|
 Kousek pode mnou jednu zastávku se otevřela hospoda, nic nového pod sluncem, odhaduji, že je to v pořadí asi tak třicátá pátá (neodborný odhad), započítám-.li do Střekova oblast od Valtířova na severu až po Sebuzín-Cirkvice na jihu. No, a v hospodách zuří tvrdý a nemilosrdný boj o zákazníka. Konkurence je pěkná věc, ovšem pokud v tom nelítáš ty sám.
Tak si pan šéf vymyslel a zkusil netradiční způsob občerstvení. - No netradiční... okoukal to někde na dovolené. Prostě od 16 do 17 hodiny popolední vyhlásil "Šťastnou hodinku". Ve fabrikách se dělá do tří a než ke mně dojdou, to je tak akorát. Velkej plagát: "Za dvě piva zaplatíš v tu dobu jenom jedno". Uvažoval vcelku logicky, hosté se rozchlastají a pak mi tady zůstanou i za draho.  Ovšem - těžce podcenil místní střekovské opilce. Tak tam dorazili před 16. hoďkou, dali si jedno a pečlivě sledovali čas. V 16.01 začali povykovat, že chtějí dvě piva a začali pít prostě obouruč. Člověk, lépe řečeno nový pan hospodský, si nedokáže představit, kolik se toho dá vypít za pouhou jednu hodinu. A to vám na něj řvali, když bylo 16.58, že chtějí eště nalejt. Von jim sice vykládal, že v tu šťastnou hodinku by to pivo také měli dopít, ovšem nabídka na plagátě byla naprosto jednoznačná a jinej výklad prostě nepřipouštěla. Jinak je to nekalosoutěžní jednání a klamavá reklama a šmytec. Říká se také, že Boží mlýny melou pomalu, ovšem v tomto případě mlely slavné mlejny opravdu velice rychle. Kousek pod tou veleslavnou hospodou se dělají autobusové zastávky a zálivy pro trolejbusy. No a záliv je jáma v zemi, hluboká třeba v tu dobu 50 cm, vysypaná štěrkem makadamem, na to další a konečná vrstva. Odpoledne to toho zálivu navezli ostrohrannej velkej štěrk, že ráno se to udusá a bude se pokračovat. No a jeden z těch chlastacích maníku (jda z této hospody) do té jámy spadnul... Dost nepochopitelné, slunéčko svítilo, všechno je ohraženo, každej půlmetr reflexní výstražník, ale jemu všechno jedno. Všechny zábrany prošel a pak jako prkno padnul do toho štěrku na hubu. Mluvil jsem s jedním klukem ze záchranky, bydlí na Střekově a povídal, že toho už viděl hodně, ale tohle ... Von prej ani ruce před sebe nedal, což udělá každej člověk někam padající naprosto reflexivně. No, vypadal prej velice pěkně, až se mu držka zahojí, budeme mít špičkového střekovského Quasimoda. Ten prostě musel bejt absolutně na šrot. A pak se říká, že opilci mají štěstí. Některý možná ano, ale tenhle zrovna ne. Jestli to v té hospůdce Happy Hour ještě funguje, se mi prozatím nepodařilo zjistit, vyrazím brzy na expediční průzkum. Ovšem domnívám se, že po oboustranných špatných zkušenostech už pravděpodobně ne. Franta Bouška
|
