|
 Minule jsem skončila u toho, jak se „krupiér - nováček" dostane na plac. Pracovní cyklus je dvacet minut a násobky u stolu, dvacet minut bez násobků přestávka, zvaná break - čti brejk. I ta čeština je tam taková anglická. Prvních pár dnů až týdnů si začátečník takhle odstojí hodiny a hodiny, nejprve podle sympatií, jaké vzbuzuje
u nadřízených, poté, když se dostane ke slovu, tedy ke hře, i podle šikovnosti. Otevírá se v šest večer, lidé se začnou trousit kolem osmé, mezi desátou a druhou se opravdu hraje, do zavíračky ve čtyři ráno se už to nějak doklepe.  Hned v prvních dnech jsem si všimla změny atmosféry, vstoupil-li velký hráč - tedy náš protivník a potenciální ohrožení. Všichni, od manažera přes barmana až po ochranku se začali usmívat od ucha k uchu, a že dobrý večer, jak se máte, co si dáte, chcete otevřít soukromý stůl? Co je to zač, ten velký hráč? Muž (ženu jsem nezažila), většinou ve středních letech, za večer prohraje či vyhraje statisíce až miliony - v našem kasínu tak maximálně dva. Hraje v průměru alespoň jednou týdně. A jeho příjmy jsou většinou obestřeny tajemstvím. Tak třeba XY, pán asi čtyřicetiletý, menší s bříškem, řeckého původu. Černý rolák, černý oblek, na krku a na prstech asi dvě kila zlata. Zajímalo by mně, jestli je pod těmi fešnými hadry potetovaný. Majitel několika velkých diskoték a nočních klubů. Hraje hodně a baví se u toho. Prohru (půlmelounkovou) unese aniž by hnul brvou. Sejde se rok s rokem a XY již přicházívá v teplákové soupravě (ale ADIDAS), často již ne tak pečlivě oholen, zlato nechybí. Co však chybí je klidný výraz v očích a nadhled. Chce vyhrát, moc to chce, prohra vadí - tu bouchne do stolu, tu chce vyměnit krupiéra, kterého ovšem nazval pár pěknými vulgarismy. Zatím se mu to ještě toleruje. Prý už musel pár podniků prodat. Asi za rok o něm někdo mluvil: "Jooo, XY - ten je už dlouho nezvěstný, v zahraničí, tady nasekal tolik dluhů, že radši vzal kramle..." 
"Jednou jsem se tam setkal s pánem, který vypadal jak totální bezdomovec, koukám, kolik má na kreditu a on 35 tis. - no, říkám si dobrý a on "né, dneska je to slabota, nechce dávat".Samo, že nechtěl nic prozradit, prý sem chodí roky, ale jedno mi řekl, že ví jak na to, ale že to nikdy není 100%. Prostě je brutálně v plusu, ale né každý den bere. Říkal, že koukne a ví, že dnes nic moc nebude, ale jindy že jsou vánoce.. tak nevím. Výsledek toho dne byl ten, že těch 35 litrů projel skoro na dva litry Říkal že přišel s litrem, tak to vybral a za zbytek zaplatil chlast, taxíka a nevím co ještě a vypadl. No prostě vyhrál jen litr, který si asi nějak užil. Takže lidi - zdání klame, vypadal jak poslední šlusák, ale prachù měl moře.. no zpět k ruletě." (od jednoho hráče) Ještě něco - ten pán u míchačky, kterého jsem zmínila na začátku, byl právě onen XY. Kdo ví, co se s ním těch pár let dělo. Třeba je ale teď u té míchačky šťastnější a klidnější a obyčejná práce mu přináší uspokojení. Rozhodně bych mu to přála. Nebo spoří korunku ke korunce a stále sní svůj velký sen? Já už svůj životní neuskutečnitelný sen snít nechci, přestávám hrát - dík za nápovědu, pane XY... Taťána .
|
