Kudlanka - PŘICHÁZÍM O DCERU

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Kontakty

Napište nám

Poradna Kudlanky

Právní poradna

Hubnutí s Kudlankou

Související články

Význam jmen

Soutěže

Setkání

Přihlášení

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:

	předpoklad dobrého soužití
	prima, ale nic se nemá přehánět
	v dnešní době přežitek

PŘICHÁZÍM O DCERU

Úterý, 11 prosinec 2007

Mé dceři je nyní patnáct a tři čtvrtě a od září je na internátě v Praze. Ale od začátku, do cca 13 let, jsem ji doslova brala všude sebou jak kabelku - na výlety, k moři, na poutě, do lesů, a víkend co víkend se jí maximálně věnovala (a taky ji pochopitelně rozmazlovala, byla to „moje milovaná holčička"). Otec podnikatel neměl nikdy čas a tak jsem jí to vynahrazovala.

Samozřejmě, že jsem i pracovala, pomáhala jsem svému muži ve firmě, budovala s ním jeho dnes statisíce vydělávající firmu. Nu a když jsem s ní zrovna nebyla já, tak ji hlídala tchyně. Podotýkám, že nyní jsem rozvedená, ale dcerku mám v péči.

Ale všechno je dnes jinak, puberta ji změnila; dnes zná jen tatínka, neboť jí dává velké částky (ovšem mě nedá do rozpočtu). Postupně to dopadlo tak, že dcera na mě doslova sočila, nenáviděla mě, dokonce mi i řekla, že mě má plné zuby, že co táta dává mě, tak nezbývá na ni, zkazila jsem jí život atd. A pak se ještě přidala tchyně, a že si dceru osvojí, se souhlasem otce. Vím, že ten ho dá, protože maminka je jeho favorit a dcera se k nim tedy nastěhovala. Když jsem protestovala a dceři řekla, že bude bydlet doma, tak jezdila z intru rovnou ke tchýni a od ní na intr a mě jen řekla, ať si ji nevšímám.

Musím dodat, že tchýně mé dceři „důvěryhodně" vysvětlila, že jsem se o ni stejně nikdy nestarala, jen jsem ji prý mlátila, týrala, posílala „za trest" ke druhé babičce", že jsem ji prý odkládala a ani jí skoro nedala najíst, takže nebýt tchyně... Bohužel, s těmito povídačkami se přidal i otec, dceru už naprosto zmanipulovali, takže dnes mi to dítě klidně řekne před otcem (ať se zeptám na cokoli), ať ji neotravuju, že se se mnou o ničem bavit nebude, že stejně jen na všech parazituju a že se za mě stydí, že jsem její matka.

Ano, má nyní všechno, na co si vzpomene. Otec ji koupí cokoliv,na měsíc jí dává kapesné sedm tisíc, automaticky drahý notebook a když se ozvu, že ji tímhle kazí, dostanu rychtu od obou - jaká jsem to závistivá matka, a vůbec, co čekám nějakou vděčnost. Přitom - chtěla jsem jen slušné jednání v rodině a nějakou úctu k rodičům, chtěla jsem ji naučit, že všechno zas není samozřejmost.

Osočili se na mě však oba, že jsem problémová matka a ať je neotravuji. Dcera, vždyť jí teprve bude za pár týdnů šestnáct - si klidně chodí domů z diska kolem čtvrté ráno, ale já nesmím ani ceknout, protože mi řeknou, ať táhnu do svého. Prakticky jsem přišla nejen o muže, potažmo i o dceru a po 16 letech jsem na zhroucení. Děti jiné nemám, manžel už nechtěl. A tak si vůbec nevím rady - asi nemohu nic dělat, než to nějak zkousnout; ale mám velké deprese a stavy bezmoci, tohoto jsem se nikdy nenadála...

Prosím vás, je na tom s podobnou zkušeností někdo dál? Víte pro mě nějakou radu?

