 Mám davy přátel - na facebooku.  Jistě i vy máte svoje stránky na této nejznámější sociální síti. A v tom případě musím napsat, jak mne udivuje, jak se tam někteří lidé - díky zdánlivé “anonymitě” - chovají. Ano, stále mě dokáže překvapit, jak může někdo “zhloupnout”. Vysvětlím následovně.
Původně jsem si facebook založila z důvodu, abych měla blíže k rodině, přátelům a spolužákům, kteří se mi rozprchli do všech částí světa. Normální emailové dopisování už nelze do našich supernabitých životů nikam nacpat, a tak většina z nás teď volí nějakou tu multimediální možnost. Musím přiznat, že mě samotnou překvapuje, kolik přátel se mi za těch pár let nahromadilo – když přihlédnu k faktu, že přijmu pouze ty, které osobně znám. Pravidelně dostávám žádosti o přátelství a pravidelně odpovídám – “A my se známe odkud?” Bohužel, někdy mi trvá celkem dlouhou dobu, než si na dotyčného vzpomenu. Musím se přiznat, že se sama za sebe někdy velice stydím. Obzvlášť, když jsem například posledně dostala odpověď: „Asi jsem byl tak nezajímavý, že jsem ti nestál za zapamatovaní“… Později jsem se přidala i do některých zajmově specifických skupin, ve kterých pak nepřestávám žasnout… Mám možnost vidět neuvěřitelná díla, dostávat typy, rady i návody, a taky se přímo ptát na konkrétní věci. Participace v těchto skupinách ovšem nikomu nezajišťuje samozřejmý přístup na moje osobní stránky, což je ohromná výhoda. Chci také říct, že i když jsou facebookové stránky víceméně anonymní, neznamená to, že my anonymní zůstáváme. A je neuvěřitelné, že stále se najde spousta lidí, kteří o sobě dávají veškeré informace všanc. Uvedu příklad pouze podle některých mých přátel: …celá adresa i s telefonem, data narození, včetně dětí, jeden tam měl i detailní fotku občanky, fotky dětí před školou – s plným názvem školy, nebo informace typu – “už za tři dny všichni odjíždíme na čtrnáctidenní dovolenou!” Absolutně chápu ty, kteří mají své stránky s vymyšleným jménem, bez soukromých informací, rodinných fotek, či dalších známek týkající se osobního života. Tisíce a tisíce přátel je tady vhodná volba. Nechápu naopak ty, kteří veřejně - a často i s fotodokumentací – popisují svůj soukromý rodinný život, intimní zážitky, problémy, radosti. Jak se někdo může tak veřejně celému světu svěřovat? Tolik riskovat? Ale každý jsme svého osudu tvůrce a každý máme jiný názor na soukromí. Jak jste na tom vy? Jaký máte na internetové kamarádství názor? Jaké máte zkušenosti? VŠETEČNICE
|
