O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SAMA PROTI JEHO PŘÍBUZNÝM PDF Tisk E-mail
Středa, 03 říjen 2007

 Dobrý den, velmi by mne zajímal váš pohled na mé současné problémy. Žiju se svým přítelem asi pět let ve společné domácnosti. Žije s námi také moje dcera z mého rozvedeného manželství. Teď asi rok bydlíme v domě, který patří strýci mého přítele, přičemž my máme nahoře bytovou jednotku, kterou jsme si sami zrekonstruovali.

 

 

 

 

     Celou dobu, co zde bydlíme, nás ale neustále někdo z přítelovy rodiny „poučuje", napomíná atd... Nejhorší byl incident, kdy došlo mezi mým synem (který s námi nebydlí, ale byl zde na návštěvě), a přítelem ke rvačce. Přítel byl zase opilý... Ke všemu se bohužel připletl přítelův strýc, tedy „pan domácí". Výsledkem nakonec bylo, že mne rodina přítele napadá, že jsem špatně syna vychovala, i když vina za celý ten incident byla  evidentně na příteli, který to také přiznal. Ale - podle nich - jsem na vině já a můj syn.

Vždy, když má k nám syn přijet, tak se všichni chovají tak, že by nejraději rozhodovali o tom, zda u nás bude vůbec smět být či nikoli.

 

     Další problém - rozhodli jsme se s přítelem, že si postavíme svůj dům a odstěhujeme se. Přítel mě ale překvapil svým ultimativním požadavkem, že pokud bychom stavěli, musela bych mu podepsat, že můj syn v budoucnu nic z toho, co budeme vlastnit, nezdědí. Nechce se mi na toto přistupovat  a žít s tím pocitem, že jsem tak učinila!  Ale také mne současně velmi překvapuje, že přítel už teď myslí na to, co kdo po mě zdědí. Je taky pravda, že rodina mého přítele je přesvědčena, že jsem jim málo vděčná za to, že můžu bydlet tam, kde bydlím a že jsem do vztahu nic hmotného nepřinesla. Protiví se mi takový přístup.

 

     Já tady, kde teď bydlíme, vlastně nikoho nemám, takže mi dost chybí odezva a názory jiných lidí. Před tím jsme bydleli v podnájmu (a zcela jinde), tam to bylo docela OK. Potom jsme zvážili možnost svého bydlení. Já jsem chtěla na Moravu, odkud pocházím, ale přítel tvrdil, že tam on nepůjde, že je tam nezaměstnanost.

    

       Nevím jak jsem mohla přistoupit na bydlení s rodinou, ale přítel mě ujišťoval, že jsou v pohodě a že si tam uděláme krásný byteček. Já sama bohužel přišla o byt při rozvodu a než jsem poznala přítele, bydlela jsem i s dětmi po pronájmech. Po tom všem jsem chtěla něco svého, ale věci se nakonec mají jinak... Není to jednoduché, dcera bude tady v místě ještě rok a půl studovat.

 

       Fakt nevím, vůbec nevím co dál. Prosím poraďte.

 

Děkuji vám, Ilona

 

Komentáře (16)add feed
No nazdar, : Vodoměrka
nemáš to lehké. Já bych asi po předchozích zkušenostech nemohla takhle žít a už vůbec bych se nenechala vydírat přítelem s nějakou smlouvou, že syn nic nezdědí. Jakmile jde o mé vlastní děti, tak se ze mě stává lvice a stavím se automaticky do obranné pozice. Něco jiného je předsvatební smlouva o majetku a tak, ale o to se v tomto případě nejedná.
A ruku na srdce - přítel byl zase opilý - stojí ti takový člověk i se svým příbuzenstvem za to? Neustupuješ jen a jen ty? Vztah jsou kompromisy na obou stranách, ne jen na jedné. S rodinou svého přítele sice nežiješ, ale pokud už nyní zasahují do vašeho života tímto způsobem, lepší to rozhodně nebude.
V každém případě by si měl tvůj přítel se svou rodinou ujasnit vztahy a naznačit jim, že by se měli starat hlavně sami o sebe. Tak bych to viděla já.
Nevím víc podrobností, ale zažila jsem podobný vztah, kdy jsem se nehodila ani na hnůj a než snášet tohle, tak raději bych byla sama s dcerou. Třeba i v podnájmu.
říjen 03, 2007 13:00
No teda zírám : Gita
Zaprvé: žít s alkoholikem a ještě s ním dobrovolně něco budovat, nevím nevím
Zadruhé: syna vydědit nemůžeš jen tak