Dáša

Komentáře (42)

Zobrazit/Skrýt komentáře toggle

... : deli

Tady je každá rada drahá a ta moje zní jednoduše, ale je setsakra těžká: zatnout zuby a vydržet. Dcera má dobrý základ z tvojí výchovy a až dospěje, tak jí leccos dojde a přijde s omluvou. Obávám se, že teď v týhle chvíli nezbývá nic jinýho než mlčet... smilies/sad.gif

prosinec 11, 2007 10:32

Sem natvrdlej - nerozumim : NČ

...tchýně mé dceři „důvěryhodně" vysvětlila, že jsem se o ni stejně nikdy nestarala, jen jsem ji prý mlátila, týrala, posílala „za trest" ke druhé babičce", že jsem ji prý odkládala a ani jí skoro nedala najíst, takže nebýt tchyně...
---------------
To jako to "dítě" je uplnej debyl bez paměti?

prosinec 11, 2007 10:37

NČ : deli

sorry, ale asi jsi - vymývání mozků ti nic neříká? I paměť se dá koupit...

prosinec 11, 2007 10:42

není debil, : Eva

jen pár let bude třeba výhodně používat tzv. výběrovou paměť. Nebude a nemůže to fungovat, naštěstí, celý život, ale i tak to bude pro Dášu dost kruté období. Držím mooooc palce.

prosinec 11, 2007 10:43

NČ, já tě nechápu... : ivanka

zaprvý: taková puberťačka za prachy a nejrůznější "úlevy" uvěří všemu. Pochopitelně, že máma, která asi vydává různé zákazy, nařízení, chce nedejbože snad i nějakou práci, jako aby po sobě uklidila atd., aby něco doma dělala, případně se učila, tak ta máma je totálně blbá...
No, a když takový slečně dovolíš, co bude chtít, tak bude i věřit totálně všemu. Ostatně - ty si pamatuješ, co bylo ve tvých dvou, třech, čtyřech létech? To víš, že jí mohli "důvěryhodně" nakecat cokoliv...
ach jo, ach jo...

Jen si tak říkám, co je asi těch "podnikatelskejch dětí", co najednou mají všechno, smějí všechno. Jak jednou oni budou vychovávat svoje potomky. Budou to mít asi ještě těžší.

prosinec 11, 2007 10:45

Mám podobnou zkušenost, s tím rozdílem, že mám děti 3 : Alex

Tak to pro mě bylo daleko jednoduší.
Když jsem se rozváděla, malým synům byly 3 a 5 let a nejstaršímu 13. Taky se sbalil a šel k tátovi se slovy, že by si přál, abych byla mrtvá...
Jasně, tatínek se snažil, dokonce nechal klukovi nařelit naušnici, s čímž nikdy za manželství nesouhlasil. To, že syna otec mlátil a vyháněl za trest z baráku na sníh... já stála mezi nimi, vše bylo zapomenuto.
Žil s ním rok a pak se vrátil, za zvláštních okolností, ale to je skoro na román. No a vloni v létě za ním šel zas, to mu bylo 16. Bylo to pro mě strašné, ale "omezovala" jsem ho, no a když se to tatínkovi přestalo hodit, vrátil syna zas ke mě.
Nejvíc mi na tom vadí, že má kluk na výběr a putuje tam, kde se mu to zrovna hodí.
Nic nepomohlo, že jsem mu řekla, že jestli podruhé odejde, že ho nevezmu zpět, protože si myslím, že to hlavně není výchovné ...
Já si myslím, že s tím nic nenaděláš, dcera sama zjistí jak to s ní myslíš, ale to chce čas.
Můj syn má dnes už obrázek o svém otci, ale stejně ho protěžuje. Spálil se s ním mockrát, ale jak mi řekli v poradně, děti milují své rodiče ať jsou darebáci nebo ne, ty darebáky ještě víc, protože usilují o jejich pozornost, lásku ...

