|
 Mrazík: „Už je ti teplo, děvče?" Nastěnka: „Teplo, dědečku Mrazíčku." Mrazík: „Dobrá." Nastěnka: „Teplo." Mrazík oběhne strom zezadu: „Teď už je ti teplo, milé děvče?" Nastěnka: „Teplo, Mrazíčku. Teplo, dědečku." "Zimáá, náda zatapiť...", však skuhrá (na rozdíl od rampouchovité Nastěnky) v současné alkoholické reklamě jakýsi ruský mužik.
 Zina (29. 11.) je jméno řeckého původu. je odvozeno od slova Zénais - což se překládá jako božská. Zin je u nás velice málo - skoro žádné. Ale v Rusku, kde se dávala jména podle řecko-katolického kalendáře, je to jméno celkem frekventované. Hojně se tam dává i Zinaida, což je jiná forma téhož jména. Také se tvar Zina, Zinka používá jako zkrácená forma jiných jmen – dříve se tak říkalo Aloisiím, Teresiím… Prostě Lojzičky, Lojzinky, Rézinky… Milé Ziny, nedělejte si hlavu z toho, že je vás málo. Nezáleží na množství, ale na kvalitě. Tak si svůj svátek kvalitně oslavte, k čemuž vám všem přejeme jen to nejlepší.
Ondřej (30. 11.) Toto jméno jsme už probírali u příležitosti Andreje. Takže pouze stručně. Ondřej je původu řeckého a původně je jméno odvozeno od slova Andros - což znamená muž. Andreas je tedy mužný, mužský. (Známé je slovo polyandrie (mnohomužství) - což je opakem polygamie (mnohoženství) - no v naší kultuře jsme radši zůstali při jednom partnerovi (či partnerce), kterého je kolikrát i tak až až. Ale jiná země, jiné mravy – že. Ještě připomeňme,že svatoondřejská noc má zázračnou moc. Mají se dít zázraky, ale moc s nimi nepočítejte - radši si kupte los, nebo si vsaďte, máte to jistější. Ondřej je jméno oblíbené naprosto všude, za všechny jmenujme třeba spisovatele Ondřeje Neffa, herce Ondřeje Vetchého, Ondřeje Suchého, spisovatele, divadelníka a moderátora. A last but not least - duchovního otce miláčka všech dětí po mnoho generací - tedy Ferdy Mravence -spisovatele a malíře Ondřeje Sekoru.Takže - všechno nejlepší - a sem tam nějaký ten zázrak.
Iva (1. 12.) - zde se názory jazykologů různí. Někteří tvrdí, že jde o ženskou formu jména Yvo (nebo Ivo) - které je keltského původu a znamená "tisový luk". Jiné se přiklánějí k tomu, že jde pouze o zkrácené jméno Ivana, nebo Ivanka, které je ženskou formou jména Ivan. To jméno není ruské - jak již jsme si zde při jiné příležitosti řekli, ale jde o staroslovanský přepis latinského jména Ioanus - tedy Jan, které je překladem hebrejského jména Jochanán a znamená dar boží. Ivana a vlastně i Iva jsou vlastně "sestřičky" jména Jana. At už je to jak chce, je to jméno hezké a u nás velice oblíbené. V současné době jich u nás žije přes šestadvacet tisíc. Slavných dívek a žen jménem Iva je opravdu hodně. Za všechny jmenujme vynikající českou herečku Ivu Janžurovou. Jí i všem ostatním Ivám přejeme všechno nejlepší a hodně zdraví – a to nejen v sobotu večer a v neděli ráno.
Blanka (2. l2.) má skutečně krásné jméno latinského původu a k nám se dostalo přes španělštinu. Znamená "bílá, běloskvoucí, bělostná". Jeho obdobou jsou jména Běla, nebo Albína. Toto jméno se hodně dávalo mladým šlechtičnám (které samosebou později zestárly). I v našich dějinách jednu Blanku máme – vzpomeňte na Blanche de Valois - první ženu a velikou lásku Otce naší vlasti, krále Karla IV. Blanka je moc hezké jméno. Jen u nás je jich skoro třicet čtyři tisíce.Za všechny jmenujme českou herečku s krásným hlasem Blanku Bohdanovou a světově proslulou módní návrhářku Blanku Matragi, jejíž princeznovské šaty jsou tak krásné, že "uchvacují" ženy po celé světě. Blanka se též jmenovala maminka zpěvačky Lenky Filipové - která byla kdysi moje paní učitelka, ale už bohužel není mezi námi.
