|
 Je to už velmi, velmi dávno, co do ordinace jednoho známého pražského specialisty docházela pacientka v letech. Byla to slavná zpěvačka, ale osoba značně nevyrovnaná. K lékaři chodila hlavně pro revmatické potíže, ale často ho obtěžovala zcela zbytečně, bohužel někdy i uprostřed noci. Naštěstí ji zpravidla stačilo uklidnit několika slovy a spokojeně odcházela.
Jednou přiběhla celá exaltovaná a hned od
dveří spustila: „Doktore, doktore, já mám takový divný pocit v hlavě, jako bych
měla díru v mozku!" Přestože se blížilo k půlnoci, lékař ji vyšetřil a po
chvilce přemýšlení pravil: „Já vám na to, milostivá, napíšu speciální
lék!"
A protože byl duše poetická, usedl a známému
panu lékárníkovi napsal:
„Zpívala kdys velmi krásně,
Libuši i Toscu,
Krom té díry do p ****e
má též díru v mozku."
Dal „recept“ do obálky, zalepi, podal oné
dámě a řekl: „A nyní pospěšte do lékárny. Uvidíte, že Vám lék uleví.“
"Druhý den ráno mu volá onen lékárník:
„Pane doktore, to jsem se vám nasmál, až jsem plakal. Dal jsem jí Hoffmanské
kapky - udělal jsem dobře?"
FRANTA
|
