|
 Jeden rok se můj soused z protějšího domu rozhodl, že svým třem malým dětem tuto atrakci též poskytne. I domluvil se s jiným sousedem, který měl tenkrát malé děti dvě a ten si sehnal kožich a masku a šel dělat čerta. Anděla dělala dcera mé kamarádky, která měla - a dosud má - nádherné douhé vlasy.
Soused Jarda si z vyhozených trubek vyrobil nádhernou berlu, natřel ji zlatěnkou na kamna a sehnal si krásnou masku s vousama. Žena mu vyrobila z prostěradla a vánočních řetězů nádherný hábit, ale ouha! Mikulášovi chyběly kalhoty! Já jsem měla doma bílé lékařské kalhoty, které u nás zapomněla moje maminka -a ta si je kdysi koupila ve výprodeji v Karlových Varech za třicet korun. Bílé kalhoty byly OK - jenže moje maminka rozhodně neměla rozměry anorektičky... tak jsem do nich Jardu víceméně natřikrát kolem dokola zabalila a kalhoty pracně sešila (dá se říct přímo sdrátovala), aby z něj nespadly. No - a byl večer. Pánové chodili ode dveří ke dveřím, rozdávali dary a polepšovali. Ovšem s každým polepšením se jim od vděčných rodičů malých zlobilů dostalo panáčka různě ohnivé vody, a to do jedné, dvou, či více nohou. No a tato tekutina - v souladu se zákonem o zachování hmoty - musela po jistém čase taky z těla ven. A nastal problém... 
Jarda totiž během „nutkání" zjistil, že kalhoty jsou upevněny velmi kvalitně, a to tak kvalitně, že prostě nejdou sundat. A jak si tak situace vyžadovala urychlené řešení, mohli kolemjdoucí rodičové polepšených dětí (kráčející zvolna do hospody u Taterů, aby sváteční večer dooslavili) spatřit podivnou věc - Skučícího a kroutícího se svatého Mikuláše, opřeného o švestku, ze kterého čert s andělem rvali kalhoty... No, v posledním okamžiku to dopadlo dobře, Jarda se zbavil nadbytečné tekutiny a pohádkové bytosti mohly pokračovat v polepšování. Akorát vypadalo trochu komicky, když Mikuláš nabádal děti ke kázni a k němu se z obou stran tulili čert a anděl a nenápadně mu přidržovali padající kalhoty... Nakonec se nad nimi slitoval jeden z otců a nešťastnému Mikuláši daroval šle se sparťanskými motivy. Takže konec dobrý všechno dobré - ale já jsem to schytala těžce... Ne proto, že jsem ho zašila do těch kalhot, ale proto, že mou vinou!!! musel Jarda po celý zbytek večera nosit sparťanský kšandy, když přeci všichni vědí, že Jarda je - a vždycky bude - ortodoxní slávista! Tečkovaná Alena
|
