|
 World Mental Health Day, vyhlášený na 10. října, je projektem Světové federace pro duševní zdraví, která sdružuje členy z více než 150 zemí světa. Poprvé byl tento projekt zahájen v roce 1992. Řeknu vám zajímavost - na přibývání duševních nemocí mezi lidmi se prý mohou podílet mj. i změny stravovacích návyků.
Lidé v minulých padesáti letech snížili příjem syrových potravin a konzumují stále více nasycených tuků a cukru. Odborníci to spojují s nárůstem zejména depresí a poruch paměti. A tak využijme dnešní den menší osvětě: Deprese Deprese je závažná psychická porucha, kterou prodělá alespoň jedenkrát v životě asi 20 % žen a 10 % mužů. Výskyt depresí v posledních desetiletích vzrůstá. V České republice je každoročně nově diagnostikováno kolem pěti tisíc osob s depresivní poruchou a ročně je léčeno v psychiatrických zařízeních asi tisíc depresivních pacientů. Podobně jako jiné nemoci se i depresivní porucha může objevit v různých formách: 
Velká depresivní porucha se projevuje depresivní náladou, depresivním myšlením, snížením aktivity a tělesnými příznaky. Depresivní nálada se může objevit v životě jen jednou, ale i opakovaně. Depresivní epizodě může předcházet stresující životní událost, ale může se objevit bez zjevné příčiny. Hlavními příznaky velké depresivní poruchy jsou depresivní nálada a ztráta radosti nebo zájmů o většinu nebo všechny aktivity. Rekurentní depresivní porucha je charakterizována opakovanými episodami deprese. V tomto případě jsou úspěšná antidepresiva, je vhodné dlouhodobé, často celoživotní užívání prostředků jako je lithium, carbamazepin, valproát. Dysthymie je méně závažný typ deprese. Příznaky dysthynie však trvají dlouhou dobu, někdy i léta. Dysthymie je pojem společný s pojmy depresivní neurosa a neurotická deprese. Reaktivní porucha nálady (reaktivní deprese) je přímým následkem akutního těžkého stresu nebo pokračujícího traumatu. Zátěžová událost je vyvolávajícím faktorem, k poruše by nedošlo bez jeho působení. Nejtypičtější stresující událostí, po které následuje reaktivní deprese, je úmrtí blízké osoby. Poporodní deprese - asi 50 - 75 % žen prožívá 3. - 4. den po porodu krátkou episodu zhoršené nálady, projevující se podrážděním, kolísáním nálady a episodami pláče. V zásadě je tato porucha neškodná a rychle odeznívá. Poporodní deprese vzniká prudkým poklesem estrogenů a progesteronů. Déletrvající zhoršení nálady se objevuje asi za dva týdny po porodu, může se objevit i půl roku po něm. Projevuje se únavou, podrážděností, sebevýčitkami, úzkostí, pocity nejistoty a strachu. Klesá schopnost pečovat o dítě. Deprese v menoupauze - období menopauzy je nejčastějším obdobím depresí u žen. Na rozvoji této deprese se podílí řada faktorů jak biologických (hormonální změny), tak psychologických (strach ze stárnutí). Larvovaná deprese - jejím hlavním projevem jsou tělesné příznaky - porucha nálady je v pozadí. Je zde jasně vyjádřený tělesný příznak, např. pískání v uchu, závratě, bolesti hlavy, ale neobjeví se tělesná příčina onemocnění. Tato deprese velmi dobře reaguje na podávání antidepresiv. Deprese při tělesném onemocnění může navazovat na ischemickou chorobu srdeční, cukrovku, poruchu štítné žlázy. Deprese může být též současně důsledkem užívání některých léků, alkoholu nebo drog. . Preventivní opatření V rámci prevence si každý den vyšetřete nejméně půlhodinu na relaxaci - např. četbu, poslech hudby, různé koníčky nebo jen klidné posezení. Mírnou úzkost odstraní aerobní cvičení, které v těle zvyšuje tvorbu endorfinů - neurotransmiterů s uklidňujícím účinkem, zlepšujícími náladu. Vhodné jsou procházky, jízda na kole nebo plavání. Vyhněte se kávě a nápojům obsahujícím kofein, který zvyšuje úzkost a tím i spotřebu antidepresiv. (zdroj: internet)
|
