Abychom se pohybovali na stejné myšlenkové vlně, prozradím vám, co považuju za dobrou zmrzlinu. Když zmrzlina při výrobě postupně tuhne pod bodem mrazu, potřebuje, aby s ní bylo neustále promícháváno, protože jen tak se neutvoří velké krystalky vody. Čím lépe a častěji se míchá, tím menší krystalky a tím hebčí a hladší pocit budete mít v ústech.

Obvykle by tedy recept na domácí zmrzlinu měl obsahovat pokyny typu “každou půl hodinu vytáhneme tuhnoucí zmrzlinu z mrazáku, rychle promixujeme a zase ji tam vrátíme.” Jenomže ne každý má tu možnost pohybovat se v těsné blízkosti kuchyně, aby byl včas u mrazáku.

Tenhle problém řeší domácí přístroje, které mrazí a zároveň míchají, jsou to tak zvané výrobníky zmrzliny a určitě se s nimi v létě dosytosti vyřádíte, neboť zvládnou proměnit ve zmrzlinu ledacos. Bohužel je to nemalá finanční investice a taky to zabírá nemalé místo na lince. Krom toho o výrobníku obvykle víte, protože ho slyšíte, když zrovna mrazí. A poslední nevýhoda? Domácí výrobníky zmrzliny bývají poměrně pomalé, zvládnou zhruba půl až tři čtvrtě kila zmrzliny za půl hodiny. Jejich malý motor obvykle větší množství zmrzliny nepokoří.

 I Magdalena Dobromila Rettigová a její vrstevnice připravovaly doma zmrzlinu z nejrůznějších surovin: jen je to stálo mnohem víc času a tělesné námahy. Za neustálého prošlehávání míchaly metličkou směs postavenou na ledu (který mimochodem opravdu nevyndaly ze soudobé mrazničky), dokud nebyla dost tuhá. Dokonce už tehdy existovali předchůdci domácích výrobníků zmrzliny, samozřejmě na ruční pohon a s chlazením přírodním ledem v dvouplášťové nádobě.

Pokud se ptáte, zda se nějaké uspokojivě dobré zmrzliny můžete dobrat doma i bez drahého výrobníku, odpověď je ano. Další možností jsou speciální chladící mísy ke kuchyňským robotům jako je Kitchen Aid. Taková mísa má dvojité dno, protože v meziprostoru se nachází nějaké kapalné médium s velkou tepelnou kapacitou. Když si včas vzpomenete a dáte tuhle mísu den předem do mrazáku, médium se stihne dost vychladit a naakumulovat do sebe hodně chladu. Mísu pak vytáhnete z mrazáku, nalijete do ní zmrzlinovou směs k zamražení, a robot už se postará o to, aby se vše v klidu několik minut promíchávalo, dokud namražená mísa nepředá svůj chlad zmrzlinovému krému.

Mícháním se zároveň do krému přišlehává vzduch, takže zmrzlina bude tak akorát nadýchaná. Vzniklá zmrzlina má sice teplotu pod bodem mrazu, ale je měkká, dobře se s ní pracuje a skvěle se servíruje – na rozdíl od výrobků, které koupíte hluboce zmražené a snažíte se je lžící udloubnout, v horším případě něčím utlouct.