prosinec 11, 2007 10:46

Hm, jen tak sem čet, že byla s matkou do 13 ti let všude jak její kabelka : NČ

Tak teda pardóóón!
Předpokládám, že od maminky taky patřičně rozmazlovaná. Pak ovšem vychcaně zjistila, že bude výhodnější bejt rozmazlovaná od doposud pomlouvanýho zlýho fotřika. Ten zase s ní hraje hru na zlou maminku. Docela pr*el! To jo. Ale probůch mi neřikejte, že 15tiletá holka si nepamatuje, jak s ní bylo zacházeno matkou od 6ti do 13ti let. Teda - samože, pokud se bavíme o normálním děvčeti, ne o retardovanym mentálkovi.

prosinec 11, 2007 10:57

NČ, ale to víš, že si pamatuje, : ivanka

jenže je to tak, jak sis tedy už všim - prostě teď zjistila, že je výhodnější fotřík. Ten jí dá co chce, pustí a dovolí taky co chce, tak proč by měla mít nějakou "domácí šikanu" od mámy?
Ale že mi je jí líto, tý mámy...

prosinec 11, 2007 11:02

ivanka to vystihla přesně : : mamča

zhýčkaná pubertální dušička má dojem, že za peníze se dá koupit úplně všechno. Současný životní styl a otec s babičkou jí v tom jen utvrzují. Mámě nezbývá než počkat, jestli slečna někdy dospěje a pochopí, kdo to s ní myslel upřímně.
Pro Dášu je to moc smutné. Je jen další v dlouhé řadě manželek, co manželovi bez nároku na mzdu pomohly rozjet firmu, a pak byly jako nepotřebné odloženy nebo rovnou vyměněny za neokoukaný model. Není ještě tak stará, aby nemohla začít jinde a jinak. Ke zhroucené a nešťastné mámě se děvče nevrátí. Snížila by si tím životní standard, a vystavila se výčitkám, byť třeba nevysloveným.
Dáša se musí vzchopit a začít žít svůj život bez dcery. Teprve pak možná získá u dcery respekt, a bude pro ni přátelství s mámou žádoucí. Kdo se vnucuje, bývá odmítán.

prosinec 11, 2007 11:40

Ještě bych ti chtěla napsat : Alex

já vím, že to není jednoduché, ale zkus se soustředit na sebe, choď cvičit, plavat, ke kamarádkám.. nevím co. Dělej věci, které tě baví, snaž se nepodléhat depresím
, neseď doma s myšlenkami, které k ničemu nejsou, jen tě deptají. A jestli to sama nesvedeš, dojdi si k doktorce, k psycholožce nebo psychiatričce. Nestyď se, dneska tam čekárny praskají ve švech. Přeju ti hodně síly.

prosinec 11, 2007 11:46

uvědomuju si, že tohle je věc, o který se moc nemluví - : ivanka

to, že byla vyměněná "stará paní Paroubková tlustá" za "novou paní Paroubkovou kostnatou", stejně jako u plno dalších cééélebrit, jsme viděli. Bohužel, to, co je na vrcholu našich ledovců, je stejně tak dole, pánové, co najednou vůbec nemají hluboko do kapsy mají doma ženské, co nejsou už dávno extra foremné a třeba jim už není - cet.
Není každá obdařená přírodou být štíhlá a mnoho z nich na sebe nezvládlo "extra dbát" - místo na aerobik dělaly do noci daně, místo chodit na masáže třebas suplovaly práci dělníka, na kterého nebyl plat, místo do lázní jezdily z práce do práce, domů, uklízet, vařit, prát, vychovávat a být manželkou, milenkou atd.
A teď, když už mají svoje "ujeto" a jsou tedy, jak tu bylo trefně napsáno: "vokoukané a vojeté", tak jsou v pohodě nahrazeny dívkami, co umí tři čtyři jazyky, chodí na sqash, zvládnou disco stejně jako mojito...
A páneček má hlavu ve vrtuli a tak vymění stará kolena za nová.
Mj. ta nová kolena u Paroubků jsou hnusně kostnatá a šlachovitá smilies/grin.gif

, ale holt celek je novej a na váhu asi třetinovej...

