Nevím, jestli vůbec existuje domácnost, ve které by chyběla kuchařka. Tedy, pochopitelně ne žena u sporáku, myslím knížku receptů. Dokonce jsem přesvědčena,  že i tam, kde "na vaření moc nejsou", bývá rozličných kuchařek povícero.

     Schovávají se útržky receptů z časopisů, kopírují ty z internetu a dost možná, že máte i sešitky s ručně psanými návody, v nichž jsou maminkou či ještě babičkou zaznamenány rodinné relikvie - vaše nejmlsnější recepty... Ovšem - ještě jsem se nesetkala s knížkou, ve které by bylo opravdu detailně vysvětleno, JAK NA TO, jak si poradit, když např. nemáte žádnou dobrou duši - rádkyni - na dosah.

     Díky kuchařce, kterou vám chci nyní představit,  se i „dívky vařícím kumštem" nezasažené mohou stát milovanými - však ne nadarmo se říká, že „láska prochází žaludkem".  

Ostatně - Jana Zatloukalová, autorka vtipně podané a vskutku návodné KUCHAŘKY PRO DCERU, to sama zdůvodňuje:

     „Už si ani pořádně nevzpomínám, které jídlo bylo na repertoáru při mé samostatné kuchařské premiéře. Stála jsem v kuchyni s masem v ruce, s dost nepoužívaným sporákem před sebou a hladovým chlapem za zády. Byl to můj první opravdový kousek krásného masa a já jsem vůbec neměla představu, jak ho mám nakrájet, natož jakým způsobem uvařit.

     Předtím jsem hledala radu v jediné knížce o vaření, kterou jsem měla po ruce. Smály se z ní na mě obráz­ky náramných jídel - jenomže při bližším průzkumu jsem okamžitě zjistila, že recepty jsou pro mne, bez­branného kuchařského začátečníka, naprosto nepoužitelné. Ve všech se předpokládala znalost kuchař­ských základů, tedy toho, co si dříve každá dívka osvojila ještě doma. Ačkoli je tato doba dávno pryč, tahle knížka přiměla mne, poměrně uspokojivě se chovající dceru, připadat si jako rebelka. Jsem snad jediná, kdo se neúčastnil dění u mámy v kuchyni? U každého receptu jsem se zarazila u slov „... a duste, dokud není maso měkké", „...upečte dozlatova," či „...vařte do změknutí." Jenomže při jaké teplotě a jak dlouho se má maso vařit, natož jak mám poznat, že je hotovo, o tom knížka podivně mlčela.

     Tento nerovný souboj pochopitelně nedopadl v můj prospěch. Po několika dalších, podobně skončivších experimentech, mě tohle tápání ale přestalo bavit (toho zmiňovaného chlapa ještě dřív). A tak ve mně vzplálo odhodlání přijít na to, jak to v kuchyni vlastně funguje."

     A tak se pro autorku posléze vaření stalo koníčkem a za množstvím kuchyňských experimentů se stále častěji začaly objevovat úspěchy; na  trnitou cestu, která k nim vedla, ale nezapomněla. Když její prvorozená dcerka těžce onemocněla a musela dlouhodobě ležet  v nemocnici, Jana využila času, který tam trávila s ní, a začala pro ni sepisovat kuchařku, aby ji podobných problémů ve vzdálené  budoucnosti uchránila. Malá Lucinka nakonec svůj boj prohrála, ale Jana kuchařku dokončila.

     Z knížky původně určené jen její dceři, udělala kamarádku pro všechny  dívky, které, stejně jako kdysi ona, prošly kuchyní svých matek takřka nepoznamenány. Obsahuje 185 vyzkoušených receptů, které jsou tak návodné, že opravdu nehrozí, aby novopečená kuchařinka neuspěla... 

A nyní velký pozor, kudlanky a kudlánci!

VYPISUJI SOUTĚŽ:

vyhrajte tuto báječnou kuchařku

jako dárek

od nakladatelství Smart Press

napište příhodu (vzpomínku)

ze začátků svého kuchaření.

Tři

nejzajímavější či nejvtipnější

budou vybrány

a jejich autorky/autoři odměněni.

Ostatně -

podívejte se, co vás všechno v oné kuchařce

čeká... 

Knížka „Kuchařka pro dceru" 

v nejbližších dnech vychází

ve vydavatelství SmartPress s.r.o.,

telefonické objednávky na tel: 608 265 336,

objednávky a ukázky z knih jsou možné také přes

www.smartpress.cz.

