Bílo je kolem, bílo... Jak je u vás? Zdalipak se probouzíte do tmy a sněhové krásy? Nebo je "tam u vás" jinak? Napište... Rozhodně ke dnům druhé půle jedenáctého měsíce chladné dny i noci patří spíš, než ty, které asi obklopují naše kamarádky například v krajinách "dalekého amerického Západu". Stejně neuvěřitelné jsou pro Středoevropany i Vánoce novozélandské...
Cecílie (22. 11.) má starobylé jméno, pocházející z latiny. Jeho základem je slov Caecus - což znamená slepý, nebo krátkozraký, prostě člověk, který špatně vidí, nebo nevidí vůbec. Italsky se toto slovo řeke cecco (čti čeko) - což znamená nejen tedy slepý, nebo špatně vidící, ale i Čech... (jak příznačné!). Nicméně kdysi existovala žena jménem Cecílie, která se narodila v římské patricijské rodině Cecilů, a už jako malá tíhla ke křesťanské víře. Bylo to v dobách, kdy se křesťani předhazovali lvům k pobavení davu. Když dívka dospěla, provdali ji za pohanského chlapce Valeriána. On ji velice miloval a tak nedalo Cecílii moc práce přesvědčit svého ženicha, aby se nechal pokřtít i on. Když se pak Valerián vracel ze křtu, uviděl stát vedle své ženy anděla, který jí podával růže. Tento zážitek ho ovlivnil natolik, že se stal jedním z nejhorlivějších křesťanů a obrátil na víru i svého bratra Tiburtia. Ale byla to doba zlá a tak Valerián i jeho bratr Tiburtius byli nakonec lapeni a sťati. Při zabavování jejich majetku narazili vojáci na Cecílii, která se jim neohroženě postavila do cesty a ke své víře se přiznala. Což ovšem rozzuřilo prefekta Amalchia, který celou akci řídil a dal mladou ženu hned v jejím domě vsadit do vroucí vody.Tak ji předal katovi, ale ani tomu se nepodařilo Cecílii zabít. ´Sekl co ní celkem třikrát a pak toho - z pověrčivosti - raději nechal. Cecílie pak zemřela sama, ve svém domě osamocená a zraněná. Cecílie musela být velmi umělecky založená, neb se stala patronkou hudby, hudebníků, chrámové hudby, pěvců, varhaníků, varhanářů a básníků. Ve světě je toto jméno dost oblíbeno, u nás tomu tak není. Ale jedno je jisté: známá je panna Cecilka, pravá ruka faráře v Hošticích, jihočeské vísce proslavené ve filmech ZdeňkaTrošky...Jo - slunce, seno......ach, kdeže jim je konec! Klement (23. 11.) či Kliment. Toto jméno pochází z latiny a znamená mírný, milostivý, laskavý, neb vlídný... No nevím.. ten Kléma, který mě vliv na naše dějiny, takový rozhodně nebyl. Nicméně existoval svatý Klement, či Kliment, který jednoho dne uslyšel kázání apoštola Barnabáše, které mu otevřelo oči. Stal se z něj přesvědčený křesťan a počínal si tak dobře, že dotáhl až na papeže. (Jistá paralela ale stejně je, co?) Ovšem ten původní Klement byl následně poslán do vyhnanství a pracoval v mramorových dolech. Dělníci, co tam dřeli, trpěli nesmírnou žízní. Klement si jednou všiml jehněte, které na jednom místě hrabalo kopýtkem. Začal tam kopat a ze země vytryskl velký pramen vody.To rozzuřil dozorce a nechali ho napřed uvěznit a posléze hodit do moře přivázaného ke kotvě. Jeho přátelé pak jeho tělo v tichosti pohřbili. Svatý Klement se sta patronem Aarhusu, Sevilly, Compagne a Krymu,ale také kameníků, pracovníků s mramorem, kloboučníků a námořníků. Díky onomu nedoučenému truhláři z Dědic na Moravě, se u nás toto jméno velké oblibě netěší. Emilie (24. 11.) není - jak by se nám mohlo zdát - slovanského původu. Ale pochází z latinského slova Aemilius - což znamená soupeřící nebo soutěžící. No vidíte a zní tak mile. Existovala též svatá Emílie - byla jí Emilia de Vialar a byla křesťanskou mystičkou a celý svůj život zasvětila řeholnímu řádu Kongregace Sv.Josefa od Zjevení, který sama založila. Celý život vyznávala prostotu a chudobu a a pečovala spolu s řeholními sestrami o chudé a nemocné. Emilky se u nás stále těší oblibě a stejně je tomu tak i ve světě.Za všechny bychom mohli jmenovat Emily Bronteovou - anglickou spisovatelku, Emilii Vašáryovou - krásnou slovenskou herečku a Emilii Kittlovou - slavnou operní pěvkyni, známou ve světě jako Emma Destinová. Kateřina (25. 