prosinec 11, 2007 12:03

Dáši, : saffron

myslím si, že Tě jednou dcera bude potřebovat. Teď dospívá a tak má pocit, že je mistr světa omeleta a někoho, kdo brání její OSOBNOSTI v rozletu, nepotřebuje. Nech ji, ať si na to přijde sama - toto jsou nepřenosná a nevynutitelná životní zkušenosti.Už to psaly holky nade mnou - je to hodně těžké, ale zkus žít co nejvíc plnohodnotně svůj život a ponechej si v něm místo pro dceru. Pokud budeš mít možnost a budeš se na to cítit, projev o ni zájem o její radosti i starosti, ale neptej se jí na budoucnost, na to jestli se vrátí a kdy. Milující mámu jí žádné peníze ani nikdo jiný nenahradí a já věřím, že to s přibývajícím rozumem zjistí.Pokud se teď zaměříš na sebe, na svoji životní spokojenost, zpracování všech negativních emocí a zášti (byť oprávněné), budeš na její návrat připravená.

prosinec 11, 2007 12:22

Jo, holt, takovej už je život, když je chlap i po 50 k světu a úspěšnej.... : NČ

prosinec 11, 2007 12:23

Dášo, : Eva

fakt to holky napsaly perfektně. "Nadějné" je i to, že babka s taťkou taky určitě nevydrží být léta svatí, takže dcera, chtě, nechtě, bude muset časem svůj názor na tebe zrevidovat. Takže, teď se nikomu už neobětuj a žij, co jsi prozatím nestíhala. Ale, zpočátku to bude těžké. Leč, co jsi tzv. vložila do dcery, to nezmizí, neboj. Jen vydrž smilies/wink.gif

K NČ. ale taťkovi může být i podstatně méně, když má 15 letou dceru, že?Ta teorie může být "trochu vedle" smilies/cheesy.gif

prosinec 11, 2007 12:38

Eví, : Béda Traktorista

Nýče tím myslel sebe, ne tátu od Dášiné dcery.

prosinec 11, 2007 12:45

Jo, jasně Eví, to já spíš k tomu Paroubkovi : NČ

Tady tohle mi fakt připadá jako přetahovačka. Navíc popsaná tak strašně jednostranně, že pro mě až trochu podezřele.

prosinec 11, 2007 12:45

Béďo. Máš skvělej postřeh : NČ

prosinec 11, 2007 12:56

A tak to zase jo, souhlas : Eva

když jsi tím myslel sebe a Paroubka smilies/grin.gif

prosinec 11, 2007 13:01

Těžko radit : BaBu

nemám naštěstí takové zkušenosti..chce to jen trpělivost...otec podnikatel jistě dlouho nezůstane sám a najde si mladou kočku a třeba si pořídí i dítě(to muži kolem padesátky rádi dělají) a to pak princeznička se sedmi tisíci kapesného bude odsunuta do pozadí zájmu...pak se bude mamka hodit.......

prosinec 11, 2007 13:06

No Babú : NČ

Aby ses nemejlila. Vona docela určitě nepotřebuje bejt v popředí zájmu, to bych spíš řek, že navopak. Nestojí ani vo zájem mámy ale ani vo zájem fotra. Vo babě ani nemluvě. A to kapesný jí fotr dávat bude dál (pokud teda nezkrachuje, žejo). Volnosti bude mít též dost. Bych řek, že to koťátko to má dost dobře rozmyšlený. Ale drahej noubuk bych fotřikovi teda absolutně nezazlíval.
Jenže to je všechno stejně už dost pozdě. Pochybuju, že by matka svý mateřský práva na výchovu uplatňovala soudně proti vůli dcerky, a taky by jí to bylo dost naprd. Než by se soudy rozhoupaly a po desátym odvolání vynesly jakejstakejs rozsudek, bude děvčátku už dávno 18 let, a výběr u koho, kdy, jak, bude už jen JEJÍ záležitostí.
Jasněže její matka todle těžce nese, ale za ty dva roky by ji to potkalo stejně. Tak může o ty dva roky dřív začít hledat společníka, když přišla o společnici na výlety, k moři, na poutě, do lesů, a víkend co víkend... stejně by o ni přišla. Tak už to bejvá, když děti dospívaj a dospějou. A když se s tim matky nedokážou vyrovnat.