Komentáře (55)

Zobrazit/Skrýt komentáře tuhle kuchařku mám : Alena Puntíčkovaná ne přímo tohle vydání, ale sešitovou úpravu. Máma mi ji kdysi koupila, když mi bylo asi dvacet. Jsou tam úžasné recepty, mnohé jsempřevzalam do repertoáru. listopad 29, 2007 13:53 hahaha - koukám, že se nezapřeš.... : ivanka Když ti bylo dvacet, tak ta autorka ještě nebyla na světě Nojo, ale vono není nic, co bys neznala, nečetla, neměla... Jinak souhlas, dívala jsem se, recepty tam jsou fakt suprový. Tohle bude určitě báječnej dárek. listopad 29, 2007 13:58 no kdysi fakt vyšla knížka - : Alena Puntíčkovaná vydávalo to nakladatelství "práce" a jmenovalo se to "kuchařka pro dceru" - asi to napsala autorčina matka. Musím to najít..určitě to mám doma.Byl to takový sešit s barevnými obrázky, tyhle sešity tam vycházely léta, vždycky po měsíci.Jinak je logický, že za šedesát let se dovíš a přečteš daleko víc věcí než za dvacet. Ale všecko zdaleka nemám - třeba myčku na nádobí.A taky dosud nemám vnoučata. A prachy taky ne...jo toho co nemám jsou pořád ještě mraky.Ale tu kuchařku musím vyhrabat.Byl tam senzační cibulovej koláč.Jednou jsem dostala od někoho bedýnku cibule, která se musela okamžitě a střelhbitě zpracovat. A tak jsem objevila tenhle cibulový koláč. Nic tak dobrého jsem v životě nejedla. Ale už jsem ho pak nikdy neudělala, protože jsem už nikdy neměla doma tolik cibule najednou.A je tam taky recept na penízky z rakvičkového těsta. Sušila jsem to přes noc na akumulačkách - dělá se to jen ze žloutků a moučkového cukru a musí se to šíleně pomalu péct.Ale nemá to pak chybu.Děti se tím cpaly jak nezavřený. listopad 29, 2007 14:17 jééééé, super, tak sem s tim receptem :-) : ivanka listopad 29, 2007 14:43 slibuju, že se pohrabu v zásobách : Alena Puntíčkovaná mám celou velkou skříň nacpanou kuchařkama a receptama, časopisama a pod. v různých jazycích - ale mám na to víkend tak dám vědět. listopad 29, 2007 14:50 jééééééééé - ten gulášek.... : dess http://www.smartpress.cz/data/knihy/sp_ukazka_309.pdf - to je nádhera, dnes na něj nakoupím. Tedy, sbíhaj se mi všechny chutě... listopad 29, 2007 15:04 Souhlas, : Jitka sešitovou Kuchařku pro dceru doma taky mám, zřejmě stejnou jako má Alena. Tohle je ale doopravdická kuchařka, kde toho bude asi mnohem víc. Škoda, že nemám dceru a snacha vaří líp než já! listopad 29, 2007 15:09 Já když jsem se vdala : Zdena a taky nepoznamenaná kuchyní matky, jsem na Jednotě, kde jsem do té doby pracovala, dostala normy teplé a studené kuchyně, abych byla v obraze. Jenže tam byly recepty na desítky porcí, takže jsem počítala a počítala, občas se přepočítala a podle toho jídlo vypadalo. Nakonec se mě ujal šéfkuchař naší závodní jídelny a tak jsem se pomalu ale jistě propracovala na uznávanou kuchtu. listopad 29, 2007 15:13 Teď mě napadlo, : Jitka že ten sešit se možná nejmenuje Kuchařka pro dceru, ale Recepty pro dceru, ale to není tak podstatný. Těch sešitů mám doma taky víc. listopad 29, 2007 15:19 Taky jsem byla : Pavla kuchyňsky neposkvrněná, ale jako knihkupec jsem byla "u pramene" a koupila si Kuchařku pro začátečníky. Manžel coby pokusný králík vydržel dodnes, tak to snad tak strašný nebylo listopad 29, 2007 15:27 uááá : Kamila 600 za kuchařku??? To musim vyplodit příběh příběhů, tohle si fakt nemůžu dovolit koupit listopad 29, 2007 16:03 máš pravdu Jitko : Alena Puntíčkovaná umenovalo se to recepty pro dceru. Kuchařku pro začátečníky jsem koupila svým synům, když jim