na to neni rada. Lasku si nevydupes.

života na "psí knížku". Kdyby byl ženatý, už by tohleto tak snadno nešlo. Teď už víš, a doufám, že tvůj příběh je varováním pro všechny, pro které není "papír" důležitý. Zapomeň na něj.V budoucnosti budeš ráda, když z něj vyrazíš nějaké peníze na dítě.

.

Čim víc budeš naléhat, tim hůř!!!! Prostě sis nabrnkla nedospělýho uličníka. S tim nikdo nic neudělá. Koukej si ale určitě zajistit alimenty!

ona chce, aby přišel domů, zase ji miloval - a ne tu novou, mladou, nevopotřebovanou.

si uvedomis, ze s timhle vztahem se opravdu uz neda nic delat, tim lip pro tebe. I kdyby se ti podarilo, nejak ho uprosit, premluvit nebo jakkoliv donutit se vratit zpatky, stejne uz by ten vas vztah nepracoval. Ver tomu, bude lepsi spis dat rozum do hrsti, nepodcenovat ty alimenty a snazit se zacit znova i kdyz zatim sama. To, ze dneska vis, kde byla chyba uz je na nic. Na to uz je pozde. Z tveho dopisu mam dojem, ze vas vztah uz byl stejne davno na ceste k zaniku.

Pozměň svoji vizáž - zajdi si ke kadeřnici, nech si udělat nový účes, kup si nějaký nový vohoz a hlavně - HLAVNĚ! - ho nekontaktuj. NEVOLEJ mu, nepiš mu SMS apod. Tohle musíš vydržet! Musíš ho nenásilně dovést k myšlence, že ti vlastně zas až tolik nevadí, že odešel. Nejlepší by bylo, kdyby ses mohla domluvit s nějakým kámošem, se kterým by vás ten tvůj přítel jakoby náhodou potkal. Vždy, když se náhodou se svým přítelem setkáš, snaž se být veselá, rozpustilá, rozhodně nenasazuj ztrápený obličej. Nezaváděj hovory na to, co s vámi bude dál, jestli se vrátí a tak. Neříkej mu, že si ho vážíš a že ho miluješ. To fakt ne! Nijak ho neuháněj, snaž se tvářit, že se nic nestalo.

Možná to zabere, možná ne. Znám ale případy, kdy to zabralo dost dobře.

že si je "jednou" vezme. Ale dost možná, že jí to ani nikdo nenamlouval. Míšo, hlavně se před ním nheponižuj. Nepros ho, nebreč, neslibuj. Tím bys mu byla jen víc nepříjemná. Zajisti si všude na úřadech nejdříve všechno potřebné pro dítě a sebe. A jak to máš s bytem?

co "papír" považují za důležitý. Chlapi jsou většinou pohodlní, a než by řešili obtíže s rozvodem, radši zůstanou s manželkou a dítětem, (i když třeba ev. milenkám slibují hory-doly). Zatímco z "volného vztahu" můžou přicházet a odcházet jako do holubníku. Ale na tohle je v tomto vztahu už pozdě.

Hlavně se Míšo neponižuj, zatni zuby a vyřiď si v první řadě výživné na dítě a bydlení. Jestli byl váš vztah už delší dobu v útlumu, nemá cenu do něj investovat. Ty "chyby" o kterých mluvíš, si zapamatuj pro příště. Udělej s partnerem dohodu o tom, kdy si bude brát syna. Doporučuji každý druhý víkend, ale ať se postará sám od A do Z. Třeba mu dojde, že když má s někým dítě, že je to větší zodpovědnost za vztah, než když jdu s pěknou holkou na dvojku vína.

ano, instituce manželství má svůj význam, dva lidi spolu můžou žít jen tak, ale pořád to bude jen tak napůl chození, to je v pořádku, dokud nechtějí rodinu, děti by měly přivést do manželství, myslím si
Míšo, zvykej si na myšlenku, že už to není tvůj partner a pokud se snad vrátí, tak nejspíš jen kvůli dítěti, pak je velká pravděpodobnost, že ti to "dá sežrat", že se bude dál nějak zabývat tou druhou, která u něj je momentálně první, a že podobný restart může v budoucnu opakovat. Jak to jednou zkusil a vlastně se nic nestalo...

Pro tebe, až to bude míň bolet, až se otřepeš a začneš myslet i na život bez něj, z toho plyne poučení do budoucna (jako pro každého z nás plyne poučení z toho, co nás sice málem zabilo, ale jsme to přežili :-) - pokud máš ráda, tak vážit si vztahu, nenechat ho usnout, nenechat usnout komunikaci.
Když je to manželství a jsou tam děti, pak se to víc soustředí na praktické stránky a na děti a není třeba permanentně řešit vztahové otázky - když je vše v pořádku.
Ale jak to bude jen tak, žít spolu, tak je to napůl chození a tam se pořád řeší jen ten vztah...

Taky to tak cítím. Nic proti volným vztahům, ale když se ti dva rozhodnou mít děti, měli by uzavřít manželství. Není to sice samospasitelné, ale je to slib a závazek, je to jistota pro dítě i pro ženu na MD.
Ale není to jen zaopatření pro ženu a dítě, ale i pro manžela. Úrazy, nemoci, apod. se ani mužům nevyhýbají. Jak by se tvářil partner Míši, kdyby onemocněl, a Míša by od něj odešla, protože k němu nemá žádné "papírové" povinnosti ?

manzelstvi neni garance na lasku. Jinak by nebyly rozvody,nechodilo by se k soudu,nepralo spinave pradlo na verejnosti-to delaji obvykle manzele,ne partneri. Zase si proste jedna zenska uvedomila ze toho chlapa miluje-az kdyz odchazi. Najednou vi sve chyby. Dlouho nebyla komunikace-proc tedy na vztahu nezacala pracovat pred tim? Treba mu uz par let nerekla -"miluji Te". Copak tyhle sluvka chteji slyset jenom zeny? Chlap nepotrebuje vedet ze je milovan? Je dobrej jen na to aby prisel domu a udelal stojku? A pak najednou-"jak ho přimět, aby na ní zapomněl a vrátil se k nám domů a komunikoval se mnou zas otevřeně, o všem co ho trápí." To je jako kdyz doma usycha kytka v kvetinaci. Svesi listy ale nikdo nereaguje. Pak svesi stonky,-no uz neni tak pekna jako driv. Pak uschne a najednou prijdu na to ze jsem tu kytku mela zalevat! Suchou kytku muzes zalevat jak chces-efekt je ze Ti akorat shnije. To ze ten chlap je nedospely ulicnik,- to my tady nemuzeme vedet. Ve vztahu bez komunikace by se mi zit taky nechtelo a nemyslim ze jsem nedospela ulicnice.

když ji lovil, tak lovil mladou, svobodnou veselou holku, která prakticky neměla žádné starosti.Aby si ji "pojistil" - neboť nebyli manželé - tak vjí vyrobil miminko. A teď najednou kouká a ta mladá bezstarostná veselá holka je pryč a doma má ustaranou maminu, kterou ani tak nezajímají výsledky hitparády a poslední móda a na mejdanu už nebyla nia nepamatuje a ani na to nemá náladu. Spíš kouká, kde mají levnější ovoce a zeleninu, projíždí sekáče, aby dítě oblíkla, pokud dělá tak letí z práce do školky, ze školky fofrem domů, uvařit, uklidit, nakrmit rodinu a omdlít u televize. Už to není to ono, co to bývalo - no a teď přišla zas mladá, svobodná, svěží, bezstarostná.....no a on je vlastně svobodnej.....

