Je to už velmi, velmi dávno, co do ordinace jednoho známého pražského specialisty docházela pacientka v letech. Byla to slavná zpěvačka, ale osoba značně nevyrovnaná. K lékaři chodila hlavně pro revmatické potíže, ale často ho obtěžovala zcela zbytečně, bohužel někdy i uprostřed noci, naštěstí ji zpravidla stačilo uklidnit několika slovy a spokojeně odcházela.
Jednou přiběhla celá exaltovaná a hned od dveří spustila: „Doktore, doktore, já mám takový divný pocit v hlavě, jako bych měla díru v mozku!" Přestože se blížilo k půlnoci, lékař ji vyšetřil a pravil: „Já vám na to, milostivá, napíšu speciální lék!" A protože byl duše poetická, usedl a panu lékárníkovi napsal: „Zpívala kdys velmi krásně, Libuši i Toscu, Krom té díry do p.... má též díru v mozku." Dal jí to do obálky a řekl: „A nyní pospěšte do lékárny. "Druhý den ráno mu volá známý lékárník: „Pane doktore, to jsem se vám nasmál, až jsem plakal. Dal jsem jí Hoffmanské kapky - udělal jsem dobře?" (z internetu)
|