Svatoslav (3. 12.) je nepopiratelně slovanského původu. Označuje někoho, kdo se proslavil svou dobrotou či svatostí (případně nebo obojím). Jak už to tak v životě chodí, Jméno Svatoslav nejvíce proslavil ruský kníže z rodu Rurikovců, který ovšem byl všecko, jenom ne svatý. Dobrotivý už vůbec ne. Ba právě naopak. Byl to neuvěřitelně krutý, arogantní a bezohledný válečník, který – když už s někým bojoval, tak ho taky porazil. Tedy, ne vždycky. Chlapec zdědil bohatou silnou zemi, a bylo mu to málo.Tak přepadal své sousedy a bojoval s kdekým. Dokonce se mu podařilo rozvrátit chazarský chanát a otevřít tak Rusku volnou cestu do Asie. Ale na každého dojde. Jednou se Svatoslav rozkmotřil s byzantským císařem Nikéforosem II. a vytáhl proti němu do boje. To ale neměl dělat, nebyl byl na hlavu poražen. Nu a pak už se mu nikdy nedařilo. Bitvu v roce 971 prohrál a následně v roce 972 zemřel. Ale ne každý Svatoslav byl zlosyn, připomeňme si jednoho moc hodného a také velkého přítele naší vlasti, a to klavíristy a varhaníka a vůbec velkého a světoznámého hudebníka - Svjatoslava Richtěra.
Barbora (4. 12.) je dnes velmi moderní jméno a jmenuje se tak hodně holčiček, paní, slečen i babiček, Je řeckého původu a znamená barbarka (tedy cizinka, mluvící nesrozumitelnou řečí, která Řekům zněla jako "brr bar bar bar"- čili jako brblání, nebo drmolení. (Tak nějak podobně přišli ke svému slovanskému jménu Němci, kteří jen gestikulovali, nebo vyráželi - pro Slovany nesrozumitelné - skřeky, jakoby byli němí - tedy němci). V přeneseném slova smyslu byla pak Barbora či Barbara ženou, která stále brblala, mluvila, prostě pokoje od ní nebylo… Ta svatá byla zvolena patronkou horníků, pokrývačů, zedníků, slévačů, zvonů, kovářů, kameníků, hrobníků, kloboučníků, kuchařů, zajatců, dělostřelců, věží a konečně i mladých děvčat. TAK!!! a teď jsme u toho nejdůležitějšího!! Milá děvčata - chcete-li se vdát, a to do roka, uřízněte si dneska pár větviček třešně,višně - nebo v nejhorším jabloně (nejlepší je ale třešeň). Když je večer dáte do vody a ony vám na Štědrý den vykvetou, tak se do roka vdáte. Ale bacha!!! ne, že je mlasknete do vázy a vykašlete se na ně a na Štědrý den se nacpány cukrovím půjdete podívat - nic takového! Pěkně je dejte do vázičky, nedávejte je moc do sucha, nebo tepla - ale na světlo a spíše chladněji. Slavných Bár je "něurékom!, jak říkají bratři slováci. Naší nejslavnější Barunkou je pak Barbora, rozená Panklová, provdaná Němcová - uměleckým jménem Božena Němcová. Musela být fakt dobrá - speciálně v naší zemi se to pozná podle toho, že dotyčný zemře mladý, chudý a prakticky hlady.
Jitka (5. 12.) Toto hezké a mazlivé jméno zní úžasně slovansky, ale přesto je původu hebrejského. Původně znělo Judith - tedy žena či dívka, pocházející z Judeje. Pocházelo odtamtud zřejmě hodně hezkejch holek, protože jméno se velice rozšířilo. K nám dorazilo přes Německo, kde znělo Jutte, či Juta, nebo také Guta - což je vlastně zkrácenina jména Judity. Jelikož byl Alois Jirásek (a jeho Staré pověsti české) všem školním dítkám předepsán jako povinná četba, a to již po mnoho generací, naprosto všichni známe příběh o Břetislavovi a Jitce. Jednalo se o knížete Břetislava (nemanželského syna knížete Oldřicha a vdané pradlenky Boženky… jo, Přemyslovci, to byli frajeři, nějaké sňatky je nezajímaly, děti byly jednou jejich, ať už manželské, nebo nemanželské). Nu a Jutta - tedy Jitka - byla dcerou bavorského markraběte Jindřicha. Tedy pro českého panovníka partie jak hrom. Takže dívku unesl z kláštera ve Schweinfurtu, následně mocným mávnutím meče přeťal řetězy padacího mostu a s dívkou na svém koni z kláštera ujel…. Je pak jasno, že se s ní poté oženit „musel“!!! Což bylo přesně to, co chtěl, a co se v podstatě v podobných případech (a hlavně na truc rodičům) dělalo….
Pidřich
|
A přeji ti moc krásný den 