To prostě nemůžeme vědět :-)
Velmi použitelné se mně zdají komentáře od Míši šíši a Jasmíny.
A ti,co říkají, že se měli vzít - v čem by ta holka na tom byla líp? Vidíte snad hodnotu v tom, že by ten její měl někde milenku a ona by byla opouštěná manželka místo opouštěné přítelkyně?

naprosto výstižné, pod to bych se podepsala. Nemám co dodat.

chlapa bych ke "květince" zrovna nepřirovnávala. Kytka v květináči je vytržená z původního prostředí a tudíž odkázána na naši péči. Neřekla bych, že to samé platí u mužů.

Ano, i muž potřebuje vědět, že je milován. Na druhou stranu by se to s těmi projevy lásky taky nemělo přehánět, protože pak si je moc jistý sám sebou. Chlap potřebuje lovit, jakmile je kořist nepohyblivá, ba přímo apatická, začne svého lovce nudit.

Že vázla komunikace, nemusí být jen na vině Míši. Ona se klidně mohla o komunikaci snažit, jenže když nemá odezvu, přestane po čase o ni usilovat. A že muži nejsou zrovna dvakrát nakloněni tomu rozebírat své problémy doma s manželkami či partnerkami, to je jasná věc. Oni na to povídání většinou neslouží ani ty jejich nové kamarádky. Svým manželkám pak říkají: "To není žádná milenka, my spolu nic nemáme (což není pravda). To je jen kamarádka, se kterou si můžu povídat o všem, o čem jsem s tebou nikdy nemohl." Samozřejmě že je to blbina, normálně jde o nové nevšední sexuální zážitky, ale on si to panáček musí nějak zdůvodnit, aby nevypadal jako kór velkej prevít.

neuznáváte vztah "na psí knížku". A co když vztah funguje v pohodě, ale chlap se ženit nechce? Jak ho k tomu "dokopat"? Jsem rozvedená, mám děti, 4 roky dobrý vztah se svobodným bezdětným, ale běda mi, když začnu o svatbě...

záruka lásky. Ale aspoň pro mě je to určitý znak toho, že to partner, chlap myslí vážně a je si jistý, že si nenechává zadní vrátka. Mluvím o vztahu do kterého přijdou děti, aby bylo jasno, když jsou dva sami, tak proč ne.
Chlap, který 2 roky miluje ženu, pořídí si spolu dítě a jeho ani nenapadne chtít to završit svatbou, si nechává - podle mého názoru a nikomu ho nevnucuju - prostor pro manévry.

Nutit ho samozřejmě nelze. Záleží na tom, jestli to takhle vyhovuje i Tobě.
Nechci vypadat jako Černá kronika, ale mám známou, která žila v podobném uspokojivém vztahu do té doby, než její přítel zemřel při autonehodě. Zůstala sama s dvěma dětmi(jeho), ale neměla nárok na vdovský důchod, dost složitě zařizovala dětem důchod sirotčí, a nakonec ji i s dětmi vyhodili na ulici jeho rodiče, neboť byt byl psaný na něj a o dědická práva dětí neměla sílu bojovat.
Tohle všechno se samozřejmě nestává denně, ale stát se může.

mne by teda nedokopali ke svatbě ani náhodou, to bych se prokopala rychle ven, i kdybych se předtím chtěla vdávat nevím jak Ale...máte děti? Pokud ano, a on se přesto nechce ženit, je to podle mě znak toho, že si není jistý, zda chce s tebou zestárnout.
Ostatně, po 4 letech bych si to myslela i bez dětí.

a nebo pouze pokud nejsou děti, nebo když jsou to už starší lidé. Takového chlapa bych brala prostě jako že dobrý, ale pokud by o svatbě nechtěl ani slyšet, brala bych ho jako nouzovku, než bude někdo jiný, prostě bych s ním nijak nepočítala do budoucnosti. Natož abych si s ním za těchto okolností pořizovala dítě. Manželství je instituce, která Ti sice lásku neslíbí, ale lidi v ní musí uvažovat přece jen trochu jinak, protože rozvod není nic jednoduchého a je velmi rozdílný od toho vzít si kartáček na zuby a odejít jen tak ze soužití s někým, kdo mi vlastně přestal vyhovovat. V manželství slibuješ přestát nejen dobré, ale i zlé s tím dotyčným a tak trochu nás to nutí najít společnou komunukaci, snažit se, abychom byli spokojení oba dva a podle toho se také chovat. Takže by si asi každý měl před manželstvím položit otázku, zda je ochotný s dotyčným ve zdraví přestát dalších 50 let společného života a když odpověď zní NE, tak nač ztrácet zbytečně čas.

o tom mluvím skoro denně, ale výsledek je ten, že se naštve, že ho pohřbívám... Vybojovala jsem si, že už vlastním část domu, který jsme spolu pořídili a byl původně napsaný na katastru jen na něj z toho důvodu, že můj ex nasekal dluhy a "hrdě" mi je nechává splácet a já mám strach nechat dluhy ležet, protože podle našich zákonů jsem za ně jako manželka odpovědná taky, i když jsem o nich prakticky ani nevěděla. Mám strach z exekucí, kterými jsem si v manželství prošla, a tak platím a soudně vymáhám z bývalého manžela peníze zpět.
bb
děti máme, ale moje z manželství a oceňuji, že se o ně stará jak o vlastní, on je bezdětný a do 30 let žil sám bez vážného vztahu a podle jeho matky je samotář od mala, kdyby se mnou být nechtěl, tak není. Kriticky, já jsem pro něj v hodně ohledech komlikace, ale on to tak nebere. A zestárnout se mnou prý chce, proč nechce svatbu, nevím... já ji chci

zjevně nechce a nepotřebuje nikam od tebe utíkat, pak asi nezbývá než dát přednost hezkému vztahu před snem o závoji

Vidíš vidíš, Míšo, co sis nadrobila, žes ho k sňatku nedokopala. Asi jsi měla začít číst Kudlanku už před šesti lety, věděla bys potom (a nenechala se obalamutit), že:
- ženatí pánové nejezdí na srazy spolužáků a nepotkávají tam dávné lásky
- ženatým pánům se nestává, že nevědí jak dál a se kterou dál
- ženatí pánové neodcházejí bydlet jinam, aby se restartovali
- ženatým pánům se nestává, že mají pocit, že doma je nikdo neposlouchá a jsou tam jen pro tu "stojku", zatímco nějaká nová nevokoukaná má tolik porozumění a můžou jí "všechno" říct :-)
Jojo, svatba, to je takový posychrováníčko. Taková "jistota desetinásobku" - asi jako od Viktorka Koženýho. Nejvíc se mi líbí taková ta stále opakovaná věta: Kdyby byl ženatej, tak by to neměl tak lehký. Je rok 2007!!! Měl by to těžší o dva kolky a dvě 20 minutový stání, panebože!
A na závěr, abys neřekla, že nebyla rada: Nikoho se o lásku nepros. Kdo chce táhnout, ať táhne. Pokud to, co mezi váma bylo, vůbec k něčemu bylo, vrátí se po "restartu". Na to přišli Číňani už ve starověku a platí to pořád. (Jo, a druhá šance se dává jenom jednou, pak už je to masochismus.)

že když postavím plot = manželství, tak díky pohodlnosti muže - který je natolik líný, že se mu nechce plot případně přelézt a tak radši zůstane uvnitř plotu – vytvořím JISTOTU pro dítě a ženu na MD. Kažkej chlap, když CHCE, PŘELEZE jakýkoliv plot. Žádné papíry mu v tom nezabrání. Spoléhat na UMĚLÉ dodatečné překážky, abych si udržel partnera, je dost nedůstojné, hloupé, nemyslíte ? Jinak instituce – druh, družka – má svá uzákoněná pravidla, takže z ní vyplývá také např. starost o partnera, tedy různé povinnosti i bez papírů při min. roční společné domácnosti.
Já to nesleduji, ale řekl bych, že v dnešní době žije u nás i na Západě min. 1/3, možná 1/2 nesezdaných párů, takže nic „exotického“.
Jinak můj kamarád se před takovými 20 lety také jaksi restartoval přes půl roku, odešel a uvažoval o rozvodu. Pak tomu vztahu dal ještě druhou šanci a dodnes spolu žijí. Někdy může pomoci timeout, aby si člověk to srovnal v hlavě. Takže s tím rázným koncem, jak někteří doporučují, bych jednal uvážlivě. Dvakrát měř, jednou řež . . . Ale NETLAČIT NA PILU, nenaléhat, nepřemlouvat, jen nabídnout, že návrat je stále možný.