bylo tak čtrnáct.V té dobbě jsem svou první kuchařku (Vilém Vrabec) dostala já. Fakt je, že oba kluci vaří bezvadně - ale úplně jinak než já..... listopad 29, 2007 16:07 Alena Puntíčkovaná : Eva to já jsem tak osvícená nebyla, mne nenapadlo synům koupit kuchařku, ale u staršího mne zachránil Maďar, se kterým bydlel dost dlouho na koleji a od té doby občas skvěle uvaří výhradně podle labuznik.com listopad 29, 2007 16:20 no já to myslela tak, : Alena Puntíčkovaná že se jim může stát, že zůstanou na světě - třeba - úplně sami, nebo pro případ, že by jim zůstaly na krku jejich děti - nebo děti někoho jiného, nebo kdyby se oni museli o někoho postarat - tak, aby uměli základní věci, jako uklidit, vyprat, uvařit a tak. Netušila jsem, že tím přispívám k tomu, že v sedmatřicíti ještě nejsou ženatý a nemají děti. listopad 29, 2007 16:26 dnes se budu hooodně soustředit, : dess vzpomínat na všechny průšvihy i úspěchy... To by v tom byl čert :-)))))) listopad 29, 2007 16:31 Alenko, : Eva myslela jsi to perfektně, tomu úplně rozumím, já je taky trochu připravila v rámci sebeobsluhy (ovšem s výraznou pomocí Maďarů Ovšem ten Tvůj dovětek mne, velmi vlídně, dostal Já je mám jen mladší listopad 29, 2007 16:37 no tak, dyk máš koťata... : králíček k čemu vnoučata, ty zloběj, máš haldu furt novejch koťat... listopad 29, 2007 16:39 Ahaaa, Alenko, : Ceskymo ja synka taky naucila vsechno sebeobsluhovani - a uz je mu tricet a taky je porad svobodnej, bezdetnej... ja jenom furt nevedela proc? Ale vari dobre! listopad 29, 2007 17:41 mam 2 vesele kratke pribehy : mura 1/ kdyz mi bylo asi 10, dostala jsem za ukol uvarit brambory - jakozto prilohu k obedu. inu, nakrabala, umyla, nakrajela, nasypala do hrnce a zapalila plyn. ze se brambory vari ve vode a ze to NEVIM jsem mela na taliri dalsich 20 let 2/ jeden z mych chlapecku (ve veku cca 13 let) rad varil a pekl, casto me doma privitala babovka, kolac ci mazanec. proste si aktivne vzal kucharku, nalistoval recept a neco zplodil. ovsem ma jeden zasadni problem - obcas nevi, co cte. napriklad na tabuli ja napsano amerika a chlapec pise o africe. a tak si precetl 1 a 1/2 lzice oleje a nalil 12 lzic. olej z toho tekl i po upeceni. listopad 29, 2007 20:06 mně učila od malička : alena.tečkovaná vařit babička. Ona sama byla poloviční sirotek (umřela jí maminka a měla macechu) a musela jít - když jí bylo 14 let- do Vídně sloužit. Tenkrát to bylo Rakousko-Uhersko. Ale já to dělala ráda,ařit a pomáhat při vaření mě bavilo - ale proto, že recept na lečo. Papriky sice byly sporadicky, ale lidi je nekupovali, neb nevěděli, co s nimi.Děda je kupoval po kilech a dělal nám kotle leča. Já to milovala (a miluji dodnes) a považovala jsem lečo za české národní jídlo. listopad 29, 2007 20:14 kus mi vypadl : alena.tečkovaná Můj děda sloužil za první světové váky nějaký čas v Kečkemétu v maďarsku a odtud si přinesl recept na lečo.papriky byly sice sporadicky...atd. omlouvám se. Mám mizernou klávesnici listopad 29, 2007 20:17 No, to jsme tedy téměř příbuzné, : Eva protože jak Váš děda, tak můj syn vděčí za své kulinářské perly Maďarům listopad 29, 2007 20:25 králičku - listopad 29, 2007 16:39 : deli napadlo mě přesně to samý. Tím se mnohý vysvětluje listopad 29, 2007 23:54 hele Aleno : Adéla to máš určitě i Kuchařku naší vesnice a Kuchařku velkýho města, fakt se zdá, že máš prakticky všechno listopad 29, 2007 23:58 jé, já sem maniak na kuchařky - : Lenka P. Mám i Kuchařkou vždy