Hezký den přeju, mám prosbu o radu: má přítelkyně je konečně po rozvodu. Odhodlala se k němu po pěti letech psychického a ekonomického týrání ze strany jejího manžela. Soud svěřil jejich syna do péče mé přítelkyně a rozhodl o výživném pro dobu po rozvodu. Zatímco do té doby manžel mé přítelkyně přispíval na syna určitou částkou, po tomto rozhodnutí už nedal ani korunu.
Rozvod nabyl právní moci v lednu a nyní už bývalý manžel dal jasně (byť ústně) mé přítelkyni najevo, že od něj neuvidí ani korunu a už vůbec ne zpětně. Přičteme-li k tomu ještě fakt, že tento muž nedává nic ani na bydlení, ač žije stále v jednom bytě s mou přítelkyní, je nasnadě, že ona sama nemůže náklady spojené s péčí o dítě a obstaráváním domácnosti utáhnout. I přesto, že se po smrti mé manželky starám o dvě děti se jí snažím všemožně pomoct - například malému platím školku, platím úhrady za byt atp. Má přítelkyně nyní podala trestní oznámení podle § 213 tr.zák. Jak má postupovat v době dokazování a je opodstatněná hypotéza, že vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti vzniká automaticky podle § 85 zákona o rodině, tedy je možné žádat výživné i za dobu, kdy sice bylo dítě svěřené do péče matky, ale rozvod ještě nebyl právně účinný? Policie tuto verzi zpochybňuje. Děkuji za odpověď. Marek
ODPOVĚĎ: Ohledně výživného se tu už párkrát psalo, tak ještě toto: rodiče mají samozřejmě vyživovací povinnost k dítěti nezávisle na okamžiku rozvodu. O úpravě poměrů, tedy o výši výživného však rozhoduje soud rozsudkem. Je proto vhodné, aby poměry dítěte byly vždy upraveny dle aktuální situace - v průběhu trvání manželství je tedy možné podat návrh na úpravu poměrů nezl. dětí pro dobu po rozvodu, ale i na dobu před rozvodem. Z Vašeho dotazu je zřejmé, že k vydání tohoto rozhodnutí nedošlo. Nic však není ztraceno, výživné můžete požadovat až tři roky zpětně, a to od okamžiku, kdy došlo ke změně poměrů (když otec přestal přispívat na domácnost, když se matka i s dětmi odstěhovala, atd.). Dokazování budou provádět orgány činné v trestním řízení, matka dětí bude působit jako svědek, což na její osobu žádné zvláštní nároky neklade.
přesná částka výživného nikde stanovena není - nedá se tedy přesně říct, že výživné bude činit určitou procentní část příjmů rodiče. Výše výživného by měla na jedné straně odpovídat odůvodněným potřebám nezl. dítěte (náklady na jídlo, ošacení, další materiální zabezpečení, léky, ale i kulturní a sportovní vyžití dítěte) a na straně druhé výdělkovým možnostem a schopnostem rodiče (tedy nikoli ve všech případech skutečně dosahovaným příjmům, ale leckdy příjmům, které člověk s obdobnou kvalifikací a schopnostmi může dosáhnout); už z tohoto výčtu je patrné, že jakékoli vtěsnání do tabulek by bylo více než obtížné. Výdaje, které otec případně může uvádět, aby co nejvíce srazil částku k minimu (splátky, spoření...), nesmí mít na úvahy soudu vliv, neboť výživné pro nezl. dítě má před těmito závazky přednost - naopak výrazně by výši výživného ovlivnily další otcovy vyživovací povinnosti - jiné děti, souč. manželka bez vlastního příjmu, atd.
Kromě toho je ještě další nárok - vůči otci svého dítěte máte nárok na poskytnutí příspěvku na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, a to po dobu dvou let. V tomto případě byste neměla nárok na tzv. peněžitou pomoc v mateřství (vyplácí se ve stejné výši jako nemocenská), ale na dávky státní sociální podpory a na dávky a služby sociální péče - rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dorovnání do životního minima atd. Obraťte se na obecní úřad v místě svého bydliště, kde vám sdělí přesné podmínky pro získání nároku na jednotlivé dávky a jejich výši.
d@niela
|