Hele, já vím, že nemusíš odpovědět - ale vzhledem k tomu co a jak radíš, bych se tě chtěla zeptat: ty jsi ženatý? jak dlouho? Poprvé? Nerozvedený? Jaké jsou tvoje zkušenosti v případném manželství?
Díky moc...

jaka jsou zde pro a proti svatbe. Kopat nekoho do svatby je jako kopat si hrob. Bud to chteji oba a nebo se najde reseni. Abych pravdu rekla,ne vzdy je manzelstvi ochrana ale taky zpusob jak nekoho treba vykoristovat-viz exekuce a dluhy,viz novy zakon kdy byvaly manzel ci manzelka najednou plati treba po 20ti lete odluce,kterak jeden uz davno ma jiny zivot a druhy se obraci na soud jak vymahat penize.Viz take o tom ze jede se veze,druhy tahne. Otroctvi vzdycky vznikalo na zaklade potreby ochrany a obetovani tomu svobody. Non,nevim,dva lide a mezi nima dite je uz rodina. Kdyz jsou dva zodpovedni,pak je toto drzi po hromade i pres prichazejici krize. Kdyz jeden na rodinu kasle,nepomuze ani papir. A jestli zustava ve svazku jen ze strachu pred komplikacema v rozvodu,tak si to vynahrazuje jinak a treba prudi nebo vyhledava neveru a pod. Co se tyce bytu,tak je prece moznost to resit tak aby v pripade umrti jednoho ten druhy nemusil na ulici.

v zákoně ohledně přídavku na dítě termín druh - družka existuje, ale v zákoně o rodině jsem na něj nenarazila, možná jsem ho přehlídla. Myslím, že důvod, proč chtěli homosexuálové registrované parnerství je hlavě ten, že tím vznikne příbuzenský vztah, můžou po sobě dědit, dostanou informace o druhém v nemocnici....
V tom já vidím výhodu manželství u heterosexuálů. Máš pravdu, Míša řeší cit, lásku..., jenže i tyto praktické věci s tím bohužel souvisí. Postavení ženy ve vztahu, obzvláš´t, když je na mateřské a na muži je finančně závislá.
Mám , ale taky jednu radu, vyčkat. Můj brácha vždycky říká, když nevíš co máš dělat, nedělej nic, kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Neprirovnavala jsem ke kvetince chlapa ale vztah. To je snad rozdil a plati na obe strany,ne?

presne tak,taky bych na miste Misi jen cekala.Ja ji nechci nejak odbyvat,kazdy udela chyby a uvedomi si to pozde ci skoro pozde.-nakonec ona si je uvedomila.Ze to boli,kdyz nekoho milujete a on odchazi,to mi je jasny. Ale neradno do toho zasahovat,kdyz se ponizi,on se vzdali jeste vic,kdyz se bude chtit mstit,utvrdi ho jen v tom ze udelal dobre. Kdyz to prijme a necha ho jit a nebude zatim delat zavery,co dal,on se mozna vrati a dobrovolne. A kdyz se nekdo vraci dobrovolne-pak to je vyhra nejvetsi. Jojo,presne cinani rikaji;"nech kone bezet a nehon se za nim. Vrati-li se-je tvuj."

prosím
prosím
odpovíš?
nebo se bojíš?

jako je dravá voda nebo tornádo nebo zlý lidi. Doufám, že k nim nepatříš. Nemám ale jenom kudlu a Tebe . . . Asi nečteš všechny diskuse, jinak bys věděla, že já jsem svobodný, tedy „exot“, podle některých tady. Možná jsi to věděla, ale chtěla jsi to potvrdit, protože se Ti zdá podivné, aby se člověk neznalý problému k němu vyjadřoval ( k manželství ). K tomu Ti jako příklad ze života z jiného oboru říkám, že třeba většina trenérů vrcholových sportovců sama nikdy vrcholovými sportovci nebyla a přesto dobře rozumí co a jak je při tréninku i závodech potřeba dělat a dokonce i bez vzdělání. Jasně, není to manželství, jde o princip. Nakonec je tu vidět mnoho těch, které v manželství byly/i nebo jsou a viditelně jim to k porozumění, co a jak v něm dělat, nebylo k ničemu. Nějaké ty zkušenosti s ženami ale mám, pár jsem jich už v životě potkal, nevyhýbám se jim. Mnoho věcí mám prodiskutováno se svými vdanými kamarádkami. Řídím se selským rozumem, ne intuicí nebo emocemi, to hodně pomáhá. A nejsem ani gay. Rozhodně nemám patent na rozum, i já se někdy ( zcela výjimečně, jednou za mnoho let ) mohu mýlit. Mám ve svém životě vyzkoušeno, že na mé názory bohužel skoro vždycky došlo. Je mě z toho většinou smutno, když se tak stane. Jestli se Ti zdá, že jsem až moc chytrej, tak máš pravdu, já si tak často taky připadám, vážně . . . Ještě další otázky ?

ale myslela jsem si fakt, že jsi ženatej, protože si vzpomínám, jak jsi psal minule (myslím, že to bylo minule) o cestování a byla jsem nějak přesvědčená, že jsi jezdil s manželkou.
Nojo, tak když jsi svobodnej, tak chápu, že máš možnost obrovských zážitků bez obrovských průs-švihů. A tedy se tě asi většina zdejších problémů nějak netýká. Asi je to taky řešení. Můžu se tě tedy - když říkáš, že jsi v tomhle chytrej - zeptat na tvé zkušenosti z života na psí knížku? Nebo jsi to "až tak daleko" nedotáh?

řekněme, že to je dost blízká kamarádka. Delší cestování, ale ne s cestovkou, ale tak, že se musíš o sebe postarat za každé situace, všem doporučuji. Možná by se tak předešlo většině zdejších malérů žena/muž. Dá se dobře zjistit, kdo je do nepohody, tedy případně i na stálo a kdo je jen na chvíli, když o nic nejde. Mně to také pomohlo. Mám několik kamarádek i známých co na psí knížku žijí, většina sama chce - už byly někdy vdané a ten pocit vdávání už nepotřebují zažít jako ty svobodné - některé to musely přijmout, protože partner svatbu nechtěl, ale jinak žijí bez problémů, mají i děti. A pár kamarádek je vdaných, ale rozhodně jim to moc štěstí nepřineslo ta svatba a tak proplouvají jak to jde, aby to nebylo ještě horší. A nakonec - příběh mého strejdy z Ameriky : 9 let žil "bez papírů" s ženou, vychovával její 2 děti, naprostá pohoda. Pak si vzpomněla na svatbu, tak si ji vzal, když chtěla a do roka se rozvedli, odstěhoval se od ní a už ji nikdy neviděl - bydleli v Mexiku u hranic s USA. Říkal, že ty papíry, co na něj najednou oficiálně měla v ruce, ji úplně změnily. Najednou to byl jiný člověk. Říkal, že neměl na svatbu přistoupit a mohli spolu žít doteď... Zvláštní, co. Něco jsem po něm podědil. Taky měl skoro ve všem, co mně říkal, pravdu . . . :-) Jinak, mě jsi nepopudila, nejsem takový. Život mě naučil velkému nadhledu.

