|
 Dobrý den, bydlíme s manželem, osmnáctiletým švagrem a jejich rodiči v jednom rodinném domě. Máme svůj samostatný byt, ke kterému máme sepsanou i podnájemní smlouvu, protože vlastníci nemovitosti jsou rodiče. Na švagra teď přišli exekutoři, zabavili majetek jemu i jeho rodičům a šli i k nám. U nás jsme prokázali, že movité věci jsou v našem vlastnictví, takže se nás to netýká.
On si vzal půjčku asi 60 000 Kč a nedokáže ji splácet, protože nemá z čeho, je to ještě student... Chci se zeptat, jestli při nesplácení jeho dluhů je riziko, že do tohoto kolotoče budeme zavlečeni i my. Už takhle je to zoufalé, protože tchán je v důchodu a tchýně bez zaměstnání. My máme malé dítě, jsem na mateřské a naše příjmy jsou malé a opravdu nemáme na to, abychom platili dluhy švagra. Pokud je riziko, že budeme muset platit jeho dluhy, poraďte, jak postupovat. Děkuji za rady,
LUCIE O D P O V Ě Ď : Milá Lucinko, Ročně je nařízeno téměř milion exekucí a jejich počet strmě stoupá. Pravomoci exekutora, které již tak přesahují rámec základních práv a svobod občanů, jsou vykonavateli často překračovány. 70 % z těchto exekucí je vykonáno právě na majetku nedlužících občanů. Nejčastěji na příbuzných či spolubydlících dlužníka, do jejichž obydlí má exekutor volný vstup kdykoliv, a to i bez jejich přítomnosti a bez varování. Ano, exekutoři ze zákona smějí vstupovat do bytů třetích osob, které sice nedluží, ale u nichž se vykonavatelé domnívají, že ve své domácnosti přechovávají dlužníka. Stačí jim svědectví sousedů nebo závěry sledování. Následně jsou oprávněni přijít do bytu sepisovat majetek do dražby, přestože nikdo není doma a majitel bytu o nezvaných hostech neví. Pro vstup exekutorů do bytů či domů třetích osob zákon již nevyžaduje asistenci policie. Vykonavatelům stačí jen zámečník k odvrtání zámku. Nezabývají se tím, komu co patří. Berou vše. Vy musíte dokazovat, že majetek patří vám, a ne povinnému. Chtějí vidět třeba paragony, smlouvy o koupi věci, soupis z dědického řízení.
Do 30 dnů můžete u exekutora podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Musíte předložit faktury a listiny potvrzující, že patří vám. Lidé ale nabývací dokumenty na mnohé věci nemají. Když je tedy exekutoři nevyškrtnou, musíte podat u soudu vylučovací žalobu. Podání stojí dva tisíce korun. Do dalších 30 dnů od doručení zamítavého rozhodnutí od exekutora lze podat žalobu na vyloučení věci ze soupisu. Některým soudcům někdy stačí čestné prohlášení, jiní vyžadují důslednější doložení, že věci jsou vaše, a ne dlužníka. Třeba pomocí svědků. Ve většině případů ale stejně soudní řízení, ať skončí vydražením zabaveného majetku nebo jeho vrácením, zaplatí ten, kdo ho zachraňoval a sám nic nedlužil. Jsou-li náklady přisouzeny k tíži dlužníka, aby vám je proplatil, tak obvykle už dluží tolik, že se na vás nedostane. TAK CO PROTI TOMU? V daném případě je nutno, aby si rodiče nechali sestavit splátkový kalendář a pokud to půjde, tak (viz výše) se pokusili získat nějaké věci zpět (návrh na vyškrtnutí, vylučovací žaloba atd.). Vy se bát nemusíte, ale pro jistotu je dobré si svůj majetek držet "pod svým velením" - tzn. např. pokud je vaše sekačka na trávu, tak mít na ni doklady... Je to celé smutné; snad to váš švagr (svým rodičům někdy vrátí a všechny tyhle nepříjemnosti nějak vynahradí). d@niela
|
