Naše poslední povídání skončilo na Smíchově. Slíbila jsem, že další povídání bude o Hřebenkách a Klamovce. Protože však toto povídání je časově náročnější na sepsání, dávám k přečtení tentokrát takovou rychlovku - pár kuriozit a zajímavostí z Malé Strany, v reálu nenáročná krátká vycházka. Výchozím bodem bude Klárov – trasa metra A nebo tramvaje 5, 12, 18, 20, 22, obojí stanice Malostranská.

Odtud pokračujeme směrem ke Karlovu mostu kolem chátrajícího domu U bílé botky (U bílé číše). Dům patřil kdysi herečce Slávce Budínové, po její smrti však postupně ztrácí na své kráse.  Dodnes je na něm patrné, kam sahala voda při povodních v roce 2002, která nepochybně přispěla k jeho dalšímu poškození.

Po pár krocích se dostáváme na malé prostranství. Po pravé ruce jsou Vojanovy sady, tady se můžete zastavit. Je tu klid, zeleň, krásné sluneční hodiny a pár zajímavých kaplí. Pak můžete rovně pokračovat ulicí U lužického semináře. Doporučuji však malou zacházku vlevo do Cihelné ulice.  U červené budovy bývalé malostranské zbrojnice se cesta svažuje přímo k řece a vám se tak naskytnou méně známé pohledy na mnoho známých pražských památek, vč. Karlova mostu. Pak pokračujeme kolem Hergetovy cihelny a dostáváme se na místo prvního zastavení, které stojí za kratší popis.

První zastavení

– v ulici U Lužického semináře 100/24 najdeme nejužší uličku v Praze. Doporučuji jít pomalu, mně se povedlo napoprvé vchod do uličky úplně přehlédnout. Tuto kuriózní uličku hlídají  semafory, neboť dva lidé se tu vedle sebe neprotáhnou. V nejužším místě má pouhých 70 cm a tak žádný rychlý krok přátelé,  je to trochu o ústa, schody  jsou poměrně strmé. Ulička vede na upravený dvorek restaurace Čertovka a hosté tu mají krásný výhled na Vltavu.

I když jsem sem zavítala jen kvůli fotografování, personál nic nenamítal.  Korpulentní německá turistka kdysi v uličce uvízla a hasičům se tak na dvě hodiny postarala o práci.

Druhé zastavení

– tatáž ulice, v těsném sousedství  budovy Lužického semináře stojí domek s číslem 86/11. Majitelé, resp. Nájemci, se tu mění. Co však zůstává, je komín na zdejším dvorku. Komín na Malé Straně? Že nevěříte?  Opravdu tam tento němý svědek stojí jako pozůstatek bývalé továrny na mýdlo, neboť jeho bourání v husté zástavbě by bylo asi problematické.