|
 Někdy uhodnu, který dotaz bude mít velkou odezvu, někdy ne. Například dopis od Oty jsem původně brala jako běžné trápení, které sice většinou postihuje ženy, ale nevyhýbá se ani mužům. Když se to pak všechno rozjelo do víc než košatých forem, dokonce to vypadalo (jako už párkrát), že tazatel raději Kudlanku opustí, docela mi z toho bylo smutno.
Ale pak jsem si uvědomila, že je velká pravda v tom, že "každý cikán soudí podle své planety". Tedy že každý všechno posuzuje především podle svých zkušeností, vědomostí a zážitků. A to je přeci pochopitelné... Mám sice oproti vám výhodu, že občas "vím víc", protože dopisy mě psané, jsou podstatně konkrétnější. Ale tak už to je, detaily sem prostě nedávám. Současný vývoj situace, respektive i jeho samotné začátky mne překvapily také. Protože nechci, abyste museli klikat někam "až dolu", dávám poslední Otův dopis jako další samostatný článek.
Ahoj Danielo, když tak čtu, co všechno se „možná" u nás doma dělo, tak žasnu. Docela mi to pomáhá, protože vidím, jak rozdílný je pohled lidí na jeden manželský debakl. Už je mi trochu líp, tak i víc napíšu. AlenaT píše, že mě žena „určitě nejmíň stokrát varovala....ale on asi neslyšel, nebo to nepovažoval za důležité. Ženě nejvíc chybí vzájemná komunikace - čímž nemyslím věty :"Co bude k večeři?" a "Kde mám ponožky." Muži se domnívají, že když všecko funguje, není potřeba mluvit. Ale ono je. Protože - taková už je doba - vždycky "za bukem" čeká někdo, komu vaše žena za nějaké to slůvko stát bude. A žárlivé scény jsou poslední, co tu pomůže. Ona mu zcela určitě říkala a ne jednou, co jí vadí, ale znáš chlapy, najíst dostal, čistý prádlo měl, tak co by se staral." Ale ono je to úplně jinak. Naše manželství bylo úplně normální, komunikace rozhodně nechyběla, vařili jsme oba, já vypral, ona uklidila. Ty další věci už jsou taky jen nesprávné dohady. Například tohle: „akorát holt je tu ještě někdo jinej.Kdo jí dává najevo, že o ni stojí, že ji má rád a že je pro něj důležitá a s kým si může popovídat. Sex bývá v takovýchto případech to poslední.Já do Oty nekopala, jen jsem mu vysvětlila, co dělá blbě a co by měl změnit." Samozřejmě, že je tu někdo jinej, jinak by přeci tahle veškerá debata přeci nevznikla. Taky moje žena věděla vždycky, že o ni stojím a mám ji rád, je pro mě důležitá atd. Povídali jsme si možná i víc než jiní. Nenašel jsem tu však ani jednu věc, kde by mi bylo opravdu vysvětleno, co jsem dělal blbě - jak taky, když to všechno jsou jen dohady a ne pravda. Taky tedy nechápu, co jsem dělal blbě a měl změnit, když to, co mi doporučila, jsem dělal odedávna. Chápu, napsal jsem toho málo, ale jak vidět, i to málo stačilo na vydedukování románu. Ale jak říkám, zdejší debaty mě docela pobavily, aspoň vidím, jak vznikají fámy a jak je pak člověk proti tomu bezmocný. Ono to je totiž všechno úplně jinak. Mám velmi hezkou ženu, líbí se nejen mě. Jí to dělá dobře a ráda koketuje. Zatím to dělalo dobře i mě, protože jsem věděl, že u toho to zůstane. Někdy trochu ujela, když jsme někam šli, to jo, ale doposud to bylo ještě zkousnutelný. To je ta má žárlivost. Každý asi máme jinak nastavené hranice, ale tohle jsme si vždy vypověděli a oba uznali navzájem to svoje, tedy toho druhého. Nevím, jestli mám říkat příklady? Dál: Máme hypotéku na byt, takže to, že dělám ještě doma práci navíc, není pro moje potěšení, to je nutnost a oba jsme se tak dohodli. Přitom doma jsem, tedy jsem k dospozici jí i dětem, sedím v obýváku u počítače, takže jsem s nimi stále, bavíme se, ani kluky nezanedbávám, jak se tu snad psalo. Fakt, úplně to bylo všechno v pořádku. Už i vím, jak to všechno bylo. Ona přede mnou chodila s jedním, trochu mi tenkrát o něm říkala. A asi před třemi měsíci se nějak potkali. Je to prý „její osudový průšvih", tenkrát ji nechal on, ale teď prý to začalo jako úlet, náhodou a ona prý pak úplně ztratila hlavu. To o té žárlivosti prý řekla jako zdůvodnění, nechtěla mi říct to horší, že asi je v jiném stavu a myslí, že to je s ním. Když mi tohle řekla, docela mě to odepsalo, to mi věřte. Ale už prý je zase „všechno pryč". Nechci se ptát na podrobnosti, protože výsledek je hlavní. Prý si teď dali volno na rozmyšlenou. Já si ho vzal taky. Docela se na všechno teď dívám jinak, asi jsem tu byl a jsem, jak vidím, všem za starého vola, mj. v 37 letech se zas tak starý necítím, ale já ani nenapsal, kolik mi je, tak chápu. Jestli myslíte, že potřebuju nakopat, je to váš problém, beru to s humorem. Spíš si myslím, že nakopáno už jsem dostal dost. Jo, ale stejně jste docela dobrá parta, to se mi líbí. Ota
|
Takze moc drzim palce, hlavne kvuli klukum, pac my dospelaci muzem delat blbosti, ale nasi raraskove by to odnaset nemeli. PS: Jsem rada, ze jsi na nas nezanevrel.
, dík, nezlobte se, no, je to dost těžký.
