|
 Lucinky, přineste více světla, rozesvětlete naše depresní nálady... Počasí těchto dnů přímo nutí být někde v "ulitě", ulitý kdesi v teplíčku, případně s nějakou tou Lucinkou, není-liž pravda? A ještě tu je Lydie, Albínka a něžná Esterka - tento týden přeje ženám... Když je povětří "venkovním láskám" nepřející, oslavujte v útulném přístřeší.
Ovšem, vy dospělí, nezapomínejte na výdobytek civilizace - antikoncepci :-)   Lucie (13. 12.) o té jak víte, se říká, že noci upije a dne nepřidá - tak zní lidové pořekadlo. No, bůhví, co všechno v noci Lucinky upíjejí... S někým si mohou dát koňak, druhému mohou pít krev - záleží asi, jak která. Jméno samo pochází z latinského slova lux tedy světlo (nikoli vysavač) - všichni známe slova Lucerna -tedy svítilna a Lucifer - tedy Světlonoš. Ano, to čertí jméno bylo původně jméno andělské. Stejně tak je to s těmi celosvětově populárními Luckami. V Itálii se o jedné zpívá překrásná píseň, všem nám dobře známá "Santa Lucia", kterou u nás nazpíval Karel Gott. Ta úplně první dívka zvaná Lucie, přišla na svět kolem roku 286 v Syrakusách na Sicílii. Napřed si odmítla vzít pohanského ženicha, pak raději konala zázraky - a jak se říká, pro dobrotu na žebrotu - nakonec byla polévána vařícím olejem a když to nezabralo, tak jí kat usekl hlavu. Tímpádem všecky předpoklady, aby se stala svatou. Je patronkou kajících se nevěstek, sedláků, sklářů, sedlářů, krejčích, švadlen, tkalců, nožířů, kočích, písařů, vrátných, poduškářů, spisovatelů, notářů, služek a podomních obchodníků. Navíc se k ní lidé utíkají, když onemocní oční chorobou, bolestmi v krku, infekcemi, krvácením či úplavici. Takže má, chudák děvče, pořád co dělat. V různých podobách se v Evropě dodržují křesťanské zvyky, kdy dívky celé v bílém, s rozsvícenými svíčkami na zvláštním věnci na hlavách, obcházejí domácnosti a žehnají jim. V některých zemích dokonce nadělují hodným dětem sladkosti - jako náš Mikuláš. Jak už zde bylo řečeno, Lucie je velice oblíbené jméno a těch známých Lucií je spousta. Za ty naše jmenujme dvě - Vondráčkovou a Bílou - ta druhá se ovšem vlastně jmenuje Hana Zaňáková - tak nevím. A nejspíš máte i vy ve svém okolí nějakou tu Lucinku...
Lydie (14. 12.) je nejspíš velice tajemná, neb o té toho moc co říci nemáme. Má jméno řeckého původu - a to znamená, že žena (nebo dívka) takto pojmenovaná, pochází z Lýdie v Malé Asii. Přestože u nás toto jméno není příliš frekventované, žije jich zde přes dva a půl tisíce. Většinou se toto jméno dává jako dědičné - tedy po mamince, po babičce, po tetě a podobně. Pokud jde o další Lídy - většinou mají zapsané jméno Ludmila. Naší nejslavnější Lýdií je herečka Lída Baarová, která byla tímto vznosně znějícím jménem pokřtěna. Jelikož je čas předvánoční tak přejeme všem Lýdiím, aby zvolnily krok a na chvilku vypadly z hektického shonu, za vším tím zmatkem zavřely dveře a v klidu a příjemně oslavily svůj svátek. Radan, Radana (15. 12.) jak je zřejmé a všem jasné, tato jména jsou původu slovanského. Podle jazykologů jsou to zkrácené varianty jmen Radovana, či Radovan, tedy dívka či chlapec radující se, rozradovaná, radost přinášející... a ještě podle jiných je to překlad latinských jmen Hilaria nebo Gaudencia. Aby toho nebylo málo, další odborníci tvrdí, že je to sice jméno slovanské, ale nikoli od radovati se ale od raděti - čili starati se, pečovati. Ať už je to jak chce, radujme se, že tu Radany máme. Nakonec radost i starost s námi kráčejí životem ruku v ruce - viz. kupř. obchodní slogan "Vaše radost - naše starost". Přeju vám, aby dnešní oslavenci vám „tropili" jen samou radost a naopak od těch nepříjemných starostí vám ze všech sil pomáhali. Takže krásně oslavme s našimi Radanami, Radovanami, Radkami i jejich mužskými jmenovci jejich svátek a radujme se, veselme se - a na chvíli odložme všechny starosti. (Ty nám přeci neutečou.) Albína (16. 