prosinec 11, 2007 13:21

já mám stejnou zkušenost, : Inka

Dášo, co jsi dobrého do ní dala v ní zůstane, nevtírej se jí, ale nech jí srdíčko i dveře otevřené, to se Ti v dobrém vrátí uvidíš, ale chce to čas. Teď je Ti asi moc smutno, já také půlroku probrečela, ale pak jsem to vzala jako čas mě daný - věnovat se jen sám sobě a svým zájmům a také jsem toho hezky užila a dnes jsme s dcerou zase nerozlučné kamarádky jako předtím. Už se o tom nebavíme, ale obě víme. Můj kamarád prožíval s dcerou něco podobného (zmanipulovaná maminkou) a chodil mi domů skoro brečet, teď jsem ho viděla po delším čase a s dcerou jsou nejlepší přátelé, našli k sobě zase cestu a říkal mi, víš, měla jsi pravdu, občas je nutné je nechat prostě jít, aby se sami zase mohli vrátit k Tobě až si to v hlavě srovnají.

prosinec 11, 2007 13:38

NČ, máš asi nějaký stihomam, : Myška

nějaké trauma, nebo co. Že by zkušenost z vlastního mládí? Jak jsi přišel na to, že se Dáša nemůže vyrovnat s tím, že dcera dospěje. Uvědom si, že holce je necelých šestnáct, to je do dospělosti pěkný kus. To, co holka provádí není dospělé chování, a chování otce dívky zrovna tak. Jejich cílem je matku (Dášu) zdeptat.
Dášo, zkus se odpoutat od dcery, najdi si koníčka - jestli to bude cvičení, pletení, pes, to je jedno. Žij svůj život, dceři se nepodbízej, a pokud přijde, zkus se udělat trochu vzácná - aby neměla dojem, že čekáš jen na ni, a aby si uvědomila, že dokážeš žít sama. Bolí to a bolet to bude, ale pokud jsi do dcery vložila dobrý základ, jednou ho ze sebe vydoluje.

prosinec 11, 2007 13:59

Jen technická k tomu osvojení tchýní : Markéta P.

Pokud to nechápu nějak jinak, tak k osvojení snad by musela dát souhlas i Dáša, ne? Že dá souhlas tatínek nic neznamená, Dáša nebyla zbavená rodičovských práv.

prosinec 11, 2007 15:12

Markéto P., jistě, : Myška

tady ani není důvod, aby si ji tchyně osvojila. To je výkřik jen k deptání Dáši. Ten její exmanžel i extchyně dobře vědí, čím ji raní, a tak jí holt v ráně otáčejí žhavým železem. A holčička přizvukuje...

prosinec 11, 2007 15:15

Můj jeden známý : carie

taky zůsta s dcerou, matka byla ta nejhorší. Dceři bylo asi 16, měla vlastní zlatou kreditku..... atd. Jenže pak se objevila osudová krasavice a bylo zle. Ona byla chudá ale šikovná, aba se s ní mohl ukazovat- to k tomu patří, bylo třeba ranec peněz. Dcera už nebyla ta nejdůležitější. Bylo to dost nechutný, Na dceu volali i policii, udajně taťku okradla. Nakonec skončila u mámy. Mám stejný pocit jako NČ, vztahy u Dáši taky nic moc. Můj ex se o syna taky nestaral, byla jsem na to sama. Ale myslím, že to byly perfektní roky. On byl ten, kdo o něco přišel.

prosinec 11, 2007 17:57

to osvojení nechápu : Alena Puntíkovaná

jakože dcera bude vlastní sestra svého rodného otce, který bude posléze patrně sám sobě dědečkem? Co je to za pitomost. Jednou je tchýně její babička a není nutno ji osvojovat, neb do rodiny patří tak jako tak. Navíc má holka vlastní rodiče, kteří se o ni starají a nejsou žádní asociálové, nebo zločinci..takže jklid, každý soud pošle babu do hvězdiček.