a všude, Vaříme s humorem, Vaření podle horoskopu, Vař a žij blaze... jo, kuchařky, to je moje. Tyhle vyšly v nakladatelství Práce nějak v sedmdesátých létech. Ale pravda je, že nebyly takhle pěkný, jako ta, co je tu prezentovaná. Jen bych měla připomínku: co kdyby se ke každé kuchařce ještě daly sehnat "slevenky", že třeba by se dalo koupit maso se slevou... Nebo tak nějak... Co vy na to? Ale to už tu taky bylo, žejo. listopad 30, 2007 00:10 Adélo, ty dvě mám taky, : králíček jo, ty sou prima. A taky mám to Vaření podle horoskopu. listopad 30, 2007 00:23 kuchřku naší vesnice nemám : alena.tečkovaná ani tu drhou, jinak mám kdeco,mám vaření podle horoskopu, pak recepty slavných recety opsané ze slavných knížekm třeba detektivek a tak, Sandtnerku po nší mámě...sbírala jsem to léta, mělA BYCH SI ZASEUDĚLAT ČAS A PROBRAT TO. listopad 30, 2007 01:17 Kuchařských knih mám v knihovně asi tak na rozpažení, : mamča od té "babičkovské", kde každý recept začíná : Porozhlédneme se po dvorku, která slepice nám zrovna kvoká...apod. až po "Muž v zástěře" od Achile Gregora. Jenže jsem povahy poněkud rozevláté a nebaví mě striktně dodržovat nějaké recepty. Nejradši vařím a peču podle fantazie, nebo podle momentálních zásob. Je pravda, že i dnes občas se svojí fantazií vyrobím něco obtížně poživatelného, ale už jsme přišli v životě o víc, než o kastról žvance. listopad 30, 2007 08:39 Tak jsem na tu kuchařku koukla, : Myška je pěkná, ale mě kuchařky moc neberou. Podle receptu dělám v podstatě jen cukroví (kvůli množství a váze ingrediencí, protože si je nepamatuji), a jiná jídla velmi velmi sporadicky. Jinak vařím z paměti, a nechávám se spíš recepty inspirovat. listopad 30, 2007 08:41 Já bych teda měla eminentní zájem o ten cibulový koláč. : wendy Cibule je super. Když mám průduškový kašel, svařuju si ji s jablkem. Jednou z nejoblíbenějších polévek je u nás cibbulačka. Sušíme ji a přidáváme kam se dá. (Teď naposled jsme jí dávaly pod hovězí plátky, společně s olejovým nálevem ze sušených rajčat - mana nebeská). Dávám jí zlatavou do jíšky do polévek, pod volská oka...jen do kafe ji ještě nedáváme. U nás v Kohoutově peče pekař cibulové rohlíky - ty jsou první pryč. Cibule je prostě fenomen. Děkuji za recept předem i zadem. listopad 30, 2007 08:47 Wendy, : Pavla máš na mysli Kouhotov v Podkrkonoší? Jestli jo tak o tom mi ani nemluv. Tam měla moje babička chalupu a prodala ji. Před dvěma lety jsme se na ni jeli s tátou podívat, protože tam s mámou kdysi jezdívali. No a taková chalupa, to je můj nesplnitelný sen a úchylka. Když už ji nemám, tak si je aspoň vyšívám a teď jsem si koupila záclony, na kterých chalupy jsou. Někdo sbírá slony, obaly od čokolád nebo pivní tácky a já ujíždím na chalupách. Ale ten Kohoutov ten mě fakt žere. listopad 30, 2007 09:46 Jo a cibuli, : Pavla tak tu nesnáším. Od dětství. Jediný co dobrovolně pozřu je cibulová šťáva, když mám kašel... Pochopitelně ji při vaření používám, ale jak ji vidím na talíři, tak šup na okraj. (stydícník) listopad 30, 2007 09:48 wendy vydrž : Alena Puntíčkovaná teď jsem v práci, bude víkend, tak hačnu hrabat. Já totiž po dlouhá léta kuchařky sbírám a nejen je, mám balíky různých sešitů a časopisů tu i cizozemských, několikery tlusté desky s recepty - a už jsem v tom dlouho nebyla. Ale tento víked si čas udělám a ten sešit najdu. Jsou tam taky ty žloutkový penízky,já je treba ještě namáčela z poloviny do čoko-polevy a měla jsem neotřelé a snadné