Z toho všeho by se mi teda v hlavě nerožnulo jen výstražné světýlko, ale rovnou začal blikat maják.
říjen 03, 2007 13:33
Přítel? : Krakonoš
Když se zamyslíš nad tím, co znamená slovo "přítel" a jak moc se jeho význam hodí do toho, co jsi tu právě popsala, možná ti i dojde, jaké je řešení.
říjen 03, 2007 13:38
Vydědit své dítě : Míša šíša
není vůbec jednoduchá záležitost a lze tak učinit pouze ze závažných důvodů (laicky řečeno - dítě musí být kriminální živel či se odmítá postarat o rodiče po dobu jeho nemohoucnosti či neprojevuje o rodiče žádný zájem apod.). Rozhodně tak nelze učinit jen z rozmaru, obzvlášť pak z rozmaru nějaké cizí osoby.
Teda Ilono, s tím tvým přítelem bych se rozhodně do stavby domu nepouštěla. Jak píše Gita: výstražný světýlko by mi v hlavě blikalo tak silně, až bych z toho oslepla.
říjen 03, 2007 14:07
... : Bara
Mam uplne stejny nazor jako Vodomerka. I me prastilo do oci "pritel byl zase opily".....
říjen 03, 2007 14:43
nechápu, proč toho chlapa : alena tečkovaná
nazýváš přítelem. Je to jasně tvůj nepřítel- přítel by se tě nesnažil využít a obrat. Proč si tě vlastně nevzal? No on se ožení s nějakou mladou kůstkou, až u pomůžeš postavit ten barák. Totiž jediný způsob, jak zařídit, aby tvůj syn tvou půlku nedědil, je nechat celý dům napsat na něj, jako výhradně jeho majetek - nebo mu polovinu odprodat....no už přesně vidím, jak ji od tebe kupuje.Jinak, pokud by to bylo - tedy sama stavba, nebo doklady k ní patřící-vedeno na jeho jméno, pak je majitelem on a ty bys musela dokazovat kolik a kdy jsi do stavby investovala - no a už vidím jeho řpíbuzné, jak ti to dosvědčí.
říjen 03, 2007 15:37
Přidávám : Aknela
se k tomu co tu už bylo řečeno...dost bych popřemýšlela nad tím, jestli chci s takovým člověkem co si říká "přítel" ještě vůbec žít.
Ilono, píšeš, že předtím jsi bydlela s dětmi v podnájmu a bylo to fajn. Možná by to zase bylo fajn, bez opilého přítele, který se rve s tvými dětmi, bez příbuzných, kteří ti budou akorát házet klacky pod nohy...fakt na tvé situaci nevidím nic pozitivního. Určitě bych se do žádné koupě domu nepouštěla a určitě nic nepodepisovala.
říjen 03, 2007 17:50
Tady je reseni jasny : Sammy