11.) je jméno řecké a původně znělo Aikateriné. Později bylo spojováno se slovem Katharos, což znamená "čistý". Ženský rod pak zněl Cathará a odtud již byl jen krůček ke jménu Katharina. Ve skutečnosti to znamená (ve starořečtině) "ta, která přesně zasahuje cíl" - tedy má přesnou mušku, dovede se dobře strefovat. Patronkou tohoto jména byla nesmírně vzdělaná Kateřina Alexandrijská. Byla - a nebudete tomu věřit - i velmi výřečná. Ukecala v jedné debatě padesát pohanských filosofů tak, že je obrátila na křesťanství. Když se to dověděl císař Maximus, nechal Kačenku napřed zbičovat, pak vhodit do hladomorny. Ale Kateřina nezemřela, neb jí tam jídlo nosila holubice. Pak ji nechal rozemlít mezi dřevěnými koly pobitými hřeby, ale nejen že se kola rozpadla a dívka zůstala nezraněna, ale ze široka i daleka tam chodili lidi a rozebírali kola na třísky, jimž připisovali zázračnou moc. (Jak vidíte, pověrčivost byla, je i bude.) Pak jí nechal císař stít hlavu, ale jen do ní kat ťal,vytrysklo jí z těla místo krve mléko. Nakonec nezničitelnou Katku andělé odnesli na nebesa... Pro svou výmluvnost a schopnost argumentovat se stala patronkou studentů a filosofů. Kateřin bylo a bude mezi námi mnoho. Připomeňme si ruskou carevnu Kateřinu Velikou, pak taky tu Káču, co se tak mocchtěla vdávat, že uhnala i čerta. Navíc je letošní svátek připadá zase na neděli a hádejte, co se stalo "Na tú svatú Katerinu, Katerinskú nedělu - no správně, přeci - zverbovali šohajíčka na vojnu!" Artur (26. 11.) Jméno má původ nejasný. Jazykologové se domnívají, že pochází z keltského názvu pro medvěda, které zní Arth. Dá se vykládat i jako vznešený. Takový byl i bájný král Artuš (tedy anglicky arthur) předsedající rytířům kulatého stolu. Jinak existoval i mučedník Arthur, který žil v 16, století ve Worcestershiru (Anglie), v té době se v Anglii "prali" katolíci a protestanti - a františkán Artur tedy skončil jako katolík -popraven. Jojo, tenkrát nebylo pro samé mučedníky kam šlápnout. Jméno Artur si u nás doposud moc obliby neužilo, ale poslední dobou je dávají svým miminkům různé celebrity ,tak snad počet Arturků v českých, moravských a slezských luzích a hájích vzroste. Za všechny slavné Artury bychom mohli věnovat tichou vzpomínku otci Sherlocka Holmese - tedy spisovateli Arthuru Connanu Doyleovi. Xenie (27. 11.) je jméno řeckého původu. Slovo xenos znamená cizinec, nebo také host. My jej známe ve spojení "xenofobie" - tedy strach z cizích nebo neznámých lidí. Xenie je jméno přídavné a znamená pohostinná, milující hosty, vítající hosty. U nás Xenií mnoho není, ale jedna se skutečně proslavila. Byla jí princezna Xenie z pohádkového seriálu o Arabelle. Původně to měla být zlá princezna- ale jak už to v životě chodí, ani ona tak úplně zlá nebyla. Byla jen mladá a nerozumná. Život ji však poučil a tak se i ona polepšila a vlastně jsme ji všichni měl nakonec rádi. René (28. 11.) jméno k nám přišlo z Francie. Původně je z latiny a znělo Renatus - znovuzrozený. Je to moc hezké jméno a poslední dobou hojně miminkům dávané. Co se týče světců - existovali dva biskupové tohoto jména. Jeden byl z Angers a druhý ze Sorenta. Nicméně v lidovém podání oba nakonec splynuli v jedno a tak se dnes pořádně neví, který byl ten pravý". nicméně jméno René v Evropě i ve světě proslavil francouzský rod Anjou. (Kdo četl Tři mušketýry, tak ví, o který rod jde). Toto jméno proslavil francouzský filosof René Descartes - a také slavný francouzský režisér - klasik světového filmu - René Clair. Pidřich
|