vánoční cukroví, jaký neměl nikdo. listopad 30, 2007 10:00 Neotřelé a snadné... : wendy že bychom dostali pod stromeček i ty ..? listopad 30, 2007 10:15 Pavlo, jsi u nás návštěvou vítána - je to TEN Kohoutov : wendy ale až zjara nebo v létě, my tam přes zimu nejezdíme. Nelyžujeme, tak jen parkrát přijedeme zkontrolovat stav, vyvětrat, projít se po lese, k sousedům na kafíčko zaskočit a šup domů. Kde vy jste ji měli ? My sídlíme v Horním Kohoutově, na tom konci s 10 chalupama. listopad 30, 2007 10:19 Našla jsem recept : Jitka na žloutkové penízky, snad to jsou ty, co pekla Alena. Není to ode mne, ale z internetu. Žloutkové penízky 2 žloutky, 100 - 120 g přesátého moučkového cukru Žloutky a cukr třeme do husté pěny. Na plech vyložený pečícím papírem děláme lžičkou malé hromádky, které se roztečou na placičky. Pečeme při 100 °C (horkovzdušná trouba 80 °C) až oschnou a jdou odlepit od papíru. Po upečení můžeme povrch pocákat nepravidelně čokoládou. Před podáváním slepujeme nejlépe šlehačkou, necháme asi hodinu rozležet a podáváme. Mají chuť jako rakvičky. Poznámka: slepovat se nemusí stačí pocákat čokoládou listopad 30, 2007 10:26 tak a jdu nakoupit - : králíček Ta utopená buchta zní docela dobře, skoro nic na to nepotřebuju, a vypadá to velice velmi zajímavě... to musím zkusit: http://www.smartpress.cz/data/knihy/sp_ukazka_308.pdf návod dobrej - napíšu, jak se mi to povedlo listopad 30, 2007 10:27 No to snad ne, : Pavla zrovna tam, na horním konci. Je to bílá chalupa, ve štítu má panenku Marii (myslím) za ni je rybníček a pak už jen les. Pod chalupou teče potůček a za ním je ovocná zahrada (Co mi to ta babička provedla, ach jo.) Myslím, že to teď mají nějací Pražáci, ale jsou snad už několikátí majitelé. Paní z vedlejší chalupy si naší tetku, po které to babička zdědila ještě pamatovala. Ono to bylo tenkrát těžký a asi by chalupa spadla, byla šedesátá léta, volný jenom neděle a auto nebylo. Nevyplatilo se jim tam jezdit. Ale mrzí mě to dost, ale co nadělám, člověk nemůže mít všechno. Jo a kus dál byl (teda je) statek - tam byli (myslím, že ta paní od vedle, říkala, že snad pořád jsou) Rajčincovi, táta vzpomíná jak tam chodili, tuším, pro mléko. listopad 30, 2007 10:36 jémine, kuchařky :) : bb Kuchařku naší vesnice mám taky, zdědila jsem ji kdysi po tchýni a učila se z ní českou klasiku. Po babičce mám Českou kuchařku Juliany A. Fialové, Sandtnerku dostala ségra, tak jsem si teď koupila nové vydání Sandtnerové. Českou biokuchařku, 7 knížeček Zapálené kuchařky - "Což takhle dát si..." (špenát, fazole, švestky, fenykl, atd...) Jugoslávskou kuchařku, Drůbež a drůbeží pochoutky, Brambory, Houby, Ryby, Pečeme na svatby a slavnosti, aj. aj... Kdysi jsem koupila kdejaký kuchařský receptový časák, už mám slušnou sbírku a občas se nechám inspirovat. Zařekla jsem se, že už žádnou kuchařku ani časopis s recepty, ale když začaly vycházet Delikatesy, neodolala jsem, a nové Sandtnerce taky ne. Zbožňuju kuchařky s fotkami, čím víc fotek, tím líp. Kolikrát si jen přečtu název jídla, prohlídnu fotku, a to mi stačí, jedu pak podle svého - i když to občas dopadne asi jinak než autor receptu zamýšlel ) Podle Čínské kuchyně jsem se naučila delikatesního kapra Liu, a ta sláva, když se i u nás dal koupit naložená zázvor ! Jo, kuchařky, to je počteníčko. A už mám hlad a jdu šmejdit do lednice. listopad 30, 2007 10:52 Daní - Kudlanko, když už jsme zase u toho žrádla, : Míša šíša jsi stále ještě spokojená