prosinec 12, 2007 00:16

Dáši, neboj - jedno přísloví říká "Na každou svi*i se vaří voda". Ten tvůj bývalý seladonek si nabrnkne mladici (to je takový český zvyk), a ta bude chtít majeteček hezky celej pro sebe. Za 7 tisícik : starší Dáša

prosinec 12, 2007 01:19

No, je vidět, že po takovymhle vybrečení : NČ

žádnou ženskou ani ve snu nenapadne, že by třeba chyby mohly bejt i na straně tý nešťastný a vopuštěný matky. Ani to, že je docela klidně možný, že ten, podle vás, "seladónek", měl ke svýmu odchodu sakra dobrý důvody (ne jen to "mladší masíčko", jak si strašně, a naprosto bez znalosti věci, zjednodušujete jen proto, že se vám to takhle hodí do krámu). Prostě - zlej chlap bere matičce miminko. Ale to miminko, zjevně hodně sobecký, doteď rozmazlovaný a teď rozmazlený maminkou, už má dávno svuj rozum, vidí, slyší, hodnotí, co je pro ni nejvýhodnější. A co já vim, vždyť třeba i mámě zazlívá, že svym chováním a jednáním tátu vyštvala. Já jsem u toho nebyl - nevim, ale ta holka u toho byla denně.
Jo, na trapný provokace, typu stihomamu a pod., už jsem si zvyk i od jiný "nesmírně chytrý". Nestojí mi za odpověď.

prosinec 12, 2007 06:58

taky si myslím : Alena Puntíkovaná

pokud- a vsadila bych se,že jo - si tatíček nabalí kočičku-a ona už se nějaká postará, aby si ji nabalil, tak bude napřed s dcerunkou "děsná kámoška"-ale po svatbě bude vše jinak. Ona už si pohlídá, aby penízky netekly dcerušce, ale jí. Zvlášť bude-li miminko. Pak najednou tatíček zjistí, že vlastně dceruška tolik peněz nepotřebuje - no a už to pojede. No a jestli mu kočička porodí chlapečka - tak má cerunka slovíno....Takže - zachovat klid a nechat věcem volný průběh.Čas ukáže.

prosinec 12, 2007 07:03

Ale no tak NiČí, : Eva

úplně, ale úplně každý z nás, bez výjimky (tedy i Dáša, Ty, já, ostatní diskutující), se v průběhu života nutně dopustil chyb v partnerství a výchově dětí!!! Chtěně, nechtěně, z neznalosti, velkých, malých. A všem by nám to vědomí lidského chybování mělo zůstávat živé

Co s tím v životě dále provedeme, je už na nás.
Nemyslím si, že je Dáša "světice"(ale může být a já ani nemám touhu jí nějak klasifikovat), ale jen jí tu radíme, že teď má začít makat jen na svém dalším životě, a holce nechat otevřené dveře, tak nějak doživotně. Řešit, co bylo, bude, jsou konstrukce, i když třeba pravděpodobné....to se teprve zkrátka uvidí

prosinec 12, 2007 08:24

Ale no tak Evíííí, : NČ

já neřikám přeci, že TO TAK JE! Ale bejt to může i tak, jak řikám. Nevim.
Zatimco drtivá většina příspěvků bere toho chlapa jako hajzla a přeje mu z celýho srdce jen to nejhorší, a matku bere za světici. No, a to se mi právě nějak nelíbí :-(((((((((

prosinec 12, 2007 08:40

Však mně se to taky nelíbí, : Eva

po pravdě jsem získala zhruba dojem, že všichni dospělí zúčastnění si, ve své sebestřednosti, na sebe pletou pěkný bič, ve formě "rozmachanýho fakánka", se kterým toho, budou-li nadále tak osvíceně pokračovat, v budoucnu mnoho, třeba i po právu, nesvedou. A holce tedy už vůbec neprospějí.
Chyby jsme dělali, děláme, budeme dělat a kdo se domnívá, že má od života "patent na neomylnost", tak to je vždy prů*švih, s tím je hovor, jak rozprávaka. Tam nepomůže nic

