O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- NENÍ KŠEFT JAKO KŠEFT
- BRÁNA DO PEKLA
- ROZMARNÉ HRY DOSPÍVÁNÍ
- HODINY KLAVÍRU
- TAKOVÝ JEDEN VÍKEND...
- RECENZE - KDYŽ V RÁJI PRŠELO
- MÁM RÁDA SVOJE AUTO
- RODINNÁ IDYLKA
- AGNUS DEI
- PÁNOVÉ, TAKOVÁ EROTICKÁ MASÁŽ...
- INTERNET EXPRES
- JAK TATÍNEK PROHRÁL
- SMS ZE ZÁHROBÍ ...
- KREV POD OBOJÍ
- NEPŘÍJEMNÉ PÁDY A JEJICH DOPADY
- O DOBRÝCH LIDECH, JÍDLE I PITÍ
- UKRADLI MI NOS MEZI OČIMA
- VOT, KAK CHARAŠO...
- JO, KOMPJŮTR, TO JE MOJE...
- HISTORKY NEJEN EXEKUTORSKÉ
- ZASTAVENÍ BRUSELSKÉ
- KDYŽ NĚCO DĚLÁM, TAK POŘÁDNĚ!
- POMSTA MILENČINA
- ROZEZNÁTE - POZNÁTE - NAJDETE? - XII.
- CHYTRÁ ŽENSKÁ...
- ARACHNOFOBIE
- HÝTA A BATUL
- MIKULÁŠ ZTRATIL PLÁŠŤ...
- MAGICKÉ ZRCADLO - NEŠTĚSTÍ
- ABSURDNÍ PŘÍHODA
- "HOP NA DRUHOU"
- ČIČI ČÍ - JE TO ZLATO KOČIČÍ...
- STOLETÍ VHODNÉ PRO ŽENU
- ČÍM TO DÍTĚ BUDE?
- UMÍTE NOSIT KILA?
- MOHU POČKAT NA MANŽELA?
- JO, ORIENTACE, TO JE MOJE!
- OD ARCHEOLOGIE K AKTŮM SPOLUŽAČEK
- ČEŠTINA A MORAVŠTINA - I.
- DESATERO PRO BUDOUCÍ RODIČE
- O DUŠÍCH A DUŠIČKÁCH
- SKLERÓZA - MÁ VĚRNÁ PŘÍTULKYNĚ
- ČESKÁ POLICIE
- MÉ NEJOBLÍBENĚJŠÍ MÍSTO
- AGÁTA MÁ VĚTŠÍ! ANEB KUDLANKY ŠLY DO SVĚTA
- TAKY MILUJETE HERRIOTA?
- DOPISY - DOPIS SOUSEDCE
- INDIÁNSKÉ VAŘENÍ
- MÍ DRAZÍ SOUSEDÉ
- JO, REKLAMA, TA MUSÍ BEJT...
- METRO BYLO OFF
- VIRTUÁLNÍ STOPY?!
- NENÍ VÍKEND JAKO VÍKEND
- DOVOLENÁ V ŘECKU
- LÁSKOVÁNÍ V AUTĚ
- ŽIVOT JE KRÁSNÁ VĚC!
- STARÉHO PSA NOVÝM KOUSKŮM...
- ČEŠTINA JE JAZYK VTIPNÝ (A TĚŽKÝ)
- INKA Z BRETOŇSKÉ AMBASÁDY
- MAMMA MIA!
- PRO KRISTOVY DRAHÉ ROKY...
- MARTIN EDEN
- ARCHIV - JAK PŘEŽÍT VÁNOCE
- PRŮŠVIHOVEJ DEN...
- TA NAŠE MAMINKA, JO, TA JE...
