 Nechtěl jsem nic víc, než menší auto s jasným původem a s prokazatelným počtem do 120 tis. najetých kilometrů, v ceně kolem 60 tis. Kč. A tak jsem navštívil renomovaný pražský autobazar. Dost dobrý. I jsem si na ploše pár tipů udělal. Pak si mě všiml a ujal se mě sympatický mladík s neskrývaným pochopením pro moje požadavky. Dali jsme cigáro (to lidi sbližuje). Mou nedůvěru k bazaru ihned rozptýlil: "Jistě pane, dobře víme, že v minulosti u nás vždy vše nebylo úplně v pořádku, ale to už je minulost". Tak jsem požádal o doklady k jednomu vybranému autu. "Samozřejmě, pojďte se mnou k počítači, vše máme skenované, vše si prohlédnete". Tak jsem skeny na monitoru prohlédl, sedělo to a já jsem se za svou nedůvěru přímo zastyděl. Pak jsme se vrátili k autu. Celkem fajn, jen gumy se mi zdály krapet víc sjeté, než by odpovídalo tachometru. Ale projížďka byla fajn, skeny dokumentů taky fajn, tak proč ne. A předhodil mě v kanceláři krásnému děvčeti, asi pětadvacetiletému andílkovi s nádherně vyšponovaným zadečkem. Andílek se do mě na první pohled zamiloval, pochválil mi volbu auta, a při čtení obč. průkazu obdivně poznamenal: "To není možný. Musíte mít v té občance chybu! Nikdy bych vám tolik let nehádala. A to nádherný opálení, to máte jistě od moře...". Tak jsem pochopil, že, mimo fyzické přednosti, má to děvče i skvělý postřeh a vzniklo mezi námi jakési, téměř sexuální, dusno. Pak mi předložila smlouvu se slovy "klidně si to přečtěte, ale je to zbytečné, všechno již víte". Přecijen jsem ale četl. A zjistil jsem např., že ohromnými cedulemi inzerovaný nárok na výměnu JAKÉHOKOLIV auta do sedmi dnů, se vztahuje jen na auta od 150 tis. výše. Ale to jen tak mimochodem. Zajímavější bylo ustanovení, že bazar neručí za informaci o najetých kilometrech a neručí za závady, vzniklé opotřebením auta. Přičemž ovšem jsem hned ráno byl ujištěn, že právě za to bazar ručí, že právě proto nechává auta prověřit renomovanou firmou a dokládá to certifikátem (skenovaný certifikát jsem ráno na monitoru viděl). Ovšem ve Smlouvě bylo výslovně uvedeno, že stav auta NEodpovídá stavu dle tachometru a že kupující to bere na vědomí. To ale prý je jen formalita, to píšou úplně vždycky, protože kdyby to tak nezaškrtli, nevzal by jim to počítač (???). Nakonec jsem si tedy vynutil škrtnutí "nesouladu" a zaškrtnutí "souladu". Pak zase Andílek prohlásil, že cenu automaticky zvyšujou o 4 tisíce, za jakési služby, kolem prověřování původu auta. To jsem odmítl. Zavolala manažera, který po chvíli dohadování od příplatku upustil (všiml jsem si, že Andílek už se nedíval tak mile jako zpočátku). V kase jsem pak tedy zaplatil a dostal jsem klíče a doklady. A nevěřil jsem vlastnímu oku!!! Technický průkaz byl naprosto odlišný od toho, který jsem hned ráno viděl na monitoru. Byl to duplikát, vydaný po popsaném předchozím originálu, tedy neměl jsem být druhý majitel, ale asi tak pátý nebo šestý... A pak ještě doklad od firmy, prověřující stav najetých kilometrů. Graf k najetým kilometrům coby rovná pozvolná přímka (tu jsem ve skenu viděl) a u grafu drobná poznámka (té jsem si ráno na monitoru nemohl všimnout): "pro nedostatek údajů stanoven průběh podle stavu tachometru". Čili nic, nic, nic!!! Fáro mohlo mít najeto bazarem "garantovaných" asi 50 tis. km, ale úplně stejně i 250 tis. km. Tak jsem se zase vrátil k Andílkovi v kanceláři. Nemohl jsem si nevšimnout, že už se ode mě zcela odmilovala, s neuvěřitelně kyselým ksichtejčkem volala jakési manažery, pak mě za jedním poslala. Manažer se sice chvilku kroutil, ochotnej i znovu slevit, ale už jsem byl vyloženě naštvanej a tak manažer vydal pokyn zrušit smlouvu a vrátit prachy. Takže znova k Andílkovi - to už jsem byl docela rád, že nemá po ruce kudlu. Nenávist v andělských očkách byla přímo hmatatelná (láska je holt velmi vrtkavá věc). Vysvětluju si to tak, že Příroda je obyčejná svině, která za tři hodiny změnila úžasnýho chlapa v nejlepších letech v nerudnýho odpudivýho starce. Brejden všem. NČ
|