12.) slovo i jméno je z latiny a znamená bílá - bělavá. Jinými překlady tohoto jména jsou Běla nebo Blanka - o kterých jsme si tu už vyprávěli. Tenkrát prostě byla jiná doba a lidé neznali kult opálené kůže, naopak, hnědí a opálení byli otroci, nebo lidé chudí, zemědělci, jednoznačně lidé, kteří museli těžce pracovat na slunci. Byl to jih Evropy a tam je sluníčko stále, takže opálený byl kdekdo, nikdo o to nestál. Naopak bílá pleť vypovídala o bohatství a o ušlechtilosti - tedy měli ji lidé, kteří nemuseli po celý den vystrčit na sluníčko nos. Když se narodilo miminko, které mělo světlé vlásky a bylo jako z cukru - pak to bylo NĚCO!. Samozřejmě, někdy bylo miminko albín - tedy nebylo probarvené už od narození, však tohle také známe. Tohle jméno je známější spíš na jihu, však se také traduje, že znamená „ženu pocházející z města Alba Longa (u Říma)", a další variantou je například bulharské dívčí jméno Albena. Ostatně - nádherné bulharské turistické středisko tohoto místa zná snad každý. Nicméně, všem Albínám - ať už má jejich pleť jakoukoli barvu -přejeme krásnou oslavu jejich svátku a taky hodně zdraví, štěstí, atd.... Daniel (17. 12.) Toto jméno pochází z hebrejštiny a znamená "Bůh je můj soudce" - nebo "mým soudcem je Bůh". Jmenoval se tak i chlapec, který byl jako čtrnáctiletý - po dobytí Jeruzaléma - odvlečen do Babylonu a dán do převýchovy na dvoře královském. V jeho případě měl Bůh skutečně "šichtu" - jelikož se Daniel nechtěl vzdát své židovské víry, byl každou chvíli v těžkém ohrožení života. Zkoušeli to hodněkrát - dvakrát byl vržen do jámy lvové - ale tamější lvi buď zrovna neměli chuť, nebo Daniel jim přišel jako sympaťák - prostě nesežrali ho a mládenec pokaždé přežil. Též byl se svými druhy vržen do ohnivé pece - a zas nic. Všichni přežili bez úhony. Prostě - jediný, kdo by mu mohl něco udělat - kdo by ho mohl soudit - byl jen samotný Bůh. Krom těchto zázraků byl Daniel obdařen věšteckými schopnostmi a nejvíc mu šlo vykládání snů. Však také netrvalo dlouho a bez něj král Nabuchonodozor pak neudělal ani krok. Trvalo to dlouhou dobu. Ale jeho nástupce - krále Kýra, posléze Daniel přesvědčil, že bude lépe, když svolí, aby se mohl zpět do vlasti - tedy do míst, kde se narodil. A tak se i stalo. O jeho smrti nic nevíme - takže nejspíš zemřel v klidu, sešlostí věkem, což mu všichni přejeme. Stejně úspěšný a poklidný život přejeme všem Danielům. A pro tento jejich den - aby si krásně užili svůj svátek a nic moc "dobrodružného " je nepotkalo. Miloslav (18. 12.) je další příčinou sporů a rozličných názorů jazykologů, kteří se ve výkladu tohoto jména rozcházejí. Podle jedněch je jméno latinského původu, které znělo Mansvet nebo Gracián. Obě jména znamenají milý, milostivý, klidný, slavící milost, nebo slavný svou milostí". Přesně stejně se dá vykládat jméno Miloslav - podle jiných, zastávajících slovanský původ. Miloslav je tedy člověk nám všem milý a tak to asi zůstane. Jméno je to celkem běžné a oblíbené, neb jich v našich krajích žije přes čtyřicet dva tisíce. Každý určitě nějakého známe, či ho máme v rodině. Za ty naše slavné bychom mohli připomenout herce Miloslava Šimka a spisovatele Miloslava Švandrlíka (úplně všichni známe jeho "Černé Barony"). Takže milí Miloslavové, spolu se svými milými a drahými, krásně oslavte svůj svátek a užijte si to. Ester (19. 12.) krásné hvězdné jméno, hebrejské, ale pochází z perštiny. Má základ ve slově "sitareh" což znamená hvězda. Jméno Ester ve starém zákoně měla i slavná perská královna židovského původu. Toto jméno je ve světě i u nás velice oblíbeno a celá staletí se dává malým holčičkám bez ohledu na jejich původ, rasu, barvu pleti a vyznání. Prostě proto, že je to jméno hezké, které krásně zní a opravdu se nedá říci nějak ošklivě. I u nás je dívek a žen s tímto jménem dost, podle statistik něco přes dva tisíce. Za ty známé bychom mohli vyjmenovat Ester Krumbachovou - českou výtvarnici, scenáristku a režisérku, Ester Kočičkovou - publicistku, moderátorku a šansoniérku, Ester Geislerovou - modelku a herečku - a našly by se jich spousty. Takže všem Esterkám gratulujeme a přejeme, aby si svůj svátek užily v klidu, míru a pohodě. Pidřich
|
