Občas nakupuji v Tescu a zároveň bytostně nenávidím fronty. U několika pokladen bývají maximálně dvě pokladní a tradičně fronty čekajících na zaplacení. A pak se tam najednou objevily samoobslužné pokladny. A hned dvě. Tak to byla pro mne okamžitá výzva, hned to zkusit. A od té doby se s pokladnami peru o to, kdo z koho.
Poslední bitva proběhla minulou neděli. Mám minimální nákup, pár jablek, pórek, citrony, pečivo raději balené s kódem, abych se nemusela dohadovat, co že to vlastně mám za buchtu. Košík odkládám na správné místo vpravo, pečivo je namarkováno, také citrony se zaregistrují v pořádku, chvíli hledám jablka, dobrý. Ne, není to dobrý, chce to po mně nějakou kartu. Jakou kartu, když platím hotově? Aha, Tesco zákaznickou, žádnou nemám, ale přece jenom se po chvíli z této nabídky vymotám. A nastává vrchol nákupu, pórek. Na váhu se nevejde, tak ho přehnu na půl a nacpu do igeliťáku. V zelenině nabídka není, musím na klávesnici, zadám porek, protože nikde nevidím čárku. Nic, musí to tedy být pór. Moment, je prodáván na kusy a mně se tam objevila váha. Tak znovu na kusy, zadám je a ono to chce kód pórku… Samozřejmě ho nevím, myslela jsem, že už ho pokladna zná. Tak se zase vrátím a sláva, i pórek vítězně prošel přes registrací. Odkládám ho vlevo, k již namarkovanému zboží. Ovšem to už se pokladna znovu zasekne s tím, že zaznamenala v taškové zóně pro namarkované zboží neznámou položku. Mám vyčkat na fyzickou obsluhu pokladny. Tak tam chvíli čumím, pak se rozhodnu, že budu rezignovat a raději vystojím frontu u normální pokladny. Než tak učiním, soucitná vedlejší pokladní se zvedne, zmáčkne nějaký čudlík a vysvětlí mi, že nemohu jen tak přelomit pórek, protože ten blbec robot ho pak nepozná. Skoukne ještě můj nákup, řekne, že je to OK, a že mohu zaplatit. Sláva, vytáhnu pětistovku a robot jí spolkne jako malinu, aby jí vzápětí vyplivl. Asi tam vešla špatnou stranou, obrátím jí na líc a automat je stále nespokojen. Naštěstí si vzpomenu, že mám v báglu zašitou stovku poslední záchrany a s tou už je pokladna spokojena a na rozloučenou vyplivne na mne hrstku drobných. Rozhlédnu se kolem sebe a zjistím, že zatímco já zápasila s pokladnou, obě pokladní odbavili všechny zákazníky a spokojeně popíjejí kafíčko. Teprve doma se podívám pod lupou, co mně to na poště podstrčili za falešnou pětistovku, abych nakonec zjistila, že její jediná vada na kráse je menší hnědá skvrnka na rohu bankovky. DEERES Mj. první, opravdu chytrý robot, bude prý prostitutka. To jsem se dočetla na netu, tak už je mi jasné, proč se ta robotická automatická pokladna chová jako blbec...
|