stejně jako toulavej, tak to na svatbu fakt zapomeňte, protože by se tou svatbou cítil váš partner zahnaný do kouta. Nejsem chlap..a dokonce si jako toulavej ani nepřipadám "až moc chytrá", ale zahnaná do kouta budu kopat, abych se prokopala ven, plot přelezla, ohradu podhrabala, jen abych si mohla vybrat, zvolit svou cestu.
Pro mě je svatba další krok, kterým se stvrdí to čím jsme si jisti a chceme tomu dát určitou formu. Je to rituál, završený slavností, oslavou - jedna zda ve čtyřech nebo ve čtyřech stech.
Nechtěla bych být ženou, a snad nejsem, pro kterou je svatba záruční smlouvou na vztah a pro jejího muže plot, ohrada, konec.

a to teda nemluvím v euforii čerstvé nevěsty, aby bylo jasno

když už píšete věty typu "chlapi jsou pohodlní, takoví či makoví, hloupí i jinak nedůstojně druhořadé bytosti, zasluhující si vyhubení", pistě prosím NĚKTEŘÍ chlapi. Slovo NĚKTEŘÍ je velmi důležité. Neházejte NÁS, tedy mě a NČého do jednoho pytle s tím plevelem.
Chápejte, že někteří z nás jsou vztahovační, ješitní a takovéto impertinence se jich přímo či nepřímo dotýkají.
Za všechny hloupé, méněcené, pohodlné i Vámi opovrhované primitivní tvory Vám děkuji.
S úctou strejda.

To jsme si špatně porozumněli. Manželství není, nebo nemělo by být vězení. Ale ta překážka ve formě lenosti NĚKTERÉHO chlapa něco řešit, poskytuje manželství jistou ochrannou lhůtu, kdy NĚKTERÝ manžel přestane myslet přirozením, půvab novosti z čerstvé lásky vyprchá, a hormónama vykolejený NĚKTERÝ chlap se vrací ke své rodině. Je bohatší o zkušenost, že jsou ty ženské stejně všechny stejné, ale s touhle máme společné děti.
Z volného vztahu se dá odejít zítra odpoledne, jen co si sbalí spoďáry.

proč se ta diskuze svezla k otazce, jestli manzelstvi ano nebo ne... Mam pocit, ze jde o neco uplne jineho: lásce neporucis. On rozchod boli vzdycky a toho, kdo jeste porad miluje obzvlast. Ale na nejake rozmysleni, stanovovani lhůt nebo ultimat neverim. Casto jsem byla svedkem (a mam i osobni zkusenost), ze chlap se sice vratil (treba proto, ze mu to s tou novou nevyslo uplne tak, jak si predstavoval), ale duchem byl stejne u ni nebo se poohlizel po necem jinem, lepsim. Takze po nejake dobe se situace opakovala a holka pak koncila s totalne rozhadrovanym sebevedomim. Malokdo vydrzi byt hrdy a nedoprosovat se, ani naznakem. Kdyz milujete, je to videt, muzete hrat komedii, jakoze ne, ale stejne to ten druhy citi. A kdyz to neciti stejne, ma vas na haku a nevazi si vas. Jedina rada zni odmilovat se. Kdysi tady byl pouzit takovy obrat: nejprve se s nim vnitrne rozloucit. Co taky jinyho s chlapem, ktery je nespokojeny a hleda jinde. Ten, kdo miluje, se snazi vztah zlepsit, problemy resit a ne utikat. At uz je vina na kterekoli strane, tohle nemuze skoncit dobre.

Seriozní partner, jedno jestli muž či žena, se chová SERIOZNĚ, tedy ZODPOVĚDNĚ v jakémkoliv vztahu, bez ohledu na čem je ten vztah založený. Tedy dobrovolnosti žít s partnerem, potvrzené papírem či jen slibem bez razítka. TO, oč tu jde, NEJSOU papíry, ale POCIT ZODPOVĚDNOSTI. Je to přesně, jak to říká liška v Malém Princi Malému Princi – když si s někým něco začneš, ochočíš si ho, máš pak zodpovědnost za toho „ochočeného“ a nemůžeš ho jen tak odhodit, když tě přestane bavit a najít si jinou hračku, jinou zábavu. Jenomže většina dnes nezná Malého Prince, možná ji nebaví ani číst a hlavně neumí rozumět tomu, co si přečetla. Škola ani doma je to nenaučili . . . A ZODPOVĚDNOST, většina lidí moc nebere. V naší politice je to přece krásně vidět. Naděláš dluhy a jsi v pohodě, víc než polovině národa to je jedno, žes jim je udělal a dál tě volí . . .

že starší ženy to vnímají jasně - dobrý, perspektivní, pevný, jasný vztah, kde oba chtějí společnou budoucnost a mladší možná rodinu, děti, je ten završený svatbou, a ten "na psí knížku" je napůl, se zadními vrátky, na zkoušku
ale jak jsem řekla, i já jsem v tomhle konzervativní a bylo pro mě naprosto samozřejmé přivést dítě do manželství, do úplné rodiny, a muž, který by chtěl se mnou žít a mít děti, ale nepožádal by mě o ruku, by mi připadal nejistý sám sebou, svým vztahem ke mně...

na druhou stranu, nemít teď v 39 dvě děti ani partnera, slevovala bych, ze svatby, a třeba i z partnera...ale to je přesně ono: vnímala bych to jako kompromis být svobodnou osamělou matkou, jen abych měla dítě..
pro mě je prostě trvalá přátelská láska vrcholem vztahu a dítě jejím pokračováním a svatba rituál, který to potvrdí..začne novou etapu vztahu

Pokud jde o mě, tak patrim k tem, pro ktere svatba neni "jen papir". Asi i proto jsem se pred nedavnem provdala. Ale blizsi nazory sem radeji nepisu - teda krome jednoho: dnesni doba umoznuje oboje, kazdy at si zvoli to, co je mu blizsi, ale hlavne at doufa, ze najde protejsek, ktery to vnima stejne. Preci jen se jeste pocitam mezi ty "euforicke novomanzelky".

I já jsem byla v roli "ochočené" , ale bohužel můj manžel, se kterým jsem se před dvěma lety rozvedla, byl také v roli "ochočeného". Myslela jsem si, že jsem člověk, který se vdá a celý život stráví po boku muže, kterého si vezme. Ale skutečnost je jiná. Zapracoval alkohol a všechny mé představy se rozplynuly. Pomáhala jsem mu od té závislosti seč mi síly stačily, ale vždy jsem byla nakonec jen urážena, napadána a psychicky týrána. Já jsem se z jeho vlivu i s dcerou vymanila, ale jemu, protože byl také mnou ochočený a psychicky na mně závislý, jsem hrozně ublížila. Už jen tím, že jsem udělala to, co jsem mu mnoho let slibovala- rozvedla jsem se s ním. On se trápí dodnes, ale aspoň má důvod omlouvat své alkoholové dny. A já mám přítele, kterého miluji a žijeme spolu bez papíru, který vlastně vůbec nic neznamená. Jsme manželé i bez potvrzení. Manželství dělá láska, tolerance a přátelství a ne doklad.

lásku si nijak nevynutíš, ani v manželství ani v soužití na psí knížku, láska tam buď je a nebo není, takže je potřeba se spíš vyrovant s tím horším a pokud budeš mít štěstí a vrátí se, tak se radovat z toho lepšího a poučit se z předešlých chyb a nedělat je, ukázat mu, že si toho vážíš a snažit se, aby ten Váš vztah byl hezký pro Tebe i pro něj. Lidské vztahy jsou velmi křehké, ale to si většinou uvědomíme až když o ně přijdeme.

je to přesně tak . . .

