Bojím se pavouků - strašně MOC. Víc než čehokoli na světě. Normální zvíře, ať je to krokodýl nebo myš, má oči. Když vidí člověka, tak se klidí. Pavouk je ovšem členovec. Sice má složená oka, nicméně bůhví co jimi vidí...  a tak houby ví, po čem vlastně leze. Bydlím na venkově, kde jsou pavouci hnusný, hnědý a veliký jak mokka podšálek.

     Potvory.

     Věčně lezou do baráku, všude pořád pavučiny - ani je nestačím smetat, ale mouchu v nich neuvidíte. Bůhví, co ty mrchy jedí, ale mouchy stopro ne. Nemít pod střechou troje jiřičky a jedny vlaštovky v prádelně,  tak nás (ty mouchy) sežerou zaživa. Takže - vím zcela určitě, že povídačky a báchorky o "pavoucích - lovcích much" jsou stejně pravdivé, jako ty o ježcích, nosících na zádíčkách jablíčka.

     Kdysi za komoušů býval v televizi pořad "co chcete vědět" - tam hovořili odborníci a radili, co si počít: nejsou-li kupř dětské punčocháče, prací prášky, dámské vložky a podobně. Vzpomínám, jak tenkrát byly paneláky zamořeny tzv. faraony (brablenci) a na toto téma byla i beseda s diváky. Diváci volali a kladli dotazy a odborníci odpovídali a doporučovali. Najednou tam volala nějaká paní (patrně moje spřízněná duše) a dotazovala se, kterak se zbaviti pavouků.

     I povstali odborníci jako jeden muž a sdělili, že pavouky nesmí v žádném případě hubit, nebo jsou chráněný (ti pavouci) - a té paní, (která se stejně jako já pavouků šíleně bála), bylo doporučeno, aby pavouka doma odlovila, dala ho do skleničky od hořčice a přikrývajíc skleničku dlaní (aby pavouček nedejbože nevypadl a nezlomil si nožičku) a odnesla ho do přírody.

     No, tak to si dovedu přesně představit sama sebe, jak tohle dělám. Patrně by to bylo to poslední, co bych v životě udělala... Nicméně odborníci dodali: "Hospodyňky, pozor!!!! Při úklidu dávejte pozor, abyste pavoučka nevyluxovaly, neb prach v pytlíku mu ucpe otvory v hlavohrudi a pavouček zemře." -  "Tak v hlavohrudí, říkáte!!" zajásala jsem a od těch dob pavouky luxuju. Takže pokud pavouček zůstane pěkně v přírodě, nic mu nehrozí, jak ke mně strčí nos - nebo co to má, čeká ho pytlík od luxu, nebo lovící kočka...

     Jednoho dne (vlastně noci) ležím v posteli a najednou jsem měla nepříjemný pocit, že na mě někdo čumí. Rozsvítím - a taky že jo! Na stropě byl pavouk velkej jak talíř. Tak jsem se vymrštila, bafla lux a šla na věc. Ale ta mrcha spadla do postele a já ji vcucla, akorát když běžela mému muži kolem hlavy.

V hadici to cvaklo, můj muž se vymrštil a celej rozespalej vykřikoval: "Coje! coje! co se děje!" -"nic!",  říkám mu, "spi", a vypla jsem lux. (Byly tři ráno.)

Druhý den mi u snídaně muž říká. "Ty, hele, mně se zdál blbej sen, že jsi v noci luxovala!"

"No, to máš z toho chlastu!" odpověděla jsem, a bylo.

Alena - Puntíkovaná

Komentáře (34)

Zobrazit/Skrýt komentáře moc hezký! : kiwi . listopad 19, 2007 23:31 :)))) krása : bb to má ale ještě dobrý, já bych vzbudila všechny muže v dosahu a po dobu zásahové akce zvané "Pavouk z bytu ven, avšak živ a zdráv" (jelikož mám doma taky mladého ochránce zvířat, který pavouky a jinou havěť miluje), bych bivakovala na kuchyňském stole To jsem netušila, že Munch při malování Výkřiku strkal modelovi pod nos pavouka listopad 20, 2007 01:09 Tady jedna sousedka vzburcovala pulku vesnice : Ceskymo uprostred noci, pac se ji na dverich hnedka vedle zamku usadila cerna vdova... nakonec ji statecni muzsti ubili Dalsi zase zastrelila jinou cernou vdovu na svych vstupnich dverich, jenom si nejak neuvedomila, ze dvanactka neni ta nejlepsi zbran - musela pak menit cely dvere Ja ldyz na ne narazim, tak je udupu... do baraku obvykle nelezou, jsou pod nim, nad nim, vedle nej... hruuuza! listopad 20, 2007 04:19 Tedy dámy... : Sandokan Alena - Puntíkovaná (Na stropě byl pavouk velkej jak talíř) Ceskymo (Ja ldyz na ne narazim, tak je udupu...) Doporučil bych vám výlet k MUDr Chocholouškovi! Prosím nemeškejte, nebo se vám dostane stejné meducíny, jako poskytujete pavoukům. Přírodo, přírodo, co jsi to splodila ? Vypadá to jako člověk, ale je to zcela jiný organizmus... listopad 20, 2007 07:02 Teda fakt... : wendy co máte proti pavoukům ? Kdo má vrozenou fobii, to bych chápala, ale tu nemají všichni. Jsou to pověry. Proč bych dupala po pavoukovi, co mi nic nedělá a ještě pochytá nějakou tu mouchu-bacilonosičku ? Žít nechat žít. Komár vás otravuje, klíště vás může i zabít, ale pavouček..? listopad 20, 2007 07:18 S námi na chatě bydlí dva pavouci, Kadel a Jouda. : mamča Bydlí si pokojně ve vaně a nijak si nepřekážíme. Když se jde někdo vykoupat, spláchne pavouky do odpadu, a oni v pohodě počkají v přepadové trubce, než se vycachtá. Pavouci jsou čistotní a nosí štěstí. listopad 20, 2007 08:02 Jé, my taky máme na chalupě pavouky, aby mouchy chytali : wendy a domácí štěstí přinášeli. Jen je nemáme pojmenované. Nějak se nám pletou. listopad 20, 2007 09:20 :))))))))) : Míša šíša Teda Aleno, takhle jsem se už dlouho nezasmála! Ten závěr je hodný autora :-))) Jo-jo, taky mám fobii z pavouků. Dokonce takovou, že po nich ani nedupu, neb bych se jich štítila i dotknout nohou. Dokonce je ani neluxuju, protože i přes vysávací trubici by mezi námi docházelo ke kontaktu. Takže já to řeším tak, že uvidím-li pavouka - ne velikosti talíře, ale i velikosti nehtu u malíčku - svolávám manžela či syna, aby ho odstranili. Není-li nikdo z mých rytířů doma, měníme si s pavoukem životní prostředí - on bydlí v bytě, já odcházím bydlet do přírody. Pozn. Kdybych ty pavouky dokázala luxuvat, měli by ucpané otvory v hlavohrudi všichni!!! Tak! listopad 20, 2007 10:02 Pavouci mi nevadí, : Myška ovšem bydlím na Moravě, jedovatí tu snad ani nejsou (nebo nejsou aspoň u nás doma - myslím). Naštěstí, protože z těch bych hrůzu měla. Já trpím, když do bytu vlítne sršeň. To volám oba syny, pokud nejsou v dosahu, opouštím inkriminovanou místnost, a jiné i se psy čekám na záchranu . Taková jsem hrdinka... listopad 20, 2007 10:21 chtěla bych dodat, : Alena Puntíčkovaná že jedovatí jsou naprosto všichni.I ti malililinkatí. Živí se tak, že do své oběti kusadly vstříknou jed, který rozloží veškeré orgány v kořisti na takovou jako šťávičkou, kterou pavouk následně vycucne. Čím větší pavouk, tím větší kořist a účinnější jed a vice versa.Kdyby toho jedu nebylo, nemusela bych pavouky luxovat, pochcípali by hlady sami.-Nemyslete si, že jsem si nesehnala a neprostudovala veškerou dostupnou literaturu, podle hesla "poznej svého nepřítele." A o "nošení štěstí" nepíše nikdo. Ani Gerald Durrell.A taky bych na pavouka nedupla. Zásadně luxuju. - a v rozporu s obecným přesvědčením, i bvez pavouků mám občas štěstí - jako konečně všichni listopad 20, 2007 10:36 No vidíš, : Míša šíša a to mi všichni říkají: "Proč se jich bojíš? Vždyť nic nedělají..." Jó, nedělají... Ještě nedostali tu správnou možnost mi něco udělat. Nehledě na to, že se jich nebojím, ale štítím. Což bývá obtížné vysvětlit. Zajímavé na tom je, že to nepochopí dokonce ani lidi, kteří se sami štítí třeba myší. A zdůvodňují to tím, že myš je přece hnusná. No a mně zase myši připadají roztomilé. listopad 20, 2007 10:41 že jo, Míšo? : Alena Puntíčkovaná mně taky. Dokonce jsem kdysi bílou myšku měla doma. Kdybych neměla doma kočky, tak bych ty myšky krmila a zkoušela je ochočit, ale takhle bych je akorát vlákala do drápků predátorek.Všimla sis, že ty myšky mají podobný ručičky jako lidi? listopad 20, 2007 10:58 No jo, Aleno P, : Myška ale ti naši domácí nejsou nebezpeční - zatím. Prý s globálním oteplením se k nám nastěhují z jihu i nebezpečnější potvory, než jaké naše holubičí Čechy zatím obývají. listopad 20, 2007 10:59 dík : Alena Puntíčkovaná hned z příští výplaty si koupím účinnější lux listopad 20, 2007 11:00 táááááááááááák - a teď se to konečně profláklo!!! : kiwi Alena T. je dealerka s luxama! A je to venku! listopad 20, 2007 11:12 Nééé, ručiček jsem si ještě nevšimla :)) : Míša šíša Ale až mi zase nějakou myšku přinese kocour domů, tak si ty ručičky řádně prozkoumám listopad 20, 2007 11:14 Jo, Kiwi, dobře ji poznávám! : Míša šíša Minulou sobotu u nás zvonila a snažila se mi nějaký pavoukolux vnutit za vánoční VÝHODNOU cenu listopad 20, 2007 11:16 no, a doma má pavoučí farmu, : kiwi po nocích je háže lidem do kastlíků, aby druhej den mohla přijít s nabídkou IA "pavoukoluxů" listopad 20, 2007 11:21 Ale Sandokane, Wendy, : Ceskymo otazka neni, jestli jsme my lidi, ale jestli jsme schopni prezit vedle spousty nebezpecnych, jedovatych a vubec smrtonosnych pavouku - zvlast, kdyz se jich budto bojime nebo stitime a tim padem nam furt hrozi infarkt, kolaps a vysoka hladina adrenalinu ci rumu v krvi... listopad 20, 2007 18:03 Ceskymo: : Sandokan Pavouci jsou zcela určitě schopní přežít vedle vás, smrtonosných lidí! :-) listopad 20, 2007 21:12 Fóbie, příčina a pokračování: : KITI Jo, ani slona bych se více nelekla. Jak říkám, má-li to více jak 4 končetiny, je to podezřelý tvor a má-li to osm, utíkám. Pavouků se bojím a snažila jsem se strachu zbavit, v případě nejvyšší nouze jsem schopná na tu potvoru max.střední velkosti hodit co největší noviny a pak s nadávkou do parchantů a podobně s ucpanýma ušima skočit. Ale vážně. Když jsem pátrala po své příčině strachu, zjistila jsem, že batolata mají paměť. Kdysi mi do postýlky pod oknem hupsnul pavouk a já se jen kutálela a plakala a a od té doby mi to skoro zůstalo. Pavouci mne provázejí celým životem a protože bydlím na vesnici, dle jejich migrace jsem schopna předpovídat počasí přesněji než leckterý odborník. Někdy příjdou i 4 kousky za den a to jsem pak na infarkt. Jeden před lety chtěl mé dětské trauma vyléčit šokem a dodnes si pamatuji, jak jsem cosi podivného v polospánku ucítila, rozsvílila a vyskočila metr nad postel. Manžel ho ulovil, ale spát jsem šla ten večer jinam a ještě dlouho poté kontrolovala pelíšek. Pak jsme dali sítě do oken, ale někudy lezou stejně. A víte, kdo mi chrání klidný spánek a léčí mé obavy? Moje kočička 100% domácí. Poprvé mi úlovkem ušpinila peřinu a způsobila ohavné probuzení. Párkrát se situace zopakovala, někdy celé noci číhala a ráno jsem občas nalézala stopy lovu či jen krvavou šmouhu na světlé podlaze. Stéle jí ale opakuji, že NE! A poslední dobou jsem už dlouho žádného neviděla, což je dobře. Představa, že ta malá rozkošná tlamička žužlá takovou odpornost je strašlivá, takže si to nepředstavuji. Za chvilku bude 22 hodin a to je náš čas. Ulehnu na záda, do klína se mi schoulí má ochránkyně a já blaženě usnu. Nevím, co dělá pak. Ráno ji nalézám, jak se mnou dle budíku vstává ze svého pelíšku, který má v rovnoprávné výšce (aby se mohla dívat) těsně vedle mé postele. Někdy příjde z kuchyně, kde kontroluje misky a já vím, že si je zaslouží naplnit tím, co má ráda. Někdy po nás běhá a skáče a provádí zdarma luxusní masáž. Někdy mi jen strčí vousky do obličeje a zavrká (mainka). Jestli někdy v noci měla předkrm, nevím, ale co oči nevidí... listopad 20, 2007 22:00 Pavoučci : Aknela jsou krásní, dokonalí...jako ostatně všechna zvířata. Dokážu se fascinovaně dívat na pavouka co si sprádá pavučinu, nebo na sekáče co se žene na dlouhých nohách kolem. Někteří holt skončí ve vysavači , ale u mě doma určitě ne, tady jsou hájení a vítaní. listopad 21, 2007 04:12 mě nic nevadí, jen můry : Inka a jim podobní třepavý potvory, co z nich padá prášek jsou schopné lítat tak blízko okolo Vás až je Vám na umření. Fuj jak je v místnosti můra, nikdo mě do ní nedostane ani omylem, jak tam nějaká vlítne když tam jsem já, vylítnu z ní světelnou rychlostí. Pokud mi vlítne domu v noci když svítím a jsem sama, pod rouškou hrůzy, že s ní strávím noc o samotě se ze mně stává lovec Pampalini, všude pozhasínám a rozsvítím tam, kde chci mít můru (kde jsou dveře, kde samozřejmě nebudu spát a kam nebudu potřebovat jít ani ráno)!!! Jakmile jí nalákám do oné místnosti, zavřu dveře a jdu v klidu spát. Ráno volám SOS komukoliv kdo je ochotný dorazit a můru odnést, klidně udělám i dobrou večeři s desertem. Snažím se to překonat a občas i do té místnosti po ránu kdy už je světlo, opatrně nakukuju, protože ve dne můry spí a pokud jí zdálky vidím, že se nehýbá, jsem schopná jí i přikrýt skleničkou do doby odlovení. Nicméně mám tenhle stejný pocit i z motýlů. Tak staršně ráda bych se podívala do botanické zahrady, ale vidinu lítajících motýlů okolo mě bych prostě ve zdraví nepřežila. listopad 21, 2007 12:52 jojo : Quanti taky luxuju mozna je to nehumanni (nepavoukanni? ), ale byla jeho chyba, ze vlezl na me uzemi listopad 21, 2007 12:56 Když my lidi se pořáde tak všude roztahujeme : wendy a faunu i flóru třídíme zásadně na užitečnou a neužitečnou...jsme sobci. MAximálně něco pro parádu - páv, lev, papoušek. listopad 21, 2007 16:31 Sandokan : Ceskymo To je prave ten problem - ONI jsou schopni prezit vedle nas, ale MY obcas nejsme schopni prezit vedle nich... uz te vidim, jak si rozmazlujes v posteli cernou vdovu nebo tarantuli, a ze tu obojiho mame vrchovate! listopad 22, 2007 06:16 Wendy : Ceskymo ale me nevadi, kdyz mrnavy vrabcaci se pravidelne stravuji na zrni, co hazim slepicim... uzitecni asi nijak nejsou, ale nevadi mi, zatimco pavouci mi vadej, a moc! Zvlast kdyz jsem jednoho rozmazla kolem treti rano, kdyz po me lezl - a to jsem mela v posteli dve kocky, nerady liny!!! listopad 22, 2007 06:19 Jo s fobií nic nenaděláš, tam jsou všechna logická zdůvodnění k ničemu. : wendy Ale kdo tu fobii nemá, neměl by nic zbytečně zabíjet. A tolik jedovatin třeba u nás není. add vrabčáci - u nás jich je tak málo, že jsou už chráněným druhem. Já ti dám kráktý komentář, měla jsem ještě kratší a prošlo to ! listopad 22, 2007 07:40 Wendy : Ceskymo to jsem nevedela, ze jsou vrabcaci chranenym druhem... tady kdyz je dobrej rok - to znamena aspon tak dva, tri deste za zimu - se pak na jare celej dvorek vlvni, co jich tam je! Ale myslim, ze tu maj dva ruzny druhy vrabcaku, rozhodne maj pro ne dve ruzny jmena??? No vidis, a nestrilim po nich ani se je nijak jinak nesnazim devastovat. Trpelive krmim, kupuju zrni a nadavam Taky je tu spousta hadu, ale protoze na ne zadnou fobii nemam, nevadej mi - pokud tedy nenajdu nejakyho chciplyho pod kuchynskou skrinkou, to pak priserne smrdi Holt jenom ty pavouci, to je velkej problem! listopad 23, 2007 17:54 copk vrabci : Alena Puntíkovaná ty ještěsemtam jsou - ale kdy jste naposledy viděli chocholouše,? Já o naosedy viděla dobře před dvaceti lety- a bývali jich mraky listopad 23, 2007 23:35 ... : bb nojo, to je fakt chocholoušů bývaly mraky...a kde ti ptáčci jsou? listopad 24, 2007 12:08 ach můj přítel : wendyna Můj přítel mou těžkou arachnofobii již pochopil a smířil se s tím. Když v noci vyjedu z postele a křičim pavouk pavouk, v rohu je pavouk, v klidu vstane, jde na ono postižené místo a celé to prohledá. Už se ani nezkouší mi vysvětlovat, že to byl pouze sen, protože ví, že v této chvíli jsem schopná mu uštědřit takové nadávky, které nikdy neslyšel. Je to prostě můj princ, co mě zachraňuje. listopad 27, 2007 11:49 pawouci : Black Angel Jenom widim pawouka tak už bláznim...uááá Jak se jich mám přestat bát?! Nejde to! leden 10, 2008 19:45 kde : jozinko kolik bi stala nejaka piekna tarantula?? leden 05, 2009 21:10

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment