Dobrý den, prosím o radu, jak si počínat v následující situaci. Máme 23letého syna. který přestal chodit do práce a z toho důvodu nemůže splácet své dluhy. Je u nás (rodičů) zapsán jako trvale žijící. Máme rodinný domek a celý život jsme se snažili šetřit a nakoupit si nějaký ten "majetek". Teď se bojíme, aby nás nenavštívil exekutor a nezabavil majetek.
Dohnat syna k tomu, aby zrušil u nás trvalý pobyt, když nemá jiné bydlení, asi nebude lehké. Co dělat? Prosím o radu, Monika
Dobrý den, zaprvé je důležité, kdo je uveden jako vlastník na listu vlastnictví na katastrálním úřadě, případně s kým je sepsána nájemní smlouva. V tomto případě předpokládám, že jste to Vy. Na tomto místě by bylo zřejmě vhodné vysvětlit, jak to tedy opravdu je s oním trvalým pobytem. Podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, má údaj o trvalém pobytu pouze evidenční charakter a nelze z něj dovozovat žádný právní nárok k předmětné nemovitosti. Pro lepší představu uvádím citaci z výše uvedeného zákona: § 10 (1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. (2) Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.
Co se týče možnosti zrušení údaje o místu trvalého pobytu, vyplývá z § 12 zákona o evidenci obyvatel tento postup: § 12 (1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, anebo na návrh oprávněné osoby, zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo jeho vymezené části (např. bytu nebo obytné místnosti), jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana, a neužívá-li občan tento objekt. Ohlašovnou rozumí zákon obecní úřad, případně obvodní úřad městské části. Pokud tedy chcete Vašeho syna z trvalého pobytu odhlásit, zajděte na příslušný úřad a jakožto oprávněná osoba požádejte o jeho zrušení.
Zadruhé - Váš majetek je sice nedotknutelný, ale exekutor se řídí předpokladem, že dlužník se zdržuje v místě svého trvalého pobytu. Předpokládá, že některé věci ve Vašem bytě patří Vašemu synovi a ty může zabavit. V takovém případě se jedná o typ exekuce, která se nazývá „výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného". Při takové návštěvě exekutor může: prohlédnout si Váš byt (místo trvalého pobytu syna) a i prostory jiných lidí, kde předpokládá, že Váš syn může mít uložené své věci (podnájem, nebytové prostory ap.), provést osobní prohlídku povinného, tj. Vašeho syna, ale ne Vás, provést soupis věcí, které chce zabavit, a ty případně odvézt.
Bohužel, vady stávající právní úpravy umožňují exekutorům, aby bez jakékoli odpovědnosti za majetkovou újmu, kterou tím způsobí třetím osobám, zabavili a odvezli i takové věci, u nichž třetí osoba exekutorovi předloží v době provádění soupisu písemné doklady, z nichž jasně vyplývá, že vlastníkem zabavované věci je někdo jiný než povinný. Exekutoři totiž s oblibou právě na základě těchto ustanovení odmítají na takové doklady byť jen pohlédnout, argumentujíce tím, že jim dle právních předpisů nepřísluší posuzovat otázku, kdo je skutečným vlastníkem zabavovaných věcí. Ust. § 50 totiž výslovně zmiňuje jen tři typy exekučně zpeněžitelných věcí, které exekutor není oprávněn zabavit, ačkoli se nacházejí v bytě či jiné místnosti povinného: Věci, o nichž je nepochybné, že na místo soupisu byly přineseny těmi, kdo jsou tam pouze na návštěvě, movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti (ty lze v rámci exekuce prodat jen spolu s dotyčnou nemovitostí), věci, o nichž to výslovně prohlásí oprávněný.
Protože vyhláška v tomto výčtu neuvádí věci, u nichž je z předložených důkazů nepochybné, že je vlastníkem jiná osoba než povinný, exekutoři typicky vycházejí z toho, že jsou oprávněni sepsat i tyto věci. Pokud ovšem exekutor zabaví věci, u nichž mu byly předloženy jednoznačné důkazy o tom, že jejich vlastníkem je někdo jiný než povinný (přičemž na základě týchž důkazů později soud věci vskutku vyloučí z exekuce), pak exekutor zcela nesmyslně uvaluje náklady na třetí osoby. právník případné další informace zde
|