|
 Jo, NČ, "něžný čumáček" a jeho kolínka... Následující text, který mi poslal, se sice týká kolen také, tentokráte však jeho, těch mužských, obyčejných a kostnatých. A protože je (jako každý chlap) - i pořádný hypochondr, není divu, že čerstvě prožitá a mimořádná událost ho setsakra vyvedla z rovnováhy:
"Potká to každého, že se u něj stále častěji přihlašují příznaky stáří. Zvýšená chuť k jídlu, k pití, naopak snižující se věk děvčat, za nimiž se ohlíží. S dalším výčtem změn již raději přestanu. Tak tohle by tak ještě šlo, s tím problémy nebývají. Ale problémy vznikají,  když se naprosto nečekaně přihlásí různé choroby stáří, doposud jedincem nepoznané. Nemám samozřejmě na mysli nějaké ty chřipky, rýmy, a podobně. Ty jsou normální! Ale když na stará kolena začínají přicházet stavy nenormální, je postarší občan zděšen na nejvyšší míru. A právě tohle zděšení mě bohužel potkalo též, a přímo se starýma kolenama. Ani příteli mé milenky nepřeju ty pocity zděšení a strachu, a myšlenky, které se mi začaly honit hlavou při zjištění dosud nepoznané choroby v kolenou. Samozřejmě jsem nemoci zprvu nevěnoval příliš pozornosti. Modřina (spíš modřinka, nepatrný krevní výron) na koleni není zas až tak zajímavá. I úředník občas klepne kolenem o stůl. Jenže - já s holýma kolenama sedávám u televizních zpráv každý večer, takže nevěnovat pozornost nekrotickým změnám, nekrotickému černofialovému zabarvení kůže, už dál nešlo. Na pohmat bylo vše jakoby v pořádku, ale jen hmatu přeci věřit nelze! Takže po několika dnech jsem už nechtěl dál žít v obavách z budoucnosti. Po několika bezesných nocích jsem se odvážil zavolat kamaráda lékaře, objednat se u něj na příští týden, a pak už jsem jen vyčkával jím vyřčeného ortelu: Otrava krve! Amputace!! Protézy!!! Vozíček!!!! A všechno jsem si způsobil sám svou srabáckostí! Kdybych šel k lékaři hned, jistě se aspoň jeden úd mohl ještě zachránit, nebo i víc údů. A já, místo abych něco udělal, klepal jsem se strachem doma bez pomoci. Poslední večer před sjednanou zdrcující prohlídkou jsem si s hrůzou zase prohlížel nekrotická kolena a třesoucí rukou držel nedopitou sklenici s pivem. A třesoucí rukou vybryndal pivo na jedno koleno. Pak následovalo otření piva ubrouskem, pohled na koleno bez poskvrnky, a záhadná choroba se rázem vysvětlila. To ty nové džíny!!!!!! Pouštěly, svině, a já blbec si na ty kolena zíral vždycky u zpráv, před večerním sprchováním." Neúnavný čtenář
|