- VZPOMÍNÁNÍ VÁNOČNÍ
- ÚČASTNÍCI AUTOBUSOVÉHO ZÁJEZDU
- PRSK, TICHO - A JAKÁ BYLA
- O FILMU "CESTA DOMŮ"
- NEZAPOMENUTELNÝ PREZIDENT
- MOJE NÁMĚSÍČNÁ MANŽELKA
- DOBRODRUŽSTVÍ NA VEŘEJNÉM ZÁCHODKU
- NA VINĚ JE INTERNET
- ŽIVOT A LÁSKY JEDNÉ ĎÁBLICE
- NA BĚŽKÁCH S MÝM DRAHÝM (MANŽELEM)
- POHÁDKA NA PONDĚLÍ
- PADÁ A PADÁ....
- ROZMARNÉ LÁSKOVÁNÍ ANEB O SEXU
- MIROSLAV MORAVEC
- SVÁTEK MAMINEK SE BLÍŽÍ
- CO VYPRÁVĚLA DLAŽEBNÍ KOSTKA
- KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ
- STORY ZE ŽIVOTA AUTORČINA
- TUHLE PRÁCI OPRAVDU NERADA...
- CHUDINKA HLADOVÁ...
- HOAX - POSLOUŽÍ I PRO POMSTU...
- VRAŽDY V MIDSOMERU
- 700 LET OD ZALOŽENÍ OBCE TEHOV
- BRITAIN´S GOT TALENT
- VZPOMÍNKA NA WALDU A MILANA
- VZPOMÍNKA NA JIRKU SCHELINGERA
- JAK JSEM NAŠLA DOMOV BEZDOMOVCI
- JÁRA CIMRMAN V TANVALDU
- RALLYE CUP 2009
- JON DAVIS - "HEZKÝ VÍKEND"
- CO JSME PRÁVĚ ČETLI - I.
- CO JSME PRÁVĚ ČETLI - II.
- CO JSME PRÁVĚ ČETLI - III.
- KAM SE PODĚL POMALEJ ČAS?
- MILIARDÁŘ - KINO ZA VŠECHNY PRACHY
- TO SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ, PANE FEYNMANE!
- KNIHA O NAUČNÝCH STEZKÁCH A TRASÁCH
Přihlášení
Anketa
LIDÉ, ZVANÍ MIMÓZNÍ |
Středa, 26 září 2007 | |||||||
Já bývám někdy úplně mimo, zvláště když poslouchám rozhovor mého bratra programátora s jiným programátorem. To je samé NEWSLETTER - UPGRADE - FIREWALL - GROUPWARE - a mně to připadá stejné, jak když spolu hovoří dva ufoni. Dost dlouho jsem také nechápala, když tito dva ve vzájemné komunikaci používali sloveso „pípni". Nešlo mi na rozum, proč se dvě rozumně uvažující bytosti vybízejí k projevu nějakého ptačího citoslovce. Až postupem času jsem zjistila, že se nejedná o sloveso, ale o název webhostingové společnosti...
Kdysi jsem také byla hodně mimo, když jsem na internetu v různých diskuzích a příspěvcích četla směsici písmen ve tvaru IMHO. Stále mi vrtalo hlavou, co to znamená, a „dle mého skromného mínění" mi všichni pisatelé, užívající tuto zkratku, připadali jako blázni. No, člověk se stále učí. (Taky bývám dost mimo, když s bráchou zrušíme láhev irské whisky, ale to sem nepatří, to tu nebudu moc ventilovat...)
Úplně mimo však byla jedna má známá, která naprosto nepatřičně uspokojovala potřeby svého manžela. Vařila mu každý den teplé večeře, tahala domů v taškách lahvové pivo, dokonce, aby byl páníček spokojený, tak mu nosila do práce svačiny, přičemž on ji neopomněl pokaždé seřvat - buď že jsou rohlíky gumové nebo salám zasmrádlý. Ta byla tak mimo, že jí ani nevadilo, když ji manžílek zahrnoval lichotkami typu: „Jsi na světě úplně na ho*vno, akorát vydejcháváš ostatním lidem kyslík." Byla naprosto mimo, když jí poklad jejího srdce oznámil, že odchází ke své milence, a ještě dalších pět let si myslela, že se jedná pouze o fázovou nevěru a že se drahoušek vrátí.
