Moje děti zrovna prožívají bazénovou sezónu. Já ji s nimi sdílím zhruba do té míry, co mi stačí knížky na čtení. A jen do chvíle, než mě přepadne nejbližší malý hlad nebo chuť jet na výlet. Když však přede mnou někdo vysloví slovo bazén, první asociace, která mě ihned napadne, nejsou ani plavky, ani ručník, ani slunečník, ani lehátko, ani opalovací krém, ani zásoba knih na čtení, nýbrž těstovinový salát. 

Kdyby mě totiž čistě hypoteticky a náhodou někdo pozval na párty u bazénu – takovou tu jako vystřiženou z amerických filmů a kriminálních seriálů – tak mu jako příspěvek k jídlu přinesu mísu těstovinového salátu. Pokud už se ti někdy stalo, že se ti vidlička zabořila do těstovinového salátu mdlé a nevýrazné chuti, tak ti bude hned jasné, že i dobrý těstovinový salát je věda. Těstovinový salát se na letní párty hodí z mnoha důvodů: je krásný na pohled, je ho plná mísa za pár peněz a každý ho rád ochutná. Dalo by se říct, že to je takový levný, vítaný, neškodný letní společník.

Ovšem jen do té doby, než ochutnáte: Často při prvním soustu zjistíte, že to, co ještě před pár hodinami byla chlouba kuchyně, je najednou cosi rozblemcaného, s mdlou a nevýraznou chutí. Jako by se během přepravy nebo čekání vytratilo jeho kouzlo. Jakoby byl tenhle šarmantní společník ve skutečnosti zbabělý podpantoflák, se kterým žádná legrace nebude. Pokud se hodláte postavit většímu davu a výzvě zvané těstovinový salát, pak pro vás mám univerzální návod, díky kterému budete rozdávat recept se slovy: ale to jsem jen tak něco rychle smíchala v míse.

Vlastně jsem tenhle návod sepsala jako 7 rad, díky kterým budete společně s těstovinovým salátem za hvězdu jakéhokoli večírku.

1. Těstoviny jako základ pro těstovinový salát

Když malíř začíná malovat, pečlivě si vybere plátno. Stejně tak pečlivě byste měli připravit těstoviny pro svůj salát. Nechcete se přece spoléhat, že nedbale uvařené těstoviny něčím dochutíte a zamaskujete, aby to nebylo poznat, že ne?

Moje rada zde zní, že na každých 100 g suchých těstovin byste měli vzít 1 litr vroucí vody a 1 zarovnanou lžičku soli. Pouze těstoviny uvařené v dostatečném množství dobře osolené vody jsou neoslizlé a docela slušně ochucené hned od začátku, takže nepovedou k mdlému salátu. Nic jiného byste si do těstovinového salátu neměli pouštět. Další rada zní, abyste těstoviny nevařili příliš doměkka. Myslete vždy na to, že v zálivce ještě změknou.

Nechcete-li z nich mít už při míchání pastu (a zde opravdu nemám na mysli italské pojmenování těstovin), pak je uvařte al dente, jak doporučuje každý slušný obal od těstovin. Čili tak, aby sice byly uvařené skrz naskrz, ale stále vcelku pevné a odolné na skus. Prostě o něco tužší, než kdybyste si je vařili k boloňské omáčce jako přílohu.

Při správném uvaření těstovin na stupeň al dente už nesmíte uprostřed těstovin vidět syrové, moučnaté kousky neprovařeného těsta, a zároveň ještě nesmíte mít pocit, že už jsou těstoviny měkké příliš. Jediná šance, jak tento okamžik přesně vystihnout, je sledovat a ochutnávat těstoviny ke konci vaření v podstatě každou minutu. Uvařené těstoviny slijte a zásadně je neproplachujte studenou vodou. To se nedělá ani v lepších rodinách.

Nepanikařte, že se vám uvařené těstoviny slepí, než dochystáte ostatní suroviny. Jakmile těstoviny smícháte se zálivkou, zase povolí, i kdyby mezitím musely chvíli čekat. Pokud máte citlivé suroviny, které nechcete přimíchat do horkých těstovin, nebojte se horké těstoviny nechat zchladnout rozložené v nízké vrstvě, například v pekáčku. Opět nevadí, že se přitom slepí.