(nemyslím NČ )

Ale jsou krizové situace, kdy člověk potřebuje NADĚJI, tak nenapíšeme, že se má jít kdokoliv nejlépe utopit, protože naše, vaše, jejich chyby by neměly být "smrtelné"

prosinec 12, 2007 09:04

Jestli má nebo nemá naději, to musí vědět vona sama, : NČ

topit se taky ještě nemusí, na to je čas vždycky. Jen si nejsem jistej, že zrovna rady typu "začni štrikovat svetry, nebo začni cvičit ajrobik", jsou právě to, co chce slyšet.
Když vynechám (protože s tím jí nepomůže NIKDO) její, zcela pochopitelnou, starost o dceru, tak u ní vidim hlavně ztrátu dosavadního a jedinýho smyslu života. Štrikování ani ajrobik to nespravěj. Vona potřebuje mít pro koho žít, s kým sdílet večery a víkendy... Aspoň já to takhle vidim, že potřebuje chlapa!

prosinec 12, 2007 09:47

jsem ráda, žes mne nezklamal:):) : Eva

a asi máš i pro většinu případů pravdu. Jenom je prů*švih, když se ten chlap stane zase "jediným smyslem života", to je pak furt dokola, zklamání, deprese, a co mám dělat? další dítě- konečně chvíli smysl života, další chlap, ženská- úplně nový smysl života atd.
Žít má cenu a musí mít smysl především sám pro sebe a za sebe, ne furt čekat, že to někdo převezme a udělá za mne, naplní mi bezezbytku život, najde mi radost, zbaví mne nudy atd. Je to určitě, určitě lepší s někým, ale ne se vrhat na nějakého partnera, že nemám smysl života. Kdo by mi ho hledal, než já sama.

prosinec 12, 2007 10:18

Eví, jak sisi všimla, mám pravdu vždycky. Sám nevim, jak to dělám, ale je to tak... : NČ

No a ten smysl života???? To sem psal navopak - že vona teď s holkou ztratila svuj dosavadní jedinej smysl života.
Řek bych, že většina lidí už je tak uzpůsobená, že neradi zvostávaj sami. A když sami zvostanou, je na deprése přímo zaděláno. Píšeš: - nechci čekat, že mi chlap najde radost, zbaví mě nudy, naplní beze zbytku život... Tak to snad zase opravdu ne. Tohle by mělo v páru bejt nějak jako vzájemný. Právě proto je ale blbý, když druhej do páru chybí. A voto je to blbější pro toho, kdo donedávna měl VŽDYCKY NABLÍZKU oddanou partnerku do páru, byť by to byla vlastní dcera.

prosinec 12, 2007 10:50

To je tedy další nářez : wendy

s tím, aby se přestala trápit pro dceru ti milá zlatá nikdo bohužel fakt nepomůže, dítě je smyslem našeho života, je to člověk, kvůli kterému stojí za to se trápit, tak se holt trápíme. Chlapem to nepřetlučeš, hlavně nezačni řešit věci třeba alkoholem. Ne že bych tě z toho á priori podezřívala, ale znám taky takové konce. Asi to chce zase ten stále dokola citovaný ČAS. Holka se asi nakonec vzpamatuje, uvidíš, jen to vydržet, viď..!

prosinec 12, 2007 10:53

NČ, : wendy

mně taky synek Myšák chybí, odstěhoval se dost daleko, ale v dobrém, tak se mi to lépe snáší, a můj muž na to vůbec nemá vliv.