Dost mimo byl také jeden můj kamarád, kterému odjela manželka na šest týdnů do lázní. Paní domu, znala schopností svého partnera, a z důvodů, aby dokázal přežít a udržet domácnost v relativně zachovalém stavu, napsala mu následující lístečky s pokyny. Takže například v koupelně visely cedule:
NEPER PRÁDLO V PRAČCE! NEPOUŽÍVEJ BĚLÍCÍ PROSTŘEDKY!! NEPOUŽÍVEJ HORKOU VODU! NEPOUŽÍVEJ TEPLOU VODU! NEPOUŽÍVEJ ŽÁDNOU VODU !!!!
V kuchyni na parapetu zase ležela cedulka:
PETÚNIE ZALÉVEJ DENNĚ! FUKSIE ZALÉVEJ OBDEN! FÍKUS ZALÉVEJ JEDNOU TÝDNĚ! UMĚLOU KYTKU NEZALÉVEJ NIKDY!!!
Ten můj chudák kamarád byl z toho úplně hotový. Do toho dne vůbec netušil, že existuje nějaká fuksie nebo petúnie, natož aby věděl, co to je. Asi po 14 dnech odloučení od hospodyňky mi volal, jestli bych mu nemohla přijít najít v lednici vajíčko, protože mu žena na ledničku nepřipíchla návod, jak postupovat při hledání potravin. Při té příležitosti mě také požádal, abych mu pomohla určit, která z kytek v domácnosti je ta umělá.
Jednou byl mimo také náš pes, taková krvelačná bestie, která pokousala asi dvacet lidí a čtyři už sežrala. Kromě svého pána vrčí na všechny, včetně mě, když mu dávám žrádlo do misky. Jednoho dne tenhle pes, připomínající značně přerostlého kance, poprvé v životě spatřil žábu. No žábu - spíše žabičku, žabinečku velikosti ping-pongového míčku. Očividně zaujatý tímhle zjevením, přiběhl k žabičce a asi půldruhého metru od ní se s němým úžasem zastavil. Chvíli se oba pozorovali, načež to žabku přestalo bavit a udělala skok směrem k psovi. Ten se v naprostém zděšení otočil a rychlostí vystřeleného šípu uháněl domů, kde zalezl pod stůl a tam se až do večera klepal. Nejen, že ten den na mě nevrčel, ale dokonce ani vůbec nežral.
Hodně mimo byl jeden dobrodruh podnikající výpravu po Aljašce ( ne - nebyl to Toulavej :-)). Někdo mu nakukal, že v noci musí veškeré potraviny zavěsit mezi dva stromy, aby mu je nesežral medvěd, a navíc, aby odpudil divou zvěř, tak že má kolem svého nočního příbytku rozmístit použité ponožky. Tento člověk učinil vše podle dobře míněné rady a pak spokojeně usnul ve svém stanu. Když se ráno vzbudil, zjistil, že zmizela nejen veškerá potrava a ponožky, ale dokonce i jeho jediné kožené boty, které neprozřetelně zanechal před stanem.
Pouze v náhradních ponožkách a bez bot pak ušel značný kus cesty, než narazil na srub, který obýval starý Indián. Poté, když mu vylíčil, co ho potkalo, dal se Indián do hurónského smíchu (aniž by to byl Hurón), přičemž ze sebe v jednom sledu vyrážel stále to samé slovo - „glutton" (žrout - nenasyta). Nakonec, když se uklidnil, vysvětlil udivenému greenhornovi, že o jídlo i obuv ho s největší pravděpodobností připravil rosomák, ten starý lišák, který sežere vše na co přijde (tedy i kožené boty) a hlavně pro něj není problém obstarat si potravu i nejdůmyslněji ukrytou, byť by třeba byla zavěšena mezi stromy...
No a co vy - kdy vy jste byli naposledy „mimo" ? A z čeho?
Občasný "mimoň" Míša
|
< Předch. | Další > |
---|