s domácí pekárnou? Pečeš - pečeš? listopad 30, 2007 11:09 jé, holky, no - já si zrovna říkala, že musím napsat : d@niela zprávu - reportáž - horror - "kriminální policie hlásí:..." jo, napísám :-) peču pečuuuu listopad 30, 2007 13:09 to je ono : Alena Puntíčkovaná ty žloutkové penízky-ale bacha péci pomalu ve skoro studené troubě. Já to přes noc sušila na akumulačkách. Dobrej je pod to pečící papírl. Je to super- s tou čkoládou to nemá chybu listopad 30, 2007 13:19 PAvlo, tu bude u našeho rybníka, Rabiše, jo : wendy jsme kousek dál, tohle je bokem, my jsme u silnice, zeptám se na jméno těch sousedů u starousedlíků... Dnes už končím, ahojte všici ! listopad 30, 2007 13:24 Dky ze recepis, Jitko : wendy miluju jednoduché recepty. listopad 30, 2007 13:25 Ze všech kuchařek mě nejvíce vzrušuje Nigella. : strejda Já vím, že svíčkovou s brusinkami a s moravským knedlíkem asi neumí, nevím, ale je to baba... Ten její šmrnc..., úsměv..., raději mlčím. Také mi dcera přivezla kuchařku od Jamese Olivera, když jsem ho sledoval v TV, ale to je takový blázínek... I když - umí a má stejný talent pro netradiční experimentování jako já. Ale Nigella... listopad 30, 2007 13:41 Tak na tu reportáž se těším :) : Míša šíša Už jsem nanesla Ježíškovi přání, že by mohla být pekárna pod stromečkem, ale tvářil se nějak divně, tak nevím, jak to dopadne listopad 30, 2007 15:12 speciální chuťovčička pro strejdu: : ivanka listopad 30, 2007 20:46 Ivanko, dík. Ano, to je ona. Virtuálně ji miluju. :-)) : strejda Je tu však jeden problém - ona o tom neví. U ní by musela určitě, na beton i na 100%, procházet láska žaludkem. prosinec 01, 2007 17:44 Kluci v akci : Jitka jsou taky dobrý, když na ně v televizi náhodou narazím, moc se mi líbí. Kluci jsou šikovný a vtipný. Žádní krasavci to nejsou, ale tím líp, alespoň se člověk soustředí na vaření - jejich. prosinec 03, 2007 08:18 Jitko, oni krasavci být nemusí, : wendy stačí když jsou vtipní, inteligentní, šikovní a může na ně být i spoleh. To jen chlapi vyžadují, že ženská musí být i krásná. Nigella to splňuje. Už jsme o podobném problému taky psali - taková Špinarová nikdy nemůže být i přes svůj skvostný hlas Zlatou slavicí, není krásná... ale zpět k vaření. Dneska máme divokou nádivku. Tak. prosinec 03, 2007 10:17 No Wendy : NČ Sice souhlas s příšerou Špinarovou, ale to už je pak NAPROSTO MIMO LICKÝ CHÁPANÍ, jak se mohl vlóni Slavicí stát takovej vodpudivej babochlap - Langerová :-(((((((((((( prosinec 03, 2007 10:43 To jsou věci, viď ? : wendy Ona není přímo šeredná, ale jak se upravuje! - no a pak jsem se dočetla, že je nejen tvrdá rockerka, ale i lesba. Tak to mnohé vysvětluje. No a ty hlasy konkr. pro ni - do hlasování se zřejmě dali mlaďáci, kteří volili alternativu k Vondráčkovo-Bartošovým. prosinec 03, 2007 11:13 Aleno Tečkovaná - Puntíčkovaná, : Myška co ten slíbený recept na cibulový koláč? Prosím, prosím, dej ho sem, chci ho vyzkoušet... prosinec 04, 2007 09:57 jj, : deli o kráse to nejni ani v životě ani v tý kuchyni. Když jsem poprvé viděla Jamie Olivera, tak jsem si řekla: "No to je zase týpek". Jenže pak se rozjel a já zapomněla zavřít pusu... Teda já ji zavřela, ale až ve chvíli kdy mi došlo, že se při tom jeho vaření chechtám a dokonce se u mě začíná projevovat Pavlovův reflex... prosinec 04, 2007 20:57 tak už taky soutěžím : s.tin ta kuchařka mně láká čím dál tím víc... prosinec 05, 2007 07:55

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment