Mám ráda kávu. Dalo by se říct, že jsem na ní už téměř závislá. Miluji její vůni a její chuť. Jednou za čas ze sebe udělám kavárenského povaleče. Obejdu pár kaváren, co mi doporučí kamarádky. Nebo ze zvědavosti zajdu někam, kde jsem ještě nebyla a ochutnám jejich kafe.

Rozpustná káva už dávno není můj favorit. Ale byla. Proč to nepřiznat. V dobách, kdy jsem byla na mateřské, se tohle rychlé kafe stalo denním rituálem. Měla jsem své favority a naopak seznam těch instatních fujtajkslů, co bych do pusy nevzala ani omylem. Po éře instatní kávy jsem prošla transformací do vyšších sfér a na lince se pyšnilo presso. Jeho éra však byla poměrně krátká, po skončení záruky se nějak porouchalo a po druhé ne zrovna levné opravě a další poruše letělo pryč z bytu.

Pak přišel zlom v podobě dovolené v krajině, kde jsou v přípravě kávy úplně jinde než u nás. A od té doby jsem přestala pít rozpustnou kávu. Po návratu z dovolené jsem si koupila džezvu. Káva hned dostala jinou chuť i rozměr.

O něco později jsem čirou náhodou objevila mokka konvičku. Po manželově babičce. Našla jsem ji v krabici pokladů vyklizených z babiččiny kuchyně, které jsem uložila při rekonstrukci. Byla ještě zabalená v originálním obalu, nepoužitá. Nějakou dobu jsem váhala a na internetu hledala instrukce, co s ní. Samozřejmě, strýček gůgl říznutý jůtůbéčkem nezklamal. Našla jsem video s instruktáží, jak mokka konvičku použít a džezva byla dočasně odsunuta do šuplíku.

Poslední rok byl ve znamení různorodosti. Mokka konvička na tuhle kávu, džezva na jinou, to zas na kafíčko s kámoškou… a tohle všechno prošpikováno návštěvami kaváren a pražíren, kde vám vonící kávu přinesou až pod nos. 

Nakonec jsem však objevila nový svět. Tak trochu jiný svět. Tak trochu jiný kafe. Se vším všudy. Ježíšek mé hodné maličkosti přinesl něco, co jsem dosud neznala, ač jsem se už považovala za znalce kávy a měla obšlápnuté všechny místní pražírny a prodejny s kávou.

Objevila jsem vietnamskou kávu. Ani jsem přitom nemusela cestovat do Asie. Na druhou stranu, třeba se tam právě kvůli té jejich úžasné kávě podívám. Kdo ví?