toulavej, řekla bych, že podstata spočívá v potřebě pocitu naprosté svobody
protože to všechno, co tu bylo popsáno o vztahu muže a ženy, se vztahuje na páry sezdané i nesezdané, přesněji řečeno - nic z toho není vyloučeno ani manželstvím, ani vztahem bez svatby - žádný z těchto druhů vztahů nevylučuje ani nezaručuje dlouhotrvající lásku a přátelství, nevylučuje ani nezaručuje dlouhé spokojené trvání, ani pocit jistoty a klidu
ty (a jiní) ten pocit svobody monžná můžeš mít jen když neuzavřeš manželství,

my (INka, já a ostatní) to vážeme k člověku, ne k papíru, a tak můžou být lidi, se kterými se cítíme nesvobodně a omezovány i bez papíru, a můžou být chlapi, se kterými se cítíme i s papírem velmi svobodně, je to jen obřad a další krok, není to ohrada a plot
vůbec nejdůležitější ale nakonec je, aby ti dva, kterých se to týká, dělali to, co si přejí oba
jestli pro oba je tím nejlogičtějším vyústěním vztahu svatba, ať se vezmou

ne-li, ať spolu žijí jen tak - třeba hodně mladí nebo už starší, co mají manželství za sebou a už nebudou mít děti, nemusí se brát
vzhledem k tomu, kde žijeme, by děti měly přijít do rodiny úplné, manželům
problém pisatelky článku a většinou vůbec prostě problém je, když každý z páru to chce jinak...kdyby tvoje kamarádka chtěla svatbu s tebou, třeba...musí se přizpůsobit tvé svobodě?

já vím, že pisatelky problém je už teď jiný, když on odešel
ale právě že tím to začalo - že s ní žil a pořídil si s ní dítě, ale nechal si ta zadní vrátka, možnost kdykoli se spakovat a zmizet bez dlouhých průtahů...zodpovědný chlap jistý si svým vztahem i sám sebou, ve kterém se cítí dost svobodně a je dost silný, aby to zvládl, dá rád ženě najevo, že se s ní nechá "svázat", nelpí tolik na té svobodě papírové, protože si je dobře vědom své vnitřní, osobní svobody a toho, že ho o ni partnerka nepřipraví

když si tak tu diskuzi čtu, shrnul bych to pro všechny kudlanky i (bohužel pozdě) pro Míšu. Z výše uvedených zkušeností vyplývá, že slušný chlap, tedy takový, který vás nebije, neuráží a nedeptá je vzácné, nedostatkové zboží. Takže když ho ulovíte, chovejte se k němu podle toho. Chovejte se k němu stále s vědomím, že vás, kudlanek, je přeci jenom okolo každého chlapa na výběr dostatek, tak ať má důvod si myslet, že jste pro něj ta nejlepší. A jenom tak na okraj: kdysi dávno v hodinách politické ekonomie (ano, i takové byly předměty) jsme měli profesora starého moudrého pána. Z jeho vyučování si už nepamatuji vůbec nic, ale jedno životní moudro ano(platí pouze pro pány!)- za ženskou a za tramvají neběhej, ona přijede druhá....

což platí i naopak, a násobně, to mi neřekl starý moudrý pán ale zkušenost

a ještě jedna zajímavá zkušenost - dámy se předhání u nezadaných mužů, a pánové krouží v rojích kolem zadaných

právě že naopak to neplatí! Proč se pánové rojí kolem zadaných? Protože tam mají záruku, že je nebudou uhánět! A když náhodou dotyčná začne tlačit na pilu, tak stačí jemně upozornit manžela a on už si ji srovná. A proto opakuji, když už máte někoho, kdo s vámi chce zůstat, važte si toho, hodně moc....

Ahoj Míšo, zrovna prožívám totéž a buď úplně v klidu jsem 19 let vdaná a s manželem se známe 21 let. Odchází z tohoto svazku úplně stejně jako Tvůj přítel. Prostě mi přestal mít rád a má pocit, že v jiné náruči mu bude lépe, vyzkoušela jsem vše a už nemám sílu. Nemá cenu popisovat naše manželství, pociťuji velkou bolest a musím se s ní vyrovnat a to bohužel čeká Míšo i tebe (spolujmenovkyně ) Pokud se nebude chtít vrátit on, nemůžeš udělat vůbec nic, výše popisované doporučení mám všechny za sebou, ale pokud je partner jednou rozhodnutý odejít, jde a nic ho nezastaví. Spíše přemýšlej jak naložíš s jeho případným návratem, už vždy budeš pociťovat nejistotu, protože tě tak jednuše opustil. Já tvrdím, že problémy nejsou důvodem k rozchodu, ale k jejich řešení, samozřejmě, pokud jeden z partnerů není alkoholik, násilník, narkoman apod., je situace vždy řešitelná, musí ale chtít oba, bohužel . Přeju ti hodně síly a správné rozhodnutí, nejtěžší je se přestat obviňovat, protože to ne ty jsi slabá a udělala jsi jakoukoliv chybu - jsme jen lidi a ti chybují, slaboch je on, protože opustil tebe a vaše dítě. Mám trochu výhodu, holky jsou velké 15 a 18 let, ale nesou tuto situaci hodně těžce. Držím palce
Pro kolemjdoucího - to je právě ono, takto jednuše bývá člověk nahrazen, je to ovšem dost smutné, mého muže jsem hýčkala a rozmazlovala a to byla moje největší chyba

hele přečti si to o té Lilith - to je přesně ze života.Chlap si nikdy neváží toho, co má u nosu, jakkoli dobré to je. Nééé on chce to co nemá, protože ten kretém je lovec! (nevadí, žepři pohedu na krev omdlívá a radši zemře, než by si dali píchnout tetanovku.Čím větší mrha, tím víc ji milujou. Když s nima oře a vytírá podlahu tk se ještě bojej, aby o ni nepřišli.a běda, kdyby ti a, co se s ní nechceš vázat řekla, že chce volnost a že se chcerestartovat - to b byl rachot , co?

Se ti samým vzrušením tak zamotaly prsty na klapkách, že to skoro není k přečtení. Zkazila jsi i toho kreténa a to přitom mělo bejt nejdůležitější slovo tvýho příspěvku, škoda, škoda!

ono nejen chlapi ale i zeny. Ja si vzpominam na dve zeny,-tyrane,co mi tak vypraveli,co za svobodna a padlo na to ze o ne stal pry nekdo strasne hodny,a jak vzpominaly s takovou nostalgii. Byvaly vesele,delalo jim dobre ze jim chlap nadbihal,trosku si s nim i hraly a dlouho se rozmyslely...najednou potkaly pana bozskeho,podlomily se jim kolena a do svatby se nerozmyslely ani minutku. Nu,tyhle aspon nejak uznaly ze naletely. Jeste si vzpominam na jednu starsi zenu;sedim u ni u stolu a ona mi vypravi jak byva bita,jak trpi atd. a v tom se otevrou dvere a vchazi jeji muz.A v ten moment se pohled te zeny tak viditelne zmenil,zneznel presne tak silne,jako kdyz jsem videla zenu po porodu,ktere prinesli konecne detatko.A jak na mne zapusobil ten jeji pan buh? No-bylo na nem videt ze je to brutalni hovado,vono na lidech kolem 50 to je ve tvari uz vepsany,jaci jsou. Skoda ze je porad mnoho lidi co hazej perly prasatum....

připojuju se k Jasmíně - taky jsi mě dost rozesmál. Dobrá reakce

ale když jsi se o mně zmínila, tak ještě má reakce.
Vůbec nechápu jak jsi přišla na to, že pro mě je svoboda vším a neuznávám svatby a manželství. NIKDE jsem nic takového NIKDY nenapsal. O tom plotu to byla pouze reakce na příspěvek „mamči“, která naznačila, že s papírama, tedy svatbou, to má chlap mnohem těžší odejít od rodiny a proto je tento institut pro ženu ŽÁDOUCÍ, jako pojistka proti činům tápajícího, hormony zmateného muže, aby neodešel. A já jen tvrdil, že chápat papír – svatbu jako zábranu proti odchodu partnera je nesmysl. Nic víc. Jaký je MŮJ názor na institut svatby, manželství, jsem NIKDE nenapsal. Nepodsouvej mi nějaký názor, který jsem neřekl. Já nemám svobodu – i když si ji hodně cením obecně, nejen v osobním životě - jako svatý grál, jak jsi někde psala. Nevím, kdes takový můj názor vyčetla . . .
Právě proto, že se snažím chovat zodpovědně, dvakrát si rozmyslím strčit hlavu do chomoutu, než pak řešit ty následky pro sebe i toho druhého. Nevyhledávám předem předpokládané problémy, abych je pak musel pracně řešit, když nemusím.
Moje kamarádka by svatbu se mnou nechtěla, nenašel jsem jediný rozumný důvod, proč by měla chtít – přece jen mě už trochu zná :-), se svojí povahou, to by si dala . . .
Poslední poznámka – ačkoliv tvrdíš, že pocit svobody mezi partnery je nezávislý na papírování ( existenci svatby ) a NEZÁLEŽÍ na něm, přece jen, tak nějak, si za tím papírem stojíš – i když říkáš, že na něm vůbec nezáleží. Tuhle logiku jsem nepochopil. Jestliže nezáleží, pak přece nezáleží a nemohu tomu dávat přednost . . . Pochopil jsem, že říkáš nezáleží, ale ve skutečnosti nejen Tobě, ale většině žen MOC záleží . . .
Míše se omlouvám za nesouvislost příspěvku s jejím problémem.

a už vůbec neberu vážně žoviální nadhled, obvykle ho má ten, kdo má máslo na hlavě
jinak - vždycky přijde co má přijít až odejde co odejít mělo a když za tím, kdo odchází, neběžíš, stopro přijde jiný
vážit si hezkého dobrého vztahu má člověk vždy, bez ohledu na pohlaví, neváží-li si, bývá poučen

co jsem vyčetla, jsem vyčetla z tvých slov tu napsaných, každý se tu vyjadřuje ke svému dojmu z napsaného textu, každý si tu taky napsaný text vyloží podle svého - založení, momentální situace, zkušeností, atd.
můj dojem z toho, co píšeš, byl prostě takový - ale já tu několikrát psala, že dojmy se můžou mýlit a že reaguju jen na to, co čtu a co si o tom psaném myslím, ty si můžeš o sobě myslet, tvrdit samozřejmě něco jiného.

docela mě pobavil obrat "nenašel jsem jediný rozumný důvod, proč by měla chtít" - tím potvrzuješ své vysoké mínění o svém úsudku, a zároveň vysvětluješ, aniž bys asi chtěl, proč si tě třeba vzít nechce - inteligence je základ, ale patent na rozum je na překážku nic ve zlém....prostě na důvody, proč by si tě kamarádka mohla chtít vzít, musí přijít ona, ne ty, ty můžeš přijít jen na důvody, proč si chceš, nebo spíš nechceš vzít ji
ano, já jsem řekla, že svatba je, respektive byla pro mě důležitá, když jsem zakládala rodinu

škoda, že ses tolik ponořil do toho, co jsi a nejsi a v čem se v názoru na tebe mýlím (protože to nakonce není podstatné, asi se tu navzájem mýlíme v sobě docela dost často, my všichni diskutující)....tím, co jsem psala předtím, jsem ti chtěla říct jen jedno, to co se mi zdá podstatnější - že skutečně svobodný, silný, zodpovědný člověk, tedy i chlap se nebojí projevit závislost, tu dobrou, sounáležitost, a klidně se s někým svázat i papírově, třeba pro tu tradici a zvyk, to je jedno.

a když si představím svoji dceru, tak i u ní bude pro mne důležité, zda se s partnerem vezmou, až budou chtít rodinu, ten obřad bude mít i potom pořád svůj význam, takový, jak jsem psala už nahoře...normální člověk to opravdu bere jako jakousi pečeť, kterou stvrdí vůli, odhodlání začít novou etapu života s tím druhým...a dětem úplnou rodinu
bez toho se skutečně snadno odchází, protože se cítí prostě nesvázáni "dyk sme vlastně svobodný" , a odjakživa snadněji otcům, než matkám

Ja si pochopitelne hodneho chlapa vazim, o to nejde, ale Tvoje komentare ve mne vzbuzuji pocit, ze jenom my, zeny, se mame snazit byt hodne, kdyz se nam podari ulovit nejakeho normalniho chlapa a vazit si ho. A kdyz ne, tak on si najde za nas lehce nahradu.. Jsi si tim tak jisty..? Ja si myslim, ze to plati i naopak a ty Tvoje soudy mi trochu zavaneji muzskym sovinismem a podcenovanim zen.

Je divnej, a to tak, že dost.
Pak se chlapáci s takovým uvažováním diví, když o takových týpcích jedna z nás mluví jako o kreténech.

Ale třeba to kolemjdoucí nemyslel vážně. Třeba to byl jen špatný vtip.

Já nejsem zas až tak na sebe namyšlenej, jak jsem tu v nadsázce naznačil. Nemám nic proti svatbě ani psí knížce – ať si každý žije po svém, nikomu nevnucuji svůj názor,
je mi jedno, jak lidé žijí. Probírat moji kamarádku je mimo mísu, nevím proč ani proč Tě to napadlo.Větou o rozumném důvodu jsem chtěl říct, že se mnou by si nikdo, kdo mě alespoň trochu
zná, nic nezačal, je to v jeho zájmu . . . :-) NIC jiného v tom nehledej.
Mě nikdo nechce z těch, co mě znají, čemuž se vůbec nedivím, ale dokonce mě nikdo nechce ani z těch, co mě neznají a to už je jistě na pováženou . . . Ale nejsem smutný, nevadí mně to.
Jen to konstatuji. Proč se vůbec bavíme o mně? Nejsem nijak zajímavý.

souhlasím, ale to už tak bývá a stává se, že se mluví nejen o článcích a jejich autorech, ale i o diskutujících, a o přítelkyni jsi začal ty, když jsi vysvětloval někomu jinému, že je to kamarádka, ne manželka, a já pak reagovala na to, cos psal o tom, že nemá důvod tě chtít nebo tak něco... narozdíl od jiných mě nezajímá, zda jsi nejsi zadaný, ženatý apod.

a najednou se ukazuje, že bychom si docela dobře porozuměli :-) - a to se vůbec neznáme. Tak proč si neporozumí ti, co se dobře znají, moc nechápu . . .

Milá Mílo, určitě jsem divnej. Já se tady na kudlance nevyskytuju moc často, celkem před nedávnem jsem se tu čirou náhodou zarazil nad způsobem uvažování některých diskutujících a od té doby se snažím (marně) vysvětlit kudlankám, že ve vztahu platí mimo jiné také zákon nabídky a poptávky. Takže, Mílo č.1, já si opravdu myslím, že vy, ženy, se máte snažit byt hodné, když si chcete chlapa udržet, protože vy hodně stojíte o to si ho udržet, kdežto on tolik ne. A hlavně, vás, které chtějí chlapa na pořád je mnohem, mnohem víc než chlapů, kteří o takový vztah stojí....a co se týká mužského šovinismu, tak už jsem tu jednou doporučoval ku prostudování Hausmanovy Základy mužského šovinizmu, dokonce i odkaz ke stažení tu byl... ale nesetkalo se to s pochopením, i když ta knížka by mnohým otevřela oči.

tak ten odkaz dám ještě jednou....
http://www.antize.pbh.sk/download/hj-zms.pdf

zákon nabídky a poptávky. Takže platí nebejt moc hodná (hodnej), protože co snadno máme, toho si nevážíme. Pokud budu na chlapa příliš hodná, uteče mi. Pokud bude chlap na ženu příliš hodnej, uteče mu. A ti opuštění tu pak skuhrají, takovej je svět.
K mužskému šovinismu se vyjadřovat nebudu, tolik hvězdiček k dispozici nemám...

Milý kolemjdoucí, opíráš svůj "světonázor" o dílo chlapa, kterej je zmítanej svýma osobníma frustracema a nenávistma vůči ženám ve svý rodině. Tvoje východiska jsou pak úplně stejný jako východiska všech těch pomýlenejch radikálních feministek (a jejich některých fanynek tady na tomhle webu). Tímpádem, bohužel, jsi stejně vedle jako jistá dáma s puntíky a můžeš si s ní podat virtuální ploutev. Četba takovejchto literárních skvostů (ať už z péra různejch Hausmannů a nebo Hauserovejch) nikoho na cestě k porozumění protějšku neposunula ani o fous a vede k jedinýmu: K zákopový válce. Docela se dívím, že vás (a teď myslím obě strany těchhle extrémních názorů) to baví.

znám hodně chlapů, kteří dělají hodně proto, aby si ženu udrželi a dokonce aby byla spokojená

To víš, každý si svoje komplexy léčí jinak. Něco jako, sice jsem nic nedokázal, ale aspoň jsem chlap/ženská/běloch/černoch/... Vždyť komplexy jsou od pradávna živnou půdou pro extremismus (nebo aspoň generalizování a jednoduchý pohled na svět).

Jak řekl Einstein:"Jenom 2 věci jsou nekonečné: Vesmír a lidská hloupost." A když to řeknu lidově: Svině jsou všude, napříč pohlavími, vzděláním, společenskými vrstvami, atd.

Hausmanovu knizku znam, cetla jsem ji a s nekterymi nazory souhlasim. Ale nesouhlasim s Tebou, ze nas, zen, ktere chceme mit chlapa doma a naporad je vic nez chlapu, co chteji takovou zenskou. Je sice fakt, ze chlapi uz ted udelali krok dopredu a nekteri jsou sobestacni a nepotrebuji kucharku a pradlenu a uklizecku (to zvladaji sami), ale hlavne pritelkyni. Ale na druhou stranu, my, zenske, hlavne my, co jsme uz nejakou dobu vdane byly a vime, co to obnasi, toho taky hodne zvladame a chlapa naporad a domu, taky nechceme vsechny. Takze, prestan nas vsechny hazet do jednoho pytle, to mne opravdu urazi..

do toho Hausmana zacetla. Logicky jsem se dovedela ze takovemu chlapovi nemohu kromne p**y nabidnout nic.Na pokec,pratelstvi,rozumnou debatu a mnoho jinych ma kamarady,co to zvladnou lepe. Tudiz jsem pochopila ze zeny jsou pro nej pouze chodici p**y. Je mi lito tech,co takovemu chlapovi prosly posteli,kterym pred tim na randeti lhal,protoze jim kyval na ty nesmysly,ktere placaly. Horlive se s nima -"srazel intelektualne",takze ty zeny nemely moznost poznat,ze pro nej neznamenaji vic nez... Ikdyz si ten chlap mysli jak je svetovej a jak vse umi naskrabat na rovinu,je to pouze hulvat.Kdyby mne potkal nejaky chlap a jisteze doufam slusne,i nezne naznacil,ze pro nej znamenam pouze p**u,tak bych aspon mela tu moznost si vybrat,zda mu reknu -ne dekuji,ci se na to budu degradovat v zajmu vyhlidky skvele postelove sceny. To ze si divka uzije prijemny vikend a je pak odkopnuta muze mit tisice duvodu,coz sice nepotesi,napr. ze ho nezaujala ale to "c'est la vie". Dozvedet se pak o sobe z literatury...a ze tam Hausman udava dostatek sve identity,ze byla uz predem brana jako pouha ...to,ze ackoliv cukroval az do nedele ze ve skutecnosti nenavidel za projety vikend na skalach,panecku,tohle jsou fakt rany pod pas. Nic proti lovcum,-pokud maji uroven.Ale jestli se jini chlapi zhlidnou v tomhle Hausmanovi,tak to je vskutku smutne.

Píšeš: nechce mně.
Ptám se: co ti nechce? Kdo ti nechce?

Predem uvozuji, ze Vase nazory Jasmino povazuju za jedny z nejrozumnejsich v _teto_(ostatni nemam v pameti nebo jsem necetl) diskusi.
Ted k tematu:
Ja jsem sice z Hausmana necetl ani kousek, ale myslim si, ze muzi behem sveho zivota prochazeji urcitym vyvojem a nemalou cast se nachazeji v obdobi, kdy nepotrebuji kyvat na nesmysly, ale sexu uzivat ano (nejen proto, aby uspokojili sebe, ale take proto, aby vedeli, ze jsou schopni uspokojit zenu [a nejen jednu]). Vzhledem k zabehnutym konvencim nemuze muz byt uprimny a ptat se postupne zen: "Chces se mnou sex?", byt prave jen o tohle mu v urcite etape zivota jde, protoze z vychovy a nasledne nabiranych zkusenosti vi, ze to nevede prilis k cili. Pokud by lhat nemusel, aby se s zenou domluvil, pevne verim tomu, ze by nelhal. Teprve az by tedy takova uprimnost vitezila pred znamkou hulvata, prestali by muzi poslouchat nesmysly (pokud by se jim to zdaly byt nesmysly) a sly by rovnou na vec - tedy k otazce vyberu.
Jeste se postupne vyjadrim k nekterym ostatnim tematum:
Myslim, ze ac muzi prijdou do obdobi, kdy pocituji potrebu po sobe zanechat nejaky odkaz (potomka...), tak napnou co nejvice svoji energie k tomu, aby tohoto dosahli. Maji-li vsak nejakou navic, touha po tom, aby vedeli, ze jsou stale schopni uspokojovat zenu [a ne jednu], v nich zustava. S timhle je asi potreba pocitat.
AD PLOT A NABIDKA A POPTAVKA:
Jestlize nekdo vi, ze to s partnerem vydrzi 50 let, klobouk dolu, pro ty, co si to jen mysli a doufaji v to tady mam otazku:
V pripade, ze nadeje nesplni ocekavani a laska proste vyhasne.. Je lepsi spolu zustavat, ci nikoli? Da se s protejskem domluvit bez emoci, kdyz laska vyhasla jen z jedne strany?
Myslim, ze obdobi, kdy muz vyhledava zivotni partnerku (a je pritom v produktivnim veku), je nepomerne kratsi nez toto obdobi u zeny, ale urcite existuje(proto vsichni zname chlapy, kteri se o to snazi).
Pokud je tedy muzu priblizne stejne jako zen, jiste bude nepomerne vice zen v takovem svem zivotnim obdobi.
Naopak, presne opacne je to dle meho nazoru pri vyhledavani protejsku pro chvilkove sexualni uziti si.
Proto by melo byt zcela logicke, ze zeny se vice snazi pri dosazeni dlouhodobeho vztahu a muzi pri dosazeni kratkodobeho.
Navic jak zenam tak i muzum se behem zivota meni jejich kredit(hodnota pro spolecnost, chcete-li) a v zavislosti na tom, jak jim kles/stoupa tento kredit vzhledem k okoli se musi/nemusi snazit udrzet stavajici vztah(smlouvu) ci ziskat novy vztah smouvu.
Vznikla smlouva(manzelstvi) pak chrani(alespon trochu a s pribyvajicimi trendy chrani stale mene) to, oc usilovaly a snizuje nutnost (dnes vzhledem k jednoduchym moznostem rozvodu a dalsim trendum uz ani moc nesnizuje) snahy jejich vytouzeny dlouhodoby vztah udrzovat.

