladším bratrovi Janovi Vosmanských, kteří se vydali se svým belgickým švagrem Stephanem Knaepenem 30. července na výlet po jihomoravských památkách. Knaepeneovi mrtvolu našla policie 3. srpna. Dokud těla obou sourozenců neobjevil náhodný kolemjdoucí v listopadu v lese na Vyškovsku, věřila policie, že jsou stále na živu. Hned na počátku pátrání dostala policie 34 podnětů od senzibilů. Všechny se ukázaly jako plané. To však senzibilům nezabránilo po policii požadovat zajištění dopravy a finanční podporu za jejich informace, jak tisku uvedla jihomoravská policejní mluvčí Kamila Janíčková...
V dubnu 2003 se senzibilové zapojili rovnou do dvou pátrání. Jednalo se případ osmiletého Radima Němce z Jindřichova Hradce. Policisté prověřili několik marných tipů od senzibilů. Utopeného hocha nalezl až vycvičený pes na dně vypuštěného rybníka. Zcela mimo byly i tipy senzibilů v pátrání po dvou a půlletém Vítku Kalouskovi z Borovnice na Trutnovsku, který třináctého dubna odešel sám z domu.
Přesto všechno policie důkladně prověřila. Leoš Kyša (pokračování zítra)
|
