Švédský stůl vybraných událostí, jak šly dějinami. Dnešní menu: ve jménu revoluce, nejsuprovější Superman, sociální deprivace na 80. rovnoběžce, RGB (250; 0; 250), na koni v ghetu, tulákem po životech, býti bordelářem se někdy vyplatí, et tu mi fili, jedině vpravo, čtyři proudy místo kolejí, tri dni ho naháňali, fyzikální zebra.

9.3.1422 – zemřel Jan Želivský, husitský kněz

Kostnické plameny sežehly klid v Čechách. Národ se postavil autoritě církve a následoval svého mučedníka. Husovi stoupenci se scházeli na kopcích, přijímali tělo i krev Páně a čekali na příchod Mesiáše. Končí tisíc let vlády ďábla, teď bude tisíc let vládnout Kristus, učili chilialisté, radikálové z nejradikálnějších. Ale nebude to zadarmo, nejprve musí téct krev. Potoky krve. Zachrání se jen ti, kteří utečou blíže Kristu „na hory“ nebo do pěti vyvolených měst.

      V Praze, u Panny Marie Sněžné, rozněcuje davovou psychózu tribun chudiny, Jan Želivský. A po jednom takovém burcujícím kázání vyrazil ozbrojený zfanatizovaný dav na tah. Nejprve vyplenili kostel svatého Štěpána, který jim nedávno uzmuli katolíci. A pak šli dál kolem Novoměstské radnice, kde bylo uvězněno několik bratří. Vášně vzplanuly a katoličtí konšelé skončili na kopích kališníků. A revoluce začala.

      A hodného krále Václava z toho trefil šlak. 

      Jan Želivský vedl své novoměstské ostré hochy ještě dva roky. A jak tak drancovali a drancovali, radikální konšelé se stali zazobanými a přestali být radikální. K tomu pár justičních křivd a Jan Želivský byl v tu ránu v nemilosti. Jeho lidé byli sesazeni a vyměněni, krvavého kněze s několika věrnými vylákali k údajnému jednání na radnici, tam je zajali a popravili.