Alespon tak hovori moje zkusenosti, co vase?
P.S. Pohybuju se v dost siroke spoleconsti (3 sportovni oddily, prace) cca tak 100 muzu [50% svobodnych, 50% zenatych nebo rozvedenych].
Proc mam pocit, ze ze vsech tech, co prosli tim manzelstvim cisi, ze NAKONEC kyvli na svatbu?
Muze to byt jen pocit, muzou se pretvarovat, ale muze pro to existovat rozumne vysvetleni, ktere by takovy pocit vyvracelo?

ono se to hezky poslouchá, rozum mi to vše schvaluje, ale co dělat v případě, že je ti 36, od 21 jsi s jedním chlapem, miluješ ho, pomáháš mu v práci (začínal od píky, ted je manažer) a když vyleze nahoru, na post, který chtěl získat, příjde domů a řekne ti jen tak, když se ptáš, proč je divný, smutný odtažitý, že to chce ukončit, že je v tom jiná? Jak to chceš brát s nadhledem?
Kor když jsem byla tak pitomá, že jsem byla fakt až doted zamilovaná? Jak to vysvětlím naší devítileté princezně? Žila jsem tak dlouho pro něj, že nevím jak budu ted žít dál. Tak jsem mu věřila, litovala ho, že má moc práce a málo času na rodinu a on si zatím budoval vedle jiný vztah a nás si nechával na straně, co kdyby to nevyšlo? Nebo kdybych se nezačal ptát, možná by zůstal? Co s tím? Co s tou zrazenou důvěrou?
Jak se dá milovat a nevěřit? Jak pochopit, že muž tvých snů je podvodník? Jak se po 216 letech vyrovnat s tím, že vlastně neznáš toho, kdo ti byl nejblíž?? Odpovíš mi aspoň na něco? Cítím tak strašný zmatek, všechno mám rozbité, všechno, v co jsem věřila je pryč, zahodil rodinu, dceru, nedodělaný barák(ještě loni jsme malovali plány, předělávali zgruntu ruku v ruce jednu polovinu, letos se měla udělat druhá, hypotéka je na tom a ted jsou všechny plány v čudu, až se to prodá, vyplatěj se pokuty a poplatky a úroky, nezbyde ani na jeden byt a všechno mu to za tu slečnu stojí.Neznám ji a nechci ji nějak špinit, ale jak se dá srovnat 16let společnýho života, kamarádství, láska, dítě na druhou misku vah touha a nezodpovědnost? Nebo co je to?

A HLAVNĚ CO S TÍM????

jaky prava ja jsem vdana s manzelem mam dve male dcerky a on jen hleda koho si najit uz ma treti a vydrzi sni jen chvily zatim delam jen vyzivne a on se jen odvolava plati jen kazdy druhy mesic a ted lituji ze sem siho vzala kdybych nebyla vdana bylo byto rychli rozvod me ceka on ho podat nechce nejsme spolu 6 mesicu a holky ho nezajimaj ani je nevida jen mi posle sms rad bych videl holky a to bych ho radsi nekam kopla jemu 35 a nasel si 17 letou ukazuje se sni vmem bydlisti aby ho sousede videly no hruza to cim prochazim ja vecne po soudech bych neprala nikomu mam 2 letou a petiletou a soud je porad na jeho strane on ma vetsi vihody nez ja a to jsme spolu byly 13 let

Ahoj všichni tady čtou toto mé krátké svědectví. Jmenuji se Bar. Shantee a já jsem z Brazílie. Byl jsem jednou ženatý, ale později, protože můj manžel mě opustil a moje dvě děti pro svého přítele, byl jsem velmi ustaraný a nemocný, potřeboval jsem pomoc, byl jsem velmi ohraničený, abych ten dlouhý příběh zkrátil, můj velmi dobrý přítel mi doporučil, abych se pohnul, ale Nemohl jsem, pak mě představila IBHAGBOSORIA LOVE HOME, o které se zmínila, že se sešla mnoho rodin a povznesla se do svých podniků a na pracoviště, zeptala jsem se sebe sama, je tento muž skutečný nebo falešný? Vzhledem k tomu, že jsem byl strašně scammed a téměř jsem ztratil naději po velkém tlaku ze svého přítele, rozhodl jsem se zkusit a k mému největšímu překvapení IBHAGBOSORIA mi pomohl a můj manžel se vrátil domů dva (2) dny poté, co mi přeji všechno nejlepší k narozeninám a omluvil jsem se . (Téměř jsem zapomněl, že to byly moje narozeniny), pokud procházíte jakýmkoli problémem, ať už je to nemoc, rozchod, selhání, záda a tak dále.
Pošlete mu e-mail na adresu Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny nebo kontakt nebo WhatsApp 2348165965904 a nikoho nenechte oklamat. Existuje spousta skenerů.

Téměř jsem ztratil svého manžela, dokud můj přítel nedal panu Godsentovi, jeho jméno je Dr. Ologhodo. Řekl mi, že můj manžel se ke mně vrací, pokud dokážu dělat vše, co se ptal doktor Ologhodo, ale byl jsem na pochybách, ale později jsem mu zavolal a vše mu vysvětlil a řekl, že uvidí, co může udělat .. Včera jsem telefonoval a zkontroloval jsem, kdo to byl, to byl můj miláček, který mi zavolal, abych ho vybral z letiště.
Právě teď jsem tak šťastný a vděčný. Pokud víte, že procházíte stejným problémem, kontaktujte jej na jeho e-mailu na adrese Dr. Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny nebo na jeho čísle 2348156911977.

Wooow! To je ta největší věc, která se kdy stala v mém životě ... Chubygreat je dar od Boha. On je velmi dobrý v sjednocení domů, povznášející podnikání, pomáhá lidem vyhrát volby, a tak na to si dokážete představit. Pomohl mi vrátit se mé ženě, kterou jsem téměř ztratil, ke zlým očím lidí, sešel se svou rodinou a udělal mi pokrok v podnikání. Není tento muž andělem od Boha? Je opravdový ... Takže ho nesmíte podceňovat. Jednoduše kontaktujte chubygreat na 2348165965904 nebo můžete také poslat e-mail na Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny . pokud jste ve stejném stavu jako před dvěma měsíci.
To je tak skutečné a neexistují žádné dva způsoby, jak to udělat, protože udělal moje a udělá také vaše. Chubygreat, musím ještě jednou poděkovat! Děkuji!! Děkuji!!!

Ahoj všichni, kteří čtou toto mé krátké svědectví. Jmenuji se Bar. Shantel, jsem z Brazílie, byl jsem ženatý, ale později mě manžel opustil a moje dvě děti pro svého přítele, byl jsem velmi ustaraný a nemocný, potřeboval jsem pomoc, byl jsem velmi ohraničený, abych ten dlouhý příběh zkrátil na velmi dobrý Kamarádka mi poradila, abych se pohnul dál, ale nemohl jsem ji pak představit chubygreatovi, o kterém říkala, že se sešla mnoho rodin a povznesla mnohé v jejich podnikání a na pracovišti, říkala jsem si, že je to skutečné nebo falešné.
Byl jsem strašně strašidelný a málem jsem ztratil naději po velkém nátlaku svého přítele, který jsem se rozhodl zkusit, a k mému největšímu překvapení mi chubygreat pomohl mně a mému manželovi zavolat domů dva (2) dny poté, co mi popřát všechno nejlepší a omluvit se. (Téměř jsem zapomněl, že to byly moje narozeniny), pokud procházíte jakýmkoli problémem, ať už je to nemoc, rozchod, selhání, zpětné zasunutí e.t.c. pošlete mu e-mail na adresu Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny nebo ho kontaktujte na 2348165965904 teď a nenechte se oklamat kýmkoli, je tam spousta podvodníků

Chci využít této příležitosti, abych poděkoval tomuto velkému kouzlu za to, že přivedl mou ženu zpět ke mně, o které jsem si myslel, že jsem ztratil. pomocí kouzla chubygreat pracuji já a moje žena opět šťastně v lásce. Pokud máte jakýkoli vztah, který nefunguje dobře, kontaktujte chubygreat a požádejte o pomoc s těmito údaji
  Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny