O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

BYLO NEBYLO - 17 PDF Tisk E-mail
Pondělí, 04 březen 2013
Přejít na obsah
BYLO NEBYLO - 17
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 7

 

 

 

 

 

 

25.2.1634 – zemřel v Chebu Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, vojevůdce, generalissimus císařských vojsk, generál Oceánského a Baltského moře, vévoda frýdlantský a mecklenburský, majitel první soukromé armády a král všech tunelářů.

 

      Místo materiálními statky (Valdštejnovi vlastnili jen malou tvrz se sedmi vesnicemi s 92 poddanými) vybavil otec Vilém svého synka rozhodností, válečnickým talentem, chytrostí, lstivostí a černou dírou místo svědomí.

     Během svého pobytu v Praze si nechal mladík z Valdštejna sestavit horoskop od dvorského astronoma Keplera, kterýžto nedostatečně placen císařem, si takto přivydělával. Přestože z Valdštejna znal jen jméno a datum narození, vystihl jeho osudy i povahu obdivuhodně přesně: „...velmi inteligentní osobnost s vysloveně asociálními sklony a odporem ke všemu všednímu a konvenčnímu, s touhou po výjimečnosti a chorobnou ctižádostí. Bude považován za samotáře, nepozná lásku manželskou ani bratrskou, k nikomu nenajde bližší vztah. Bude lakotný a ukrutný. Dojde vysoké hodnosti a bohatství, na cestě za ním si však proti sobě popudí mnoho nepřátel, s nimiž bude vždy zápasit...“

 

 

 

 

 

      Voják, alespoň v tehdejší době, získává majetek ve vyhraných válkách. A Albrecht sice nebyl válečnický genius, zato byl geniální manažer. Zahájil tím, že převlékl víru z českobratrské na katolickou, ukradl stavovskou pokladnu a přeběhl s ní k císaři.

 

 

 

 

 

      Jeho šťastná chvíle přišla spolu s Bílou horou, následující 30-ti letou válkou a hlavně s pobělohorskými konfiskacemi, díky kterým rozhojnil svůj majetek na více než padesát panství a statků. Jeho vévodství bylo státem ve státě. Kazil měnu, lacino kupoval, draze prodával. Vydržoval stálou armádu, čítající až 100 000 mužů, a to nikoli z císařské apanáže, nýbrž z kontribucí nepřátelských i spojeneckých území a výnosů ze svého vévodství a vládl jí tvrdou rukou.

 

 

 

 

 

 

      Nebýt syfilidy a závisti, mohl se stát českým králem. Nenáviděli ho všichni: protestanti, katolíci, Němci, Češi, generálové, lichváři, ošizení, okradení. Nakonec i císař.

 

      A tak ho ze svých služeb propustil. Vzápětí se po Evropě rozlili Švédové. Tak císař Valdštejna pěkně odprosil, Valdštejn se postavil do čela armády a šel si to se Švédama rozdat. Jenže ho to tak nějak už nebavilo. Válka se táhla jak sejra. Valdštejn částečně vypráskal Švédy z Čech a Bavorska.

Nicméně pro svou nechuť dále bojovat byl tajně prohlášen na císařském dvoře za zrádce a cestou do Saska byl muž, který Habsburkům zachránil trůn, nemocný a na prahu smrti v Chebu zavražděn.

 

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]