prosinec 12, 2007 11:12

není to dlouho, co se tu debatovalo o tom, : ivanka

že v osmnácti stejně člověk ještě není stopro dospělej a svéprávnej. Už si vzpomínám, o té dívce, co nejspíš "marodila" nějak moooc.
A tam hodně lidí uznalo, že pokud by se rodičové na to vykašlali, tak z ní nic moc nebude.
Tady ale všichni souhlasíte s tim, že patnácti - šestnáctiletá holka má plný právo chodit do čtyř na disko, mít peněz jak želez, absolutní volnost... Pochybuju, že tahle holka sedí doma a študuje, aby se připravovala na svůj budoucí život...
A když nic jinýho, tak tohle máma vidí a uvědomuje si, že táta, aby měl klid, jí šoupne prachy a babička jí zase všechno dovolí, protože je ráda, že je holka u ní.
¨
A souhlasím s tím, že na tohle trápení "ajrobik a štrykování" nezabere...
Myslim, že ani jinej chlap.

prosinec 12, 2007 11:15

Wendy, nemá přímej vliv, to teda ne : NČ

Tim mi chceš říct, že bez tvýho muže, vo samotě, s klubem bavlny a rozštrykovanym svetrem, by ti bylo uplně stejně. No když teda myslíš...

prosinec 12, 2007 11:30

Mám svého přítele a oba syny moc, moc ráda, : Eva

jsem životu vděčná, že se mi "vyskytli", ale nikdo z nich není jediným smyslem mého života a úplně bych se zděsila, kdybych já měla být pro kohokoliv z nich jediným smyslem života. Všichni "pouze" významnou měrou můj smysl života posilují.
Kdyby to mělo být jinak, tak je to k nevydržení: žádná legrace a pohoda, jen neomylná supermatka dětem a chytrá horákyně a soudkyně, výčitkářka příteli.
NiČí, ty jsi chlap, tak nemůžeš, promiň, vědět, kolik ženských tomuhle "nepřiznanému vlastnickému bludu" podléhá, a nazývá se to vznešeně "jediným smyslem života", kterému se obětují. Ale je pravda, že nás tak k tomu výchovou i dosud hodně vedou.
Žít sama s klubkem a ajrobikem by mne asi brzy zahubilo, na to mne žít moc baví.
Ale přece není smyslem tohoto pachtění v životě se jen se pomnožit a najít si partnera????

prosinec 12, 2007 13:26

možná se k tomu pojí i syndrom prázdného hnízda, : Inka

ale taky mám pocit, že jde o strach ze špatné výchovy. Ale dcera už je dost veliká, musí si to srovant sama a bohužel otec má právo jí také vychovávat. Tím, že se Vaše výchova dost rozchází v názorech, jí jen oba uškodíte. Ale dala jsi jí 16 let dobré výchovy a nějaký ten vztah mezi Vámi za tu dobu také vznikl, to se jen tak neztratí, někde to tam je, uvidíš, chce to jen vytrvat. Pokud se jí teď budeš vnucovat, když je tak ovlivněná, bude jen hůř, stáhni se do ústraní, ona se ozve sama až si to srovná, chce to velkou trpělivost, po dvacítce to mají už většinou srované v hlavě, mám s tím dobrou zkušenost. Nech jí jen dveře domu a srdíčko otevřené.

prosinec 12, 2007 13:55

Je třba se dostat nad věc : carie

Mně moc pomohlo, když syn dojížděl do Prahy na přípravku na medicínu. Jezdila jsem s ním a v Praze jsem byla kolem 7. ráno a bylo to nádhera. Nikde nikdo, prázdné Staré Město, kobliha a kafe v Mekáči, začala jsem zase fotit. Je plno bezvadných programů, vycházky s výkladem pořádá www.pis.cz , výstavy s průvodcem, knihkupectví... Úplně jiný svět. Jde chodit sama a vůbec NIKOHO NEZAJÍMÁŠ. Odpoledne výprodeje, nákupy. Hlavně si přestat kousat nehty, vytahovat svý zasluhy, to nic neřeší. Mně fakt pomohlo vypadnout.

prosinec 13, 2007 10:24

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

< Předch.		Další >

[Zpět]

Novinky

Nejčtenější