jako facka. Nemuzu jinak nez souhlasit se vsim, co uz tady bylo napsano. Po peti letech, musis jasne videt, jaky zivot Te ceka. Tvuj partner (promin slovo pritel se na nej nehodi), se nikdy nepostavil na Tvoji stranu proti jeho pribuzenstvu. To samotne Ti muze udelat ze zivota pekny peklo. Dalsi, rad se napije, a v opilopsti se asi moc nekontroluje a ta nejvetsi vec je, ze Te stavi pred rozhodnuti - on nebo Tvuj syn. To by mi stacilo, abych mela zabaleno, nez slunce zajde. Ilono, nebude to lepsi, jenom horsi. Za pet let si Te nevzal a nikdy nevezme. Radeji byt sama v pohode a klidu, i treba v podnajmu, nez s nekym nestastna. Ja osobne bych s takovym chlapem nestavela ani psi boudu, natoz baracek. Drzim palce, aby se Ti v hlave rozsvitilo a neznicila sis zivot.
říjen 03, 2007 17:53
Jo jeste neco, : Sammy
rok a pul, je dlouha doba a myslim, ze skola na kterou chodi Tvoje dcera neni jedina v republice a jiste je i nekde na Morave. Tak proc se neodsunout nekam, kde bys mohla byt stastna, kde mas kamarady a rodinu. Chce to jen se rozhodnout a veci zacnou zapadat presne tam kam maji. Neboj se, on opravdu neni jedinej chlap na svete.
říjen 03, 2007 18:17
nemam co dodat : Jasmina
vsichni to uz napsali za mne. Mne by takove ponizovani a vecne boje kvuli pseudoproblemum jenom unavovaly.Divim se ze uz toho nemas tak akorat;mas za sebou jeden rozvod s dvema detma,kde jsi prisla o byt.Ikdyby ten rozvod nebyl jo extremne tragicky,uz to je urcita tezka epocha zivota,co jsi prodelala. Deti jak pises jsou uz vetsi,takze prakticky mas za sebou i jejich vychovu i postarani;od plen pres skolni ukoly,jejich problemy a obcas mit hlavu v pejru z deti,jo to znaji vsichni,mezitim prace a vse co zivot nese,tak si myslim ze by jsi si uz ted zaslouzila zase neco pekneho,bezstarostneho,za nicim se nehonit,nicim se zvlast nenervovat,netrapit. Zaslouzis si dnes sbirat ovoce sveho snazeni,treba tim,ze syn je v pohode a pracuje,dceri jde skola,bajecna dovolena,zajit nekam na pokec a pak prijit domu,kde je klid,oaza,kde se citis -inu proste doma.A doma muzes byt v pohode i v podnajmu,domov neni to ze Ti neco patri,ze je to velke,mozna luxusni,domov je tam kde Ti je fajn.
Resit votravnyho stryce a zazivat zklamani od tzv. pritele,jeho opice a vyprovokovani rvacky a nechat se stavet do pozice ze udelas neco co nechces,-to si prece nezaslouzis.
říjen 03, 2007 18:55
Mně požadavek Tvého přítele ukazuje, : toulavej
že má asi rád majetek a hlavně chce zabránit v budoucnu stavu, kdy by případně MUSEL MÍT NĚCO SPOLEČNÉHO s Tvým synem, aby se tomu vyhnul, proto ta smlouva. Nemá ho rád, to se lidem stává, že si nepadnou do oka. O tom, jak se chová k Tvé dceři nepíšeš – to by byla dobrá informace, co je zač . . .
Jestli přítel není ochotný se Tě ZASTAT před ostatními, nevybrala sis dobře.

Uvědom si, že přítele NEPŘEDĚLÁŠ. Musíš se rozhodnout, co je pro Tebe PŘIJATELNÉ. Jestli odejít – jak naznačují předchozí diskutující – mít pokoj a BÝT SAMA – to asi nechceš. Na doufám občasné pití přítele si nestěžuješ – jsi s ním 5 let, tak proč to tu řešit.
Nebo přijmout fakt, že přítel si „vzal“ JENOM Tebe, NEPŘIJAL Tvého syna. NIKDY s ním nebude mít nic společného. Vezmi to na vědomí. Ale syn je pryč, má nebo bude mít SVŮJ život. Může Tě později navštěvovat, ale Ty budeš sama, když odejdeš. Jestli Ti MOC VADÍ samota, je řešení jasné. Každý žije SVŮJ život. Děti se rozletí do světa a budeš bez nich. Jasně, že svět je plnej volnejch chlapů, akorát na žádnýho nemusíš třeba narazit . . .

Když bylo bydlení jinde ok, tak bych usiloval znovu to udělat – pryč od ovlivňování rodinou až dcera dostuduje. Ale stavět dům s tímhle člověkem, do toho bych já nešel, to radši znovu podnájem. Nevím, co je tak špatného na dobrém podnájmu . . . Myslím, že když přistoupíš na společné budování bydlení s přítelem – BUDEŠ SI MUSET VYBRAT, přítel nebo syn, tady ti nikdo nic jiného asi neporadí . . .

říjen 03, 2007 19:00
... : Kubula
Myslím, že nejde jen o to, že si přítel se synem nesedli - nesednout si můžu s kdekým, ale ve snu by mě nenapadlo snažit se někoho připravit o jeho zákonné dědictví jen proto, že mi nesedl. Četla jsem to tady nebo kde? O chlapovi, který si chtěl přítelkyni vzít jen pod podmínkou, že mu podepíše, že kdyby se jejich manželství rozpadlo (její vinou, protože on ho rozhodně rozbíjet nebude), dostane (on) nejen veškerý majetek, ale taky všechny děti, které z manželství případně vzejdou...? Tohle je míň extrémní, ale připadá mi to podobné v té vyšinutosti, ve snaze právně upravit něco, co se buď upravit nedá, nebo to jde přímo proti liteře zákona... Asi bych s tímhle přítelem barák taky nestavěla.
říjen 03, 2007 21:03
no,kdyz vezmeme v uvahu : Jasmina
ze manzelstvi neni zalezitost romantiky ale urcita -a dalo by se nazvat i obchodni smlouva,pak i takove smlouvy o detech na povrchu,rikam na povrchu, mohou vypadat jako rozumne. Predeslo by se tahanicim o deti,cimz ty decka trpi nejvic.Vono staci,kdyz se podepisujeme vubec na ourade ze hodlame zit s tim a onim. Uz jen tento podpis tisicum lidi pripravuje peklo na zemi.Je to podepsani bileho listu,pac clovek nikdy nevi co ho ceka.Proto nemam rada zadne smlouvy.Nerikam ze clovek ma slepe duverovat ale v pripade krachu si ma v klidu na chvili sednout a uvazovat,ze pokud mu hrozi ze bude odren jak lipa;-ma dost sil aby bojoval nebo si rict at si to strci do chrtanu a mit klid.kazdy dle natury. Podepsat ze muj syn nebude dedit nic na cem se podilim a pak nejak doufat ze casem se to vyvrbi je strasna chyba.Nebo leda byt odhodlan pak uvarit kafe od zida...
říjen 03, 2007 21:40
Opakuju se po ostatních, ale nejde jinak : NČ
V tom tvym textu slova MŮJ PŘÍTEL zní přímo komicky :-(((
říjen 04, 2007 06:09
Tak ten tvůj spolubydlící : wendy
dostal lidově řečeno přes držku od tvého syna, a nikdy mu to neodpustí - s tím se nedá normálně vyjít. Syn je neopominutelný dědic a nedědí jen z důvodu taxativně definovaným zákonem. To se teda ten tvůj ukázal. Mnoho žen, aby nezůstaly samy, toleruje svému partnerovi kde co. A přečti si, jak dopadly...
říjen 04, 2007 08:03
nevím, jestli tvůj přítel je opilec, : Alex
i když i mě bouchla ta věta do očítaky.
Vlastně jsem v podobné situaci co se týče toho, že neustále ustupuji a můj přítel "diktuje". I když je to v "mém zájmu". On to myslí dobře za oba, přece.
Nastala situace a já se rozhodla říct NE, výsledkem je, že přestal komunikovat. Myslím ale, že je natolik chytrý, že si uvědomil, že mám nárok to - NE říct. Je to pro mě úleva a zátěž současně. Co přinesou další dny, to se uvidí, budu vyčkávat, jak se s tím srovná.
Lidi si k tobě prý dovlolí jen to, co ty sama jim dovolíš.
říjen 05, 2007 12:03
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]